čtvrtek, 04 říjen 2018 08:55

Horna a trombon v dílech bratří Haydnů

Autorka:

„Hudba tehdy nesloužila jen k nasycení ducha, nýbrž i k zábavě.“

„O poučené interpretaci nepřemýšlím, považuji ji za samozřejmost.“

 „Aktivní život interpreta může být  pedagogickému působení jen a jen ku prospěchu.“

 

20170721-D802766

 

Dvě výrazné osobnosti mladé hudební generace pojí nejen letité přátelství a mimořádné úspěchy s ohledem na nízký věk, ale také nové CD a první společný koncert v ČR. Brněnský rodák, hornista Přemysl Vojta pozval dnes večer do sálu Milosrdných bratří v Brně francouzského trombonistu Fabrice Millischera. Spolu s nimi zahraje Haydn Ensemble Prague založený před třemi lety fagotistou a dirigentem Martinem Petrákem. Zazní skladby obou bratří Haydnů. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se oba sólisté shodují, že by skladeb pro jejich nástroje mělo vznikat víc, protože jde o lahodné spojení.

Oba sólisté patří mezi špičky ve svých nástrojích. Přemysl Vojta zvítězil v roce 2010 na soutěži ARD v Mnichově, je nositelem Beethovenova prstenu a v současné době zastává pozici sólohornisty Symfonického orchestru WDR v Kolíně nad Rýnem. Fabrice Millischer je držitelem cen Echo Klassik, Victoire de la musique a také vítěz ARD v Mnichově 2008. Ve 33 letech patří k nejmladším profesorům hned na dvou univerzitách, v Paříži a ve Freiburgu. Pro první společný koncert, na kterém dnes představí i zmíněné CD, vybrali hornový koncert a symfonii Josepha Haydna a Concertino pro lesní roh, trombón a orchestr, všechna díla shodou okolností v D dur.

PV: Přemku, hornové literatury je poměrně dost, proč jste sáhl právě po koncertech M. a J. Haydna?

Joseph i Michael Haydn byli velmi věřící, oba dva strávili důležitou část svého života v chlapeckém sboru vídeňského Stefansdomu. Nejspíš i kvůli tomu, najdete v jejich hudbě jakousi pokoru a víru v lepší svět. Nicméně ani tehdy hudba nesloužila jen k nasycení ducha, nýbrž i k zábavě. Jako doprovod různých oslav či hodování. A v hornových koncertech, které jsme natočili, se tyto dva aspekty krásně doplňují. Navíc technika krytí, při které si hornista pomáhá překrýváním korpusu, aby vůbec zahrál některé tóny, tehdy nebyla až tak rozšířená a je vidět, že se oba dva komponisté snažili maximálně využít přirozené tónové řady ve všech polohách. Což tehdy nebylo až tak běžné, většinou se party žesťových koncertů pohybovaly ve vysokém registru, kde jsou tóny alikvótní řady blíž u sebe.

 

20170722-D803619

 

PV: Patří mezi typické skladatele pro Váš nástroj? A má vlastně horna své typické skladatele?

Oba dva skladatelé mysleli na lesní roh poměrně často – jak v symfoniích tak i komorní hudbě. V období klasicismu stojí jistě za zmínku Čech Antonio Rosetti nebo i Wolfgang Amadeus Mozart. Ale dá se říct, že využít potenciál lesního rohu se podařilo až skladatelům v romantismu, což šlo ruku v ruce s technickým vývojem samotného nástroje. Takže jistě Anton Bruckner, Gustav Mahler, Richard Wagner, Johannes Brahms, Richard Strauss.

PV: Pracujete na kompletu hornové literatury bratří Haydnů, nebo jde jen o jednorázový výběr?

Tím, že jsou první dva koncerty Josepha Haydna ztracené a od Michaela Haydna se obecně, bohužel, tolik skladeb nedochovalo, mám za to, že koncerty či concertina by tímto mohla být zkompletovaná. Ale třeba se ještě nějaký koncert objeví.

PV: Spolupráce s Haydn Ensemble Prague se pro takový materiál přímo nabízela, že? Jak jste nahrávku pojali? Soubor hraje na moderní nástroje, ale zaměřuje se na poučenou interpretaci, je to směr, který Vám konvenuje?

Obecně o poučené interpretaci nepřemýšlím, jestli mi vyhovuje či ne. Považuji ji za samozřejmost. O dobovém hraní máme spoustu informací a zvlášť pomocí internetu je velká část snadno dostupná. Takže je škoda toho nevyužít. Na druhou stranu ani my nejezdíme na koncerty v kočárech, ale autobusem či taxíkem, život je o hodně rychlejší, jsme přesycení online světem. Čili jsme tím vším ovlivnění a je jen na vkusu každého interpreta, jak dokáže spojit své vědomosti s dnešní dobou. A když najdete lidi, kteří jsou na stejné vlně, a to je případ Martina Petráka a jeho Haydn Ensemblu, je samotné muzicírování o hodně jednodušší. A za to jsem všem, co se na produkci podíleli, vděčný.

 

20170722-D804001

 

PV: Co vás svedlo dohromady, až nahrávání CD, nebo jste měli možnost se potkat už předtím na pódiu?

S orchestrem jsme se viděli poprvé až před samotnou nahrávkou. Pódium přišlo až poté. Ale tak to bývá ve světě celkem často... A s Martinem jsme před nahrávkou samozřejmě pravidelně setkávali a diskutovali o různých možnostech interpretace, edicích, notách atp.

PV: Speciálním hostem je francouzský trombonista Fabrice Millischer, co vás svedlo dohromady?

S Fabricem nás pojí dlouholeté přátelství – pravidelně se potkáváme na kurzech a koncertních pódiích, občas si zavoláme - takže když jsem tuhle nahrávku plánoval a uvažoval o zařazení dvojkoncertu Michaela Haydna, vyplynulo pozvání pro něj zcela přirozeně.

 

20170721-D802642

 

FM: Fabrici, vystupujete v ČR poprvé?

Ano. Byl jsem sice v České republice už asi třikrát nebo čtyřikrát, ale ne koncertovat. Jenom jako turista. Takže se tentokrát, díky tomu, že vystoupím s Přemkem, na návštěvu těším ještě o dost víc.   

FM: Patříte k nejmladším profesorům hned na dvou prestižních univerzitách, v Paříži a Freiburgu, u člověka v Kristových letech by většina očekávala spíš zacílení na koncerty a hraní. Co Vás láká na práci s mladými lidmi?

Moji rodiče jsou také učitelé a mně se to vždy líbilo. Už dlouho jsem měl v hlavě, že jednoho dne začnu také učit. Došlo k tomu nakonec hodně brzo. K mému štěstí. A učit a koncertovat dohromady? Jde o dvě různé věci, které spolu mohou koexistovat. Navíc jsem přesvědčen, že aktivní život interpreta může být  pedagogickému působení jen a jen ku prospěchu.  

PV: Jak jde dohromady horna a trombon? Existuje více děl vedle Concertina M. Haydna, které zazní ve čtvrtek na koncertě, kde si spolu tyto dva nástroje mohou zahrát, ať už sólově nebo s doprovodem?

Horna a trombon se, podle mého názoru, k sobě úžasně hodí a navzájem se výborně doplňují, kdo nevěří, ať si poslechne naši nahrávku. Bohužel jinak skladeb pro lesní roh a trombón je minimálně. Pokud vím, Josef Matěj napsal trojkoncert pro lesní roh, trombon a trubku. Francis Poulenc krásné trio pro stejné obsazení. Já jsem kdysi nahrál s Michaelem Massongem krásné transkripce písní od Johannese Brahmse pro trombón, lesní roh a klavír... Celkově je toho ale málo. Možná by to mohla být dobrá výzva pro soudobé skladatele.

 

20170722-D803870

 

FM: Jak je trombonu nakloněna soudobá tvorba? Vzniká nová zajímavá literatura?

Snažím se objednat u nějakého skladatele alespoň jednou ročně nový kus. Existuje řada zajímavých autorů: Komponoval pro nás například Duttileux. A já sám mám nové skladby od Patricka Burgana, Jeana Guilloua nebo od Jeana-Pascala Beintuse. Napřesrok přibudou Richard Dubugnon a Maxime Aulio. 

FM: Jaký je vlastně zájem o trombon? Přeci jen je to nástroj, který prošel vlnami obliby, jako sólový se používal spíš v baroku a po určitém propadu se vrátil až v romantismu, kdy skladatelé opět začali psát pro větší symfonický orchestr..

Repertoár pro trombon není tak rozsáhlý jako pro lesní roh.  Jeho využívání jako "nástroje z podsvětí" mu asi moc nepomohlo.... Ano, v době baroka byl pozoun, spolu s cinkem, důležitý žesťový nástroj. Hrál velkou úlohu také v  klasicistní  hudbě, kdy zvětšoval zvuk sboru. Z doby romantismu máme v německé hudební literatuře pár sólových koncertů. Dnes  máme my, hudebníci 21. století, docela zajímavý úkol: co nejvíc tento repertoár šířit dál. 

Foto: Vojtěch Havlík

 

cd

Veronika Paroulková

Vyrostla v hudebně výtvarné rodině. Vystudovala Právnickou fakultu UK, zpěv na Konzervatoři J. Ježka a soukromě hru na klavír a klarinet. Od 17 let se věnuje moderování a působí za mikrofonem nebo před televizní kamerou bez přestávky dodnes. Pracovala jako moderátorka na Classic FM (dnes Classic Praha), moderátorka zpravodajství v Radiu City, v ČRo Region a Radiožurnálu, poté vedoucí zpravodajství a publicistiky ČRo Region. Připravovala a moderovala pořad Telefonotéka a přenosy koncertů klasické hudby pro ČRo Vltava, publicistický pořad Proti srsti TV Prima, v České televizi pořady Před půlnocí, Před polednem, Studio 6, Politické spektrum, vědecký pořad Milenium a Zprávy ČT 24. V současné době moderuje Magazín Leonardo pro Český rozhlas Plus. Kromě toho psala články o klasické hudbě pro Divadelní noviny a spolupracuje jako moderátorka i s několika festivaly klasické hudby, s ČT ART, s pořadateli koncertů nebo s vědeckými institucemi. Její zálibou je golf a fotografování, ráda cestuje, chodí v přírodě, tančí nebo lyžuje. Jako koníčka má i vaření, kvalitní vína a gastronomii. A kde to jde, potkáte ji s fenkou Westíka pojmenovanou Mimi podle Pucciniho Bohémy, se kterou tvoří nerozlučnou dvojici. Založení portálu KlasikaPlus.cz považuje za zpečetění svého hlubokého vztahu s vážnou hudbou…

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.