„Hlasy Dětského sboru Brno jsou křišťálově čisté a souzvuk byl dokonalý.“
„Hudební zpracování a libreto se v Monumentu dokonale protkly.“
„Slova autorů o neuvěřitelném dramatickém potenciálu příběhu byla naplněna.“
Opera Národního divadla Brno uvedla svou třetí premiéru sezóny: Monument. Pod operou v desíti obrazech jsou podepsáni šéfdirigent opery Marko Ivanović jako skladatel a David Radok, který je současně autorem libreta a scény a režisérem. Příběh inspirovaný životním údělem sochaře Otakara Švece, autora Stalinova pomníku v Praze, zformovali do působivé, hodinu a půl trvající inscenace.
„Janáček je nakonec vždy svůj, je realističtější i básnivější, úsečnější i intenzivnější.“
„Mužská část sboru ve strhující scéně před závěrem dala dramatické expresi maximum dynamiky, naprosté přesnosti i silně intenzivního výrazu.“
„S Osudem měl Janáček smůlu. Operu nikdy neslyšel.“
Na Festivalu hudebního divadla Opera 2020 se v pražském Národním divadle v sobotu zavřela poslední opona za ostravskou inscenací Janáčkova Osudu. Derniéra připomněla, že se v Národním divadle moravskoslezském dělají dobré operní projekty, a potvrdila, že Janáček je i v méně frekventovaných dílech autorem svérázným, pozoruhodným a mimořádným.
„V podání Richarda Strausse a libretisty Huga von Hofmannsthal je to dojemně krásné.“
„Neokázalou hvězdou páteční premiéry byla Václava Krejčí Housková.“
„Režisér nemá potřebu dílo přehnaně přeznačovat. A poslouchá hudbu.“
Poprvé je růže v etuji stříbrná, jen s kapkou vůně, ale na konci, kdy je ve hře opravdová láska, jde už o živou květinu. Maličkost, která v případě nové brněnské inscenace Straussova Růžového kavalíra charakteristicky dotváří promyšlenou a směrem k závěru opery čím dál emotivnější režii Jiřího Heřmana. Páteční premiéra byla jasným potvrzením skutečnosti, že je možné se pustit i do velkého a nelehkého díla světového repertoáru a že soubor Janáčkovy opery Národního divadla Brno je dobře veden. V jeho čele stojí umělec s velkou imaginací, s lidskou hloubkou a se zralou odvahou.
„V Pilařově podání to byla spíše féerie, nikoliv opereta.“
„Největší průšvih je ovšem scéna a kostýmy Aleše Valáška.“
„Operetní hudba má své specifikum, a to se Jakubu Kleckerovi podařilo dobře vystihnout.“
Ach, kde jsou ty doby, kdy se v brněnské Redutě hrály operety prakticky denně. V 90. letech byl brněnský operetní soubor, mimochodem mimořádně kvalitní, převeden do Městského divadla Brno, kde se kromě muzikálů měly dávat i operety. Jenže nedávají. Soubor se rozpadl a z operet v Městském divadle zůstaly jen proklamace. I když v Brně stále existuje pro operetu obecenstvo. Situaci zahraňuje tu s větším, tu s menším úspěchem operní soubor Národního divadla Brno, který se čas od času do operety pustí. V březnu 2014 vkročila na prkna Janáčkova divadla slavná Polská krev. V rámci zahájení sezóny 2019/2020 blokem představení na hradě Špilberk uvedlo divadlo poslední srpnový den i její reprízu.
“Brněnská inscenace Her o Marii by patrně Martinů jako skladatele velmi uspokojila.”
“Idea Martinů nevytvářet na scéně realistický obraz života, nýbrž co nejdokonalejší divadelní iluzi, musí být pro režiséry typu Jiřího Heřmana bájným světem pro rozvinutí smysluplných fantazií.”
“Nevidět sebe v umění, ale umění v sobě. V tom je zásadní úspěch až triumf této nádherné inscenace.”
Smetanova Litomyšl představuje dramaturgicky zajímavé inscenace předních českých operních scén. Národní divadlo Brno uvedlo v Litomyšli 2. července na 61. ročníku prestižního českého Národního festivalu vysoce úspěšnou inscenaci opery Bohuslava Martinů Hry o Marii, která měla v Brně premiéru 27. března 2015. V režii šéfa brněnské opery Jiřího Heřmana a v hudebním nastudování dirigenta Jakuba Kleckera. Na scéně Pavla Svobody a v choreografii Jana Kodeta. Kostýmy navrhla Alexandra Grusková, světelný design vytvořil Daniel Tesař.
„Hned v introdukci jsme slyšeli nádherná pianissima orchestru následovaná sytou barvou mužského sboru.“
„Jakubu Kleckerovi bezpochyby vděčí toto provedení Svaté Ludmily za téměř dokonalou souhru. Současně nebylo možné přeslechnout, jak plasticky pracuje s dynamikou orchestru.“
„Po závěrečném akordu prakticky okamžitě povstal zaplněný kostel a potleskem si vyžádal trojnásobný návrat dirigenta a sólistů na pódium.“
Oratorium Svatá Ludmila, které představuje jeden z pilířů bohaté vokálně-instrumentální tvorby Antonína Dvořáka, v neděli uzavřelo abonentní řadu koncertů Českého filharmonického sboru Brno. Spolu s ním vystoupili orchestr Czech Virtuosi a sólisté Pavla Vykopalová, Jana Sýkorová, Tomáš Černý, Peter Mikuláš a Petr Levíček. Provedení v téměř zaplněném kostele sv. Janů řídil Jakub Klecker.
