KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Milan Muzikář: Do nového století Západočeského symfonického orchestru vstoupíme s novým šéfdirigentem english

„Je to doopravdy neuvěřitelné, ale náš orchestr působí na kulturní scéně již dvě staletí.“

„Máme v podstatě beethovenské obsazení orchestru, z toho tedy vychází základní repertoár.“

„Věřím a doufám, že příznivce novým jménem v čele orchestru ohromíme.“

Kdo by hledal třináctitisícové město, které si vydržuje svůj vlastní symfonický orchestr, moc šancí ve světě by neměl. Přesto jedno takové město existuje – Mariánské Lázně. A navíc orchestr byl založen v roce 1821 a od té doby nepřestal existovat. Tohle si zaslouží zcela jistě zápis do Guinnessovy knihy rekordů. Orchestr přežil všechna úskalí, včetně covidu. Roky měl a má existenční starosti, přesto stále rozdává lázeňským hostům i obyvatelům Mariánských Lázní radost a pohodu. Už dvě stě let. O jeho minulosti, současnosti i budoucnosti jsme si povídali s jeho ředitelem Milanem Muzikářem.

Na světě je málo symfonických orchestrů, které se mohou pochlubit dvousetletým nepřetržitým trváním. Jak toto výročí, připadající na tento rok, oslavíte?

Je to doopravdy neuvěřitelné, ale náš orchestr působí na kulturní scéně již dvě staletí. Není to záhadou, neboť nejstarší české orchestry jsou spojeny s Krušnými horami a lázeňstvím (SČF Teplice, Karlovarský symfonický orchestrZápadočeský symfonický orchestr), kde jejich zakladatelé chtěli skloubit fyzickou péči s duševním zdravím, což jde vždy ruku v ruce. Naše oslavy byly původně plánované v jiné termíny, ale celospolečensky známá situace nás donutila improvizovat. V podstatě každý koncert pro přítomné posluchače v sále bude do konce roku 2021 brán jako slavnostní a oslavující naše výročí vzniku. Určitě ale za zmínku stojí dva koncerty na konci srpna, které se uskuteční na velkém pódiu před Křížovým pramenem. ZSO na nich uvede rozličné žánry. Jeden den pozveme milovníky klasické hudby k vyslechnutí děl Antonína DvořákaBedřicha Smetany, druhý den se orchestr představí se skupinou RAZAM v nejslavnějších rockových skladbách a písních. Tento koncert určitě zaujme tu úplně širokou veřejnost.

Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně funguje zároveň jako lázeňský orchestr, takže na rozdíl od mnoha jiných orchestrů by vás měla anticovidová opatření zasáhnout méně. Nebo se mýlím?

Mariánskolázeňský orchestr byl opravdu založen především pro účinkování v hlavní lázeňské sezóně, která trvá od května do října, tudíž rok 2020 se svými opatřeními zasáhl do činnosti tělesa minimálně. Léto bylo v Mariánkách úžasné, skladba návštěvníků zcela nová a kvantitativně bylo koncertů v letních měsících možná i o trochu více než v letech předchozích.

Jak vás v této složité době podporoval váš zřizovatel – město Mariánské Lázně?

Jelikož jsme od roku 2001 obecně prospěšnou společností, má náš orchestr zakladatele, kterým je Město Mariánské Lázně. Již od devadesátých let minulého století je financování ze strany města složité, protože finanční možnosti zakladatele jsou velice omezené. Musím zmínit, že Mariánské Lázně mají v současnosti necelých třináct tisíc obyvatel a je velmi pravděpodobné, že se jedná o nejmenší město na světě, které má svůj symfonický orchestr. Nynější podpora města je proto nedostačující, ale musím doplnit, že představitelé samosprávy dělají maximum možného, aby orchestr dále žil a rozvíjel se. Vše se také odvíjí od návštěvnosti lázní a tedy s tím spojených daňových příjmů.

Ceny hudebních nástrojů dosáhly v současné době neuvěřitelné výše. Jak řešíte jejich obnovu?

S hudebními nástroji pro zaměstnance je to složité. Potřebovali bychom kompletní obnovu nástrojového parku, ale na to finance doopravdy nejsou, když není ani na základní mzdové ohodnocení hráčů. V posledních letech jsme pár instrumentů nakoupili, ale je to vše spojené s úsporami z koncertů a honorářů pro jiné pořadatele.

Kvůli anticovidovým opatřením se vám nepodařilo odehrát většinu abonentních koncertů. Budete se snažit o jejich uvedení v příštích sezónách?

Všechny neodehrané abonentní koncerty v budoucnu nahradíme, tak jsem to slíbil abonentům i dotčeným umělcům, kteří s námi měli vystupovat. Nikdo za pandemii nemohl a mně se to zdá vůči všem jako férové řešení. V následujících dvou letech tak bude o něco více hudby, než bylo zvykem, ale já věřím, že se všichni těší a tu větší porci zvládneme. Nesmí ovšem přijít další vlny epidemie.

