„Milan Al-Ashhab získal titul laureáta a 6. místo v houslové soutěži.“

„Fagotistka Michaela Špačková skončila mezi 16 nejlepšími ze 48 účastníků.“

„Celkovým vítězem a laureátem Grand Prix je ruský klavírista Alexandr Kantorow.“

Slavnostním galakoncertem v sobotu 29. června v petrohradském novém Mariinském divadle II skončila jedna z nejvýznamnějších světových hudebních soutěží – XVI. Čajkovského mezinárodní konkurs. Jeho první ročník zorganizoval v roce 1958 Dmitrij Šostakovič a měl pouze dvě sekce – klavír a housle. Porota byla jen jedna a čítala deset porotců, mezi nimi taková jména jako Emil Gilels, Svjatoslav Richter, Heinrich Neuhaus, George Georgescu nebo Carlo Zecchi. Vítězem se stal pianista Van Cliburn a vítězství odstartovalo jeho světovou proslulost. Od té doby se soutěž koná každé 4 roky v druhé půlce června v Moskvě a od roku 2011 také v Petrohradu.

Kde jsou ty doby, kdy si Čajkovského mezinárodní konkurs vystačil s jednou porotou a dvacítkou účastníků. Letošního XVI. ročníku se zúčastnilo 954 soutěžících z 58 zemí od 16 do 32 let, kteří soutěžili v oborech klavír, housle, violoncello, zpěv, a od letošního roku také dřevěné dechové nástroje a kovové dechové nástroje. V šesti porotách pracovalo 71 porotců, mnozí z nich předchozí laureáti Čajkovského konkurzu jako třeba předseda klavírní poroty Denis Macujev. V porotě zpěvu letos zasedla i Edita Gruberová. O tom, jak velkou váhu soutěži přikládá vedení státu, svědčí to, že spolupředsedkyní organizačního výboru je místopředsedkyně vlády Olga Golodecová, druhým spolupředsedou je Valerij Gergiev, šéf Mariinského divadla; členem organizačního výboru je i ministr kultury Ruské federace. Záznam soutěže lze najít na soukromé internetové televizi Medici.tv.

V posledních letech organizační výbor ve spolupráci s ministerstvem školství připravil i dětskou soutěž, které se letos zúčastnilo více než 100 dětí; soutěžily ve stejných kategoriích jako dospělí. Vítězové dětské soutěže jako odměnu dostali účast na druhém kole dospělé soutěže a osobního učitele, který bude nadále rozvíjet jejich talent. Mezinárodní konkurs je tříkolový a laureáti kromě medaile získávají i peněžitou prémii, v hodnotě třiceti, dvaceti a deseti tisíc dolarů. O tuto prémii z České republiky soutěžil v oboru housle Milan Al-Ashhab, v oboru dřevěné dechové nástroje fagotistka Michaela Špačková.

Slavnostní galakoncert oficiálně začínal ve 21 hodin. Bylo 20.55 a mezi novináři rostla nervozita. Nikdo nebyl ochoten nám říci výsledky. Ať jsme naléhali, jak jsme naléhali, odpověď byla vždy stejná – dostanete je přímo v sále po zahájení. A ve 21 hodin byly stále dveře sálu neprodyšně uzavřeny a dva tisíce návštěvníků postávalo ve foyer a na chodbách. Po chodbách bloumali i novináři a snažili se odchytit kohokoliv, kdo by něco mohl vědět. Marně, Výsledky byly střeženy lépe než státní tajemství Ruské federace. S dvacetiminutovým zpožděním se konečně dveře do sálu otevřely a my jsme dostali oficiální seznam laureátů XVI. ročníku Čajkovského soutěže. Rychlý pohled do listiny – Milan Al-Ashhab získal 6. místo, když páté nebylo uděleno. Michaela Špačková mezi laureáty není.

O tom, že je Milan ve třetím kole, jsme věděli. Ve druhém kole hrál se svým stálým klavírním doprovodem Adamem Skoumalem, ve třetím kole pak s Moskevským symfonickým orchestrem pod taktovkou Jurije Simonova. Do třetího kole se dostalo šest soutěžících, kteří byli rozděleni do tří skupin. Na Milana Al-Ashhaba vyšel Ajlen Pričin z Ruska a většina novinářů se shodla, že Milan byl lepší. Verdikt poroty proto překvapil. První cenu získal Sergej Dogadin z Ruska, druhou Marc Bouchkov z Belgie, třetí cenu Dong-Chyung Kim z Koreje, dvě čtvrté ceny si ex aequo rozdělili Mayumi Kanagawa z USA a překvapivě Ajlen Pričin z Ruska. Šestou příčku porota přidělila Milanu Al-Ashhabovi.

Na galakoncertu laureáty doprovázel orchestr Mariinského divadla pod vedením jejich dlouholetého šéfdirigenta Valerije Gergieva. Právo na vystoupení měli laureáti umístivší se na prvních třech místech. I když průběh koncertu tomu zrovna neodpovídal. Koncert zahájila kupodivu flétnistka Sofie Vilandová, která v sekci dřevěných dechových nástrojů získala až 8. místo. Nedostalo se tak na flétnistku Jody Blanco z Venezuely, která měla druhou cenu, ani na fagotistku Lolu Descoursovou z Francie, 4. cena, ba ani na hobojistu Juri Vallentina z Německa a Livii Dulebu, flétnistku z Maďarska, respektive 6. a 7. cena. Z laureátů dechových dřevěných nástrojů pak vystoupil už pouze Nikita Vaganov z Ruska (klarinet, 5. cena), Alessandro Beverari z Itálie (klarinet 3. cena) a vítěz této sekce flétnista Rus Matvej Demin. Podle čeho organizátoři rozhodovali, kdo vystoupí, jsme se nedozvěděli. Takže i kdyby Michaela Špačková, která se dostala do II. kola mezi posledních 16 ze 48 soutěžících, prošla i do třetího kola, stejně bychom neměli jistotu, že ji na koncertě uslyšíme.

