„Vzdálený zvuk je dílem, které výrazně dokresluje směřování, charakter a niveau německojazyčné kultury první třetiny dvacátého století, které však mělo i se svým autorem dějinnou smůlu.“
„Postava Fritze vyžaduje přesně ten hlas, který Aleš Briscein může nabídnout a nabízí.“
„Schreker svůj zvukový ideál, který hledá jeho Fritz, rozhodně našel. Místy přináší opravdu hudbu dosud neslyšenou.“
Století a dva roky nás dělilo od prvního a také posledního pražského uvedení opery Vzdálený zvuk Franze Schrekera. V neděli se stalo skutečností novodobé nastudování díla. V pražské Státní opeře se hraje díky financím z česko-německého projektu Musica non grata, umožňujícího oživovat umění zavržené nebo umlčené nacistickým režimem. Schreker byl mezi válkami vedle Richarda Strausse nejúspěšnějším evropským operním autorem a připomenutí díla na stejné scéně, na které se hrálo, tehdy to bylo Nové německé divadlo, je logické. Ale nejde o pouhou pietu. Opera o hledání tvůrčí inspirace je plná opojné hudby a i scénicky je víc než životná.
Státní opera v rámci projektu Musica non grata po více než sto letech přichystala jeden z nejúspěšnějších operních titulů první poloviny dvacátého století, Vzdálený zvuk Franze Schrekera. Režie se ujal dvojnásobný držitel Golden Mask Award Timofej Kuljabin, který se představí v českém debutu. Hlavní role Grete a Fritze zazpívají sopranistka Světlana Aksenova a tenorista Aleš Briscein. Hudebně operu nastudoval hudební ředitel Státní opery Karl-Heinz Steffens, který bude řídit Orchestr a Sbor Státní opery. Premiéry se uskuteční zítra a v sobotu 26. března, další představení jsou plánována na 29. března a 3. a 10. dubna.
Cyklus Musica non grata vstupuje letos do své třetí sezóny. Tento mezinárodní hudební a kulturní projekt České republiky a Německa je iniciovaný a organizovaný Národním divadlem s finanční podporou Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v České republice. Jeho poselstvím je oživovat umělecký odkaz skladatelů a skladatelek významných pro hudební život meziválečného Československa, kteří byli pronásledováni nacionálním socialismem či jiným způsobem perzekuováni z důvodů náboženských, rasových, politických nebo genderových. V centru jeho pozornosti stojí především tvorba českých skladatelů a skladatelů vázaných na německy mluvící prostředí, kteří měli význam pro pražský hudební život mezi léty 1918 až 1938. V kontextu aktuálních událostí, ve kterých je vnímatelná jasná paralela s tragickými dějinami dvacátého století, které cyklus Musica non grata mapuje, vnímá Národní divadlo o to intenzivněji jeho poselství: poselství práva na svobodný život v demokraticky smýšlejícím světě a práva na svobodné, pluralitní tvůrčí prostředí.
„Krásova opera měla premiéru v roce 1933 a poté se její partitura ztratila ve sklepení nakladatelství Universal Edition, kde ji objevil dirigent Israel Yinon.“
„Krásova hudba v opeře na první poslech zaujme svou dynamičností, proměnlivostí, nápaditostí, muzikalitou, ale i jakousi povědomostí.“
„Režisér podtrhl nadsázku a parodii, která přinesla do inscenace vtip a lehkost. Scénograf mu připravil půdu jednoduchou, puristickou scénou, s několika překvapivými nápady.“
Hudba, operu nevyjímaje, se už mnohdy v dějinách stala předmětem politické manipulace a zatracení. V nedávné minulosti se to stalo především židovským autorům, kteří po nástupu Hitlera prošli ponižováním, až k fyzické likvidaci v Osvětimi, přes pobyt v Terezíně. Viktor Ullmann, Gideon Klein, Pavel Haas, Hans Krása jsou dnes označováni jako „terezínští autoři“, a protože i komunisté označili Židy za nepřátele, můžeme jejich díla objevovat až dnes... Jako v případě Krásovy opery Zásnuby ve snu, připravené v koprodukci Národního divadla moravskoslezského a pražského Národního divadla.
Národní divadlo moravskoslezské přichází s novým dramaturgickým počinem, a sice s cyklem nazvaným Opery terezínských skladatelů. Nastudováním opery Zásnuby ve snu, v originále Verlobung im Traum, skladatele a pražského rodáka Hanse Krásy pořadatelé cyklus otevřou, a to ve čtvrtek 17. února v 18:30 hodin v Divadle Antonína Dvořáka. Jedinou velkou celovečerní operu Hanse Krásy uvidí ostravští diváci vůbec poprvé. Z jeho díla zatím inscenovala opera NDM v roce 2001 pouze jeho známější dětskou operu Brundibár. Hudebního nastudování se ujali Adam Sedlický a Marek Šedivý. Orchestr opery NDM bude Adam Sedlický řídit při premiéře, ale i při prvním uvedení druhého obsazení v sobotu 19. února. V hlavních rolích se alternují Marta Infante a Lucie Hilscherová (matka Marja Alexandrovna), Veronika Rovná a Miroslava Časarová (její dcera Zina), Irena Parlov a Roksana Wardenga (Marjina švagrová), Martin Bárta a Pavol Kubáň (Kníže), Jorge Garza a György Hanczár (Pavel), Petr Urbánek a Roman Vlkovič (archivář) a další. Sborová čísla nastudoval Jurij Galatenko. Divadlo operu uvádí v němčině s českými a anglickými titulky.
Opera Národního divadla v Praze přiveze hudbu terezínských autorů do Německého spolkového sněmu. Prostřednictvím projektu Musica non grata dostala příležitost připravit program vzpomínkového aktu konaného u příležitosti 77. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim. Akce se uskuteční 27. ledna pod kuratelou nové prezidentky Německého spolkového sněmu Bärbel Bas a tradičně se jí zúčastní nejvýznamnější zástupci politické moci Spolkové republiky Německo, prezident Frank-Walter steinmeier, německý kancléř Olaf Scholz a řada dalších. Zazní skladby Hanse Krásy a Leny Stein-Schneider. Vzpomínkový akt budou živě přenášet televizní stanice ARD a Phoenix a bude také ke zhlédnutí on-line na stránkách projektu www.musicanongrata.cz.
„Mám k dispozici skvělé pěvce, se kterými můžu jít do hloubky, konstatovala režisérka.“
„Musím rozhodovat, jestli podpořím komediální, nebo tragickou stránku díla.“
„Na druhou polovinu června chystá divadlo festival svých nových inscenací, mezinárodní prezentaci toho, co aktuálně dělá.“
Pražské Národní divadlo na sobotu chystá premiéru nové inscenace Mozartovy opery Così fan tutte aneb Takové jsou všechny. Režii má německá umělkyně Tatjana Gürbaca. Stejně jako ona, i režiséři Ole Anders Tandberg a Calixto Bieito, připravující v těchto týdnech lednové premiéry oper Bludný Holanďan a Káťa Kabanová, pracují v České republice vůbec poprvé.
„Interpretovat hudební grotesku vyžaduje zkušenost několika hudebních žánrů a tu zatím Rožeň nemá.“
„To, co vytvořila režijní koncepce Barbory Horákové Joly na jevišti, nebyla ani groteska. Její režijní koncepce se dá nazvat jedním slovem – binec.“
„Jde o velmi těžkou roli, kde během celé půlhodiny prakticky není jediné místo, kdy by si sólistka oddechla, a Petra Alvarez Šimková ji zvládla výborně.“
Je skvělé, když se dramaturgie divadla rozhodne, že poruší ten koloběh uvádění stále stejných oper a dá se cestou hledání děl, která jsou uváděna zřídka, a navíc jsou mimořádná buďto svým vznikem, nebo uměleckými výboji. Nejlépe obojím. Pak už stačí, aby se našel skvělý realizační tým, a na úspěch je zaděláno. Problém nastane, když se realizační tým s dílem míjí.
Čtvrtý ročník Věčné naděje odhaluje svůj podzimní program. Festival s unikátním posláním se zaměřuje na hudební skladatele, kteří tvořili v hrůzných podmínkách koncentračních táborů. Během října a listopadu zvou organizátoři na koncerty, přednášku a literární čtení ve výjimečných prostorách. Ve spolupráci s projektem Musica non grata zahájí festival tuto neděli 24. října ve Státní opeře skladby Pavla Haase, Gideona Kleina, Viktora Ullmanna a Antonína Dvořáka, tedy díla zkomponovaná přímo v Terezíně nebo zde prováděná. Přednesou je členové orchestru Státní opery, její sólisté a hobojista Vilém Veverka pod vedením dirigentky Olgy Machoňové Pavlů. O vstupenky na tento koncert můžete na našem portálu stále ještě soutěžit.
Vyhlašujeme soutěž o vstupenky na koncert festivalu Věčná naděje.
Národní divadlo v Praze chystá na neděli první společný koncert ve spolupráci s hudebním festivalem Věčná naděje. Večer má název Hudba terezínských skladatelů a patří do cyklu Musica non grata. Zazní skladby Pavla Haase, Viktora Ullmanna a Gideona Kleina a vedle nich Antonína Dvořáka. Jako sólisté vystoupí sopranistka Vera Talerko, mezzosopranistka Jarmila Balážová, tenorista Jaroslav Březina, barytonista Miguel Cavalcanti, basista Pavel Švingr a hobojista Vilém Veverka. Orchestr Státní opery povede Olga Machoňová Pavlů.
„Sestavit celý zhruba sedmdesátiminutový program jen z hudby pozdního romantismu a expresionismu se může jevit poměrně riskantní. V tomto případě si však troufnu říct, že se risk vyplatil.“
„Pokud některé pěvkyně tvrdí, že po ránu nepodávají dobrý výkon, o Štěpánce Pučálkové to rozhodně neplatí.“
„Velmi rád bych vyzdvihnul a pogratuloval všem interpretům ke skvělému výkonu, který pro mne představoval skutečný vrchol koncertu.“
V sobotu se ve Státní opeře konalo matiné k poctě letošního jubilanta Alexandera Zemlinského. Vystoupili na něm mezzosopranistka Štěpánka Pučálková a Orchestr Státní opery pod taktovkou Karl-Heinze Steffense a předvedli koncert z děl Zemlinského, Schönberga a Berga.
Vyhlašujeme VÝHERCE VSTUPENEK na nedělní koncert Festivalu Zemlinský 150 ve Státní opeře.
Národní divadlo v Praze nachystalo festival k poctě 150. výročí narození Alexandra Zemlinského, které připadá na 14. října 2021. Uskuteční se ve dnech 8. až 10. října a koná v rámci projektu Musica non grata. Ve světové premiéře bude 10. října ve Státní opeře uvedena jeho opera Malva na motivy povídky Maxima Gorkého, v instrumentaci Antonyho Beaumonta. Kromě té jsou na programu také čtyři komorní koncerty, na kterých zazní jak skladby Zemlinského, tak i jeho současníků a skladatelů, kteří mu byli osobně blízcí. Dějištěm budou, vedle Státní opery, České muzeum hudby a pražské synagogy. Vystoupí například Karl-Heinz Steffens, Markéta Cukrová, Štěpánka Pučálková, Zemlinsky kvartet, Johanni van Ostrumm, Michal Nagy nebo Claudio Bohorquez, Josef Moravec nebo Jiří Hájek. Koncertům budou předcházet dramaturgické úvody a přednášky Antonyho Beaumonta, který studiu osobnosti Alexandra Zemlinského věnoval celý svůj profesní život.
