„Novákova Bouře byla a je v České republice i ve světě uváděna velmi zřídka, ačkoliv se jedná o dílo, které bylo už na premiéře veřejností i kritikou vřele přijato.“
„Na některých místech se mi zdálo, že v důsledku delších dynamických ploch zanikaly drobné nuance, které by Novákovu hudbu předvedly v ještě větší pestrosti, barevnosti a vrstevnatosti.“
„Monumentální durové sborové vstupy byly klidným, ale důrazným vyvrcholením kompozice jak po hudební, tak obsahové stránce.“
V sobotu 11. listopadu bylo v Národním divadle v Praze provedeno dílo Vítězslava Nováka z jeho vrcholného tvůrčího období – Bouře, mořská fantazie pro sóla, sbor a orchestr na text básně Svatopluka Čecha, op. 42. Od posledního uvedení této monumentální kompozice v Národním divadle uběhlo více než půl století, jednalo se tedy o výjimečnou událost.
„Příkladný je výkon Jany Sibery v titulní roli, která po technické a výrazové stránce výtečně odstínila odlišný charakter árií a duet.“
„Dirigent Jiří Štrunc preferoval svižná tempa, možná i na úkor žádoucích kontrastů, se svým dobře znějícím orchestrem však udržel napětí scény v kasinu a působivě vygradoval tragický závěr.“
„Příběh Manon je nadčasový, přenesení do Francie padesátých let minulého století tvůrci ostravské inscenace tudíž působí zcela přirozeně.“
Patří ke cti plzeňské opery, že se pravidelně vrací k jevištním dílům francouzských skladatelů, a to nejen k populárním a časově ověřeným (Bizetova Carmen, 2020), ale i méně uváděným (Thomasův Hamlet, 2018). Francouzská operní tvorba, od baroka přes klasicismus, 19. a 20. století až po současnost, stále zůstává hlubokou studnicí, z níž lze čerpat a objevovat krásná, zajímavá a obsahově přínosná díla.
Do plzeňského Divadla J. K. Tyla se po více než čtyřiceti letech vrací nejpopulárnější dílo Julese Masseneta. Řeč je o opeře Manon, která v režii současného ředitele Národního divadla moravskoslezského Jiřího Nekvasila a v hudebním nastudování šéfdirigenta Jiřího Štrunce bude mít premiéru 21. října ve Velkém divadle. V titulní roli se představí Soňa Godarská a Jana Sibera, jež právě za Manon na scéně ostravského divadla získala v minulém roce Cenu Thálie.
Ke Smetanově Litomyšli už neoddělitelně patří operní programy v Nových Hradech. Rokokový zámeček držený po léta v soukromém vlastnictví Magdou a Petrem Kučerovými, zachráněný před zkázou a neustále dál a dál zvelebovaný, nabízí nepřenositelnou atmosféru příjemného večera stráveného v krásném prostředí, s požitky pro tělo i ducha. Letos se hrály dvě drobnější opery – Pergolesiho Služka paní a Loosova Česká opera o komínku zedníky laškovně nakřivo postaveném, rozverné opusy z poloviny osmnáctého století. Režisérka Magdalena Švecová jim dodala kouzlo roztomilých hrátek přesně odpovídajících hudbě. Poslední z pěti večerů je ten dnešní, sobotní.
Matiné, které již tradičně připomene výročí narození Bedřicha Smetany, se bude konat v neděli 5. března od jedenácti hodin dopoledne v Národním divadle. Za klavírního doprovodu Zdeňka Klaudy a Lucie Pirochové tam zazní výběr árií z oper Braniboři v Čechách, Dalibor, Čertova stěna nebo Prodaná nevěsta a několik instrumentálních skladeb Bedřicha Smetany. Koncert pořádá Opera Národního divadla ve spolupráci se Společností Bedřicha Smetany. Program zahájí proslovem Olga Mojžíšová, členka výboru společnosti a kurátorka Muzea Bedřicha Smetany.
Vyhlašujeme výherce vstupenek na komickou operu Jiřího Antonína Bendy.
Musica Florea v pátek uvede komickou operu Vesnický trh Jiřího Antonína Bendy, od jehož narození nedávno uplynulo 300 let. Libreto napsal Friedrich Gotter. Jedná se o typickou frašku ve stylu singspielů konce 18. století, která ale nabízí i řadu dramatických zápletek. V hlavních rolích se představí Doubravka Součková a Vincenc Ignác Novotný, v dalších Eliška Minářová, Helena Kalambová, Miloš Horák nebo Čeněk Svoboda. Vesnický trh je na programu 15. července na jevišti Florea Theatrum na nádvoří Lichtenštejnského paláce na Malostranském náměstí v Praze. Režii má Magdalena Švecová.
Vyhlašujeme soutěž o vstupenky na komickou operu Jiřího Antonína Bendy.
Musica Florea uvede v červenci komickou operu Vesnický trh Jiřího Antonína Bendy, od jehož narození nedávno uplynulo 300 let. Libreto napsal Friedrich Gotter. Jedná se o typickou frašku ve stylu singspielů konce 18. století, která ale nabízí i řadu dramatických zápletek. V hlavních rolích se představí Doubravka Součková a Vincenc Ignác Novotný, v dalších Eliška Minářová, Helena Kalambová, Miloš Horák nebo Čeněk Svoboda. Vesnický trh je na programu v pátek 15. července na jevišti Florea Theatrum na nádvoří Lichtenštejnského paláce na Malostranském náměstí v Praze. Režii má Magdalena Švecová.
„V krásném prostředí zrekonstruovaného divadla byl uveden singspiel Jiřího Antonína Bendy Vesnický trh. Na objednávku festivalu ji nastudoval soubor Musica Florea.“
„Hudba je svěží a zpěvná, běží rychle kupředu a je psaná na míru charakteru postav. Marek Štryncl řídil představení s erudicí a s ohledem na pěvce, z nichž někteří teprve sbírali divadelní ostruhy.“
„Režie se ujala mladá režisérka Magdalena Švecová, kterou oslovilo téma Odvahy. V tomto případě vytvořila svět pospolité vesnice, s upřímnými lidmi, kteří se nenechali zastrašit.“
Olomoucký kraj oživují až do konce září Klášterní hudební slavnosti, které se konají už pošestnácté. Opět se uskuteční koncerty krásné hudby v místech, která mají svůj génius loci a svoji osobitou historii. Festival sám vznikl v Šumperku, ale akce budou i v Jeseníku, Šternberku, Velkých Losinách, Klášteru na Hedeči, Tančírně v Račím údolí, v Karlově Studánce, Bruntále, v Bílé Vodě, Rapotíně, Maršíkově, Bludově a v Loučné nad Desnou, tedy všude tam, kde se snoubí krásná příroda s historickou pamětí kultivovaných lidí. Slavnosti otevřela v pondělí komická opera Vesnický trh od Jiřího Antonína Bendy.
Komická opera Vesnický trh Jiřího Antonína Bendy bude vůbec poprvé v novém nastudování na objednávku festivalu Klášterní hudební slavnosti uvedena na jeho zahájení v pondělí 30. května v Divadle Šumperk. Hudebního provedení se ujme soubor Musica Florea s dirigentem Markem Štrynclem. V sólových pěveckých rolích se představí Helena Kalambová, Eliška Minářová, Doubravka Součková, Miloš Horák, Martin Javorský a Čeněk Svoboda, sborové party zazpívá Collegium Floreum. Celý projekt režijně vede Magdalena Švecová, zcela nové kulisy navrhli a realizovali Václav Krajc a Jiří Bláha. Kostýmy jsou z dílny divadelního výtvarníka Romana Šolce a Markéty Stormové.
„Kuljabin zabezpečuje Grete šťastnejší koniec tým, že jej vo svojej koncepcii dáva talent.“
„Svetlana Aksenova sa ako flexibilná speváčka predstavila napríklad v prvom dejstve v tajomnej scéne v lese.“
„Teleso hralo koncentrovane; bolo však zrejmé, že má dielo v repertoári len krátko a s komplexnou partitúrou ešte nie je zžité na sto percent.“
Predstavenie novej inscenácie Vzdialeného zvuku od Franza Schrekera v utorok 29. marca uzavrelo tohtoročný Festival Opera. V rámci festivalu išlo pritom v podstate o prvú reprízu – na doskách Státní opery predtým zaznelo len v dvoch premiérach.
„Vzdálený zvuk je dílem, které výrazně dokresluje směřování, charakter a niveau německojazyčné kultury první třetiny dvacátého století, které však mělo i se svým autorem dějinnou smůlu.“
„Postava Fritze vyžaduje přesně ten hlas, který Aleš Briscein může nabídnout a nabízí.“
„Schreker svůj zvukový ideál, který hledá jeho Fritz, rozhodně našel. Místy přináší opravdu hudbu dosud neslyšenou.“
Století a dva roky nás dělilo od prvního a také posledního pražského uvedení opery Vzdálený zvuk Franze Schrekera. V neděli se stalo skutečností novodobé nastudování díla. V pražské Státní opeře se hraje díky financím z česko-německého projektu Musica non grata, umožňujícího oživovat umění zavržené nebo umlčené nacistickým režimem. Schreker byl mezi válkami vedle Richarda Strausse nejúspěšnějším evropským operním autorem a připomenutí díla na stejné scéně, na které se hrálo, tehdy to bylo Nové německé divadlo, je logické. Ale nejde o pouhou pietu. Opera o hledání tvůrčí inspirace je plná opojné hudby a i scénicky je víc než životná.
