sobota, 26 září 2020 09:53

Závěrečný koncert festivalu u Jakuba

DSC4750

„Výkon Ireny Chřibkové ve všech skladbách programu byl naprosto suverénní.“

„Nešla vyšlapanými cestami a seznámila obecenstvo záslužně s málo známým dílem velkého kontrapunktika.“

„Závěr koncertu tvořila kantáta Otče náš, kde se k varhanám připojil Kühnův smíšený sbor s dirigentem Jaroslavem Brychem, harfistkou Lydií Härtelovou a vynikajícím Jaroslavem Březinou.“

Jubilejní 25. ročník Mezinárodního varhanního festivalu v pražské minoritské bazilice sv. Jakuba byl slavnostně zakončen provedením Janáčkovy kantáty Otče náš. Malé ohlédnutí v programovém sešitu ukázalo, kolik významných varhaníků domácích i z ciziny od roku 1996 zde vystoupilo. Jedná se jednoznačně o nejvýznamnější varhanní festival, který si získal nezastupitelné místo v hudebním životě Prahy i celé republiky. Ani letos, přes všechnu nepřízeň koronavirové infekce, se nemusel žádný koncert zrušit, žádný účinkující ani program změnit. I zahraniční účinkující dorazili, což je ve srovnání se současnými provozními potížemi jiných pořadatelů víc než obdivuhodné. Za hladkým chodem festivalu stojí neúnavná práce organizátorky a dramaturgyně, titulární varhanice u sv. Jakuba Ireny Chřibkové, jejíž nasazení je třeba vysoko ocenit.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
sobota, 19 září 2020 09:32

Mladý rakouský laureát u Jakuba

DSC4108

„Je vidět, že Tanz-Toccatu psal varhanní virtuóz. Sólista splnil tento obtížný úkol bez jakýchkoliv nesnází.“

„Adagio E dur Franka Bridge v pozdně romantickém duchu našlo v Zeinlerovi citlivého interpreta, který rozezpíval jeho široké linie.“

„Koncert zakončila jedna z posledních rozsáhlých skladeb německého novoromantika, ale zároveň pěstitele barokních forem a pilného varhanního autora Maxe Regera.“

Mladý rakouský varhaník Johannes Zeinler je vítězem dvou prestižních mezinárodních varhanních soutěží v St Albans 2015 a Chartres 2018. Studoval ve Vídni, následně v Toulouse a v současné době pokračuje ve studiích na Vysoké škole hudby a divadla v Hamburku. Jako další současní mladí laureáti mezinárodních soutěží jeho generace je technicky neomylný a prošel studiem u vynikajících pedagogů Piera Damiana Perettiho, Michela Bouvarda, Jana Willema Jansena nebo Wolfganga Zerera. Je vybaven po všech stránkách pro úspěšnou mezinárodní kariéru. Možná, že by se dal očekávat temperamentnější přístup k interpretovaným skladbám, ale to závisí na jeho dalším uměleckém vývoji a lidském zrání.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
sobota, 12 září 2020 11:10

Michalovičová u Jakuba

DSC3714

„Ivana Michalovičová zahrála skladbu Ad vitam aeternam s velkou empatií a dá se očekávat, že Hurník pro tuto interpretku bude jistě v kompozici pro královský nástroj pokračovat.“

„Fantasie a fuga c moll Johanna Sebastiana Bacha nalezla v sólistce poučenou interpretku, která se bezpečně orientuje ve světě Bachovy hudby a hraje ji s velkým potěšením.“

„Závěrečná devátá část cyklu ‚Bůh mezi námi‘ ve stylizaci francouzské toccaty rozbouřila svatojakubský nástroj očekávaným fortissimem.“

Na šestém koncertu Mezinárodního varhanního festivalu v pražské minoritské bazilice sv. Jakuba dostala velkou koncertní příležitost nedávná absolventka Pražské konzervatoře, hudební fakulty AMU i roční stáže ve Štrasburku Ivana Michalovičová. Své vystoupení pečlivě připravila a provedla na vysoké úrovni. Je technicky jistá, stylově poučená a přecházela bez problémů mezi jednotlivými čísly programu, který působil značně mozaikovitě s příkrými kontrasty mezi jednotlivými skladbami. Klasicismus, 21. století, francouzská romantika, Bach a Messiaen za sebou tvoří značně nesourodou kombinaci. Dá se ovšem předpokládat, že sólistka chtěla ukázat své umění ze všech myslitelných stran a uspěla. Jen v rejstříkování všech skladeb si uložila zbytečnou askezi a překvapující nízkou dynamiku. Jakubský nástroj však nabízí mnohem barevnější paletu a neskonale víc možností, které ještě umocňuje vynikající akustický prostor chrámu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