Vyhlašujeme soutěž o PĚT DVOJIC VSTUPENEK na nedělní koncert Festivalu Zemlinský 150 ve Státní opeře.
Národní divadlo v Praze nachystalo festival k poctě 150. výročí narození Alexandra Zemlinského, které připadá na 14. října 2021. Uskuteční se ve dnech 8. až 10. října a koná v rámci projektu Musica non grata. Ve světové premiéře bude 10. října ve Státní opeře uvedena jeho opera Malva na motivy povídky Maxima Gorkého, v instrumentaci Antonyho Beaumonta. Kromě té jsou na programu také čtyři komorní koncerty, na kterých zazní jak skladby Zemlinského, tak i jeho současníků a skladatelů, kteří mu byli osobně blízcí. Dějištěm budou, vedle Státní opery, České muzeum hudby a pražské synagogy. Vystoupí například Karl-Heinz Steffens, Markéta Cukrová, Štěpánka Pučálková, Zemlinsky kvartet, Johanni van Ostrumm, Michal Nagy nebo Claudio Bohorquez, Josef Moravec nebo Jiří Hájek. Koncertům budou předcházet dramaturgické úvody a přednášky Antonyho Beaumonta, který studiu osobnosti Alexandra Zemlinského věnoval celý svůj profesní život.
„Pro každou z našich divadelních budov máme jasně vyprofilovaný profil.“
„To by nebylo divadlo. Mohlo by to spíše připomínat navštěvování hrobů na hřbitově.“
„Budeme se ohlížet zpět na to, co tady bylo, ale budeme také uvažovat, co bychom si z toho mohli vzít jako inspiraci.“
Pražský operní soubor, hrající ve třech divadlech, vstoupil do nové sezony, která začíná bez restrikcí. Per Boye Hansen, umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz shrnuje pocity, s nimiž se divadelníci vracejí před publikum, popisuje, jak jsou vyprofilovány programy pro tři scény, a přibližuje výhledy. Včetně toho, kdy se podaří uskutečnit plánované nastudování Wagnerových Mistrů pěvců norimberských.
„Čtyřletý cyklus Musica non grata pokračuje na podzim třídenním festivalem věnovaným Alexanderu Zemlinskému.“
„Režie Káti Kabanové a Plamenů se ujme Calixto Bieito, jedna z nejsledovanějších osobností světové operní scény.“
„Novým sólistou Národního divadla se stává tenorista Petr Nekoranec.“
Opera pražského Národního divadla, hrající v historické budově, ve Stavovském divadle a ve Státní opeře, má pro nadcházející sezónu připraveno jedenáct premiér. Jsou mezi nimi jak nové projekty, tak inscenace připravené v minulé sezóně, kvůli pandemii a zavřeným divadlům však dosud naživo nehrané.
Ode dneška do čvrtka se koná Letní škola v Terezíně - společná akce, kterou pořádá Institut terezínských skladatelů, Musica non grata, projekt Opery Národního divadla a Velvyslanectví Spolkové republiky Německo. Koná se v bývalém koncentračním táboře Terezín od 16. do 19. srpna. Studenti z České republiky a Německa budou společně na přednáškách, diskusích a koncertech sledovat hudební život umělců pronásledovaných nacisty. Na úvod dnes večer vystoupí Irena Troupová a Jan Dušek. Od půl osmé přednesou ve Wieserově domě vybrané skladby Viktora Ullmanna, Erwina Schulhoffa, Pavla Haase, Rudolfa Karla a Hanse Winterberga.
