„Koncert byl přímo apoteózou varhan.“
„Petr Kolař a Martin Opršál důsledně a zřetelně oddělovali jednotlivé obrazy krajin. Nic nezůstali dlužni symbolickému náboji novozákonního biblického dramatu ani jeho prameni z hluboce zakořeněných starozákonních textů.“
„Zahájil sérii melodií a variací na narozeninové téma a pak, s mohutným sborovým „Hodně štěstí, zdraví, milá Alenko,“ rozezněl zcela zaplněný sál Besedního domu.“
Dne 16. května letošního roku završil Spolek přátel hudby při Filharmonii Brno 25 let svého trvání. První a dlouhodobou předsedkyní Spolku, který navázal na čtyřicetiletou tradici Kruhu přátel hudby, se stala před oněmi 25 lety paní profesorka, varhanice Alena Veselá. Také na její počest a k jejímu nadcházejícímu významnému osobnímu jubileu, letošním 100. narozeninám, zněl tento koncert v brněnském Besedním domě na Komenského náměstí.
Pietním aktem a úvodním koncertem začal v pondělí 15. května Martinů fest Polička, který pokračuje do 26. května v Tylově domě. Tyto dny jsou ve městě každoročně věnovány památce jednoho z našich nejvýznamnějších hudebních skladatelů, poličského rodáka Bohuslavu Martinů. Jeho tvorbu, ale nejen ji, připomíná řada koncertů a doprovodný program.
Letošní hudební festival v saské metropoli, který se uskuteční od 18. května do 18. června 2023 a jehož motto zní Černobíle (Black & White), je věnován napětí v hudbě a společnosti, kontrastům mezi kulturou a barbarstvím, mezi válkou a mírem. Intendant festivalu Drážďanské hudební slavnosti Jan Vogler a jeho tým sestavili program, který zahrne 63 koncertů či jiných projektů na 22 místech.
Britský dirigent Charles Mackerras je v povědomí orchestru Velšské národní opery stále přítomen, i když od jeho působení v Cardiffu uplynula už tři desetiletí. V podcastu portálu KlasikaPlus.cz o tom hovoří Tomáš Hanus, který je tam nyní sedmým rokem šéfdirigentem a který s tělesem zahájil Smetanovou Mou vlastí Pražské jaro 2023. Sir Charles (1925-2010), Brit australského původu, Talichův pražský žák, byl častým hostem v Praze a Brně, hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie a čestným doktorem Akademie múzických umění. Proslul jako znalec a zastánce české hudby, zejména odkazu Leoše Janáčka, podobnou energii však věnoval i Mozartovi. Pracoval v Hamburské státní opeře, Anglické národní opeře, v Operní společnosti v San Franciscu a v Metropolitní opeře v New Yorku, dirigoval v Glyndebourne, hostoval u významných orchestrů. Velšskou národní operu umělecky vedl v letech 1987 až 1992.
Od pátku 12. do neděle 14. května se v Olomouci, v prostorách Reduty a Mozartova sálu, uskuteční koncertní přehlídka pod názvem MFOpen, na které se představí Moravská filharmonie. Orchestr vystoupí v plném složení a jednotliví členové též sólově či v komorních souborech. Program nabídne klasickou hudbu, dostane se také na mluvené slovo či na nedělní matiné pro děti a jejich rodiče. Na dramaturgii se podílel šéfdirigent Zsolt Hamar, který orchestr povede na koncertech v pátek a v sobotu večer, kdy zazní zejména Dvořákova hudba.
„Projekt Farinelli et son temps je portrétem jednoho z největších kontratenoristů své doby Farinelliho a hudby, která pěvce inspirovala.“
„S Johnem Eliotem Gardinerem hraji už dvacet let a jeho přesvědčení, vášeň i touha proniknout do emocionálních hlubin každého díla, ke kterému přistupuje, na mne stále mají obrovský vliv.“
„Jsem přesvědčen, že každý výkon by měl být historicky poučený bez ohledu na to, zda se jedná o díla Claudia Monteverdiho nebo Steva Reicha.“
Renomovaný skotský violoncellista Robin Michael zastává prestižní posty ve třech proslulých orchestrech. Je vedoucí violoncellové sekce a sólistou Les Musiciens du Prince-Monaco, prvním violoncellistou Orchestre Revolutionnaire et Romantique a sólovým hráčem Les Siècles. Věnuje se rád také hře komorní a natáčí sólová alba se svými kolegy, z pozice prvního hráče spolupracuje s řadou zahraničních těles. V Praze se představí v projektu Farinelli et son temps / Farinelli a jeho doba ve Smetanově síni Obecního domu v neděli 7. května s Les Musiciens du Prince-Monaco. Orchestr pod taktovkou významného italského dirigenta, skladatele a cembalisty Gianluca Capuana doprovodí slavnou italskou koloraturní mezzosopranistku Cecilii Bartoli, uměleckou ředitelku orchestru Les Musiciens du Prince-Monaco a ředitelku světoznámého divadla Opéra de Monte-Carlo. Rozhovor před pražským koncertem poskytl Robin Michael exkluzivně pro KlasikuPlus.cz.
„Plné obsazení filharmonie doplnili zpěváci Českého filharmonického sboru Brno, pod vedením sbormistra Petra Fialy. Vedle orchestru se ještě postavili čtyři hudebníci Horňácké muziky Petra Mičky.“
„Spolupráce filharmonie a Horňácké muziky byla postavena na kontrastech. Byly vytipovány části skladby, proti kterým Horňáci zahráli vždy svoji skladbu, která se tematicky (slovy či hudebně) nějak k té Janáčkově vázala.“
„Už se nám stalo, že jsme hráli jiné žánry, dělali jsme v projektu, který se jmenoval „Hrubá hudba” a bylo to spojení s jazzem a s elektronickou hudbou. S brněnskou filharmonií vystupujeme poprvé a je to pro nás obrovská čest i závazek,” svěřil se první houslista Petr Mička.“
Oslavy 150 let vzniku Besedního domu v Brně se nemohly obejít bez připomenutí folkloristické činnosti Leoše Janáčka. Ve čtvrtek 4. května se uskutečnil v Besedním domě večer, který připomenul Janáčkův vztah k lidové písni. Filharmonie Brno spolu s Českým filharmonickým sborem Brno provedli koncertně balet Rákos Rákoczy pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Ke spolupráci si přizvali Horňáckou muziku Petra Mičky, stejně jako to provedl Leoš Janáček 20. listopadu 1892 na Koncertu moravské lidové hudby. Akce se opakovala ještě v pátek 5. května, kdy byla přenášena Českou televizí, a o přestávce koncertu byl na ČT Artu promítán dokument Já Besední dům, který u příležitosti výročí natočil režisér Tomáš Kratochvíl.
Dirigent Jakub Hrůša vystoupí v květnu společně s Vídeňskými filharmoniky celkem na osmi koncertech v pěti evropských metropolích. Jako sólista se třikrát představí také klavírní virtuos Daniil Trifonov, který s Hrůšou vystupoval na sklonku dubna v Praze v programu České filharmonie. Na turné zazní díla od Šostakoviče, Prokofjeva a Janáčka.
„Již před zahájením slavností zněl z balkonu Besedního domu zvuk mužského sboru Láska opravdivá, který lákal na odpolední a večerní program. Hlavní část odpolední slavnosti se započala v 17 hodin na nádvoří, které bylo propojeno s nádvořím vedlejšího Pražákova paláce.“
„Milé a profesionální bylo vystoupení mladého studenta pěvecké konzervatoře v Pardubicích Richarda Kolaře, syna sbormistra, který přednesl čtyři písně italských skladatelů.“
„Akademický smíšený pěvecký sbor Pečman a mužský sbor Láska opravdivá pod vedením sbormistra Jana Špačka provázel po zahájení na balkoně hosty po celou dobu konání slavnosti a následně i po slavnostním koncertě.“
Jako před 150 lety, kdy byl v Brně slavnostně otevřen Besední dům, tak i 1. května 2023 se probudil na nádvoří tohoto domu duch české pospolitosti 19. století. Mužský sbor Láska opravdivá se sbormistrem Janem Špačkem zpíval již dlouho před sedmnáctou hodinou z balkonu a lákal na neobvyklou akci. Od 17 hodin se sešli milovníci zpěvu a hudby, aby byli součástí programu, který navodil atmosféru předminulého století. Nechyběli návštěvníci v dobových kostýmech ani dívky v krojích, nabízející příchozím chléb a sůl. Sbor Beseda brněnská pod vedením Petra Kolaře pak na nádvoří zval na večerní program, který se již konal uvnitř, v sále.
Besední dům, ve kterém sídlí Filharmonie Brno, letos slaví sto padesát let od svého slavnostního otevření. V roce 1873 se stal kulturní a společenskou baštou moravských vlastenců v tehdy německém vnitřním Brně. K oslavám výročí je připraven čtrnáctidenní festival zahrnující sérii koncertů inspirovaných událostmi, které se odehrály krátce po otevření. Dále jsou v plánu edukace, výstava, konference i prohlídky budovy. Přímý přenos jednoho z koncertů chystá Česká televize na pátek 5. května, v přestávce premiérově odvysílá dokument Já Besední dům, který natočila právě k výročí stavby.
Koncert nazvaný NeoFolk Martinů zahájí projekt NeoMartinů 2023, který naváže na koncertní řady NeoKlasik orchestru z předchozích let. Hlavní myšlenkou tohoto projektu je představit posluchačům souborné neoklasicistní dílo Bohuslava Martinů. V doprovodu orchestru pod vedením dirigentů Václava Dlaska a Jana Máry vystoupí pěvkyně Tamara Morozová, Anna Moriová a klavírista Adam Dvořáček. Koncert se bude konat v sobotu 29. dubna od půl osmé večer v pražském Muzeu Antonína Dvořáka.
„Soubor se vyznačuje neotřelostí a invencí, kterou prokazuje i v realizaci vlastního cyklu Vox imaginis v Moravské galerii, na kterém propojuje hudbu, poezii i percepci výtvarného umění.“
„Nástroje kvarteta jsou barevně i dynamicky vyrovnané a sladěné a tvoří kompaktní celek, který má svoji charakteristickou barvu.“
„Zazněla skladba pro kvartetní soubory ikonická, Smyčcový kvartet č. 2 „Listy důvěrné“ Leoše Janáčka. Poslední dílo autora, který nikdy nepřestal být mladý a zamilovaný a svoji dravou vášnivost vtělil právě do této skladby.“
Spolek přátel hudby připravuje pro příznivce komorní hudby koncertní sezónu již 25 let. Stejně tak dlouho hrají hudebníci Štěpán Graffe, Lukáš Bednařík, Leoš Černý a Michal Hreňo v uskupení, které si říká Graffovo kvarteto. Tohle výročí oslavili koncertem v úterý 25. dubna v Besedním domě a posluchačům zahráli skladby Antona Weberna Pomalá věta pro smyčcové kvarteto, Kvintet A dur „Pstruh“ pro klavír, housle, violu, violoncello a kontrabas Franze Schuberta a na závěr Smyčcový kvartet č. 2 „Listy důvěrné“ Leoše Janáčka. Předvedli svoje interpretační umění a obecenstvo je odměnilo dlouhotrvajícím potleskem.
Celostátní festival základních uměleckých škol ZUŠ Open se letos bude konat už posedmé. Během dvou týdnu od 21. května do 4. června opět ožijí parky, náměstí, kostely a celá řada dalších veřejných míst zdarma přístupným programem sestavovaným z nejrůznějších koncertů, divadelních či tanečních představení i výstav. Festival pořádá Nadační fond Magdaleny Kožené ve spolupráci s AZUŠ, jednotlivými školami, kraji i mnoha kulturními institucemi a umělci. ZUŠ Open se v letošním ročníku opět připojí k ARTýdnu – akci uměleckého vzdělávání a amatérské tvorby vyhlášené UNESCO, která se uskuteční v týdnu 22. až 28. května. Více informací o programu je k dispozici na webu www.zusopen.cz.
Spolek přátel hudby při Filharmonii Brno zařadil na program své pětadvacáté sezóny koncert Graffova kvarteta. Tento soubor se na koncertních pódiích objevuje také již rovné čtvrtstoletí a při této příležitosti vystoupí v úterý 25. dubna od sedmé hodiny večerní v Besedním domě v Brně. Na programu zazní díla Antona Weberna, Franze Schuberta a Leoše Janáčka. Hosty večera budou klavírista Jan Jiraský a kontrabasista Miloslav Jelínek.
„Bachovu Mši h moll považuje Gardiner, jehož nahrávka je skvělá a slavná, naprosto referenční, za zázrak.“
„Pověstná dirigentova perfekce, spojená s přirozeným respektem a s autoritou umělecké celebrity, slavila triumf.“
„O jeho nárocích, přísnosti a perfekcionismu vůči hudebníkům se traduje mnohé. Ale výsledky vždy stojí za to.“
V Praze byl víckrát u České filharmonie než se svými soubory Monteverdi Choir a English Baroque Soloists. A první hostování Orchestru revolučního a romantického, také jeho dítka, zcela překazila opatření proti covidu. Sir John Eliot Gardiner je v hudbě rozkročen poměrně široce, dirigování moderních orchestrů je v jeho kalendáři zcela běžné. Přesto je a zůstává v celosvětovém povědomí, a jistě právem, především interpretem starší hudby, zastáncem historicky poučené interpretace a užívání dobových nástrojů a jejich kopií. Tedy specialistou. Narodil se 20. dubna 1943, dnes slaví osmdesátiny.
„Náš vztah s Essenskými filharmoniky je opravdu krásný, zdravý a sympatický.“
„Deset let v Essenu je dlouhá doba, rozloučení nelze jen tak přejít.“
„Bude to bezesporu nová, důležitá a velmi intenzivní etapa. Doba, kdy budu více cestovat a hostovat.“
Tomáš Netopil bude řídit 30. května v Kroměříži při otevření zrekonstruovaného Sněmovního sálu Arcibiskupského zámku proslulý vídeňský orchestr dobových nástrojů Concentus Musicus Wien. Beethovenova Eroica tam v jejich podání současně zahájí 28. ročník jihomoravského festivalu Concentus Moraviae. Předtím se Tomáš Netopil také objeví za dirigentským pultem orchestru Essener Philharmoniker 19. května na festivalu Pražské jaro, kde zahrají Dvořákovu Pátou symfonii a s Frankem Peterem Zimmermannem Elgarův Houslový koncert. A v červnu diriguje podvakrát Českou filharmonii při zahájení Smetanovy Litomyšle. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se šéfdirigent ohlíží za desetiletím v Essenu, poodhaluje plány týkající se Letní hudební akademie Kroměříž, hovoří o svém vztahu ke starší hudbě a odpovídá na otázku, jestli ho v blízké době čeká nějaký nový podobný stálý post, jako je ten, který se mu koncertem z české hudby uzavře v červnu v Německu.
Na třech místech ve Spojených státech představí během druhé poloviny dubna Katelyn Bouska českou klasickou hudbu. Americká pianistka s českými kořeny vystupuje ve Washingtonu, New Yorku a Cedar Rapids v Iowě. Na programu prvního koncertu v Kennedyho Centru v hlavním městě byla ve čtvrtek mimo jiné úprava ikonické Vltavy z cyklu Má Vlast Bedřicha Smetany a sólistčiny vlastní úpravy tradičních českých lidových písní. Druhým v pořadí je koncert v Bohemian National Hall v Českém centru v New Yorku, kde nejznámější árie z oper od Smetany, Dvořáka a Janáčka zazpívá ve středu za jejího doprovodu sólistka pražského Národního divadla a Státní opery Jana Sibera. Zařazeny jsou však i části z Janáčkova klavírního cyklu Po zarostlém chodníčku. Stejný program zazní o několik dní později v Národním českém a slovenském muzeu a knihovně v městě Cedar Rapids ve státě Iowa. Čtvrté a poslední vystoupení, komentovaný koncert, má Katelyn Bouska 25. dubna opět v Bohemian National Hall. Bude věnováno českým ženám skladatelkám. Jsou to Otilie Dvořáková, Juliane Benda, Vítězslava Kaprálová a Ivana Loudová. Rozhovor s klavíristkou z roku 2021 čtěte zde.
„Dvořák na nové supraphonské nahrávce Pavel Haas Quartetu s Borisem Giltburgem.“
„Bude možné slyšet unikátní mladistvou nahrávku Magdaleny Kožené v oratoriu Jana Dismase Zelenky Kajícníci u hrobu Vykupitelova.“
„Víkendové dopolední programy budou patřit Gardinerovi. V sobotu se začíná připomínkou jeho operetních snímků, ale důležitější bude samozřejmě Bach.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 17. do 23. dubna?