Ani u houslí nebyla podmínka umístění se na prvních třech místech striktně dodržena. Houslové vystoupení na galakoncertu zahájil Dong-Chyung Kim. Zahrál 24 caprices pro sólové housle Niccola Paganiniho. Pak vystoupil, opět k našemu velkému údivu, Ravil Isljamov s Ruským tancem z Čajkovského baletu Labutí jezero. Chlapec hrál pěkně, jen k té ceně měl daleko, skončil v druhém kole. Ještě vystoupil Marc Bouchkov s Čajkovského Valse-scherzem op. 34 a Sergej Dogadin s Čajkovského Koncertem pro housle a orchestr D dur. Tady už byl reglement dodržen.

Violoncello byl jediný nástroj, kde nebyla dominance ruských soutěžících. Mezi šesti laureáty byla jen jedna Ruska, Anastasia Kobekina. První cenu získal Zlatomir Fung z USA, pro druhou cenu si přišel Santiago Cañon-Valencia z Kolumbie, čtvrtou cenu Taeg-Uk Mun a pátou I-paj Čchen z Číny. Posledním violoncellovým laureátem byla Finka Senja Rummukainen. Na galakoncertě vystoupil Cañon-Valencia se Šostakovičovým koncertem pro violoncello a orchestr Es dur, samozřejmě Anastasia Kobekina s opusem z rodinné dílny Vladimíra Kobekina s německým názvem Narrenschiff a Zlatomir Fung s Čajkovského Pezzo capriccioso op. 62.

Jestliže ve violoncellové soutěži bylo ruských účastníků pomálu, v pěvecké tomu bylo naopak. První tři místa obsadily členky programu Bolšovovo teatra pro mladé operní umělce, Maria Baraková, Aigul Chismatullina a Maria Motolygina. První místo v mužské části patří Alexandrosu Stavrakisovi, z Řecka, druhé Ki-Hoon Kimovi z Koreje a třetí místo si vyzpíval Migran Agadjanyan, původem Armén, zastupující Rusko a studující na Akademii sv. Cecílie v Římě.

Kovové dechové nástroje měly laureáty z 9 zemí. První cenu získali ex aequo Číňan Jün Ceng, hrající na lesní roh a Alexej Lobikov, trombonista z Ruska. Druhá cena připadla ruskému hráči na tubu Fedorovi Šagovu a třetí Francouzovi Felixi Dervauxovi, také hrajícím na lesní roh. Felix Dervaux vystoupil s Koncertem č. 1 Es dur Richarda Strausse, Jün Ceng si vybral Koncert B dur pro lesní roh a orchestr, op. 91 od Reinholda Glièra. Na ostatní dechaře se nedostalo.

Základem Čajkovského soutěže byl vždycky klavír. Vítězem klavírní soutěže se stal Alexandr Kantorow. Kromě první ceny obdržel také Grand Prix v hodnotě 100.000 USD, jako celkový vítěz XVI. mezinárodní Čajkovského soutěže. Druhou cenu měl Dimitrij Šiškin i Japonec Mao Fujita a o tři třetí ceny se podělili Rusové Alexej Mělnikov, Konstantin Jemeljanov a Američan Kenneth Broberg. Jemeljanov zahrál Charakteristický tanec č. 4 z 18 pièces pour piano od Čajkovského, Kenneth Broberg si vybral Čajkovského Dumku c moll op. 59, Dimitrij Šiškin sáhl po Debussyho L´Isle Joyeuse, Mao Fujita zahrál Allegro noc fuoco z Čajkovského klavírního koncertu č. 1, Alexej Mělnikov Rachmaninovy Etudes- tableaux.

Pak dostal příležitost čínský pianista An Tchien-sü, který obdržel zvláštní cenu poroty za bravuru a sebedůvěru. An se dostal až do třetího kola, kde došlo k mimořádnému průšvihu. Jako povinné skladby byly předepsány Klavírní koncert č. 1 od Čajkovského a Rachmaninovovy Variace na Paganiniho téma. Státní symfonický orchestr Jevgenije Světlanova pod vedením Vasilije Petrenka se rozhodl, že začne Rachmaninovem, ačkoliv jako první měl jít Čajkovskij. Inspicient, který uváděl Ana na scénu, mu oznámil, a to pouze v ruštině, že se bude hrát Čajkovskij. Pak se sice opravil, ale to už byl An u klavíru. Když zvedl Petrenko taktovku, An začal hrát Čajkovského a orchestr Rachmaninova. Petrenko to odmával a začalo se znovu. Jak to ale zapůsobilo na psychiku An Tchien-süa, si každý může představit… Proto ta zvláštní cena i právo vystoupit na galakoncertu s Prokofjevovými Čtyřmi etudami, op. 2.

Pak už přišel závěr s Alexandrem Kantorowem a výtečným provedením Čajkovského Klavírního koncertem č. 2 G dur. Tleskal i Valerij Gergiev a několikrát Kantorowa vracel na podium. Poté na podium přišli všichni účastníci galakoncertu, byla vyhlášena Gran Prix a obecenstvo se pomalu vytrácelo ze sálu. Bylo po jedné hodině ráno, Petrohraďané si užívali bílé noci… – a skončil jeden z nejdelších, ale i nejhezčích koncertů v recenzentském životě.

Foto: Tchaikovsky Competition