„Nechybí ani francouzský esprit a humor. Příběh z 18. století přenesli inscenátoři do století dvacátého a podle kostýmů by to mohla být tak padesátá léta.“
„Je to plnokrevné divadlo, na jevišti nejsou jen zpěváci, ale především herci, kteří přesvědčivě vykreslují život. Už při prvních tónech bylo jasné, že provedení bude efektní a že hudební složka je vedoucí silou při představení.“
„Podařilo se dát dohromady obsazení, které bylo pěvecky kvalitní, hlasy se dobře barevně propojovaly a i typově byli pěvci vybráni velmi přesvědčivě.“
Poslední dubnový čtvrtek přinesl v Národním divadle moravskoslezském premiéru opery Manon Julesa Masseneta. V hlavních rolích se představili Jana Sibera a Mickael Spadaccini. Vynikající hudební nastudování vedené i na premiéře Brunem Ferrandisem se opíralo o povedenou režii Jiřího Nekvasila, scénu Daniela Dvořáka a kostýmy Simony Rybákové.
„Mám k dispozici skvělé pěvce, se kterými můžu jít do hloubky, konstatovala režisérka.“
„Musím rozhodovat, jestli podpořím komediální, nebo tragickou stránku díla.“
„Na druhou polovinu června chystá divadlo festival svých nových inscenací, mezinárodní prezentaci toho, co aktuálně dělá.“
Pražské Národní divadlo na sobotu chystá premiéru nové inscenace Mozartovy opery Così fan tutte aneb Takové jsou všechny. Režii má německá umělkyně Tatjana Gürbaca. Stejně jako ona, i režiséři Ole Anders Tandberg a Calixto Bieito, připravující v těchto týdnech lednové premiéry oper Bludný Holanďan a Káťa Kabanová, pracují v České republice vůbec poprvé.
Pražské Národní divadlo přichystalo na první měsíc nového roku tři operní premiéry. V sobotu 8. ledna to bude Mozartova Così fan tutte ve Stavovském divadle, Wagnerův Bludný Holanďan připluje do Státní opery ve čtvrtek 20. a v neděli 23. ledna a nová inscenace Janáčkovy Káti Kabanové se v Národním divadle chystá na pátek 28. a neděli 30. ledna.
„Jde o skutečný objev. Nejen konkrétní opery, ale i autora, jehož pozapomenutou existenci si lze uvědomit s velkou dávkou překvapení.“
„Libretisté zdůraznili propastné nepochopení mezi evropským romantismem a moderní americkou věcností a Ondřej Havelka to rád využil.“
„Hudba Jaroslava Křičky je podobná. Balancuje na hraně, ale nikde nesklouzne k prvoplánové lacinosti.“
Národní divadlo moravskoslezské získalo do repertoáru skvělou položku, komickou operu Bílý pán aneb Těžko se dnes duchům straší. Jaroslav Křička v ní na konci dvacátých let mistrně propojil svět klasiky, operety a tehdejší zábavné hudby a dirigent David Švec to plně pochopil. A kdo by měl takovou hříčku režírovat? Kdo jiný než Ondřej Havelka…! A opravdu, stal se pro publikum tím nejlepším možným prostředníkem. Rozumí duchu a hudbě té doby. A nezkazí žádné legrácky v libretu a v partituře a ještě přidává řadu vlastních.
Národní divadlo moravskoslezské přichystalo premiéry komické opery Jaroslava Křičky Bílý pán aneb Těžko se dnes duchům straší. První premiéra bude ve čtvrtek 28. října v 18:30 hodin v Divadle Antonína Dvořáka, druhé obsazení se poprvé představí v sobotu 30. října ve stejný čas tamtéž. Inscenaci se svým týmem připravil režisér Ondřej Havelka. Hudebního nastudování, včetně pečlivé práce na znovuoživení pozoruhodné partitury, se ujal dirigent David Švec. V inscenaci účinkují a alternují se Martin Gurbaľ a David Nykl, Jana Horáková Levicová a Jana Hrochová, Soňa Godarská a Doubravka Součková, Markéta Cukrová, Anna Nitrová a Alžběta Vomáčková. Dále Josef Moravec a Juraj Nociar, Jiří Hájek a Tadeáš Hoza, Monika Jägerová a Dominika Škrabalová, Ivana Ambrúsová, Denisa Bílá a Marcela Gurbaľová, Václav Čížek s Danielem Matouškem a další. Hudba Jaroslava Křičky vychází z trendů doby a nechybějí v ní prvky jazzu a náznaky dobových šlágrů. Divadlo slibuje nejen zábavný večer, ale i zajímavou operní událost, která vrací z prachu archivu na jeviště ve své době v zahraničí mimořádně úspěšnou českou komickou operu.
„Smyčcový orchestr jen ševelí a nad ním postupně několikrát z pianissima do piana, narůstá tichý zpěv sólových houslí, nekonečně krásný.“
„Nejvíc zpívání, navíc technicky nejtěžšího, má v Belliniho mši tenorista. Jaroslav Březina se partu zhostil excelentně.“
„Chrámové skladby tohoto autora jsou zapomenuty. Přinejmenším v tuzemském koncertním provozu bylo proto olomoucké uvedení Messa di Gloria objevným počinem.“
Podzimní festival duchovní hudby se v Olomouci konal už osmadvacetkrát. Závěrečný koncert letošního ročníku postavil v sobotu vedle sebe ve dvou skladbách dva největší možné kontrasty – jako dva živly, oheň a vodu. Koncert v chrámu Panny Marie Sněžné otevřela současná instrumentální skladba z pera Peterise Vaskse, bez textu, přesto duchovní od první do poslední noty. Druhou položkou byla mešní kompozice italského operního skladatele Vincenza Belliniho, s textem, ale duchovní tak nějak jinak. Dva propastně odlišné přístupy. Ten druhý zůstal na zemi, v kostele, ale ten první ukázal cestu do nebe.
Filharmonie Hradec Králové na říjen pro své příznivce přichystala čtyři koncerty. Sál filharmonie v neděli 10. října přivítá varhaníka Jaroslava Tůmu. Tématem budou skladby Johanna Sebastiana Bacha, jemu připisované a jeho jménem inspirované. Koncert je součástí Orlicko-kladského varhanního festivalu. V rámci posledního koncertu sedmadvacátého ročníku festivalu Jazz Goes to Town zahraje FHK s Markem Ivanovićem ve svém sále v sobotu 16. října. Zaznějí skladby Petera Grahama, Michala Nejtka a Heinera Goebbelse. O týden později se FHK zúčastní Podzimního festivalu duchovní hudby v Olomouci, konkrétně v kostele Panny Marie Sněžné. Orchestr bude řídit Jaromír Michael Krygel a na programu budou meditace pro housle a smyčcový orchestr Vientuļais eņģelis Pēterise Vaskse a Mše Vincenza Belliniho. Sólisty večera budou houslista Roman Patočka, sopranistka Lucie Vagenknechtová, mezzosopranistka Barbora de Nunes-Cambraia, tenorista Jaroslav Březina a basista Martin Gurbaľ. Dále vystoupí smíšený pěvecký sbor Ars Brunensis. Sál Filharmonie Hradec Králové bude 28. října hostit Slavnostní koncert ke dni vzniku samostatného československého státu. Hudební večer bude složen výhradně ze skladeb Antonína Dvořáka. Sólo v jeho Houslovém koncertu zahraje Jan Fišer. Dirigovat bude Kaspar Zehnder. Projekt je součástí Hradeckého memoriálu a projektu Total Peace.
„Osobně miluji u hudebně geniálních komických oper Smetanových onu báječnou pohodu, harmonii, vyrovnanost.“
„Marek Šedivý si vedl dirigentsky velmi dobře, interpretaci Smetany měl promyšlenou v tempech i agogických momentech, jeho gesto je exaktní, plně srozumitelné.“
„Díky za večer plný optimismu, jasu a lehce naznačovaného humoru, díky za poctivé a noblesní hudební provedení, z něhož byl cítit respekt ke Smetanovu odkazu.“
Ostravské Národní divadlo moravskoslezské uvedlo dne 10. července na Smetanově Litomyšli operu Bedřicha Smetany Hubička. V hudebním nastudovaní dirigenta Marka Šedivého, v režii Jiřího Nekvasila, na scéně vytvořené Jakubem Kopeckým, v kostýmech Simony Rybákové. V ústředních postavách díla se představili Luciano Mastro, Veronika Rovná, Svatopluk Sem a Martin Gurbaľ.
Na dnešní den přichystali pořadatelé festivalu Smetanova Litomyšl tři projekty. Už v dopoledních hodinách zazní recitál klavíristů Iva Kahánka a Miroslava Sekery. V brzkém odpoledni mohou posluchači zavítat na duchovní koncert souborů Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 a od 20 hodin se na zámeckém nádvoří odehraje koncert České Sinfonietty se sólisty pod vedením Radka Baboráka. V úterý se návštěvníci mohou těšit na koncert stipendistů Akademie MenART, na odpoledne ve společnosti Českého hornového sboru a na večerní program v podání Adama Plachetky a SOČRu. Ve středu mají svá místa v programu pořad Zápisník zmizelého a Gala Simony Šaturové a Petra Nekorance a ve čtvrtek přijede Český filharmonický sbor Brno. Týden pak vyvrcholí Dvořákovou Rusalkou.
Národní divadlo moravskoslezské chystá na 13. února premiéru opery Tosca Giacoma Pucciniho z Divadla Antonína Dvořáka. Vysílat ji bude TV Noe, a to od 19 hodin. Operu o třech dějstvích z roku 1899 nastudoval dirigent Marek Šedivý, režie se ujal Jiří Nekvasil. Scénu tvořil Daniel Dvořák a kostýmy Marta Roszkopfová. V hlavní roli zpěvačky Toscy se alternují sopranistky Petra Alvarez Šimková a Maida Hundeling, Cavaradossiho nastudovali tenoristé Paolo Lardizzone, Luciano Mastro a Martin Šrejma. Barona Scarpiu divadlo svěřilo barytonistům Martinu Bártovi a Danielu Čapkovičovi, Angelottiho barytonistům Davidu Nyklovi a Františku Zahradníčkovi. V dalších rolích vystoupí Martin Gurbaľ, Jakub Kettner, Václav Čížek, Václav Morys, Petr Urbánek, Roman Vlkovič, Erik Ondruš, Waldemar Wieczorek a Lucie Diehelová se Sofií Kollárovou. Spoluúčinkovat budou sbor a orchestr NDM a děti z jeho Operního studia. První premiéru bude možné sledovat i online zde a druhou 15. února zde.
„Režisér Nekvasil nevnímá Šostakovičovu operu v její primárně divadelní kvalitě, ale v širokém poli sémantických vztahů jako podobenství o jakémkoli lidském utrpení, nespravedlnosti a nesvobodě.“
„Kostýmy Marty Roszkopfové jsou rozeklané mezi tu nejubožejší lidskou bídu i hýřivou marnotratnost a bezduché sobectví.“
„Šostakovičova opera bude Ostravě chybět. Podobně jako bude chybět každé moderní a nadčasové dílo, které proniká hluboko do jádra etických fenoménů.“
Od premiéry opery Lady Macbeth Mcenského újezdu v Národním divadle moravskoslezském uplynuly dva roky. To, že Šostakovičova opera figurovala v programu ostravského divadla tak dlouho, lze považovat svým způsobem za malý zázrak. V operním provozu děl 20. století se běžně stává, že nastudovaný titul vydrží pouhou jednu sezonu. Co je tedy příčinou úspěchu ostravské inscenace Lady Macbeth?
Za týden, v neděli 20. září od 19 hodin v olomoucké katedrále sv. Václava, zahájí pořadatelé další ročník olomouckého Podzimního festivalu duchovní hudby. Zazní Rossiniho Petite Messe Solennelle v původní verzi pro sóla, sbor, dva klavíry a harmonium. Sólových partů se ujmou sopranistka Patricia Janečková, altistka Monika Jägerová, tenorista Aleksander Kruczek a basista David Szendiuch. Český filharmonický sbor Brno nastudoval skladbu s Petrem Fialou, na klavíry budou hrát Michal Bárta a Lukáš Michel, na harmonium Jakub David Smešný a provedení bude řídit Paolo Gatto.
Přírodní scenérie parku vodního zámku Blatná rozezní v sobotu a v neděli 29. a 30. srpna vždy od osmi hodin Dvořákova opera Rusalka. Představení pořádá Jihočeské divadlo v rámci projektu Léto s Jihočeským divadlem. Na začátek září pak chystá reprízu muzikálu Evita, opery Nabucco a rodinné opery Kominíček.
„Hrstka muzikantů, které režisér dokázal přesvědčit, aby si s vážnou tváří dělali legraci nejen z hudby, z opery, z hudebního divadla, ale i ze sebe a z diváků.“
„Šikovné balancování na tenoučké hraně mezi zábavou a průšvihem, mezi spádem a neúnosným natahováním, mezi absurdní groteskou a trapasem.“
„Je to hlína, řekne někdo.“
Čtyři tóny a kolik hudby z nich jde udělat a kolik legrace s nimi natropit…! A, B, D, E. To je veškerý materiál, se kterým americký skladatel Tom Johnson utáhne celou komorní „operu“ a opera Národního divadla moravskoslezského v sedmi lidech na pódiu s pomocí zábavného českého překladu více než hodinové představení. V Divadle Ypsilon byla v pátek Čtyřnotová opera jako podařená inscenace jednou z desítky položek přehlídky Ostrava v Praze.
„Rusalka není víla; je obrazem čisté nevinné duše, cizince v neúprosném, bohužel již odlidštěném světě.“
„Znělý, zdravý hlas Veroniky Holbové podporuje dojem z konkrétní prezentace, neakcentující nijak zvlášť snovost, poetičnost.“
„Martin Gurbaľ nemá barvu hlasu patřící skutečnému basu; vyvažuje to však lidskostí, kterou postavě otce (spíše než vodníka) dává.“
Současná ostravská Rusalka je tamním dvanáctým nastudováním díla během stoleté historie souboru. Za inscenací stojí plnou vahou své muzikality Jakub Klecker. Hodně výrazná je však i její vizuální stránka, dílo scénografa Davida Baziky, kostýmní výtvarnice Ha Thanh Špetlíkové a režiséra Radovana Lipuse. Pomáhá v příběhu podtrhnout ryze současná témata, pocity a apely.
Národní divadlo moravskoslezské uvede ve čtvrtek 17. října v půl sedmé v Divadle Antonína Dvořáka svoji první premiéru v této sezóně - celosvětově jednu nejslavnějších a nejhranějších českých oper, Rusalku. Nová verze režiséra Radovana Lipuse je už dvanáctým režijním nastudováním slavného díla na jevišti NDM.
„Pucciniho poslední dílo je nejkrásnější, v harmonii a instrumentaci nejdokonalejší.“
„Amplifikovaný zvuk orchestru, v zesílení nikterak přesvědčivý, nemůže stát příliš v popředí. Musel by být alespoň na úrovni mého autorádia.“
„Prakticky permanentní je zároveň pohyb Otáčivého hlediště, až by se z něho mohla citlivějším jedincům točit hlava...“
Pro operní soubor Jihočeského divadla je letní čas prázdnin dobou zvýšené aktivity. Otáčivé hlediště u zámku Český Krumlov je divácky přitažlivé, bývá zárukou výborné návštěvnosti. Po mimořádně úspěšné Rusalce a Trubadúrovi se tam letos soubor představil s operou Turandot. Premiéra 2. srpna zahájila sérii představení vrcholného Pucciniho díla, která potrvá do 10. srpna. Hraje se v hudebním nastudování Maria De Rosé, v režijním pojetí šéfa plzeňské opery Tomáše Ondřeje Pilaře. Scénografii vytvořil ve spolupráci s režisérem Jan Polívka, kostýmy Aleš Valášek a choreografií byl pověřen Sergej Škalikov. Před Otáčivým hledištěm účinkuje 180 účinkujících, s posíleným orchestrem hrajícím v Bellárii, ale rovněž s posíleným operním sborem.
„Hned od prvních taktů se podařilo navodit velmi klidnou a koncentrovanou atmosféru. Filharmonie v rukou Stanislava Vavřínka působila po celou dobu soustředěně a jistě.“
„Jakmile sólistka položila ruce na klaviaturu, bylo zřetelné, že s tvorbou Petra Ebena má velmi dobrou a dlouholetou osobní známost.“
„Andělské sbory byly po technické i interpretační stránce skutečným blahem pro uši a zároveň působivým dramatickým prvkem na srdce posluchačů.“
Pátá neděle postní se podle starobylé tradice vynášení smrtky, symbolizující přivítání jara, nazývá „smrtná“. V samém vrcholu postní doby si pro svůj 7. abonentní koncert vybral v jistém smyslu tematiku smrti i Český filharmonický sbor Brno, který v Besedním domě uvedl vedle sebe „Píseň osudu“ Johannesa Brahmse a oratorium Kristus na hoře Olivetské Ludwiga van Beethovena. Tento spíše duchovně či do hloubky zaměřený obsah večera doplnil do trojice ještě Klavírní koncert Petra Ebena.
„Polovinu inspirace beru z poslechu hudby, ve které je to, co se slovy vyjádřit nedá.“
„Milostná linka tvoří maso a krev. Ale kostrou je rozhodování lidí, kteří mají odpovědnost i za někoho jiného, než za sebe.
„Po dvouletém půstu jsme chtěli i „oslavit“ technologické možnosti Janáčkova divadla.“
Politické intriky, zakázaná láska i náboženské konflikty – to je děj opery Don Carlos Giuseppe Verdiho. V sobotu 2. února ji v premiéře uvede Národní divadlo Brno, poprvé tam zazní v kompletní pětiaktové verzi. Filipa II, krále španělského, budou alternovat Jiří Sulženko a Federico Sacchi. Jako Don Carlos, infant španělský, se představí Luciano Mastro a Arturo Martín. Alžbětu z Valois nastudovaly Charlotta Larsson a Linda Ballová, která operu pro její pěveckou náročnost připodobnila k maratonu s nejtěžší árií na konci. Režie se ujal ředitel divadla Martin Glaser. V rozhovoru pro KlasikuPlus mimo jiné vysvětlil, jak inscenaci vnímá.