„Národní divadlo nemělo lehkou pozici. Obě premiéry si nenechali ujít zejména opravdoví fajnšmekři a s tím souvisí i velká dávka očekávání, ale i posuzování.“
„Pěvecky je Ester Pavlů naprosto připravena, hlas jí zněl v celém rozsahu dostatečně pevně, a to i v místech, kdy potřebovala vyjádřit cynismus, avšak i v jemnějších polohách.“
„Dirigent Petr Popelka je detailista – maximalista – srdcař. Má velmi vysoké nároky na doprovodnou roli orchestru, avšak i na souhru všech hudebních složek.“
Pražské Národní divadlo v uplynulém týdnu nabídlo nové zpracování Bizetovy opery Carmen. Premiéry obou pěveckých obsazení se konaly ve čtvrtek 10. a v sobotu 12. března. Režie se ujal mezinárodně proslulý Grischa Asagaroff, scény a kostýmů Ital Luigi Perego, choreografie Řek Petros Gallias, světelného designu Daniel Tesař a dramaturgie Beno Blachut. Sólisty, sbor, baletní soubor i orchestr Národního divadla a Kühnův dětský sbor vedl dirigent Petr Popelka, šéfdirigent Norského rozhlasového orchestru, hlavní hostující dirigent Janáčkovy filharmonie Ostrava, který se od příští sezóny stane šéfdirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Druhou premiéru v sobotu divadlo svěřilo Ester Pavlů coby Carmen, Dona Josého ztvárnil Michal Lehotský, Escamillia Svatopluk Sem, Micaëlu Jana Sibera. V roli Frasquity vystoupila Doubravka Součková, Mercédés ztvárnila Dana Šťastná, Dancaira Jaroslav Březina, Remendada Martin Šrejma, Zunigu Miloš Horák, Moralèse Daniel Kfelíř a Pastiu Michael Dymek starší.
Pražské Národní divadlo přichystalo nové zpracování Bizetovy opery Carmen. Premiéry obou pěveckých obsazení se budou konat ve čtvrtek 10. a v sobotu 12. března od 19 hodin. Režie se ujal mezinárodně proslulý Grischa Asagaroff, scény a kostýmů Ital Luigi Perego, choreografie Řek Petros Gallias, světelného designu Daniel Tesař a dramaturgie Beno Blachut. Sólisty, sbor, baletní soubor i orchestr Národního divadla a Kühnův dětský sbor povede mladý dirigent Petr Popelka, šéfdirigent Norského rozhlasového orchestru, hlavní hostující dirigent Janáčkovy filharmonie Ostrava, který se od příští sezóny stane šéfdirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu. V hlavní roli Carmen se budou alternovat mezzosopranistky Nana Dzidziguri a Ester Pavlů, Dona Josého ztvární Luis Gomes a Michal Lehotský, Escamillia Łukasz Golinski a Svatopluk Sem, Micaëlu Kateřina Kněžíková a Jana Sibera. V dalších rolích vystoupí pěvci Jaroslav Březina, Josef Moravec, Tomáš Kořínek, Martin Šrejma, Jaroslav Patočka, Miloš Horák, Lukáš Bařák, Daniel Kfelíř, Yukiko Kinjo, Doubravka Součková, Stanislava Jirků a Dana Šťastná.
Opera Národního divadla uvede začátkem října další ze svých plánovaných jedenácti premiér. Tentokrát to bude Rossiniho Lazebník sevillský, který je jednou z nejúspěšnějších operních komedií. V režii Magdaleny Švecové se divákům představí Petr Nekoranec, Adam Plachetka, Jiří Sulženko, Arnheiður Eiríksdóttir a řada dalších. Hudebního nastudování se ujal hudební ředitel Opery Národního divadla Jaroslav Kyzlink. Kostýmy pro novou inscenaci navrhla výtvarnice Kateřina Štefková, autorem scény je David Janošek. Rossiniho operu uvidí návštěvníci premiérově ve čtvrtek 7. a v neděli 10. října od 19 hodin v historické budově Národního divadla.
„Sólistom (najmä sopranistke) pritom predpisuje Horálek efektné árie.“
„Čo sa týka Mozartovho Requiem, rovno začnem tým, že sa pre mňa utorkové pojatie stalo jedným z najpodnetnejších, aké som počula.“
„Pojatie Mareka Štryncla bolo skutočne strhujúce.“
Musica Florea odohrala tento týždeň trojicu koncertov s hudbou Wolfganga Amadea Mozarta a Václava Horálka. Jeden z koncertov si mohlo vychutnať aj pražské publikum: v utorok 14. septembra zaznel program zložený z dvoch sakrálnych skladieb v Českom muzeu hudby. Voľba diel bola pritom veľmi zaujímavá: Mozartovmu slávnemu Requiem predchádzalo neznáme Oratorio de Passione Domini nostri Jesu Christi od Václava Horálka. Orchester a zbor Collegium Floreum dirigoval Marek Štryncl.
