Představení Dobré ráno, milá ženuško! na motivy Mozartových dopisů jeho ženě Konstanci zhlédnou návštěvníci mladoboleslavského Městského divadla. Na pódiu se 4. prosince sejdou hned dva „Amadeové“: klavírista Miroslav Sekera si zahrál malého Mozarta ve slavném Formanově filmu, Ondřej Brousek pak hlavní roli jeho divadelní adaptace. Akce spojující mluvené slovo s hudbou spadá pod rámec koncertního cyklu Rok na 4 doby.
„U houslisty je obdivu hodna naprosto čistá, jistá intonace, a to i v případě extrémních melodických skoků.“
„Miroslav Sekera nepůsobí na první dojem okázalostí, jde o umělce spíše skromného, nenápadného. Jeho výkony však vždy překvapí svojí technickou kvalitou a výrazovou hloubkou.“
„Ve společném přednesu byla jak spontánní citovost, tak eruptivní razance.“
Festival Dny Bohuslava Martinů se koná v Praze každoročně na přelomu listopadu a prosince. Letošní, již 29. ročník, byl otevřen 26. listopadu koncertem laureátů Soutěže Nadace Bohuslava Martinů v Sále Martinů Lichtenštejnského paláce. Ve stejném sále se pak o tři dny později 29. listopadu konal zahajovací koncert festivalové řady, na němž za klavírního doprovodu Miroslava Sekery vystoupil houslista Ivan Ženatý.
Festival si již 29 let klade za cíl uvádět a propagovat hudbu poličského rodáka. Přední čeští umělci na Dnech Bohuslava Martinů představují i méně frekventovaná skladatelova díla. Součástí festivalu je Soutěž Nadace Bohuslava Martinů, která podporuje nastudování skladatelových skladeb nejmladší generací interpretů a pomáhá formovat mladé hudebníky. Na koncertech ve spolupráci s Českou filharmonií a Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu každoročně zní také rozsáhlé symfonické skladby v kontextu tvorby českých a světových skladatelů, které s Bohuslavem Martinů pojí historické i stylové vlivy a vztahy. Koncerty se konají v Sále Martinů na pražské HAMU a v Dvořákově síni Rudolfina.
„Kurzů se za dobu jejich existence zúčastnily tisíce studentů, z nichž vyrostli jak význační profesionální, tak hudebně vzdělaní amatéři.“
„Padesátý ročník kurzů nabídl účastníkům i široké veřejnosti v Litomyšli cyklus devíti komorních koncertů lektorů a hostů.“
„Posledních šestatřicet ročníků byla duší kurzů Eva Štrausová. Zasloužila se o jejich podobu jako místa setkávání, inspirace a kvalitního hudebního i kulturního vzdělávání.“
Setkání přátel komorní hudby a interpretační kurzy Litomyšl 2024 už mají přesný termín. Budou se konat od 8. do 19. července, bezprostředně po skončení festivalu Smetanova Litomyšl. O jejich smyslu, náplni a směřování při rekapitulaci toho, co se podařilo realizovat letos v létě, uvažuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Leoš Čepický, primárius Wihanova kvarteta a vedoucí strunné katedry Hudební a taneční fakulty AMU, jeden z těch, kdo každoročně připravuje litomyšlské kurzy.
Klavírnímu virtuosovi Jiřímu Kollertovi se narodily hned dvě výjimečně nadané děti. Starší Eduard i mladší Richard od útlého věku studují housle v zahraničí u nejlepších pedagogů současnosti. V úterý 24. října se všichni tři sejdou v kostele sv. Šimona a Judy, aby společně zahráli romantický program, kterým zahájí cyklus koncertů Komorní hudba FOK. A působivý sál Anežského kláštera rozezní ve čtvrtek 26. října smyčcové kvarteto Alma Ansámbl, které zahraje kvartet Franze Schuberta a klavírní kvintet Antonína Dvořáka s klavíristou Miroslavem Sekerou. Tímto koncertem začne cyklus Obrazy a hudba FOK, proto se posluchači mohou též těšit na krátkou přednášku kurátorky Národní galerie k promítanému obrazu Jenny Salmové, která se koná v úvodu koncertu.
V rámci série Rok na 4 doby se představí Trio Bohémo. Zámek Kosmonosy u Mladé Boleslavi 9. října navštíví ve složení Matouš Pěruška (housle), Kristina Vocetková (violoncello) a Jan Vojtek (klavír). Půjde o první koncert nové sezony cyklu. Pořádající nezisková organizace 4ART zatím sice nezveřejnila program celého cyklu, avizovala však jeho rozšíření ze čtyř na šest koncertů ročně.
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK v měsíci říjnu naplno rozjíždí sezonu. A už tento měsíc nese typické znaky pestrosti repertoáru, vystupujících umělců i tematického zaměření prováděných skladeb. Co příznivce orchestru tedy čeká? První koncert se uskuteční už 4. října ve Smetanově síni Obecního domu.
Třetí ročník třídenního, respektive „třívečerového“ festivalu ve Ctěnicích v severovýchodním cípu Prahy se zakončil 20. července Nocí se swingem, kdy vystoupila čtyřčlenná vokální skupina The Swings a její hosté v klasickém swingovém repertoáru čtyřicátých až šedesátých let předchozího století. Tomuto koncertu předcházela 18. července Noc s Mozartem a další den Noc s Operetou, v nichž se představily i takové umělecké kapacity, jako jsou zpěváci Jiří Rajniš s Danielem Matouškem, klavírista Miroslav Sekera, či dokonce pěvečtí sólisté německých divadelních stánků Marie Petit-Gärtner a Bernhard Hansky. Festivalovým tematickým zařazením je klasická hudba a příbuzné žánry. Podrobně o něm portál KlasikaPlus.cz informoval ZDE.
Příští týden čeká na hudbymilovné návštěvníky Českého Krumlova dalších šest bodů hlavního programu. Mezi vystupující umělce a soubory patří varhaníci Jaroslav Tůma s Pavlem Svobodou, patrně nejlepší český houslista Josef Špaček se svým klavírním partnerem Miroslavem Sekerou, korejské smyčcové kvarteto s názvem DCMF, Smetanovo trio s Jitkou Čechovou za klavírem, houslista hrající na Stradivariho housle Vadim Gluzman a broadwayští zpěváci, sopranistka Nikki Renée Daniels a tenorista Jeff Kready. Souběžně s hlavním programem je možné zakusit bohatý doprovodný program ve Festivalové zóně.
Zámecký areál Ctěnice ve dnech 18. až 20. července 2023 přivítá na severovýchodním okraji Prahy už třetí ročník Ctěnického hudebního festivalu, na kterém vystoupí přední čeští i slovenští umělci. Například spolutvůrce nedávného historicky prvního uvedení Dvořákovy Rusalky v milánském Teatro alla Scala Jiří Rajniš nebo renomovaný klavírista, známý například doprovázením houslisty Josefa Špačka, Miroslav Sekera. Vedlejším programem festivalu bude mimojiné prodejní výstava zarámovaných černobílých fotografií umělců předchozích dvou ročníků od fotografky Jany Česákové Hyklové.
„Sekera vyzdobil melodickou linku Bachova koncertu vkusnou ornamentikou, nádhernou kantilénou vyzněla často interpretovaná druhá věta. Co do stylovosti se sólista přiblížil ideální interpretaci také v následujícím Mozartově Koncertu A dur.“
„Dirigentka Alena Hron, nikterak zbytečně neexperimentující s tempy a s tradicí kodifikovaným pojetím Novosvětské, má pro Dvořákovu hudbu cit a porozumění.“
„Výkon orchestru pod vedením mladé dirigentky nenechal nikoho na pochybách, že v Aleně Hron u nás roste další výrazná dirigentská osobnost.“
Vnášení hudby do polozapadlých koutů pohraničních oblastí a jejím prostřednictvím oživování poničených stavební památky bezesporu patří k záslužným počinům. V poslední době podobných iniciativ přibývá, ne vždy se však setkávají s potřebnou finanční podporou, jakou by si záměry organizátorů zasloužily. Festival Živé pohraničí – Lebendes Grenzland, jehož koncerty se odehrávají v nejzápadnější části naší republiky a který letos vstoupil do pátého ročníku, se musel na rozdíl od minulého roku uskromnit. Tvoří ho tři symfonické a dva komorní koncerty, 1. července je pak v Hotelu Lesní mlýn zájemcům o historii tradičně nabídnuta beseda s předními historiky, tentokrát věnovaná 85. výročí Mnichovské dohody. Zahajovací koncert se odehrál v pátek 23. června a jeho protagonisty se právem stali pianista Miroslav Sekera a dirigentka Alena Hron.
„S každou další větou vzájemné hudební sepjetí gradovalo a hudebníci jako by stále více nacházeli ‚společnou řeč‘.“
„Říká se, že vynikající sóloví hráči nejsou příliš dobrými komorními partnery, Müller-Schott však potvrdil, že u těch skutečně nejlepších je pravdou pravý opak.“
„Finále pak už byla jen čirá radost, kdy si všichni muzikanti s úsměvem užívali každý jednotlivý takt a kouzlili tím zároveň úsměvy na tvářích všech přítomných posluchačů.“
Poslední koncert komorní řady S – Studio 1 Symfonického orchestru Českého rozhlasu (SOČR) se uskutečnil 11. června. Nabídl posluchačům mimořádné komorní uskupení, v němž společně se členy SOČRu – koncertním mistrem Petrem Zdvihalem a zástupcem vedoucího violové skupiny Matoušem Hasoněm – vystoupil v klavírním kvintetu nejen jejich současný šéfdirigent Petr Popelka, ale také sólista světového renomé, německý violoncellista Daniel Müller-Schott. Ke klavíru usedl vynikající Miroslav Sekera, jeden z nejvyhledávanějších českých klavíristů. Na programu stálo Adagio a Allegro Roberta Schumanna a Klavírní kvintet A dur „Pstruh“ Franze Schuberta. Koncert zároveň přenášela rozhlasová stanice ČRo D-dur. Jak se dalo čekat, mimořádné uskupení přineslo i mimořádný zážitek.
„Hlavní blok věnovaný interpretům letošního Pražského jara ovšem začíná ve středu od 20:00.“
„Mladší dvojče Beethovenovy „Deváté“ zazní v pondělí v 22:41. Jedná se o Symfonii č. 2 „Chvalozpěv“ Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, která vznikla na zakázku v roce 1840 u příležitosti 400. výročí vynálezu knihtisku Johannem Gutenbergem.“
„Víkendové dopoledne s českými mistry, kteří dosáhli světového věhlasu: Leopold Koželuh, Jan K. Vaňhal, Pavel a Antonín Vraničtí, Jan V. H. Voříšek.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 8. 5. do 14. 5. 2023?
Projekt Salón Celetná nabídne ve čtvrtek 4. května v Hrzánském paláci v Celetné ulici na Praze 1 od devatenácti hodin další z koncertů věnovaných mladým umělcům. Vystoupí na něm violista Daniel Macho, violoncellista Petr Hamerský a klavíristé Miroslav Sekera se Stanislavem Gallinem. Během večera zaznějí Brahmsova Sonáta f moll, op. 120 č. 1 pro violu a klavír, první věta ze Schubertovy Sonáty a moll „Arpeggione” pro violu a klavír, Šostakovičova Sonáta d moll, op. 40 pro violoncello a klavír a Dvořákovo Rondo pro violoncello a orchestr g moll v úpravě pro violoncello a klavír. Za koncertem stojí Hudební nadace Stadler-Trier Music Foundation, která má v paláci sídlo. Vznikla na základě závěti česko-švýcarského muzikologa Jana Stadlera (1922-2019). Jejím posláním je podpora mladých talentovaných hudebníků, studentů i profesionálů, spojená se snahou přispět rovněž k rozvoji dalších složek, které vedle talentu ve výsledku pomáhají formovat výjimečnou uměleckou osobnost.
Druhý koncert letošní sezóny Lieder Company Prague vzdá v neděli 30. dubna hold ženským autorkám – skladatelkám i básnířkám. Ve světové premiéře zazní cyklus skladatelky Sylvy Smejkalové. Interprety tohoto hudebního setkání budou sopranistka Irena Troupová, tenorista Ondřej Holub a sóloharfistka Symfonického orchestru Českého rozhlasu Lydie Härtelová. Akce se bude konat v prostoru Clubu Salsita na pražském Smíchově. Všechny skladby zazní v originálních jazycích, provázeny českými titulky.
„Jsme svědky počínajícího postupného přerodu soudobého skladatele v klasika.“
„Jde o kompozičně mistrně vystavěnou volnou variační passacaglii, ale to většina posluchačů neví, nepotřebuje vědět a neřeší.“
„Ocenění pro jedno album ze sféry klasiky, pocitově přilepené spíše na chvostu ceremoniálu, odpovídá realitě.“
Mysterium času Miloslava Kabeláče v nahrávce Marka Ivanoviće a Symfonického orchestru Českého rozhlasu získalo v kategorii Klasika prestižní Cenu Anděl. Dává to smysl v sousedství jmen jako Miroslav Žbirka, Robert Křesťan & Druhá tráva, Calin, Lenny, Lazer Viking, Kalle, Štěpánka Balcarová, Insania, 58G nebo Vypsaná fiXa?
V úterý 18. dubna se bude v Malém sále Kongresového centra Zlín od devatenácti hodin konat závěrečný koncert komorního cyklu Filharmonie Bohuslava Martinů, který přivítá mezzosopranistku Markétu Cukrovou společně s předním klavíristou Miroslavem Sekerou. V jejich podání zazní klasicistní program sestavený převážně z písňové tvorby Wolfganga Amadea Mozarta a Josepha Haydna.
Horn Fest Praha zahájí svůj cyklus koncertů již tuto sobotu, tedy 18. března v půl osmé večer v žižkovském Atriu. Posluchači se mohou těšit na romanticky laděný program v podání hornisty Radka Baboráka, klavíristy Miroslava Sekery, sopranistky Barbory Perné, houslistky Martiny Bačové a violoncellistky Hany Baborákové.
„Rejchova skladba měla pod taktovkou Radka Baboráka uměřenost i vzruch, ušlechtilost a vznešenost.“
„Ondřej Brousek napsal vděčnou hudbu, ve které se neustále něco děje a která se opravdu dobře poslouchá.“
„Beethovenův Houslový koncert vyzněl bez pochybností – přesto, že suchá akustika sálu nezaoblila a neskryla nic.“
Cyklus Rok na 4 doby pokračoval v Mladé Boleslavi v pondělí ambiciózním projektem – Beethovenův Houslový koncert tam přednesl Josef Špaček a zazněla také současná kompozice z pera Ondřeje Brouska, ve které byli sólisty Miroslav Sekera a Ivana Dohnalová-Švestková. Dějištěm koncertu se stalo Škoda Muzeum. Byla to další příležitost pro vystoupení orchestru Radka Baboráka, který od loňska aktuálně nese název Ukrajinsko-Česká Sinfonietta.
