2002

„Aleš Nosek je jistým a technicky zdatným hráčem. Byl velice dobře připraven, prokázal pevné nervy a jasný interpretační názor.“

„Svůj program zvolil velmi vhodně k romantickému zvuku svatovítských varhan. A připomněl záslužně u nás trochu opomíjeného Josefa Kličku provedením jeho Legendy.“

„Pavel Svoboda oslnil technicky neomylnou hrou, vynikajícím rytmickým cítěním a v neposlední řadě naprostým přizpůsobením chrámové akustice.“

Na čtvrtém koncertě mezinárodního festivalu „Svatovítské varhanní večery“ vystoupil regenschori a varhaník biskupského kostela v Plzni Aleš Nosek. O týden později, 2. srpna, převzal závěrečný koncert festivalu jeden z nejúspěšnějších varhaníků mladé generace Pavel Svoboda. Ten dělí svoji činnost na koncertní, pedagogickou, organizační – je ředitelem Komorní filharmonie Pardubice – a veřejnou: je poslancem Parlamentu České republiky.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1005

„Moje první kroky jako varhaníka jsou spojeny s kostelem, ve kterém hraju dodnes.“

„Díky fantastickým možnostem, které svatojakubský nástroj dává, jsem mohl program koncipovat tak, aby ukázal co nejširší rozmanitost repertoáru.“

„Improvizace, to je něco jako odpovídání na otázky během živého interview.“

Prvním recitálem letošního Mezinárodního varhanního festivalu pořádaného v bazilice sv. Jakuba v Praze na Starém Městě, je ve čtvrtek koncert mladého polského umělce Daniela Strządały. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje program koncertu, ale také vzpomíná, jak v dětství začínal s doprovodem při mších. K varhanám se dostal díky matce. Také je varhanicí…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus

0009 Metropolitní kapitula u svatého Víta v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu letos pořádá v katedrále svatých Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě už jedenáctý ročník mezinárodního festivalu Svatovítské varhanní večery. V letošním ročníku se představil francouzský varhaník Philippe Lefebvre, který mimo rafinovaně zvoleného repertoáru věhlasných francouzských autorů nabídl posluchačům i vlastní improvizační umění. Dále vystoupila legenda české varhanické školy Jan Hora. Zahrál díla světově proslulých i méně známých autorů z různých období. V dalších dvou koncertech se představili zástupci mladší generace varhaníků – Tomáš Pindór a Aleš Nosek. V úterý 2. srpna od 19 hodin zahraje závěrečný koncert festivalu varhaník Pavel Svoboda, který si k sobě přizval trumpetistu Jiřího Houdka. Zaznějí díla Johna Stanleyho, Alexandra Guilmanta, Jeana Baptisty Loeillet de Ganta, Vincenza Belliniho a našich skladatelů Miloslava Kabeláče a Petra Ebena.

Zveřejněno v AktuálněPlus
400

Bazilika svatého Jakuba na Starém Městě pravidelně ve čtvrtky od 19 hodin opět ožije Mezinárodním varhanním festivalem. Irena Chřibková, titulární varhanice baziliky a dramaturgyně a ředitelka této přehlídky, věnuje letošní ročník poctě Jiřího Ropka, který právě u svatého Jakuba působil pětačtyřicet let jako varhaník a skladatel. Od jeho narození uplynulo 1. července rovných sto let. Během festivalu zazní hudba řady autorů, zejména českých a francouzských, ale také Bacha nebo Regera. Poctu Jiřímu Ropkovi chystá na 11. srpna Jaroslav Tůma. Ropkovu tvorbu připomene i Jan Kalfus, a to 15. září.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Rozhodně jim nelze upřít značnou míru odvahy a hledačství, když se odvážili do objemných prostor chrámové lodi přijít se subtilními sólovými zobcovými flétnami a s převážně neznámým repertoárem.“

„Laburdovo kompoziční dílo nebylo na Forfestu zastoupeno poprvé. Evidentně se mezi mladými českými, moravskými a japonskými interprety těší nemalé oblibě.“

„Doležalovo kvarteto předneslo v chrámu svatého Mořice čtyři soudobé kvartetní kompozice vzácně jednotného výrazu a jednotné volby kompozičních prostředků.“

Forfest, mezinárodní festival současného umění s duchovním zaměřením, se letos konal v Kroměříži už potřiatřicáté. Vděk za to si zaslouží pořadatelé, neúnavná kroměřížská dvojice manželů Zdeňky a Václava Vaculovičových, která už po léta tento projekt, tuto svoji originální ideu doslova hýčká a za všech příznivých i nepříznivých okolností udržuje v kondici.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
R51703

„Kateřina Kněžíková písním dává přirozenost i přesnou míru stylizovanosti, jak ji nachází na pomezí prostoty a operních zkušeností.“

„Krásná hudba s velkoryse klenutými kantilénami.“

„Harfa, pod rukama Kateřiny Englichové znějící vznešeně, zřetelně i barvitě, dodává písním mnoho nápadité a sváteční neobvyklosti.“

Album jim pokřtil horolezec Radek Jaroš, v roce 2014 pokořitel K2, druhé nejvyšší hory světa. Název nové nahrávky nemá sice s velehorami nic společného, ale bylo to během koncertu na festivalu Smetanova Litomyšl vtipné, nápadité a milé. Kateřina Kněžíková s Kateřinou Englichovou, které natočily a uvádějí písně s harfou, mají totiž na obalu desky napsáno K2. Třeba jako Dvě Kateřiny. Ani jedna není první, ani jedna není druhá. Tvoří rovnocenné duo, jedna hudbu maluje a vypráví hlasem, druhá prsty na strunách.

 
Zveřejněno v NovinkaPlus
00002

„Byla usměvavá, vyrovnaná, byla i přísná, ale vždy s pochopením pro děti a mladé lidi, jichž bylo kolem stále plno.“

„Byla sama výrazným dramaturgem, sbormistrem a pedagogem, dokázala tyto tři profese skloubit a povýšit svou pracovitostí, lidskostí a empatií.“

„V dramaturgii dětského rozhlasového sboru se Blanka Kulínská orientovala zejména na soudobou českou hudbu a úpravy lidových písní, ale také na produkci minulých staletí.“

Dětský pěvecký sbor Českého a předtím Československého rozhlasu a vedle toho Bambini di Praga. To jsou vokální tělesa, ke kterým neoddělitelně patří jméno legendární sbormistryně Blanky Kulínské. Ovlivňovala a vedla je po šest desetiletí. Letos na začátku léta se její život uzavřel. Na umělkyni a pedagožku, díky které si zamilovaly hudbu tisíce dětí a mladých lidí, vzpomíná někdejší rozhlasová redaktorka, hudební publicistka Stanislava Střelcová.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
pondělí, 27 červen 2022 09:53

Jakub Klecker se rozloučil s Kantilénou

0001

„Na programu koncertu tedy nebylo jen loučení, ale také oslava hned dvou kulatin: čtyřicátin Jakuba Kleckera a devadesátin zakladatele sboru Ivana Sedláčka.“

„Na první poslech sbor jednoznačně zaujme svou vysokou hlasovou kulturou.“

„Za nejhlubší okamžiky sobotního podvečera osobně považuji Západ slunce Bedřicha Smetany, závěr Hrušovského Zaříkání a Bogorodice děvo Sergeje Rachmaninova.“

Jeden z posledních červnových večerů patřil v brněnském Besedním domě sborovému umění. Sobota 25. června se stala novým termínem pro odkládaný koncert, kterým se Jakub Klecker loučil s Kantilénou, sborem dětí a mládeže při Filharmonii Brno. Stál v jejím čele jako sbormistr bezmála patnáct let. Do řad Kantilény se proto vrátili mnozí její bývalí členové a za doprovodu Jiřího Hrubého u klavíru a Jakuba Janšty u varhan nabídli bohatý program.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
100

Kantiléna, sbor dětí a mládeže při Filharmonii Brno, pořádá v sobotu 25. června od 17 hodin v Besedním domě mimořádný koncert. Spoluúčinkovat na něm budou zpěváci Kantilény z let 2006 až 2022, klavírista Jiří Hrubý, varhaník Jakub Janšta a sbormistr a dirigent Jakub Klecker. Akce oslavuje jubilea zakladatele a dlouholetého sbormistra Kantilény Ivana Sedláčka a jeho nástupce Jakuba Kleckera, které od sebe dělí celé půlstoletí. Večer je současně rozlučkovým koncertem Jakuba Kleckera s Kantilénou, který se kvůli koronavirovým opatřením nemohl uskutečnit před dvěma lety.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
středa, 22 červen 2022 07:31

Podoby lásky v písních českých autorů

1112 Písňový večer nazvaný "Podoby lásky" uvede ve středu 22. června spolek Lieder Society. Dramaturgie chce přiblížit lásku očima českých skladatelů a skladatelek dvacátého století. Dvorská láska zazní v Písních renesančních Luboše Sluky, ve folklórním duchu se ponese cyklus Láska prostých srdcí Miroslava Pelikána, z lidové poezie vychází i texty Františka Halase z antologie Láska a smrt zhudebněné Karlem Pexidrem, vroucným vyznáním citů ke své nastávající jsou Ebenovy Písně nejtajnější a v nostalgických Písních rozchodu Jaroslava Křičky zaznívá bolest z jejich konce. Něžné a velmi ženské jsou písně O lásce na vlastní texty Slávy Vorlové a mladistvá energie Vitky Kaprálové se silnými jazzovými vlivy probíjí cyklem Jablko s klína i slavnou rozlučkovou Sbohem a šáteček. Interprety budou sopranistka Tamara Morozová, altistka Monika Jägerová a klavíristé Vojtěch Červenka a Filip Martinka. Koncert začíná v 19 hodin v sále Jana Drtiny na konzervatoři Jana Deyla.

Zveřejněno v AktuálněPlus
112

Brněnský soubor Ensemble Opera Diversa, jehož součástí je komorní sbor Ensemble Versus, zve na program s varhaníkem Ondřejem Múčkou. Má být pokusem o subjektivní mapování duchovní tvorby českých autorů 20. a 21. století. Půjde o výběr z okruhu existujících skladeb i děl vzniklých na objednávku, a to s ohledem na jejich vzájemný kontrast a celkovou pestrost programu podle různých typů hudební řeči. Koncerty se budou konat ve středu 15. června od 19 hodin ve šlapanickém kostele Nanebevzetí Panny Marie a ve čtvrtek 16. června od 20 hodin v kostele svatého Mořice v Kroměříži. V případě koncertu ve Šlapanicích se jedná o benefiční koncert pro Lékaře bez hranic, koncert v Kroměříži pak bude součástí festivalu Forfest, o kterém jsme psali zde.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0001

Letošní mezinárodní festival současného umění s duchovním zaměřením Forfest Czech Republic začal v únoru a zve na další koncerty v průběhu léta. Pořádá ho Umělecká iniciativa a koná se už potřiadvacáté. Nejbližším koncertem je čtvrteční program v chrámu svatého Mořice v Kroměříži s tématem „Soudobá česká duchovní hudba“. Od 20 hodin tam vystoupí brněnský komorní sbor Ensemble Versus se sbormistrem Vladimírem Maňasem. Mottem tohoto ročníku je Donatellův citát „Uslyšíš-li o konci světa, vezmi dláto do ruky a tvoř…“. Projekty festivalu jsou situovány do míst, jako jsou Kroměříž, Olomouc, Zlín, Kojetín, Hodonín nebo Hustopeče. Více informací a program najdete zde.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
102

Pořadatelé zvou na koncert duchovní hudby, který se bude konat v pátek v kostele svatého Jana Křtitele v Zaječí na Břeclavsku od 19 hodin. Vystoupí tam ženský sbor Auris Brunensis pod vedením své sbormistryně Terezy Toufarové. Zaznějí vokální skladby Johanna Sebastiana Bacha, Wolfganga Amadea Mozarta, Petra Ebena, Petra Řezníčka a výběr renesančních polyfonií. Výtěžek z koncertu bude věnován na rekonstrukci podzemních sklepů pod kostelem Jana Křtitele.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
111

„Nadšení a mírná nervozita panovaly i v sále, protože všichni drželi svým potomkům palce, aby se předvedli v tom nejlepším světle.“

„V mezinárodních soutěžích je sbor velmi úspěšným, v neposlední řadě jsou to tři zlaté medaile, které získaly děti na Evropských sborových hrách v Rize, v konkurenci 150 sborů.“

„Ti nejmenší, kterým mohou být i jen čtyři roky, začínají ve sboru Magdalenka. To po jeho patronce, pěvkyni Magdaleně Kožené, která sborem Kantiléna také prošla.“

Kantiléna je sbor dětí a mládeže, který působí při Filharmonii Brno a sdružuje hudby- a zpěvumilovné děti od čtyř let až do dospělosti. Má tři oddělení, která se dělí podle věku, a nároky na děti se přizpůsobují jejich schopnostem. Dvakrát do roka se děti představí na koncertě v Brně, kde předvádějí svým rodičům a blízkým, co vše se už naučily a jak je to baví. V neděli 27. března se konal Jarní koncert a jako vždy, i v tento den byl sál Besedního domu naplněný do posledního místečka. Nadšení a mírná nervozita panovaly i v sále, protože všichni drželi svým potomkům palce, aby se předvedli v tom nejlepším světle.

 
Zveřejněno v ReflexePlus

IMGP9878 V souvislosti s nově postavenými varhanami v kostele Nejsvětější Trojice v Dobříši pořadatel Ivo Kylar ve spolupráci s římskokatolickou farností pro letošní rok připravil cyklus osmi koncertů pod názvem Dobříšské večery hudby.  První koncert se bude konat už zítra od 17 hodin a na varhany zahraje Alfred Habermann. Ten je studentem HAMU v Praze ve varhanní třídě Jaroslava Tůmy a v tomto akademickém roce studuje na Staatliche Hochschule für Musik und Darstellende Kunst ve Stuttgartu. Zaznějí skladby od Bacha, Francka, Mendelssohna-Bartholdyho, Bruhnse, Ebena a Martinů. S ohledem na ukončení činnosti spolku Sdružení pro obnovu dobříšských varhan v kostele Nejsvětější Trojice se Ivo Kylar rozhodl pořádat koncerty pro Dobříš v rámci dobříšské farnosti jako dobrovolnou aktivitu –⁠ pro okruh přátel hudby, který vznikl během šestiletého působení spolku při benefičních koncertech. „Po dohodě s majitelem zámku budou letos čtyři koncerty prezentovány v prostorách Zrcadlového sálu a čtyři koncerty v kostele Nejsvětější Trojice,“ informuje pořadatel s tím, že z každé prodané vstupenky přispívá stokorunou na pomoc Ukrajině prostřednictvím charity.

Zveřejněno v AktuálněPlus
JB-43-1

„Dirigent má nejvyšší možný podíl jak autorovu zakódovanou informaci v notách interpretovat: přesvědčit o ní interprety, motivovat je, strhnout… a přesvědčit i posluchače, že taková byla autorova představa.“

„Lze očekávat, že tak velcí komunikátoři, jakými jsou dirigenti, budou typicky obklopeni kruhem přátel?“

„Jiří nahlížel na svou profesi jako na samotářskou.“

V roce pátého výročí úmrtí dirigenta Jiřího Bělohlávka pokračuje portál KlasikaPlus.cz v loni započatém seriálu, který využívá texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Do sesbíraného materiálu dává nyní postupně nahlížet. V dnešním dílu už potřetí pokračuje v prezentaci obrazového materiálu ze své knihy A Life in Pictures a zamýšlí se k tomu z hlediska dirigentské profese i osobního nastavení člověka nad tématem přátelství. Měl Jiří Bělohlávek hodně přátel…?

 
Zveřejněno v SeriálPlus
111

„Třebaže jsem do té doby nikdy na varhany nehrála, přihlásila jsem se i ke studiu varhanní hry a byla jsem v tomto oboru přijata.“

„Za významnou nahrávku považuji souborné provedení osmnácti chorálů Johanna Sebastiana Bacha, takzvané Lipské chorály.“

„Významným vystoupením v počátcích mé umělecké činnosti byl koncert ve Smetanově síni Obecního domu v Praze v roce 1953. Výborné ohlasy na program z Bachova a Regerova díla mě v koncertních aktivitách velmi povzbudily.