Historie festivalu Smetanova Litomyšl se začala psát v červnu roku 1946, kdy do Litomyšle zavítala Česká filharmonie s mladým šéfdirigentem Rafaelem Kubelíkem. K tomuto významnému výročí se nyní festival vrací, a to opět s Českou filharmonií, kterou povede Tomáš Netopil. Stejně jako před pětasedmdesáti lety zazní zítra, ve čtvrtek 1. července, Smetanova Předehra D dur, poté pořadatelé připomenou 180. výročí narození Antonína Dvořáka uvedením jeho Houslového koncertu se sólistou Jiřím Vodičkou a slavnostní večer vyvrcholí provedením Brahmsovy První symfonie. Koncert na zámeckém nádvoří začne ve 20:15 hodin a bude ho živě přenášet Česká televize na programu ČT art.
„Režisér Alexander Mørk-Eidem vnesl do projektu své téměř výhradní činoherní zázemí jednoznačně jako výhodu.“
„Pavol Kubáň byl v titulní roli suverénní. Zdá se být ideálním představitelem, přestože s Giovannim neměl dosud pódiovou zkušenost.“
„Když nedlouho poté, co se propadne do pekla, přeběhne s maskou přes oči, jako na začátku opery, vzadu po jevišti, je jasné, že příběh by mohl začít znova…“
Nová inscenace Mozartova Dona Giovanniho, připravená souborem pražského Národního divadla ve Stavovském divadle, si na diváky v hledišti ještě nějaký ten měsíc bohužel asi počká, ale televizní premiéru už má za sebou. Sobotní přenos na ČT art představil operu ve vidění zahraničního tvůrčího týmu a v podání vesměs domácích sil jako hru na skutečnost i hru na divadlo, ve významu vědomě nejednoznačnou a neuchopitelnou, hudebně i scénicky poutavou. Don Juan je v ní nezdolným – a podle toho, jak se překvapivě mihne v samém závěru na jevišti – i věčně živým typem.
Sobota 24. dubna přinese hudbymilovnému publiku hned dva nové zážitky: Moravské divadlo Olomouc po téměř třiceti letech v přímém přenosu na TV Noe od 19:30 hodin zprostředkuje Beethovenovu operu Fidelio a od 20 hodin nabídne přímý přenos premiéry nové inscenace Mozartovy opery Don Giovanni z pražského Stavovského divadla Národní divadlo na ČT art.
Opera Národního divadla ve spolupráci s Českou televizí uvede nové zpracování Mozartovy opery Don Giovanni. Roli Dona Giovanniho ztvární slovenský barytonista Pavol Kubáň, Donnu Annu zazpívá Jana Sibera, Donu Elvíru Alžběta Poláčková. V roli Dona Ottavia uvidí diváci Richarda Samka, jako Leporella Miloše Horáka. Dále vystoupí Lukáš Bařák – Masetto, Zdeněk Plech – Komtur a Lenka Máčiková – Zerlina. Sólisty doprovodí členové Sboru a Orchestru Národního divadla. O kostýmní design inscenace se postarala švédská výtvarnice Jenny Ljungberg, scéna vzešla z dílny dánského umělce Christiana Friedländera. Přímý přenos z pražského Stavovského divadla se uskuteční v sobotu 24. dubna od 20 hodin na programu ČT art. Inscenace vzniká v koprodukci s Národním divadlem v německém Mannheimu.
„Čísla boli z dvoch opier, ktoré sa týkajú vladárov: jedna Tita, druhá Idomenea.“
„Dobre pôsobila plastickosť a vrúcnosť Kateřiny Kněžíkovej, k lyrickej árii však dobre pasovalo aj striedmejšie podanie Michaely Zajmi.“
„Vynikli Kateřina Kněžíková a Arnheiður Eiríksdóttir, ktoré sa mimoriadne presvedčivo vložili aj do vzájomných interakcií.“
Oslava Mozartových narodenín je v pražskom Národnom divadle už dobre zabehnutou a obľúbenou tradíciou. O podujatie, ktoré v minulých rokoch ozvláštnila napríklad účasť Plácida Dominga, sa prvá česká scéna patrične stará a nemohlo teda chýbať ani v pandemickej dobe. V priamom prenose na ČT art zazneli v deň 265. výročia narodenia klasicistického génia čísla z jeho opier La clemenza di Tito a Idomeneo. Vystúpili sólisti, Orchester a Zbor Národného divadla, taktovku prevzal nemecký dirigent Karsten Januschke.