Orchestr odehraje ročně okolo sta koncertů, což je neuvěřitelné nasazení. Neprojevuje se na umělcích při takovém vypětí únava?

Samozřejmě, že únava se projevuje, ale mou snahou je, aby byly koncerty a jejich náročnost rozvrženy logicky a nedocházelo k přetěžování hudebníků, ale ani posluchačů.

Není obvyklé v jiných lázních, aby v létě orchestr hrál nejen kolonádní koncerty, ale také večerní symfonické koncerty. Proč jste zavedli tuto praxi?

Na tuto otázku je velice lehká odpověď. Vše se točí okolo financí. Kolonády jsou pro posluchače zdarma a my na těchto produkcích zveme hosty, aby přišli na krásný koncert do nádherného sálu, kde již vybíráme vstupné, které je pro naši činnost zásadním mimodotačním příjmem.

Vysokému nasazení hudebníků zdaleka neodpovídá platové zařazení. Je nějaká šance, třeba soukromý mecenáš nebo firemní sponzor, který by mohl tuto diskrepanci vyřešit?

Mecenáši a klasická hudba je velice složité soužití v celé naší zemi. My v našem Mariánskolázeňsku nemáme žádné průmyslové zóny, zato ale čistý vzduch a krásnou přírodu. To je náš průmysl. Máme přátele, kteří nás i finančně podporují, nebo jsou partneři, kteří nám dodávají služby s velkými slevami. Jsme jim za to moc vděční. Určitě musím zmínit společnost Ensana, která je naším největším komerčním partnerem. Hrajeme a působíme v jejich prostorách za velice přátelské ceny. Také nám ubytovávají exkluzivní hudební hosty v luxusním prostředí, což mnozí umělci oceňují a přimhouří oči nad výší honoráře, která nemůže být srovnatelná se zbytkem republiky.

Orchestr organizuje festival Živé pohraničí / Lebendes Grenzland s heslem „Hudba léčí a usmiřuje“. Většina hudbymilovného obecenstva v ČR o něm prakticky nic neví. Mohl byste jej, prosím, představit?

Myšlenka česko-německého festivalu se zrodila v mé hlavě a za podpory společnosti Collegium Bohemicum, které spravuje muzeum soužití Čechů a Němců a v jehož čele působí známý český historik PhDr. Petr Koura. Sám pocházím z Frýdlantu v Čechách a můj rodný dům postavila původní německá rodina, která nás i v osmdesátých letech minulého století navštívila. Mottem festivalu je „Hudba léčí a usmiřuje“„Musik heilt und versöhnt“. V těchto slovech je obsaženo vše podstatné. Náš orchestr sídlí ve městě, které je historicky výrazně známější jako Marienbad, a kultury dvou národů, Čechů a Němců, byly vždy, nejenom v pohraničí, úzce spjaty. Jako základní pilíř v klasické hudbě vidím přátelství Johannesa BrahmseAntonínem Dvořákem. Německý velikán nezištně pomohl svému českému příteli k jeho celosvětové slávě. Cílem festivalu je nejenom úplné usmíření ve vztazích, v minulosti politicky poškozených, ale také objevování historicky známých míst v pohraničí, která byla fyzicky poškozena a která jsou dnes znovuobjevována a mnohými nadšenci zvelebována.

Dalším festivalem, na kterém ZSO Mariánské Lázně participuje, je Folklorní festival Mariánský podzim. I to je festival, který je širší veřejnosti málo známý. Navíc – s jakým programem na podobný festival jde symfonický orchestr?

Co se týká folklorního festivalu, ta spolupráce byla vlastně nahodilá. Chtěli jsme uskutečnit symfonický projekt s folklorním uskupením Harafica, což se nám podařilo, a festivalu se podařilo tento koncert zařadit do svého programu, jako určitou senzační záležitost pro posluchače. Koncert byl úžasný, měl skvělý náboj a hodně se o něm v Mariánkách i okolí mluvilo.

Naopak všeobecně známý je Chopinův festival, jehož bude letos již 62. ročník. Jak spolupracujete s vedením festivalu?

S Chopinovým festivalem je spolupráce naprosto výtečná, ale je nutné si také připomenout, že ZSO byl před dvaašedesáti lety jedním ze zakladatelů – v osobě šéfdirigenta Miloslava Bervída – tohoto svátku hudby, který připomíná osobní návštěvy polského velikána a klavírního virtuóza Fryderyka Chopina v našich krásných lázních.

Vzhledem k tomu, že orchestr nemá dramaturga, kdo a jak připravuje program nové sezóny?

V našich finančních podmínkách si nemůžeme dovolit zaměstnat ani jinak honorovat dramaturga orchestru. Základním kamenem dramaturgie je návrh šéfdirigenta, který zná své symfonické těleso nejlépe. Mým úkolem je sehnat kvalitní a zajímavé sólisty, kteří naše finanční možnosti znají a já po nich nechci žádné dramaturgické experimenty. K jejich nabídce sólových koncertů si potom šéfdirigent doplní jím vybrané opusy, aby koncerty měly určitou logiku. S hostujícími dirigenty je tato praxe zcela obdobná.

Je dramaturgie ovlivněna personálním obsazením orchestru a také složením posluchačů?

Odpověď na tuto otázku úzce souvisí s tou předešlou. Máme v podstatě beethovenské obsazení orchestru, z toho tedy vychází základní repertoár. Nechceme se ale repertoárově uzavřít pouze klasicismem a částí romantismu. Naším cílem je nabídnout co nejpestřejší dramaturgii, proto jsme závislí na uměleckých hostech v orchestru. Dramaturgií samozřejmě cílíme na širokou lázeňskou veřejnost, která si přijela do lázní fyzicky a duševně odpočinout, proto nemůžeme moc hudebně experimentovat, na koncert by potom tato veřejnost nepřišla. V abonentním cyklu si ale můžeme po troškách dovolit uvádět i hudbu soudobou, protože ta k pokroku a vzdělání patří.

ZSO svého času organizoval ve spolupráci s německými vysokými školami dirigentské kurzy. Jestliže to postcovidová situace dovolí, počítáte s jejich obnovením?

V posledních letech nám zůstala skvělá spolupráce s vysokou školou z Norimberku a jejím profesorem Guidem Johannesem Rumstadtem. Věříme v jejich návrat, ale nemůžeme se na to, vzhledem k situaci, upínat. Mám radost, že se nám po letech podařilo navázat kontakt s katedrou dirigování HAMU, a v této spoluprací určitě chceme pokračovat i nadále.

Sezóna 2021/2022 je již připravena. Chtěl byste upozornit na některé koncerty, které jsou podle vás nejzajímavější?

Nechci a ani nemohu některé koncerty vyzdvihovat a nadřazovat. Věřím, že všechny koncerty posluchače zaujmou a ti nám budou stále věrní, snad nadcházející sezónou oslovíme i příznivce nové. Přesto mám radost z jednoho koncertu speciálního. Našemu publiku se poprvé představí náš skvělý houslista Josef Špaček a s taktovkou v ruce ho doprovodí charismatický dirigent Petr Popelka, současný šéfdirigent norského rozhlasového orchestru v Oslo – a nyní již mohu prozradit, že je jmenován i novým šéfdirigentem pražských rozhlasových symfoniků od sezóny 2022/23.

Po deseti letech v čele orchestru odchází Martin Peschík. Kdy se dozvíme jméno nového šéfdirigenta a ovlivňoval už dramaturgii nové sezóny?

Do nového století Západočeského symfonického orchestru v Mariánských Lázních opravdu vstoupíme s novým šéfdirigentem. Jeho představení médiím a veřejnosti snad zvládneme během června. Na nové koncertní abonentní řadě se již zásadně podílel. Věřím a doufám, že příznivce novým jménem v čele orchestru ohromíme a budou se na jeho působení těšit. Zároveň to pro náš orchestr bude velký umělecký závazek a bude nás čekat mnoho těžké hudební práce. Já osobně mám očekávání od této spolupráce velká a pro budoucnost orchestru tuto změnu vnímám jako velice důležitou. Ne z důvodu přežití tělesa, ale pro jeho rozvoj a skvělou budoucnost.

A jedna tuze osobní otázka – když tak řešíte všechny existenční problémy orchestru, není vám někdy smutno po fagotu?

Musím se přiznat, že má duše muzikanta je administrativní činností hluboce zasažená, ale v žádném případě o hru na svůj milovaný fagot nepřicházím. Pokud jsem přítomen v naší mariánskolázeňské kanceláři a orchestr má službu, hraji v orchestru také. V neposlední řadě jsem již více jak čtvrtstoletí fagotistou SOČRu, který bych opustit nechtěl, neboť v něm si mohu zahrát i ty obrovské opusy, které já mám tak rád. Díla svých největších oblíbenců Gustava MahleraRicharda Strausse si opravdu, vzhledem k velikosti obsazení, mohu zahrát právě se SOČRem. Ředitelování v ZSO je psychicky náročné, a pokud bych to v budoucnu nezvládl propojit i s životem rodinným, dám každopádně přednost svému životu fagotisty, to mě naplňovalo vždy nejvíce a stále to tak je.

Foto:  Fb orchestru, Martin Straka

Aleš Bluma

Novinář, muzikolog, historik
(1942-2024)

Rodák z Brna, studoval historii, češtinu, hudební vědu a další obory. Více než tři desetiletí strávil v zahraničí, kde převážně působil v oblasti řízení mimo humanitní sféru. Po roce 1990 byl i zpět ve vlasti nejprve manažerem a pak později mimo jiné redaktorem časopisu Ekonom a Literárních novin, kde psal o vědě a kultuře. 



Příspěvky od Aleš Bluma



Více z této rubriky