Šestý koncert Mezinárodního varhanního festivalu, který pořádá spolek Audite Organum, se v bazilice sv. Jakuba v Praze uskuteční pozítří, ve čtvrtek 10. září, od 19 hodin. Nese podtitul Hudba na rozhraní a mladá varhanice Ivana Michalovičová v úvodu přednese Mozartovu Předehru C dur, KV 399 a poté Passacagliu a fugu Ad vitam aeternam (Za život věčný) Lukáše Hurníka ve světové premiéře.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Mossakowski-1

„Už když jsem byl hodně mladý, tak jsem věděl, že chci jít studovat do Paříže.“

„Pro improvizaci je samozřejmě důležité mít dobrý materiál. Pokud ne, tak to může být dost těžké.“

„Je úžasné, když se můžete také dotýkat kláves u varhan, na které hrál Vierne.“

Mladý polský umělec Karol Mossakowski po pražském recitálu na Mezinárodním varhanním festivalu v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvažuje o francouzské hudbě a pařížských varhanách, o hudbě Felikse Nowowiejského, kterou v Čechách představil, o soutěžích, kterých se úspěšně zúčastnil, i o nástroji v bazilice svatého Jakuba. S obdivem a uznáním hovoří také o svých učitelích, mezi nimiž byl i Olivier Latry. Reflexi pražského koncertu čtěte ZDE.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
3

„Skladbami se prolínal jeho pevný smysl pro stavbu hudebního díla, která tak stojí na pevných pilířích právě jako zdobená klenba chrámu.“

„Skladba inspirovaná známým biblickým příběhem přinesla řadu nápaditých barev a ploch, v nichž autor nechal varhany hrát ve stylizacích, které jim skutečně sluší.“

„Z kůru se nápaditě a barvitě linul stylizovaný zvuk kádinek a kotlíků alchymistů v rudolfinské Praze…“

Poslední srpnový čtvrtek patřil v pražské bazilice sv. Jakuba na Mezinárodním varhanním festivalu, který pořádá Audite Organum, koncertu Jana Hory. Lavice baziliky zaplnili posluchači téměř do posledního místa, aby vyslechli recitál jednoho z našich nejvýznamnějších varhaníků a varhanních pedagogů. Rád bych se podělil o zážitek, který se naskytl nám, kdo jsme ve zšeřelém kostele naslouchali (a díky videoprojekci i přihlíželi) „Alchymii varhan“, jak zněl podtitul koncertu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
3

„K setrvalému standardu festivalových tradic, již pětadvacetiletých, přispěl služebným způsobem, spolehlivým poctivým výkonem, prostým okázalosti.“

„Ropkovu nejznámější a nejhranější skladbu obdařil poučeným nadhledem a gradací k přiměřeně monumentálnímu vrcholu.“

„Nepřidal pak nic malého, nic jen lacině efektního.“

Přemysl Kšica, nenápadný pražský chrámový varhaník mladšího středního věku, hrál jako druhý z letošních osmi umělců na Mezinárodním varhanním festivalu v bazilice sv. Jakuba v Praze k poctě varhaníků Jiřího Ropka a Otto Nováka. Program zarámoval do Bachovy hudby, důstojně připomněl nejznámější Ropkovu kompozici, zaimprovizoval a úctyhodně se popasoval s proslulým půlhodinovým monumentem od Franze Liszta.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
4

„Hlavní varhany v krásné barokní skříni bohužel u Mikuláše již téměř třicet let nehrají.“

„Varhanní hudba Franze Liszta je podobně virtuózní jako jeho klavírní dílo.“

„S Otto Novákem mohl člověk nahlédnout do dávných časů již často zaniklé dobové hudební praxe.“