„Viktor Ullmann byl jediný z uvedených skladatelů, který měl přímý vztah k Novému německému divadlu.“
„Weinbergerova opera Švanda dudák byla přeložena do sedmnácti jazyků, hrála se ve více než stovce operních domů a za čtyři roky od premiéry byla uvedena více než 2000krát.“
„Erich Wolfgang Korngold se stal vyhledávaným autorem filmové hudby, získal dva Oscary a na tři byl nominován.“
Praha byla koncem předminulého a necelou polovinu minulého století zcela mimořádným jevem na kulturní mapě světa. Existovaly zde tři osobité kultury, česká, německá a židovská, které se vyvíjely samostatně, ale také se navzájem ovlivňovaly. Těžko bychom hledali obdobu. Ano, byl zde New York, který však vše přetavil na americkou notu, Paříž s individualistickými umělci z celého světa, ale pouze v Praze se stýkaly tři komunity, každá se svou specifickou kulturou. Vše ukončil nacistický vpád. Nápad Národního divadla představit na scéně Státní opery, v dřívějším Novém německém divadle, skladatele, kteří ovlivňovali mezi dvěma válkami německou a židovskou kulturu nejen u nás, ale i ve světě, vyústil v kulturně hudební projekt Opery Národního divadla a Státní opery ve spolupráci s velvyslanectvím Spolkové republiky Německo, nazvaný Musica non grata. Během čtyř divadelních sezón v něm má zaznívat hudba, která měla být navždy nežádoucí.
„Mluví se o tom relativně málo, Praha však byla opravdu ‚hotspotem‘ celé evropské kultury.“
„Pojem entartete Kunst, tedy zvrhlé umění, není ničím jiným než politickou perzekucí těch, kteří se ‚nehodili‘.“
„Zařadit takové množství méně hraných oper bychom si bez finanční podpory, která je s tímto projektem spojená, nemohli dovolit.“
Projekt Národního divadla a Státní opery Musica non grata odstartoval ještě loni v létě, kdy na zahajovacím koncertě zněla například díla Bohuslava Martinů či Vítězslavy Kaprálové. Pak byl ambiciózní projekt přerušen pandemií – některé z koncertů se přitom podařilo zachovat alespoň online. Ve dnech 12. a 20. června se však Musica non grata vrací na jeviště: s programem věnovaným jednak Janáčkovi a Martinů, jednak s koncertem Brno–Praha–Hollywood, kde uslyšíme díla Franze Schrekera, Ericha Wolfganga Korngolda nebo Viktora Ullmanna. Při této příležitosti představuje projekt jeho manažerka, Tereza Dubsky.
Pražské Národní divadlo odkrylo program divadelní sezóny 2021/2022. Dramaturgický plán je částečně sestaven z premiér, které soubory neuvedly z důvodu pandemie v uplynulém období. „Vstříc nadcházející sezóně hledí i operní soubory s velkým očekáváním. Očekáváním, které během dlouhých, temných měsíců pandemie stále více rostlo. Je nám proto nesmírným potěšením vás, snad s trochou pýchy, pozvat na nadcházející sezonu s rekordními 11 premiérami!“ zve náš první divadelní stánek.
V rámci mezinárodního kulturního projektu Musica non grata, který pořádají Národní divadlo a Velvyslanectví SRN v Praze, bude od dnešního dne na sociálních sítích a YouTube stránce divadla zveřejněn krátký film s hudbou z opery Brundibár Hanse Krásy. U příležitosti výročí padesáti let od úmrtí Igora Stravinského připravili pořadatelé online koncert, který oproti původně plánovanému dnešnímu datu zveřejní až ve středu 21. dubna. V programu vystoupí sólistky Alžběta Poláčková, Yukiko Kinjo a Kateřina Jalovcová, dále Sbor a Orchestr Národního divadla pod hudebním vedením dirigenta Jaroslava Kyzlinka. Zazní píseň Jaro z cyklu Dvě písně na slova Sergeje Goroděckého, Tři písně na slova japonské poezie, Kocouří ukolébavky, suita z baletu Pulcinella a Mše pro sbor a dechové nástroje.
