„Amplifikace orchestru nebyla příliš zdařilá, homogenitu orchestru málo podpořila, svrchní alikvoty poněkud potlačila, barva nástrojů nebyla dosti diferencována.“
„Eliška Weissová se představila jako výrazná interpretka Libuše, jichž dnes máme jako onoho pověstného šafránu.“
„Barytonista Daniel Čapkovič zaujal, krom přirozené krásy svého hlasového fondu, dokonalou plynulostí italské kantilény ve Verdiho Donu Carlosovi, v árii Rodriga.“
Dvacátý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Třeboňská nocturna zakončil 15. července operní koncert na nádvoří Městského úřadu Třeboň, tradičně pod názvem Pocta Emě Destinnové. Protagonisty finále festivalu byli sopranistka Eliška Weissová a barytonista Daniel Čapkovič, Filharmonii Hradec Králové dirigoval Jan Chalupecký. Hudební festival sestával celkem ze sedmi koncertů s výbornou, kontrastní dramaturgií. Závěrečný koncert byl skvělou tečkou za jubilejním ročníkem skvělého festivalu na jihu Čech.
„Kyzlinkovo vedení symfonické roviny programu akcentovalo výrazně, opravdu vědomě a záměrně nízké dynamiky a neokázalý citlivý výraz.“
„Kristine Opolais přece jen nemá k dispozici výrazové rozpětí tak široké, aby byla skutečně nenapodobitelnou a nezapomenutelnou.“
„V případě Ramóna Vargase už trochu opatrnější zpívání, vedené nikoli do krajnosti a na doraz. Na délku kariéry však vlastně stav hlasu i výkon hodný obdivu.“
Dvouhodinový program s jediným přídavkem, jmény hvězdný, ve výsledku uspokojivý, takový byl operní koncert na Smetanově Litomyšli. V pátek byli jeho protagonisty ve Festivalové hale sopranistka Kristine Opolais a tenorista Ramón Vargas, ozdobou však byl po celý večer orchestr PKF — Prague Philharmonia s dirigentem Jaroslavem Kyzlinkem.
„V Metropolitní opeře byla Fedora poprvé uvedena 5. prosince 1906 s Linou Cavalieri a Enricem Carusem v hlavních rolích."
„Obsazení jistě dominovala bulharská sopranistka Sonya Yoncheva, které Fedořin part nečinil žádné potíže (ostatně není až tak náročný ve srovnání s rolemi v jiných veristických operách) a byla přesvědčivá i po herecké stránce."
„Rosa Feola zaujala svým zvonivým sopránem i hereckým pojetím bezstarostné Olgy a výborně si vedl i barytonista Lucas Meachem v roli de Siriexe."
V sobotu 14. ledna měli operní fanoušci na celém světě jedinečnou možnost v rámci přenosů The MET: Live in HD vidět veristickou operu Umberta Giordana Fedora. Měla premiéru 17. listopadu 1898 v Teatro Lirico v Miláně a Giordano ji napsal dva roky po Andreovi Chénierovi. Přestože v letech 1888/1929 napsal celkem třináct oper, na jevištích se nejčastěji uvádějí jako jeho nejúspěšnější opery právě jen Fedora a Andrea Chénier. Jestliže druhá jmenovaná prošla v posledních letech řadou našich operních scén, Fedoře jsou tuzemská divadla mnoho dlužná. Přitom se jedná o výborně napsané dílo, operu na kvalitní libreto i předlohu (V. Sardoua, podle jehož námětu vznikla např. Pucciniho Tosca a k jehož hře Madame Sans-Gêne Giordano sáhl později), o operu se strhující hudbou.
Po pětadvaceti letech se na scénu Metropolitní opery vrací perla veristické operní tvorby, spletité milostné drama Fedora z pera italského skladatele Umberta Giordana. Příběh s klasicky tragickým rozuzlením o ruské princezně, která se zamiluje do vraha svého snoubence, si doma v Čechách můžete vychutnat prostřednictvím osmnácti kin, a to v přímém přenosu dne 14. ledna od 18:45 hodin, nebo ze záznamu 22. ledna od 15 hodin v pražském Biu Oko. Opera s významnými sólisty zazní pod taktovkou italského maestra Marca Armiliata.
„Světová premiéra opery La clemenza di Tito se uskutečnila v Praze roku 1791, a proto má pro nás velký význam, že můžeme dílo ve vaší metropoli provést.“
„Projekt koncertního provedení opery La clemenza di Tito poprvé umožnil spolupráci souboru Il canto di Orfeo a orchestru Les Musiciens du Prince-Monaco.“
„Zcela zvláštní vztah mám k hudbě Leoše Janáčka, zejména k jeho operám, které bych chtěl někdy dirigovat.“
Významný italský dirigent, skladatel a cembalista Gianluca Capuano je zakladatelem souboru Il canto di Orfeo, který se specializuje na interpretaci staré hudby. Před třemi lety se stal hlavním dirigentem světoznámého orchestru Les Musiciens du Prince-Monaco, u jehož zrodu stála slavná italská koloraturní mezzosopranistka Cecilia Bartoli. Obě tělesa měl dirigent řídit 9. prosince 2022 ve Smetanově síni Obecního domu v Praze během koncertního provedení Mozartovy opery La clemenza di Tito s Cecilií Bartoli v roli Sexta. Koncert, kterým mělo vyvrcholit evropské turné, byl však kvůli onemocnění slavné mezzosopranistky zrušen a přesunut na nový termín, který zatím nebyl stanoven. U příležitosti turné a pražského provedení poskytl Gianluca Capuano exkluzivní interview pro portál KlasikaPlus.cz.
„Dle webových stránek Aerofilms zhlédlo u nás operní přenosy z MET už přes čtyři sta tisíc diváků.“
„Prostředky na svůj provoz si musí MET v drtivé většině sama vydělat, případně získat od sponzorů. Zájem o maximální zaplnění sálu je tedy enormní.“
„I letos uvede Metropolitní opera dvě opery současných amerických skladatelů: Kevina Putse a Terence Blancharda.“
Je tomu už šestnáct let, co se milovníkům opery objevil nový fenomén: přenosy operních představení do kin po celém světě. Zasloužil se o to v pořadí šestnáctý generální manažer Metropolitní opery Peter Gelb, který se jím stal 1. srpna 2006 jako nástupce Josepha Volpeho. Gelb, který má smlouvu zatím prodlouženou do roku 2027, přišel s řadou inovací v provozování opery nejprestižnější operní scénou světa. Klíčové bylo spuštění projektu The MET: Live in HD hned při jeho nástupu.
Letní festival v rakouském Bregenzu se bude letos konat už po šestasedmdesáté. Ve středu 20. července ho na scéně Bodamského jezera zahájí Pucciniho opera Madama Butterfly v režii Andrease Homokiho. V této inscenaci bude účinkovat Festivalový sbor s Pražským filharmonickým sborem. Ten bude součástí i dalších operních představení v průběhu festivalu, který se koná až do 21. srpna. V Bregenzu je náš sbor i se svým hlavním sbormistrem Lukášem Vasilkem. Ve čtvrtek 21. července v místním Festspielhausu PFS premiérově vystoupí v opeře Siberia od Umberta Giordana. Operu v režii Vasilije Barchatova a Vídeňské symfoniky bude hudebně řídit Valentin Uryupin. Kompletní program festivalu je k vidění zde.
Další přímé přenosy z Metropolitní opery v New Yorku do kin pořadatelé nabídnou i v sezóně 2022–2023. Diváci se mohou těšit na světovou premiéru opery Hodiny, v Metropolitní opeře budou premiérově uvedena díla Šampion a Médea a další čtyři inscenace ve zbrusu nové režii. V přenosech uvidí návštěvníci takové operní hvězdy, jako jsou Sondra Radvanovsky, Renée Fleming, Anna Netrebko, Joyce DiDonato, Sonja Jončeva, Piotr Beczała, Ryan Speedo Green, Anita Rachvelishvili, Rosa Feola, Christine Goerke, Nadine Sierra, Russell Thomas a další. Čeští diváci jistě ocení Adama Plachetku v úloze Leporella v inscenaci Don Giovanni.
Ve Smetanově síni pražského Obecního domu dnes večer vystoupí sopranistka Anna Netrebko s tenoristou Yusifem Eyvazovem. V áriích a duetech z Verdiho, Pucciniho, Giordanových, Bizetových a dalších oper, v operetním repertoáru i v populárních italských písních slavný pěvecký a manželský pár doprovodí PKF – Prague Philharmonia a dirigent Michelangelo Mazza. Agentura Nachtigall Artists stála v Praze za koncerty Anny Netrebko, prvořadé operní hvězdy současnosti, letos v září padesátileté, už třikrát. Poprvé se ruská pěvkyně objevila v české metropoli v roce 2012 v rámci svého evropského turné s koncertním uvedením Čajkovského opery Jolanta. Podruhé zpívala na festivalu Prague Proms v roce 2015 spolu s Ekaterinou Gubanovou, Aleksandrsem Antonenkem a Ildarem Abdrazakovem. Třetím v pořadí byl její recitál s klavíristou Malcolmem Martineau před třemi roky. Ázerbájdžánský tenorista Eyvazov už v Praze zpíval také, a to při osobním debutu v titulní roli Giordanovy opery Andrea Chénier v lednu 2017 v Národním divadle. Anna Netrebko studovala v Petrohradě a v Itálii u Renaty Scotto. V roce 1993, kdy vyhrála pěveckou soutěž nesoucí jméno M. I. Glinky, se stala sólistkou Mariinského divadla. V roce 2002 debutovala v Metropolitní opeře, brzy následovaly další nejslavnější světové operní scény a festivaly. Žije ve Vídni. V lednu ji čeká úloha Abigail ve Verdiho Nabuccovi v londýnské Covent Garden, v únoru Verdiho Aida v milánské La Scale.
„Extrovertní mladík si užíval jak znělost a pohyblivost hlasu a otevřené nejvyšší tóny, tak postavu Figara.“
„Její soprán má ve spodní poloze velmi zajímavý témbr, však si také z Karlových Varů odvezla mimo jiné i Cenu za barvu hlasu.“
„Šel do zpěvu naplno, evidentně ví, jak na to.“
Karlovarská pěvecká soutěž Antonína Dvořáka vyvrcholila v pátek koncertem laureátů. Zúčastnil se jí v 55. ročníku obvyklý počet téměř stovky mladých pěvců, letos z patnácti zemí. Závěrečné vystoupení dvanácti nejlepších z nich potvrdilo, že se stále rodí a z uměleckých škol nadále vycházejí talenty. A to i v tuzemsku. Operní a koncertní provoz může pořád počítat s neoposlouchanými hlasy a zajímavými uměleckými podněty.
Nová koncepce sborových koncertů, spolupráce s PKF–Prague Philharmonia, Janáčkova Glagolská mše v Elbphilharmonie, tradiční letní festivaly a v neposlední řadě sice dočasné, ale nové sídlo s vyhovující zkušebnou, které sbor získal v historických prostorách v centru Prahy - to jsou v bodech hlavní novinky 87. sezóny, do které právě vstupuje Pražský filharmonický sbor. A jak nám potvrdil David Mareček, který k České filharmonii převzal i jeho vedení, úkolem do budoucna je i rozšíření zahraničních příležitostí.
„Jeho kariéra se rozvinula do celosvětového měřítka. Často se protínala s dráhou Marie Callas. Natočili spolu nejméně desítku oper.“
„Kritici oceňovali, jak měl zpěv pod kontrolou, i jeho pěveckou inteligenci, zmiňovali jeho sladká piana a dokonalé frázování i srozumitelnost zpívaného textu.“
„V roce 1963 neplánovaně pomohl Pavarottimu, když odřekl londýnské představení Pucciniho Bohémy.“
Legendární Pucciniho Tosca, jak ji v padesátých letech natočili pěvci Maria Callas, Giuseppe di Stefano a Tito Gobbi, je ještě stále životná nahrávka. Připomínáme ji nyní především kvůli tenoristovi, který zpívá malíře Cavaradossiho. Di Stefano se narodil přesně před sto lety a mnozí na něj dodnes vzpomínají jako na umělce s nejkrásnějším lyrickým hlasem. S velkým uznáním se na jeho adresu vyjádřil i Luciano Pavarotti. Hovořil o něm jako o svém idolu: jeho muzikalita byla přirozená a krásná tak, jak byl podle něj fenomenální jeho hlas, plný slunce, otevřený, neuvěřitelný…
Sobotní večer na ČT art bude patřit italské sopranistce Mirelle Freni. Německý dokument v režii Marity Stockerové o jedné z nejvýznamnějších operních pěvkyň druhé poloviny dvacátého století, která přes půlstoletí vládla na scéně milánské La Scaly, uvede kulturní program České televize v premiéře od 20:15 hodin. Poté na něj naváže záznam opery Fedora Umberta Giordana z roku 1993. Mirella Freni v něm vystoupí v titulní postavě ruské šlechtičny, která se osudově zaplete do vyšetřování vraždy svého snoubence, a to po boku neméně slavného tenoristy Plácida Dominga. Režie se tenkrát zhostil Lamberto Puggelli a orchestr a sbor Teatro alla Scala řídil Gianandrea Gavazzeni. Celoživotní přítelkyně tenoristy Luciana Pavarottiho a manželka bulharského basisty Nikolaje Gjaurova se narodila 27. února 1935 v Modeně, kde také letos 9. února ve věku nedožitých pětaosmdesáti let zemřela.