Přemysl Kšica je stejně jako jeho otec profesionálním chrámovým varhaníkem a koncertním umělcem. Dnes večer vystoupí jako druhý z osmi letošních umělců na Mezinárodním varhanním festivalu, který v Praze v bazilice sv. Jakuba do konce září pořádá Audite Organum. Hraje Bacha, Liszta, Jiřího Ropka… a bude také improvizovat. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje varhany, na které pravidelně hraje u sv. Mikuláše na Malé Straně, a porovnává je se svatojakubskými, zamýšlí se nad inspiracemi pro improvizování, říká, že ho čeká „obvyklý koncertní provoz v různých městech naší krásné země“, ale nezmiňuje, že bude mít adventní varhanní koncert v Obecním domě. Ten, který je ohlášen na 12. prosince.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
3

„Bylo by zajímavé slyšet v Cassanově podání Viernovu symfonii celou.“

"Toccatu Jeana Guillou, skladbu nejvyšší obtížnosti, hrál David Cassan s naprostou suverenitou.“

„Cassanovy enormní improvizační schopnosti jsou tak výrazné, že bychom ho v budoucnosti rádi slyšeli v Praze při ryze improvizačním koncertu.“

Mezinárodní varhanní festival v pražské minoritské bazilice sv. Jakuba zahájil mladý francouzský varhaník David Cassan, který velmi zaujal suverénním výkonem už na festivalu před dvěma léty. Vítězství v deseti mezinárodních varhanních soutěžích, mezi nimi v Chartres, St Albans a Haarlemu, ho katapultovalo mezi elitu světových varhaníků. Je vybaven obdivuhodnou hudební představivostí a vynikajícím smyslem pro zvukové barvy a jejich finesy, kterých bohatě využil u jakubského nástroje. Přistupuje ke skladbám osobitě a více výrazově ve srovnání se svým vystoupením před dvěma léty. Podpořen fantastickou technikou manuálovou i pedálovou, která nemá hranice, může si na královském nástroji dovolit naprosto všechno, což koriguje vynikajícím smyslem pro vystižení stylu interpretovaných děl.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
10

„První Svatojakubský ples se skuteční v Lucemburském sále kláštera minoritů.“

„Historie svatojakubských varhan sahá k varhanáři Abrahamu Starkovi z Lokte a k roku 1705.“

„Na podporu varhan, které jsou kulturní památkou, byl zřízen Nadační fond Sancti Jacobi Organum.“

Svatojakubské varhany jsou největšími v Praze a po nástroji u sv. Mořice v Olomouci druhými největšími v republice. Jejich základ se váže k počátku osmnáctého století. Prošly několikerou přestavbou, ale vzhledem ke stavu některých částí potřebují další rekonstrukci. Nejbližší akcí z těch, které už několik let napomáhají získat potřebné peníze, možná až deset milionů korun, je První Svatojakubský ples ohlášený na 14. února.

 
Zveřejněno v NedělePlus
úterý, 24 prosinec 2019 09:34

Varhanní matiné po francouzsku

Svoboda-2

„Pavel Svoboda je vybaven neselhávající technikou, neobyčejnou hráčskou jistotou a imponující zvukovou představivostí.“

„Gotická suita Léona Boëllmanna zazněla monumentálně v Introdukci a svižně a velmi rytmicky v Menuetu.“

„Vigilii Luboše Sluky zařazuje Svoboda často do svých recitálů a z jeho hry je patrné zaujetí touto skladbou.“

Díky pořadateli, Symfonickému orchestru hlavního města Prahy FOK, jsou v této sezóně uspořádána tři varhanní matiné na cenný romantický nástroj Smetanovy síně z doby postavení pražského Obecního domu – dílo varhanářské firmy Voit z Durlachu u Karlsruhe, které bylo různými přestavbami uvedeno do původního stavu. Program, složený z převážně romantické francouzské hudby, i interpret Pavel Svoboda přilákali v neděli před polednem četné publikum, které nešetřilo uznáním. Zdá se, že nápad pořadatelů s organizováním varhanních matiné padl na úrodnou půdu, a snad by se dalo uvažovat i o rozšíření jejich počtu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pátek, 30 srpen 2019 14:37

Od Bacha k baletní hudbě

1

„V prvních dvou triových skladbách měla skladby naprosto barokní charakter a dá se o nich pochybovat, zda jsou od Beethovena.“

„Cenné Surzyńského varhanní dílo bohužel k naší škodě nezaznívá téměř vůbec. Dík Marii Magdaleně Kaczor za jeho stylové uvedení.“

„Můžeme si odmyslet příběh o uvědomělé kolchoznici, ale hudba je tak spjata s jevištěm, že uvedení v chrámovém prostoru se jevilo jako nevhodné.“

