úterý, 20 srpen 2019 17:20

Ivana Leidlová: Zámek Liteň je otevřen klasické hudbě i dalším smysluplným projektům

Autor:

„Letošní kurzy povede Martina Janková s klavíristou Gérardem Wyssem, třetím je klavírista Ivo Kahánek.“

„Požádali jsme herečku Eliškou Balzerovou, zda by svým úžasným přednesem nedoprovodila pěvce. Přednese text písně v překladu, než se bude zpívat.“

„Jsme producenty filmu o Jiřím Suchém „Lehce s životem se prát“. V Karlových Varech získal Cenu diváků, v září bude premiéra v Praze.“

 

Ivana-LeidlovacJan-Zirovnicky

 

Ivana Leidlová je zakladatelkou a ředitelkou neziskové organizace Zámek Liteň, mající za cíl trvalé hodnotné využívání areálu zámečku v městysi Liteň na Berounsku. Od 19. století patřila Liteň rodu Daubků, který svými aktivitami přispěl k rozvoji obce i k uznání českých podnikatelů jako důležitého hospodářského a politického činitele Habsburské monarchie a později i Československé republiky. Posledním představitelem někdejší vlastenecké rodiny průmyslníků a velkostatkářů je Čechoameričan George Daubek. Jeho otcem byl Jiří Daubek a matkou sopranistka Jarmila Novotná, jeho děd Josef František Daubek byl jedním ze sedmi spoluzakladatelů Národního divadla v Praze. Rodu Daubků patřilo liteňské panství - s výjimkou let druhé světové války - do roku 1948, poté komunistický stát vše zabavil. Po roce 1989 se jim majetek vrátil v restituci. V letech 1945–1989 sloužil liteňský zámek potřebám velkostatku a středního odborného učiliště, prodělal necitlivé úpravy a dostal se do havarijního stavu. Organizace Zámek Liteň chce nejen obnovit a udržovat odkaz Jarmily Novotné a rodu Daubků a revitalizovat areál v Litni, ale také přispívat ke kulturnímu životu, podporovat vznik nových autorských počinů a podporovat mladé umělce a komunitní projekty.

Jaké si dáváte cíle?

Hodně vysoké, ale na druhou stranu člověk musí být také trochu realista. Zatím jsme schopni na zámku opravit střechu, svázat krovy, dát do pořádku statiku a podobné věci - ale desítky a asi i stovky milionů korun na velkou opravu v kapse nemáme. Snažíme se zámek v současnosti zakonzervovat do podoby, kdy se nebude dál ničit, ale na rekonstrukci, ze které by vyšel jako špičkový objekt, se snažím peníze teprve shánět.

Vyhovuje momentální dosažený stav současným představám o využití zámku?

Z důvodů, aby se v Litni nějaké věci dít mohly a aby se areál rozvíjel, se dosud opravila celá Čechovna, která je v současnosti relativně důstojným zázemím. Je tam malý sál a zázemí pro ubytování umělců a žáků interpretačních kurzů. I tak to samozřejmě bylo finančně docela náročné. V Čechovně jsou vlastně dva sálky - jeden je bývalá konírna, ten se dá používat víceúčelově, druhý je určen čistě pro koncerty. A je k tomu osm pokojů. Zázemí, které se už krásně hodilo i pro letošní jarní happening ZUŠ Open.

 

6

 

Jak v Litni vypadal?

Prezentace základních uměleckých škol po celé republice o víkendu na přelomu května a června je projekt, který mě velice oslovil. Je mimořádně důležitý a z celosvětového měřítka je rozhodně hodně unikátní, kolik máme uměleckých škol. Taková vzdělanost dětí v hudbě a dalších uměleckých oborech je něco jedinečného, a tak jsem nabídla organizátorům, že bychom v Litni uspořádali středočeskou prezentaci ZUŠ. Bylo to setkání asi patnácti škol, v oborech hudby, tance a výtvarného umění. Probíhalo v celém areálu a moc se mi líbilo, že se zapojili i významní čeští umělci, zpěváci a další hudebníci, výtvarníci, tanečníci. Byli pro ty mladé jakýmisi patrony, je krásné, že s nimi děti mohou pracovat... A také je skvělé, že děti vystupují na pódiu před velkým množstvím lidí. Je to pro ně určitě velká motivace do budoucna. Připravili jsme prostor pro dvě až tři stovky účinkujících. Pro dva orchestry po padesáti lidech, pro taneční soubory a další a další. Účastníci byli z Příbramska a Berounska, ale také třeba z Kouřimi… Myslím, že prostředí v Litni pro setkání uměleckých oborů přímo vybízí. Něco jsme připravili do zámku, něco do parku, něco do Čechovny… Využili jsme i ještě ne opravenou budovu oranžerie. Areál mohl žít, programy se konaly na různých místech. Byla to sobota – a velká věc, moc fajn! Vhodné bylo i spojení se Dnem dětí. Připravili jsme řadu aktivit a workshopů – prostě hodnotnou alternativní nabídku k pouťovým atrakcím.

Je i na zámku pro budoucnost k dispozici nějaký velký sál?

Dá se používat sál v prvním patře. Máme plány, že by se propojil ještě s dalšími místnostmi - mohl by tak vzniknout sál pro nějakých dvě stě až dvě stě padesát lidí, to už by byla běžná dostačující velikost… Uvidíme, co by na to říkali památkáři. Ale zázemí pro koncerty pro tisíc lidí nebudeme mít nikdy. Pouze v případě varianty open-air.

Jak hodně je pro vás určující tradice spojená se jménem Jarmily Novotné?

Byla určující při začátku. Místo je s Jarmilou Novotnou úzce spjaté a její osobnost byla natolik výjimečná, že je dodnes hrozná škoda, že komunismus její jméno zadupal. Takových žen - a úspěšných v zahraničí, zároveň matek a manželek - jsme v historii mnoho neměli... Takových, ke kterým by se naše generace mohla obracet, opravdu tolik není. Z toho důvodu myslím, že její jméno s Litní je a vždy bude spjaté. Ale moje aktivity by se jen výhradně kolem Jarmily Novotné v budoucnu točit neměly. Jarmila Novotná bude symbolem profesionality, tvrdé práce a úspěchu i sepětí s klasickou hudbou, ale budu se snažit aktivity soustřeďovat i do dalších zajímavých projektů, které mají smysl.

 

veb-Liten-P9080364

 

Například?

V letošním roce jsme se stali producenty filmu Olgy Sommerové o Jiřím Suchém s názvem „Lehce s životem se prát“. Film měl světovou premiéru na festivalu v Karlových Varech letos v létě a získal Cenu diváků, v září bude premiéra v Praze a film půjde do distribuce. Jiří Suchý je osobnost, která s klasickou hudbou a s Jarmilou Novotnou nemá nic společného, ale na druhou stranu je přítomna paralela: máme zde žijící legendu, člověka, který se nemusí za nic stydět – a dobře vím, jak je důležité takového člověka připomínat. A vím to právě proto, že vím, jak byla Jarmila Novotná pozapomenuta.

Takže ve výhledu opravdu nepůjde vždy o klasickou hudbu…?

Jednou to bude třeba výstava, jindy projekt s mladými umělci, jindy něco jiného... Nechceme se uzavřít jen do klasiky a do opery. Vždyť i letošní slavnostní koncert nebude operní, ale písňový. Rozhodně tím chceme našim posluchačům, divákům a návštěvníkům přinést něco nového. Něco, co třeba u nás neslyšeli.

Pořádáte něco většího v Litni během léta?

Všechno se teď prakticky soustřeďuje do září. Od 14. září budou v Litni interpretační kurzy. Letošní ročník povede Martina Janková, česká sopranistka působící ve Švýcarsku, a to společně s hvězdným klavíristou Gérardem Wyssem, se kterým pravidelně vystupuje a který na kurzech u nás bude poprvé. Třetím je český klavírista Ivo Kahánek. Zatímco Ivo Kahánek se soustředí na českou a možná i ruskou a další hudbu, tak Gérard Wyss na německou a francouzskou. Studenti budou mít možnost dotknout se repertoáru z různých částí Evropy.

 

01

 

Zvolili jste jako téma interpretaci písní. Krásné, specifické.

Ano, píseň, která bude hlavním tématem, se na našich vysokých hudebních školách příliš neučí. A jelikož písňový obor je hodně specifický, v nutnosti velmi detailního souznění, dýchání s klavíristou, tak přinášíme studentům další variantu něčeho, co by se mohli doučit. Něco opravdu nového. Na závěr kurzů předvedou to, co se naučili, na koncertě v Litni a pak v pozměněné podobě vystoupí o den později s Martinou Jankovu a s oběma klavíristy ještě v Sukově síni Rudolfina. Jsem ráda, že se mohou prezentovat i v Praze.

Kolik má být účastníků kurzů?

Zhruba deset. Víc není reálné zvládnout ani z hlediska kapacity v Litni, ani z hlediska kapacity lektorů. Ti nejsou schopni odučit za den určitě víc než deset hodin. Už u nás takhle vyučovali Adam Plachetka a Kateřina Kněžíková, také Markéta Cukrová, Dagmar Pecková… - a víme, že večer už to opravdu nejde. Práce, pokud má k něčemu směřovat, musí být každý den plnohodnotná. Poptávka byla větší, ale lektoři dostali možnost vybrat si z přihlášených ty hlasy, s nimiž bude dávat smysl pracovat.

 

4

 

Jde jen o české studenty?

Jsme otevření i do zahraničí, ostatně i díky tomu, že Martina Janková působí ve Švýcarsku, se přihlásil jeden její polský student, vynikající operní zpěvák. A také jedna naše loňská účastnice. Výjimečný hlas, Martina Janková jí pomáhá sehnat stipendium ve Švýcarsku… Ve stejné době se bude také konat premiéra filmu o Jiřím Suchém – bude to pětadvacátého září v Lucerně a ve Světozoru v Praze.

Markéta Cukrová loni zmiňovala knížku pro pěvce, kterou překládá… Jak je to daleko?

Na podzim bychom ji rádi vydali. Jde o knihu od respektované hudební lektorky Margreet Honig, která napsala učebnici zpěvu pro školené hlasy. Má formu rozhovoru. Podobné publikace o technice zpěvu a o interpretaci v češtině nejsou. Mám z překladu velkou radost, uspořádáme křest knihy a vyšleme ji mezi studenty!

Je za uplynulý rok v Litni vidět něco mimořádně nového?

Probíhala finalizace úpravy prostoru Čechovny, bylo potřeba zpevnit terasu a zeď vedoucí do parku… Také jsme opravili altán. Loňský koncert na terase Čechovny byl ještě v trochu omezených podmínkách, ale letos už je všechno krásně zrekonstruované, z pohledu návštěvníků vše vypadá o mnoho lépe.

Loni jste měli na kurzech také operního režiséra Marka Mokoše, který herecky a pohybově připravoval zpěváky na závěrečný koncert. Co je přidanou hodnotou letos?

Písně se mimo jiné zpívají v němčině a ve francouzštině a my jsme se spojili s vynikající českou herečkou Eliškou Balzerovou a požádali ji, zda by ona svým úžasným přednesem nedoprovodila pěvce. Přednese text té písně v českém překladu, předtím než se bude zpívat. Opravdu uměleckým, ne pouze informativním způsobem. Slibujeme si od toho zase trochu jinou podobu koncertu… Spojení veršů a zpěvu se k sobě bude hezky hodit. Hledali jsme silné osobnosti, silné ženy. Věřím, že takový program zaujme.

Plánujete dál?

Mám radost, že s námi jsou Ivo Kahánek a Martina Janková, že spolupracují a že se k nám vracejí stejně jako Adam a Kateřina. Plánujeme s nimi už aktivity do budoucna. Jsme rádi, že se s námi takové osobnosti - jak doufám - cítí dobře a vracejí se k nám.

 

5

 

A máte pro další roky ke zveřejnění už nějaké detaily?

Mohu teď snad jen říci, že bychom se rádi za rok zaměřili na Rusalku... Model, který jsme nastoupili a budeme dál rozvíjet, nám vyhovuje. Kurzy jsou velká věc, máme radost, že se v Litni podařilo zavést jejich pravidelné opakování.

Máte dobré ohlasy?

Ohlas je rok od roku větší a větší, počet přihlášek se zvyšuje. Mladí lidé evidentně vidí, že vzdělání a diplom jen ze školy nestačí. Myslím, že už chápou potřebu a nutnost na sobě dlouhodobě, pořád dál a dál pracovat. Že je dobré se také setkávat, povídat si o všem a navazovat vztahy do budoucna. Jsem mimochodem i zastáncem toho, že si studenti musí kurzy platit. Ne plnou cenu, to není možné, ale něco ano - aby si uvědomili, že něco vydávají, ale zároveň za to něco chtějí dostat - a odvézt si to. Nositelce Ceny Jarmily Novotné, vítězce Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech, dáváme ale možnost zúčastnit se kurzu zdarma. Snažíme se nalákat i výjimečnější hlasy.

 

Novotna-Daubek-veb

 

Lišíte se od jiných kurzů?

Náš koncept práce s lektorem je jiný než v případech nějakých jednorázových akcí, kdy je hodně studentů na jednom místě během jednoho dne. Vidíme, že studenti hledají něco takového, co my nabízíme. U nás frekventanti kurzů s lektory obědvají a večeří, mohou vidět, jak se tyto osobnosti rozezpívávají… Myslím, že je pro ně velká škola, když mohou vnímat a přijímat jejich zvyky, když mohou zjišťovat, že i významní umělci jsou obyčejní lidé, když mohou sledovat, jak se připravují na zpěv… Je to rozhodně něco jiného, než kdyby kurzy byly v Praze, účastníci by se vždy odpoledne zase rozjeli někam daleko, kde bydlí… V Litni jsou intenzivně celý týden dohromady.

Věříte, že působí také samo prostředí?

Určitě je inspirativní. Lidé spolu v Litni hodně komunikují, po večerech mohou u skleničky vína rozebírat peripetie života a kariéry… Vznikají úzké vazby… Mám obrovskou radost, vnímám to jako opravdu velkou věc. Líbilo by se mi, kdyby si představitelé škol, divadel nebo orchestrů přijeli poslechnout účastníky, budoucí hvězdy. Aby viděli, co jim vyrůstá za podhoubí. Když poprvé vedly letní kurzy Kateřina Kněžíková s Markétou Cukrovou, tak jsme udělali koncert na Hudební a taneční fakultě AMU a různé představitele jsme pozvali, aby si ty nejlepší z kurzů poslechli. Abychom jim ukázali, jak se kvalita zvedá, jak na sobě studenti pracují. Kurzy by mohly být místem, kde by se skutečně mohli setkávat potenciální zaměstnavatelé a potencionální uchazeči o krásné role, vše na jednom místě. Místem, o němž by říkali: když bychom nějaký hlas hledali, víme kam jít...!

 

Ivana-LeidlovacJan-Zirovnicky1

 

Cítíte se tedy být jakýmsi zprostředkovatelem, hybatelem, mecenášem...?

To jsou skoro až velká slova, ale každopádně bych ráda, aby v tom, co děláme, byl smysl - a aby bylo možné pokračování. Pokud bychom se snad stali hybateli, tak by to bylo perfektní!

Když říkáte my, koho myslíte?

Myslím tím Zámek Liteň jako neziskovou organizaci a myslím samozřejmě i naši rodinu.

 

Foto: Zámek Liteň, Petr Veber, Jan Žirovnický

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.