„Regerův hudební styl spojuje zdánlivě nespojitelné vlivy Bacha a Wagnera do originálního hudebního jazyka, který se dívá dopředu, ale je také nerozlučně spjatý s minulostí.“
„Regerův přístup k duchovní hudbě byl zcela jistě ovlivněn tím, jak obdivoval Bacha, který byl luterán. Současně byl ovšem ovlivněn i tím, že sám pocházel z katolické rodiny a považoval se za stoprocentního katolíka.“
„Jeho renesance a znovuobjevení úplně nepřišly – a je otázkou, zda přijdou, jako přišly třeba u Mahlera a pak i u jiných autorů z přelomu století, třeba Alexandera Zemlinského…“
Napsal mnoho skladeb pro sólový nebo čtyřruční klavír, přes třicet orchestrálních děl, desítky písní a duchovních skladeb, klavírní koncert, několik houslových koncertů, baletní suitu, mnoho a mnoho komorní hudby… a bezmála čtyřicet opusů pro varhany. Max Reger, od jehož narození se připomíná 19. března 2023 rovných 150 let, se přitom v povědomí publika postupně stal maximálně tak komponujícím varhaníkem, ale ještě spíše jen pouhým jménem. Zaslouženě? Neprávem? A proč?
"Na varhanním matiné FOK ve Smetanově síni Obecního domu vystoupila Markéta Schley Reindlová. Je vítězkou mezinárodní varhanní soutěže v belgických Bruggách, v Dudelange v Lucembursku a cenu získala také na soutěži Musashino-Tokio."
"Mimo bohaté koncertní činnosti působí v Plzni, kde vede kurzy pro chrámové varhaníky a v bavorském Bamberku, kde zastává místo ředitelky chrámové hudby v Erlöserkirche a tam také žije."
"Program matiné zvolila z německé a české hudby a provedla ho brilantně s velkým zaujetím a temperamentem."
V cyklu varhanních matiné FOK ve Smetanově síni Obecního domu v Praze, vystoupila Markéta Schley Reindlová. Vystudovala klavír a varhany na konzervatoři v Plzni, hru na varhany na pražské AMU, následně ještě obor varhany na Hochschule für Kirchenmusik v Heidelbergu u Martina Sandera a také obor chrámová hudba. Je vítězkou mezinárodních varhanních soutěží v belgických Bruggách (2003) a v Dudelange v Lucembursku (2007). Ocenění i cenu publika získala také na soutěži Musashino-Tokio (2004). Svoji hudební činnost dělí mezi bohatou koncertní činnost, působení v Plzni, kde už 13 let vede kurzy pro chrámové varhaníky a Německo. Právě zde nejen trvale žije, ale také zastává místo ředitelky chrámové hudby, konkrétně v Erlöserkirche v bavorském Bamberku.
„Byl jsem překvapený, jak příjemně a kompaktně tento ansámbl i v suché akustice studia zněl. Je více než jasné, že pro interprety nebylo snadné tohoto výsledku dosáhnout.“
„David Prosek nepochybně ovládá svůj nástroj na vysoké úrovni, ale chyběl mi jasnější sólistický názor, možná i určitá sebejistota nebo jakási interpretační odvaha.“
„Irena Troupová zde uplatnila svou brilantní znalost němčiny... Čím však posluchače naprosto okouzlila, bylo provedení takzvané echo-árie Flösst, mein Heiland z Vánočního oratoria.“
Druhý komorní koncert ve Studiu 1 letošní sezóny SOČRu, který se konal v pondělí 19. prosince, byl večerem věnovaným hudbě adventní a vánoční a nesl název „Dítě nebeské, buď vítáno“ převzatý z uváděné pastorely. Interprety koncertu byli současní i bývalí členové tohoto symfonického tělesa: harfistka Lydie Härtelová, hobojista David Prosek, violoncellista Jan Keller a jako host tohoto souboru „Trigonum musicum“ i sopranistka Irena Troupová. Pestrý program koncertu pak sestával z hudby od baroka po současnost.
Od 1. do 15. září bude Olomouc hostit už čtyřiapadesátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu. V katedrále svatého Václava se bude konat celkem pět koncertů v podání interpretů mezinárodního renomé z několika evropských zemí. Olomoucký svátek varhanní hudby letos připomene dvousté výročí narození belgicko-francouzského skladatele Césara Francka, jehož varhanní tvorba patří do kmenového repertoáru pro tento nástroj. Vedle Franckových děl nabídne program festivalu posluchačům skladby od baroka až po současnost. Těšit se mohou i na hudbu inspirovanou severskou lidovou kulturou a na improvizace vystupujících umělců. Všechny koncerty začínají v 19 hodin.
„Stěžejními částmi programu byly čtyři improvizace nazvané poeticko-filosoficky Zahrada zrození, Zahrada života, Zahrada smrti a Zahrada věčnosti.“
„V improvizacích Marie Zahrádková ukázala své umění v nejlepším světle. Byla stručná a forma jejích improvizací byla velmi jasná a přehledná.“
„Viernův Carillon de Westminster zakončil její vystoupení.“
Další z řady koncertů, který se konal ve čtvrtek 18. srpna, přivítal u svatého Jakuba v Praze Marii Zahrádkovou-Esslovou. Tato varhanice je výrazným talentem mladé generace. Studovala varhanní hru na konzervatoři v Českých Budějovicích u Miroslavy Svobodové a na pražské AMU u Jaroslava Tůmy. Své vzdělání si ještě doplnila na Vysoké hudební škole ve Stuttgartu u Jürgena Essla. Zvítězila na mezinárodní varhanní soutěži Josefa Gablera v Ochsenhausenu a na improvizační soutěži Lions Club ve Stuttgartu. Na svých koncertech zajímavým způsobem kombinuje pečlivě vybraná díla varhanní literatury s vlastními improvizacemi tak, aby tvořila smysluplný celek zcela podle svých představ.
„Poctu Jiřímu Ropkovi chystá na 11. srpna Jaroslav Tůma.“
„První povolený koncert v kostele po sedmnácti letech zákazů hrál v hlavním městě v roce 1965 právě Jiří Ropek u sv. Jakuba.“
„Chrámová hudba u sv. Jakuba byla v dobách komunistické diktatury pojmem: a to díky tamnímu sboru a orchestru, které vedl a řídil Josef Hercl, a souběžně i díky Jiřímu Ropkovi.“
Mezinárodní varhanní festival v bazilice sv. Jakuba v Praze bude letos v létě uspořádán k poctě Jiřího Ropka, který právě tam působil 45 let jako varhaník. Od jeho narození uplyne 1. července rovných sto let. Jiřímu Ropkovi nyní také věnuje poslední květnový večer svůj bakalářský koncert v kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí v Praze mladý varhaník Lukáš Dvořák, žák Pavla Černého na AMU.
„Sbor Kantiléna podal neuvěřitelně ukázněný a sevřený výkon, udržel napětí v pianových částech jak intonačně, tak dynamicky a byl barevně skvěle vyvážený.“
„Text skladby vychází z gruzínských slov a z vymyšlených ‚sumerských‘ slov, z ukrajinské a anglické ukolébavky. Jde tedy o směsici nesourodých textů, která ale v sugestivním podání působí velmi autenticky, až snově.“
„Autor svoje dílo tvořil pod vlivem válečných událostí ve své zemi a vycházel ze situace, kdy vojáci ničily sochy andělů tak, že jim uráželi křídla.“
Abonentní koncerty Filharmonie Brno v Besedním domě jsou poněkud komornější záležitostí, ale přesto se i v jejich rámci konají závažné koncerty. Takový byl i ten, který připomenul 104. výročí nezávislosti Gruzie. Zazněla na něm skladba Angels of Sorrow (Andělé smutku) gruzínského skladatele Giji Kančeliho, který před třemi léty zemřel. Ve foyeru byla instalována výstava o Gruzii a koncertu se zúčastnila gruzínská velvyslankyně a také manželka a syn skladatele. Koncert se v tomto slavnostním ladění uskutečnil ve čtvrtek 26. května. Řídil ho Dennis Russell Davies.
Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK pozval do svého cyklu varhanních recitálů Aleše Bártu. Zítřejší hudební dopoledne tak zahájí sérii velikonočně laděných programů z produkce FOK. Bárta pro svůj recitál zvolil díla Bacha, Regera, Francka a Messiaena. Koncert se bude konat ve Smetanově síni Obecního domu v 11:00 hodin. Dále se pořadatelé zaměří na oratorium Stabat mater, které uvedou hned ve dvou různých pojetích. Dílo od skladatele Jakuba Jana Ryby zazní v komornějším prostředí kostela svatých Šimona a Judy v úterý 12. dubna v 19:30 hodin a o den později se ve Smetanově síni Obecního domu ve stejný čas rozezní slavná verze Antonína Dvořáka.
Zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů zve na dubnové koncerty. Zítra se od 19 hodin v rámci řady komorních koncertů sólově představí koncertní mistr orchestru, houslista Pavel Mikeska. Na klavír ho doprovodí Libuše Pančochová, která působí na Konzervatoři Brno a rovněž na Janáčkově akademii múzických umění jako odborná asistentka na Katedře strunných nástrojů. Program bude zajímavou ukázkou konfrontace české, norské a francouzské skladatelské školy. V průběhu večera zazní dvojice miniatur pro housle s doprovodem klavíru Bedřicha Smetany souhrnně nazvaná Z domoviny. Následovat bude neméně hodnotná Romance pro housle a klavír norského skladatele Johana Svendsena. Uvedený program doplní slavná houslová sonáta Césara Francka, která dle mnohých patří k nejvýraznějším počinům svého druhu. Všechny dubnové koncerty se odehrají v Kongresovém centru Zlín.
Pořadatelé cyklu Břevnovských hudebních setkání zvou na zahajovací koncert jejich jarní části, a sice zítra v 19 hodin do Tereziánského sálu Břevnovského kláštera. V programu s názvem Zlaté pomeranče italského baroka tam vystoupí mezinárodně renomované umělkyně, cembalistka Barbara Maria Willi a hráčka na barokní housle Lenka Torgersen. Na programu budou Sonáta D dur, op. 5/1 Arcangela Corelliho, Invence g moll, op. 10/4 Francesca Antonia Bonportiho, Sonáta D dur, op. 1/13 Georga Friedricha Händela, Fandango pro sólové cembalo Antonia Solera a Sonáta G dur, op. 3/4 Bartolomea Bernardiho. V úterý 15. března bude stejný sál patřit klarinetistce Anně Paulové a jejím hostům. Budou zastoupena díla Karla Stamice, Wolfganga Amadea Mozarta, Igora Stravinského, Louise Spohra a Maxe Regera. Kostel Církve československé husitské bude 12. dubna hostit harfistky Adélu Bilanovou, Kateřinu Valáškovou, Roxanu Hädler a Anetu Pávkovou, a to v čele s Janou Bouškovou. K nim se přidají houslisté Filip a David Kubitovi a hobojistka Gabriela Krčková. Klánský Family – Prof. Ivan Klánský a jeho děti hrají Dvořáka, to je název večera, který se odehraje opět v Tereziánském sále, a sice 10. května. Skladby nelahozeveského rodáka přednesou klavíristé Ivan a Lukáš, violoncellista Adam, basbarytonista Daniel a houslistka Klára. České noneto s hudbou Lutosławského, Prokofjeva a Dvořáka jarní část Břevnovských hudebních setkání zakončí 7. června v kostele Církve československé husitské.
„Hrát v opeře, to je mnohem delikátnější a jemnější způsob než v symfonických orchestrech.“
„Je potřeba vybalancovat symfonický a kulatý zvuk vůči měkkému a empatickému doprovodu pěvců.“
„Jako student jsem v Národním divadle trávil snad všechen čas.“
Dirigent Robert Jindra bude od příští sezóny hudebním ředitelem Opery Národního divadla v Praze. V těchto dnech připravuje v Norské opeře v Oslo pro březnovou premiéru Janáčkovu Její pastorkyňu a má za sebou sérii představení Weinbergerovy opery Švanda dudák ve Štýrském Hradci. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje oba aktuální projekty s českými díly, ale také dává nahlédnout do plánů týkajících se svého pražského působení. A jen na okraj připomíná, že je od loňského podzimu současně šéfdirigentem košické Státní filharmonie a že na podzim začíná jeho angažmá jako hlavního hostujícího dirigenta Symfonického orchestru Českého rozhlasu.
K uctění památky svatého Ignáce z Loyoly, zakladatele jezuitů, pořadatelé ve spolupráci s tímto řádem připravili cyklus osmi koncertů. Světec v letošním roce slaví hned trojí výročí: 530 let od narození, 465 let od úmrtí a k tomu rovných pět set let od konverze. Hudební setkání ponesou název Svatoignácké hudební večery a Svatoignácká meditace bude jedním z nich. Na varhany v kostele svatého Ignáce v Praze zahraje v neděli 29. srpna od 19 hodin Alfred Habermann. V programu zaznějí skladby Domenica Zipoliho, Johanna Sebastiana Bacha, Maxe Regera, René Vierna, Louise Vierna a Alexandra Guilmanta.