28. října 2020 byla u příležitosti státního svátku České republiky oceněna významná česká varhanice prof. MgA. Alena Štěpánková Veselá, někdejší rektorka Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Slavnostní ceremoniál předávání státních vyznamenání ve Vladislavském sále Pražského hradu byl však kvůli covidu už dvakrát přeložen. Alena Veselá si převzala Medaili Za zásluhy o stát v oblasti umění a výchovy až 7. března letošního roku. S výjimečnou ženou, umělkyní, pedagožkou a neúnavnou bojovnicí za příznivé podmínky v uměleckém školství a koncertním životě jsme si vyprávěli ještě před uskutečněním slavnostního obřadu.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
5588

Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK pozval do své komorní řady v kostele sv. Šimona a Judy houslistku Julii Svěcenou. Návštěvníci se mohou těšit jak na sólovou barokní Ciaconnu z Partity č. 2 d moll Johanna Sebastiana Bacha, tak na skladby autorů žijících o několik století později – zaznějí Sonáty pro housle a klavír Césara Francka a Leoše Janáčka či Sonatina semplice Petra Ebena. Na klavír bude hrát Václav Mácha. Koncert se bude konat v úterý 18. ledna od 19:30 hodin. Před koncertem dojde také na tradiční Setkání s umělci od 18:15 hodin.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1000

„Vzhledem k tomu, že většina publika očekává od koncertu zábavu a velká část soudobé hudby vyžaduje značnou dávku trpělivosti a ochoty zvyknout si, může být vztah mezi novou hudbou a posluchači problematický.“

„Důležité je prosadit skladby českých umělců do programu koncertů a akcí mimo českou sféru, aby zaujaly místo vedle ostatních děl nebo s nimi dokonce soutěžily.“

„To já bych měl udělovat ceny českým kolegům, kteří se postarali o to, že má životní pouť je natolik bohatá…!“

Na slavnostním koncertu Od Dvořáka k Martinů převzal v úterý v New Yorku americký muzikolog Michael Beckerman, zanícený propagátor české kultury, vážné hudby a českých klasiků, od zástupců Ministerstva zahraničí České republiky prestižní cenu Gratias Agit. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz při té příležitosti vysvětluje rostoucí oblíbenost Janáčka a jmenuje řadu dalších skladatelů, jejichž díla by měla být představena americkému publiku. Radí Českým centrům, že by měla poskytovat „útočiště“, kde se budou výkonní umělci i současní skladatelé dobře cítit. Konstatuje také, proč je nejoblíbenějším stylem nové hudby minimalismus, a odkrývá, že se začal o české skladatele zajímat vlastně náhodou, shodou okolností: když v 1973 ještě jako student pracoval v obchodě s gramodeskami.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
171839-59---foto-Pavel-Langer---Clovek-a-vira

„Na vznik a vývoj rytmických mší a rytmických písní vůbec měly zásadní vliv dvě okolnosti, či ještě spíše jejich souběh.“

„Letohrad byl ohniskem. Dalo by se říci, že písně se od počátku šířily jako požár.“

„Z těchto písní doslova čiší přímost, nestrojenost, naléhavost a je snadné se s nimi identifikovat. Díky tomu mají také schopnost utkvět v paměti a potom se vynořit a provázet člověka jako motto, jako modlitba.“

V neděli čtrnáctého listopadu se v klášterním kostele na Hoře Matky Boží v Orlických horách konalo Poděkování za dar svobody a mše s kytarovým doprovodem „retro“ rytmických písní. Zde by mohla být tečka a tato věta by snad sama jako sdělení obstála. A přece… polovina listopadu… dar svobody… klášter na Králíkách… kytarová mše… a to „retro“? Hned několik těchto zmínek by si nějaké rozvedení zasluhovalo, tak tedy spíše – dvojtečka:

 
Zveřejněno v NedělePlus
Strana 1 z 5