Operní pěvkyně Gabriela Beňačková obdrží Cenu Antonína Dvořáka 2019. Na koncertě ve Dvořákově síni Rudolfina při té příležitosti 21. dubna 2020 vystoupí polský tenorista Piotr Beczała. Zazní mimo jiné i árie z Dvořákovy Rusalky, v níž jak Beczała, tak Beňačková účinkovali v newyorské Metropolitní opeře. Cenu převezme sopranistka jako stále aktivní umělkyně; v plánu je, že s Beczałou zazpívají závěrečnou scénu opery.
„Vo štvrtkovom podaní Sboru Národního divadla ani tak populárnemu kusu, akým je „zbor Židov“, nechýbala výpovedná hodnota a určite sa z neho nestala len „povinná jazda.“
„Svatopluk Sem pred obecenstvo predstúpil s absolútnym nadhľadom nad interpretovanou skladbou, s dokonale zvládnutou prácou s frázovaním, fondom a výrazom.“
„Že orchester Smetanovej hudbe rozumie sa potvrdilo aj na zahajovacom koncerte.“
Zahajovacím koncertom s názvom 30 let svobody započalo 12. septembra Národní divadlo nielen novú sezónu, ale aj oslavy 30. výročia Nežnej revolúcie. Program, na ktorom vystúpili orchester, zbor a sólisti divadla, odznel pod taktovkou Jaroslava Kyzlinka a skladal sa z prevažne operných kusov, ktoré sú svojou tematikou spojené s bojom za slobodu či ďalšími myšlienkami Novembra ´89.
Pražské Národní divadlo je na prahu nové sezóny - odstartuje ji zahajovací koncert ve čtvrtek 12. září od 19:00 hodin, kterým divadlo zároveň uctí 30. výročí sametové revoluce. Letošní leitmotiv výmluvně definuje podtitul Třicet let svobody: Hudba poroby, vzpoury a smíření. V historické budově zazní úryvky a scény z Janáčkovy opery Z mrtvého domu, z Verdiho Nabucca, Beethovenova Fidelia, Giordanova Andrey Chéniera a Smetanových oper Dalibor a Libuše. Vyvrcholením koncertu bude provedení Dvořákovy kantáty Te Deum, která na konci roku 1989 provázela prezidentskou inauguraci Václava Havla, jednoho z největších symbolů sametové revoluce.
„Chénier je typická romantická a tragická role. Básník, který ani smrt nevnímá jako reálnou možnost.“
„Role, kterou bych opravdu rád zpíval, je Verdiho Otello.“
„V zemi, jako je Brazílie, kde kultura nemá pro politiky v současnosti skoro žádnou váhu, je velmi obtížné něco v opeře plánovat.“
Pěveckým hostem v dnešním a v pondělním představení opery Andrea Chénier od Umberta Giordana je v titulní roli na scéně historické budovy pražského Národního divadla Martin Muehle - brazilský, v Německu usazený tenorista. Opera Andrea Chénier byla uvedena v Národním divadle jako žhavá novinka v roce 1897 - pouhý rok po světové premiéře v milánské Scale. Pak až po 119 letech – v inscenaci, která je od roku 2016 nadále na repertoáru. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Martin Muehle porovnává Giordana s Puccinim a podmínky pro operu v Evropě s Brazílií a hovoří o svém hlasovém oboru - tenore spinto.