„Hlavní skříň s pozitivem i hracím stolem stojí na chórové přepážce uprostřed hlavní chrámové lodi, jak bývá u anglických katedrál obvyklé.“
„Vedle vcelku obvyklé výbavy se posluchač u těchto varhan může těšit na bohatou divizi smykových rejstříků.“
„Messiaen představuje mnoho ze svého novátorského jazyka. Vybírá zcela neotřele rejstříkové kombinace, ale i sazbu, kterou jednotlivým rejstříkům připisuje.“
Nabídka „hudby na dálku“ se v průběhu pěti týdnů od 13. ledna do 10. února rozrůstá o příspěvky z města Norwich, metropole hrabství Norfolk na jihovýchodě Británie. Anglikánská katedrála Nejsvětější Trojice, dvouchórová trojlodní bazilika z přelomu 11. a 12. století, je jednou z nejvýznamnějších normanských staveb v Anglii. Tamní tři varhaníci připravují řadu pěti koncertů. Ohlížíme se za třemi z nich.
Katedrála zasvěcená Nejsvětější Trojici je stánkem anglikánské církve nacházejícím se v anglickém městě Norwich. Hudebním ředitelem je tam od roku 2012 varhaník Ashley Grote. Ten hned prvního ledna nabídl živý stream svého novoročního recitálu, kterým provází i slovem. Katedrála však publikuje i další varhanní koncerty, a to na svých YouTube stránkách. Čerstvě tak lze zhlédnout recitál varhaníka George Inscoea z minulého týdne s hudbou Marcela Duprého, Dietricha Buxtehudeho, Maurice Duruflého, Johanna Sebastiana Bacha, Maxe Regera či Césara Francka.
„Je vidět, že Tanz-Toccatu psal varhanní virtuóz. Sólista splnil tento obtížný úkol bez jakýchkoliv nesnází.“
„Adagio E dur Franka Bridge v pozdně romantickém duchu našlo v Zeinlerovi citlivého interpreta, který rozezpíval jeho široké linie.“
„Koncert zakončila jedna z posledních rozsáhlých skladeb německého novoromantika, ale zároveň pěstitele barokních forem a pilného varhanního autora Maxe Regera.“
Mladý rakouský varhaník Johannes Zeinler je vítězem dvou prestižních mezinárodních varhanních soutěží v St Albans 2015 a Chartres 2018. Studoval ve Vídni, následně v Toulouse a v současné době pokračuje ve studiích na Vysoké škole hudby a divadla v Hamburku. Jako další současní mladí laureáti mezinárodních soutěží jeho generace je technicky neomylný a prošel studiem u vynikajících pedagogů Piera Damiana Perettiho, Michela Bouvarda, Jana Willema Jansena nebo Wolfganga Zerera. Je vybaven po všech stránkách pro úspěšnou mezinárodní kariéru. Možná, že by se dal očekávat temperamentnější přístup k interpretovaným skladbám, ale to závisí na jeho dalším uměleckém vývoji a lidském zrání.
Bazilika svatého Jakuba v Praze je od 6. srpna do 24. září dějištěm pětadvacátého ročníku Mezinárodního varhanního festivalu Audite Organum. V rámci přehlídky rozezní největší pražské varhany interpreti z Francie, České republiky, Ruska, Polska a Rakouska. Řadu osmi koncertů zahájí francouzský varhaník David Cassan, závěrečný koncert bude patřit ředitelce festivalu Ireně Chřibkové. Ke čtvrtstoletí své existence vydává festival DVD mapující poslední roky festivalových vystoupení.
Celkem pět koncertů nabídne 11. ročník mezinárodního festivalu Hudební léto Kuks. Bude se konat ve Dvoře Králové nad Labem a v Kuksu od 20. června do 15. srpna. Hlavními protagonisty jsou letos čeští interpreti - pěvkyně Martina Janková a Štěpánka Pučálková, hobojista Vilém Veverka, harfistka Kateřina Englichová, soubor Musica Florea a další. Festival nabídne tradiční novodobou premiéru skladby z kukského archivu a představí i světovou premiéru skladby Jiřího Gemrota.