Na pátém koncertě 24. mezinárodního varhanního festivalu u Jakuba v Praze vystoupila 29. srpna polská varhanice Maria Magdalena Kaczor. Vystudovala původně na Hudební akademii v Poznani klavír a až po jeho absolutoriu se věnovala studiu varhanní hry v Paříži, Lyonu, Hamburku a Mnichově. Jeden rok byla také rezidenční varhanicí v japonském Sapporu. Skvěle vybavena po technické stránce, věnuje se v současné době koncertní činnosti doma i v zahraničí.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5

„Registrace leckdy působila víc kontrastně, než by skladby vyžadovaly.“

„Mad Rush bylo patrně prvním provedením Glassovy hudby u nás na varhanním koncertě.“

„Fuga, opět ve velkém zvuku, postrádala větší zřetelnost nádherné Bachovy polyfonie.“

Prvního srpna začal již 24. ročník velmi úspěšného Mezinárodního varhanního festivalu v pražské bazilice sv. Jakuba. Cyklus osmi čtvrtků pod nápaditým dramaturgickým vedením titulární varhanice minoritského chrámu Ireny Chřibkové přinese pestrou paletu výkonů renomovaných koncertních umělců i talentovaných laureátů mezinárodních varhanních soutěží stojících na prahu dráhy.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 04 březen 2019 11:51

Olivier Latry netradiční

Deyan-Parouchev-HR

„Už dlouho jsme v Praze neslyšeli tak fantastický výkon na varhanním koncertě.“

„Veškerá nástrojová ekvilibristika působila samozřejmě při naprosté zřetelnosti jednotlivých hlasů.“

„Čistota vedení hlasů Bachova originálu byla Lisztovi značně cizí a posunula skladbu do série jeho virtuózních klavírních transkripcí.“

Varhaníci z Francie, kteří u nás vystupují, se většinou přidržují osvědčeného schématu pro vystoupení v cizině – hrají téměř výhradně skladby své země všech slohových období v kombinaci s improvizací, ve které jsou světovou velmocí. Titulární varhaník pařížského chrámu Notre-Dame a profesor na Conservatoire National Supérieur de Paris Olivier Latry šel jinou cestou. Na koncertě, který musel Symfonický orchestr hl. m. FOK přeložit ze Smetanovy síně do Rudolfina na neděli 3. března 2019 odpoledne, se věnoval Bachovi a skladbám zamýšleným k jeho poctě na téma B-A-C-H.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
středa, 03 říjen 2018 09:08

B-A-C-H a neúnavná práce okolo

DSC1035

„Neúnavná a iniciativní práce prezidentky a dramaturgyně festivalu Ireny Chřibkové.“

„Martin Sander - jeden z nejlepších výkonů festivalu posledních let“

„Bojovala se skladbou statečně, ale zdá se, že žádný varhaník nemůže utvořit z tohoto zápisu hudbu živou.“

Už 23. Mezinárodní varhanní festival v pražském minoritském kostele sv. Jakuba svědčí o životaschopnosti a mimořádné zajímavosti tohoto každoročního cyklu koncertů v srpnu a září. Za vším stojí neúnavná a iniciativní práce prezidentky a dramaturgyně festivalu, titulární varhanice u sv. Jakuba Ireny Chřibkové, která přivedla do Prahy za víc než dvacet let plejádu vynikajících zahraničních i domácích varhaníků. Festival už delší dobu právem patří k pozoruhodným událostem pražského hudebního života.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
středa, 26 září 2018 16:54

První islandský varhaník v Praze

veb-Solbergsson-DSC1032

„Každé varhany mají svou jedinečnost, jsou unikátní - jako osobnost.“   

„Celosvětově je s publikem varhanních koncertů problém.“

„Užíváte si u varhan jejich pléno? Ano, jako každý varhaník.“

Hallgrímskirkja je hlavní kostel luterské církve na Islandu, s více než sedmdesátimetrovou věží jedna z nejvyšších budov v Reykjavíku. Vzhled chrámu, navrženého ve třicátých letech architektem Samúelssonem, stavěného od konce války do poloviny osmdesátých let a pojmenovaného podle národního básníka, evokuje tekoucí lávu. Björn Steinar Sólbergsson, který byl sólistou závěrečného koncertu letošního mezinárodního festivalu v pražském chrámu sv. Jakuba, je varhaníkem Hallgrímskirkja.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus