100

„Podivuhodný let vznikl v roce 1927 v reakci na pokus o přelet Atlantského oceánu, který podniklo duo francouzských letců François Coli a Charles Nungesser.“

„Jediným ‚živým‘ aktérem představení byla Sylva Marková ukrytá v útrobách mechanismu ztvárňujícího vizuální složku baletu.“

„Dostali jsme možnost nahlédnout do zákulisí – do celého modelu malé scény, z níž Sylva Marková ovládala rekvizity jako v loutkovém divadle.“

Polička od minulé soboty hostí Martinů fest, v jehož rámci se 5. září uskutečnila další akce: mechanický balet Podivuhodný let. Autorem je pochopitelně Bohuslav Martinů, jehož návrhy na provedení tohoto podivu- a pozoruhodného dílka dotvořil tým ve složení Sylva Marková (libreto a scénografie), Monika Holá (dramaturgie) a Jakub Kalus (management). První provedení se konalo ve tři odpoledne, druhé s úderem šesté.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1Tylv-dm

„Martinů fest inicioval a do života muzikolog František Popelka mladší, všeobecně známý jako Iša Popelka.“

„Po neplánované, více než roční pandemické přestávce se stejně jako jinde nově rozjíždí kulturní život Poličky. I v případě Martinů festu.“

„Slavnostním zahajovacím koncertem festivalu je odložená akce z prosince loňského roku, koncert ke 130. výročí narození Bohuslava Martinů, který shodou okolností vyšel na den skladatelova úmrtí.“

Malebné městečko Polička leží v půvabném okolí Českomoravské vrchoviny. Má osm a půl tisíce obyvatel a poměrně bohatý kulturní život. V roce 1929 zde byla vystavěna velkoryse koncipovaná budova pro kulturní dění, pojmenovaná po patronu místního spolku divadelních ochotníků Tylův dům. Pojme téměř pět set návštěvníků, což je na město s necelou desítkou tisíc obyvatel relativně hodně. Tam se koná většina kulturních aktivit města. Polička bývá někdy označována jako město festivalů – pravidelně se zde na různých místech konají multižánrový festival Polička 555 (od roku 1992, název odkazuje na nadmořskou výšku), Jazzový festival (1997), Rockoupání (1998), Colour Meeting (2004), Mime Fest (2012). A od roku 1996 také Martinů fest, už názvem jasně odkazující na orientaci převážně na dílo místního rodáka Bohuslava Martinů.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
2ABalda-kaplikaj

„Obec Borová se stala pravidelným místem návštěv Bohuslava Martinů. Byl zde hostem evangelického faráře Vladimíra Čecha a jeho hudbymilovné manželky Gabriely.“

„Právě sem k rybníku Sykovci situoval Miloslav Bureš konání lidových zvyků čištění studánek. Navíc k místu měl osobní vazbu Martinů, který zde strávil několik dní o prázdninách 1938 jako host rodiny Kaprálových.“

„Martinů sem jezdil velmi rád: i jeho fascinovala okolní příroda a atmosféra. Naposledy Kozlov navštívil dle vzpomínek Ely Švabinské nedlouho před svým odjezdem do Francie v létě roku 1923.“

Pokračujeme druhou částí virtuální prohlídky míst spojených s mládím Bohuslava Martinů (první díl věnovaný zejména městu Polička a jeho nejbližšímu okolí, najdete ZDE.). Dnešní díl představuje místa v blízkém i vzdálenějším okolí skladatelova rodiště, která Martinů rád navštěvoval a jejichž přitažlivost nezmizela ani s odstupem jednoho století.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
1Polika-hradby

„Máme dochováno jedinečné foto Bohuslava Martinů na poličském náměstí s morovým sloupem a částí radnice v pozadí. Je to jediná fotografie z rodiště, na níž je Polička patrná.“

„Pokud bychom chtěli procházet Poličkou po stopách Bohuslava Martinů, začít musíme v jeho rodné světničce.“

„Sám skladatel vzpomínal, že tudy v dobách mládí téměř denně chodil na procházky. Byl vídán, jak hloubavě prochází parkem s knihou v ruce, zabrán natolik do četby, že téměř nevnímal okolí.

Prázdniny začínají a mnoho z nás plánuje letní dovolenou či výlety. Pro ty, kdo budou cestovat po vlastech českých, nabízíme malý manuál prohlídky míst spojených s mládím Bohuslava Martinů. Je to pochopitelně především jeho rodiště, město Polička, ale také její blízké i vzdálenější (to v příštím díle) okolí. Vydejme se společně na imaginární cestu po stopách slavného skladatele, neboť v Poličce je genius loci přítomen doslova na každém kroku.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
0NosekVaclav-1989-VVanak

„Podařilo se mu vystavět dramaturgickou linii, založenou především na provádění závažných děl 20. století – osou jeho snah bylo dílo Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů a ze zahraničních autorů Sergeje Prokofjeva.“

„Václav Nosek věřil v životaschopnost Janáčkovy hudby z pera samotného autora, bez dodatečných zákroků různých upravovatelů.“

„Obdiv zaslouží prosazení opery Řecké pašije, neboť šlo o dílo se silným duchovním poselstvím, pro tehdejší režim nepřijatelným.“

Před rovnými sto lety, 5. dubna 1921, se narodil Václav Nosek, jedna z nejvýraznějších osobností brněnského divadla druhé poloviny 20. století. Stál za prosazením a uvedením řady operních titulů, které do té doby nebyly publiku známy. Opeře svou péči věnoval jednak jako dramaturg, který dokázal neznámým či pozapomenutým operním dílům, nalezeným v různých archívech, vdechnout život, a jednak jako dirigent, který pak tato (a další) díla nastudoval.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
2Spolenost-s-ptkemvez

„Spíše než dodržování tradičních velikonočních rituálů byly tyto velikonoční pobyty pro Martinů možností odpočinku v předjarní přírodě.“

„Martinů měl moc rád veškerá zvířata, i když s manželkou vzhledem k častému stěhování nikdy žádné trvale neměli.“

„Posledním drobnějším velikonočně laděným dílkem jsou Písničky pro dětský sbor, které komponoval na sklonku života, v únoru 1959.“

Další díl seriálu o Bohuslavu Martinů je laděn tematicky – jarně a velikonočně. Zobrazuje Bohuslava Martinů především jako člověka svázaného s přírodou, zvláště tou jarní, a představuje jeho díla spjatá s obdobím Velikonoc.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
1Vclav-Talich

„Václav Talich mladého Martinů znal jako orchestrálního hráče, v budoucnu jej měl poznat i jako skladatele.“

„Martinů Kubelíkovi věnoval své Fresky Piera della Francesca. Kubelík je spolu s Vídeňskými filharmoniky provedl ve světové premiéře v létě 1956.“

„Jiří Bělohlávek měl úžasnou schopnost dokázat v díle nalézt hloubku a vnitřní sílu a ty pak přenést na hráče orchestru.“

I když se provádění orchestrálních či jevištních děl Bohuslava Martinů věnovala řada výborných umělců, označení „martinůovský dirigent“ si dovolím přiřknout pouze několika z nich. Kritériem této volby je pochopitelně především mimořádný umělecký vklad těchto interpretů v rámci uvádění skladeb Martinů a ve většině případů také vztahy se skladatelem nejen na profesionální, ale též osobní úrovni. Zajímavým bonusem navíc je fakt, že u všech těchto dirigentů si letos budeme připomínat kulaté výročí narození či úmrtí.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
500

„O počasí v prosinci, kdy se Bohuslav Martinů narodil, Jitřenka bohužel vůbec nereferovala, což dává tušit, že počasí nijak zásadně nevybočovalo z místního normálu.“

„Skladatel sám zimu nikterak nemiloval, naopak. Vyhovovalo mu mírnější klima Francie, kde se s velkými mrazy příliš nepočítalo.“

„Jednu pravou vysočinskou zimu prožil při návštěvě vlasti v únoru 1935. Psal tehdy: Mrzne naprosto nemožně na naši pařížskou povahu, máme ráno 26 stupňů pod nulou, chodíme na lyže, sáňky a mrzneme.“

Kdo zná Vysočinu, ví, že tu často panují poměrně tuhé zimy. Někdy je možné se setkat s označením „Malá Sibiř“, a to jak pro Martinů rodiště Poličku, tak pro některá jiná místa v okolí, proslulá silnými větry a v zimě mrazy.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
úterý, 08 prosinec 2020 08:00

Martinů v souvislostech (1)
Z nadhledu

Dobov-fotka-kostela-sv-Jakuba

„V roce 1979 byly jeho ostatky uloženy v rodinném hrobě na poličském hřbitově. Martinů se tak vlastně dvacet let po smrti vrátil ke kořenům. Kruh se uzavřel.“

„To bude slavný muž, přivítali ho slavným zvoněním, komentovala tento fakt porodní bába.“

„A dobrá zpráva nakonec: zmíněné aktivity Polička neruší, plánuje je veřejně realizovat, byť se zpožděním. Snad to bude možné v jarních měsících.“

Před rovnými 130 lety, 8. prosince 1890, se v Poličce v obytné místnosti věže na kostele svatého Jakuba narodil Bohuslav Martinů. Neexistuje snad jiný skladatel, který by měl tak zvláštní místo narození. S nadsázkou se dá říci, že přišel na svět mezi nebem a zemí, neboť jeho rodná světnička se nachází ve výšce šestatřiceti metrů.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
181210DBMBerrodHudecekKopicovaKahanek07cPetraHajska

„Spřízněnost Jaroslava Mihuleho s Bohuslavem Martinů? Troufám si říci, že ti dva si byli prostě souzeni.“

„Jeho jazyková vybavenost jej předurčila k tomu, že byl zván k přednáškové činnosti na univerzitách doslova po celém světě.“

„S Poličkou je Jaroslav Mihule spojen dobrých šedesát let.“

První prosincový den se úctyhodných devadesáti let dožívá Jaroslav Mihule. Přiblížit jeho osobnost na několika málo řádcích není lehkým úkolem, neboť Jaroslav Mihule je vpravdě renesanční osobností s velmi širokým záběrem aktivit. Celoživotně činný byl především jako muzikolog, nicméně neméně důležitá byla jeho činnost pedagogická, skladatelská či diplomatická. Jeho jméno je většině z nás známé především ve spojení s osobností Bohuslava Martinů, jemuž zasvětil velkou část profesního života. Na svém kontě má desítku knižních publikací věnovaných Martinů a další dvacítku odborných studií, které se zaobírají buď přímo tímto skladatelem, nebo příbuznými tématy.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
0

„V profesním životě Jiřího Beneše bylo velmi důležité období, kdy se stal členem obnoveného Moravského kvarteta.“

„Díky umělecké zralosti Moravského kvarteta se těleso stalo profesionálním souborem Státní filharmonie Brno a jeho členové byly vyjmuti z povinnosti pravidelně se účastnit orchestrálního koncertního dění.“

„Interpretační sféra ale nezůstala jedinou v Benešově činnosti.“

Ve věku nedožitých 92 let zemřel v noci z 23. na 24. srpna muzikolog a hudebník Jiří Beneš. Patřil neodmyslitelně ke stálicím hudebního Brna, byl živoucí pamětí brněnské filharmonie, s níž jej pojilo více jak půlstoletí spolupráce. Udivoval rozsáhlými vědomostmi a byl nekonečnou studnicí profesních vzpomínek, jeho elán byl vzdor věku nezměrný a dobrá nálada jej snad nikdy neopouštěla. Pro Brno je jeho odchod velkou ztrátou – kdo jej znal, se s ním může přijít v pondělí 31. srpna naposledy rozloučit.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
PhDr-Ia-Popelka-color

„Jeho skromnost mu bránila k sobě víc poutat pozornost, přitom v muzeu odvedl heroický kus práce.“

 „Jeho vzpomínky dnes už mají hodnotu zlata; své o tom vědí i muzikologové z olomoucké univerzity.“

 „A protože vládl jemným intelektuálním humorem, uměl návštěvníky zaujmout.“

V požehnaném věku 87 let zemřel 16. dubna 2020 v Poličce muzikolog František Popelka ml. (narozen 19. 2. 1933). Křestní jméno František mu sice figurovalo v rodném listě, ale nikdo mu neřekl jinak, než Iša. To pro odlišení, neboť stejně jako jeho tatínek František Popelka st. se většinu profesního života věnoval propagaci Bohuslava Martinů - záměna osobností by tak byla nasnadě… Jeho odborný i lidský odkaz zachytila pro KlasikuPlus doc. Monika Holá z  Centra Bohuslava Martinů Městského muzea a galerie v Poličce.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus