Letošní ročník Mezinárodního hudebního festivalu Silberbauerovo hudební Podyjí se v říjnu uzavře. Hudební díla jsou letos prezentována ve svatostáncích jižní Moravy a Dolního Rakouska převážně na hudebních nástrojích z dílny znojemského varhanáře Josefa Silberbauera a jeho učitele Ignáce Jakoba Floriána Casparida.
„Technická dokonalost se promítla do všech skladeb koncertu a kombinovala výrazovost typickou pro francouzské varhaníky s německou, někdy až ostentativní precizností.“
„Holandský varhaník se často striktně nedržel předepsaných názvů rejstříků, ale šel po autenticitě zvuku a vytvářel tak originální kombinace.“
„Letošní festivalový leitmotiv – výročí narození Césara Francka – byl van Oostenovým programem zcela naplněn.“
Dne 15. září se v olomoucké katedrále uzavřel čtyřiapadesátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu Olomouc. Ten měl letos dva vrcholy. Prvním bylo vystoupení francouzsko-polského varhaníka Karola Mossakowského, které se neslo převážně v improvizační rovině. Druhým byl závěrečný koncert varhaníka, který dlouhodobě patří mezi světovou špičku – Bena van Oostena. Dramaturg koncertu Karel Martínek ho nazval Varhany jako orchestr – perly varhanního symfonismu.
„Olomoucký varhanní festival vznikl roku 1969 z popudu významné osobnosti zdejšího hudebního života, Antonína Schindlera.“
„První skladbu recitálu představovalo rozsáhlé Offertorium ze Mše pro farnosti Françoise Couperina.“
„Závěr patřil Improvizované mši na Salve Regina, stěžejní mariánské antifoně, vytvořené na půdorysu mešního propria.“
S prvním zářím byl zahájen Mezinárodní varhanní festival Olomouc. V katedrále svatého Václava se prvního recitálu zhostil zdejší regenschori, varhaník a dramaturg Karel Martínek, který se specializuje na francouzskou varhanní tvorbu a také na improvizaci, kterou předvedl na závěr svého vystoupení. Olomoucký dóm byl takřka zaplněn návštěvníky, což není pro tento festival nic neobvyklého. Vyhledávají ho posluchači všech věkových skupin.
„Myšlenka festivalu vznikla díky varhanám v mém rodném městě Hrušovany nad Jevišovkou a ve vedlejším Drnholci.“
„Navázali jsme dobré kontakty především se samosprávami obcí – a na ty teď navazujeme.“
„Další ročníky festivalu bych chtěla rozšířit o nástroje Silberbauerových žáků.“
Třetím rokem jsou v centru pozornosti festivalu založeného na pomezí jižní Moravy a Dolního Rakouska varhany. Silberbauerovo hudební Podyjí, jehož třetí ročník začíná 27. srpna, iniciovala a vede varhanice Kateřina Málková. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje odkaz Josefa Silberbauera, zmiňuje minulé dva ročníky a shrnuje program toho letošního. Nástroje znojemského mistra se nerozpakuje srovnávat s díly mnohem známějšího německého varhanáře Gottfrieda Silbermanna, Bachova současníka.
Mezinárodní hudební festival Silberbauerovo hudební Podyjí se koná už třetím rokem. Hudební díla budou letos prezentována ve svatostáncích jižní Moravy a Dolního Rakouska převážně na hudebních nástrojích z dílny znojemského varhanáře Josefa Silberbauera a jeho učitele Ignáce Jakoba Floriána Casparida. Festival, který se odehraje v termínu od soboty 27. srpna do neděle 23. října, se ponese v duchu „souboje světla a temnoty“. Pořadatelé nabídnou návštěvníkům celkem osm koncertů – pět na jižní Moravě a tři v okolí rakouského Thayatalu, na nichž se představí přední čeští i rakouští umělci. Program zahrnuje vystoupení barokních ansámblů, smíšených sborů, vokálních souborů, komorního orchestru i talentovaných dětí ZUŠ.
Od 1. do 15. září bude Olomouc hostit už čtyřiapadesátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu. V katedrále svatého Václava se bude konat celkem pět koncertů v podání interpretů mezinárodního renomé z několika evropských zemí. Olomoucký svátek varhanní hudby letos připomene dvousté výročí narození belgicko-francouzského skladatele Césara Francka, jehož varhanní tvorba patří do kmenového repertoáru pro tento nástroj. Vedle Franckových děl nabídne program festivalu posluchačům skladby od baroka až po současnost. Těšit se mohou i na hudbu inspirovanou severskou lidovou kulturou a na improvizace vystupujících umělců. Všechny koncerty začínají v 19 hodin.
„Jako varhaníka mě u varhan vždy bude zajímat jejich zvukové bohatství a teprve potom jejich technické vybavení a historie.“
„Je mi smutno z toho, že současná rekonstrukce nepřinese z hlediska zvuku žádnou podstatnou změnu.“
„V chrámu svatého Mořice by byly k dispozici dva nástroje mimořádných kvalit, o historickém významu jednoho z nich nemluvě, a v tomto ohledu by kostel u nás neměl konkurenci.“
V Olomouci se pracuje na rekonstrukci varhan katolického chrámu svatého Mořice. Varhaník Karel Martínek, v současnosti regenschori katedrály svatého Václava, působící však předtím právě na svatomořickém kůru, naznačuje ideální způsob, jak by měla vypadat: Englerův barokní nástroj by byl uveden do své původní podoby a na boční stěně chrámu by k němu vznikl nový nástroj vhodný naopak zejména pro interpretaci romantické a soudobé hudby. Nebo by alespoň při zachování koncepce velkého spojeného nástroje, který vznikl před půlstoletím při minulé přestavbě, byly učiněny všechny možné kroky k tomu, aby se zvuk Englerovy části opět co nejvíce přiblížil zvuku původnímu. Konstatuje však, že ani k jednomu z těchto cílů bohužel současná rekonstrukce nesměřuje...
Pořadatelé Mezinárodního hudebního festivalu J. C. F. Fischera naplánovali na pátek 1. října poslední koncert letošního ročníku. Ten se bude konat v koncertním sále Pluhova domu v Horním Slavkově od 18:30 hodin a v programu s názvem Tři skladatelé, pět světů tam vystoupí soubor Ensemble Inégal se svým uměleckým vedoucím Adamem Viktorou. Na koncertě zaznějí skladby jmenovce festivalu Johanna Caspara Ferdinanda Fischera, Jana Dismase Zelenky a Georga Friedricha Händela. Sólových pěveckých partů se ujmou sopranistky Gabriela Eibenová a Lenka Cafourková, altistka Petra Noskaiová, tenorista Jakub Kubín a basista Jiří Miroslav Procházka. Festival letos od července uvedl v karlovarském regionu osm koncertů a dosud na nich vystoupili sopranistka Olga Jelínková, varhanice Michaela Káčerková, Komorní orchestr Karlovarských symfoniků pod vedením dirigentů Marka Štilce a Vojtěcha Spurného, harfistka Barbora Plachá, Ensemble 18+, varhaník Karel Martínek s houslistkou Ludmilou Pavlovou, cembalista Martin Hroch s houslistkou Ivou Kramperovou, Orchestrina Pangea či Capella Regia Praha.
Poslední dva koncerty Mezinárodního varhanního festivalu v pražské bazilice svatého Jakuba se budou konat ve čtvrtky 16. a 23. září od 19 hodin. První nese název Setkání čtyř rukou a čtyř nohou. Společně zahrají Leylie Yekta z Ázerbájdžánu a Nils Larsson ze Švédska. Zazní hudba Johanna Sebastiana Bacha, Adolfa Friedricha Hesseho, Georga Friedricha Händela, Gustava Merkela, Oskara Lindberga, Gabriely Gullin a Johna Ruttera. Řadu koncertů festivalu zakončí Johann Vexo z Francie. V jeho programu s názvem Nepokořená Notre-Dame zazní hudba Bachova a Mozartova a vrcholem bude Widorova varhanní Symfonie č. 6 g moll, op. 42/2. Šestadvacátý ročník festivalu začal 5. srpna. Svatojakubské varhany postupně rozezněli Samuel Liégeon z Francie, tuzemští Karel Martínek a Petra Kujalová, dále ředitelka festivalu a titulární varhanice tohoto kostela Irena Chřibková, Christian-Markus Raiser z Německa a Čech Aleš Nosek. Koncerty tradičně doplňuje a obohacuje videoprojekce, díky které mohou posluchači sledovat na plátně umělce při hře.
„Karel Martínek ušel značný kus cesty na své umělecké dráze.“
„Bachova Fantazie a fuga c moll byla vědomě zařazena a stala se integrální součástí programu. Jak známo, Dupré Bachovo dílo považoval za nedílnou výbavu varhaníka.“
„Přídavek jen podtrhnul erudovanost a nevšednost hudebního uchopení protagonisty čtvrtečního večera.“
Ještě jednou se vracíme ke koncertu, který zazněl minulý čtvrtek v pražské bazilice svatého Jakuba. Na festival Audite Organum přijal pozvání Karel Martínek, který s sebou přivezl program zasvěcený památce Marcela Duprého. Tentokrát sdílí své postřehy z tohoto večera varhanice Miroslava Svobodová.
„Pocta Marcelu Duprému připomíná padesát let od úmrtí velkého mistra varhan, brilantního improvizátora a skladatele, který výrazně ovlivnil varhanní dění v Evropě i zámoří.“
„Karel Martínek se improvizaci věnuje pravidelně a vytrvale, u nás jako jeden z nemnohých. Všechny jeho improvizace byly stručné a uměřené.“
„Program vhodně střídal skladby varhanní literatury s improvizacemi na Duprého počest.“
Na druhém koncertě letošního Mezinárodního varhanního festivalu na Starém Městě pražském u svatého Jakuba vystoupil olomoucký varhaník a improvizátor Karel Martínek. Vystudoval brněnskou JAMU a soukromě improvizaci u Philippa Lefebvra v Paříži. Působí jako varhaník v Olomouci, na Konzervatoři Evangelické akademie a improvizaci vyučuje na JAMU. Čtvrteční koncert v jeho podání nesl titul Pocta Marcelu Duprému.
„Snažím se, aby dómská liturgická hudba snesla srovnání s hudbou v evropských katedrálách.“
„Improvizace se dá učit a naučit, ale je důležité začít opravdu co nejdříve a věnovat se jí velmi důkladně a systematicky.“
“Kolegyně Irena Chřibková připravuje celý festival v podstatě sama, za což jí patří můj velký obdiv.“
Druhý koncert Mezinárodního varhanního festivalu, který v pražské minoritské bazilice sv. Jakuba pořádá tamní společenství Svatojakubské Audite Organum, patří ve čtvrtek Karlu Martínkovi. Olomoucký interpret, pedagog a chrámový hudebník připravil Poctu Marcelu Duprému, při které zazní Bachova hudba, Hommage á Marcel Dupré od Zsolta Gárdonyiho, samozřejmě i hudba připomínaného francouzského varhaníka a pak rovněž Martínkovy improvizace jeho osobou inspirované. Protagonista recitálu hovoří s portálem KlasikaPlus.cz nejen o programu večera, ale mimo jiné také o olomouckých varhanách a o tamním varhanním festivalu a podrobně i o schopnosti improvizovat.
Pořadatelé Mezinárodního hudebního festivalu J. C. F. Fischera přichystali na tento týden další koncerty. V pátek 6. srpna v kostele svatého Jáchyma v Jáchymově od 19:30 hodin zahrají varhaník Karel Martínek a houslistka Ludmila Pavlová. Na koncertě s názvem Bach stále přítomný zaznějí díla Johanna Sebastiana Bacha, Charlesa-Marii Widora, Roberta Schumanna, Tomasa Antonia Vitaliho a improvizace na JÁCHYMOV a B-A-C-H Karla Martínka. Kostel svatého Jiří v Bečově nad Teplou bude v sobotu 7. srpna od 18 hodin místem hudebního setkání s cembalistou Martinem Hrochem a houslistkou Ivou Kramperovou. Večer nese podtitul Sto strun pro tisíc píšťal – koncert na podporu varhan a kromě Bachovy hudby budou na programu skladby Josepha Nicolase Pancrace Royera, jmenovce festivalu Johanna Caspara Ferdinanda Fischera, Giovanniho Paisiella a Arcangela Corelliho. Na další koncerty festivalu včas upozorníme.
Šestadvacátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu v pražské bazilice svatého Jakuba se bude konat ve dnech 5. srpna až 23. září, každý čtvrtek vždy od 19 hodin. Svatojakubské varhany postupně rozeznějí umělci Samuel Liégeon z Francie, tuzemští Karel Martínek a Petra Kujalová, dále ředitelka festivalu a titulární varhanice tohoto kostela Irena Chřibková, v dalších týdnech pak Christian-Markus Raiser z Německa, Čech Aleš Nosek, Leylie Yekta z Ázerbájdžánu spolu s Nilsem Larssonem ze Švédska a závěr bude patřit Johannu Vexovi z Francie. Koncerty tradičně doplňuje a obohacuje videoprojekce, díky které mohou posluchači sledovat na plátně umělce při hře.
Pořadatelé Mezinárodního hudebního festivalu J. C. F. Fischera přichystali od soboty 24. července do pátku 1. října celkem osm koncertů. Řadu hudebních setkání, která se odehrají v karlovarském regionu, zahájí sólistka Opery v Lipsku a pražského Národního divadla, sopranistka Olga Jelínková, a to spolu s varhanicí Michaelou Káčerkovou. V rámci zahajovacího koncertu v kostele svaté Anny na Božím Daru od 19 hodin vystoupí také Komorní orchestr Karlovarských symfoniků pod vedením dirigenta Marka Štilce. „Posluchači se mohou během večera těšit na Meditaci na chorál Svatý Václave od Josefa Suka či výběr z děl G. F. Händela, J. S. Bacha a britského romantického skladatele G. Holsta,“ zvou pořadatelé.
„Varhanní hra je neodlučně spjata s improvizací takřka odjakživa.“
„Kratochvílova učebnice je po dlouhé době nový studijní materiál vhodný k samostudiu či výuce improvizace.“
„Obsahuje 22 kapitol, 288 notovaných příkladů i mnoho s nimi souvisejících úkolů na celkem 144 stranách.“
V listopadu letošního roku vydalo opavské hudební vydavatelství ARTTHON Učebnici varhanní improvizace od varhaníka, skladatele a hudebního pedagoga Bohumíra Kratochvíla z Valašského Meziříčí. Po dlouhé době se jedná o novou, česky psanou učebnici tohoto uměleckého předmětu. Její autor v ní shrnuje své mnohaleté zkušenosti s touto disciplínou a náplň celkově směřuje k liturgické praxi římskokatolického chrámového varhaníka. Obsahuje mnoho praktických příkladů, dle nichž se může v improvizaci zdokonalit nejen amatérský hráč, ale i žák základní umělecké školy, posluchač konzervatoře nebo student akademie múzických umění. Vzhledem ke své kvalitě má ambice se stát studijním materiálem tohoto předmětu na zmíněných typech uměleckých škol.
„Celý stroj je v překrásně zdobené skříni, jejíž výzdoba je jednotná s výzdobou kůru.“
„Koncepce byla vymyšlena tak, že nové části nástroje obklopí ten starý a napojí se na něj.“
„Tím byl tedy původní nástroj v rámci možností zachován a Olomouc získala chloubu v podobě největšího nástroje široko daleko.“
Před třemi týdny oslavily varhany na kůru olomouckého kostela sv. Mořice své 275. narozeniny. Dne 21. září 1745 totiž byly po dokončení předány k užívání. Při této příležitosti se ohlédněme za jejich vývojem a také nahlédněme vpřed k tomu, co je v nejbližší době čeká.
Dvaapadesátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu v Olomouci přivítá během září interprety z tuzemska a ze čtyř dalších zemí. Třímanuálové varhany z dílny bratří Riegrů v katedrále sv. Václava rozezní varhaníci Karel Martínek, Američan Nathan J. Laube, Rus Timur Chaliullin a Francouz Vincent Dubois. V chrámu Panny Marie Sněžné zahraje německý varhaník Bernhard Klapprott, který se během koncertu představí i jako hráč na cembalo. Festival připomene 150. výročí narození francouzského varhaníka a skladatele Louise Vierna a vzpomene i svého zakladatele Antonína Schindlera.
Další letošní událostí, nad kterou visel otazník kvůli současné koronavirové pandemii, byl Mezinárodní festival současného umění s duchovním zaměřením Forfest Czech Republic. Jeho centrem je hanácká Kroměříž. Když byl vyhlášen nouzový stav, pořadatelé jednali s umělci alespoň o natočení jejich koncertů bez publika. V současné situaci však bude možné festival uskutečnit takřka klasickým způsobem, ale bez některých zahraničních interpretů a v mírně zúžené verzi.
Zítra začíná 28. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov. Potrvá až do 10. srpna a zahájí ho ve 21:00 hodin galavečer s barokní iluminací Zámecké zahrady s názvem Venuše a živly: Hudba a tanec doby Krále Slunce. Výpravné představení přiblíží dobu konce 17. a začátku 18. století, dobu francouzského panovníka Ludvíka XIV., který miloval hudbu i tanec. Realizoval mnohá hudebně taneční představení a sám v nich také účinkoval. Poprvé to bylo v roce 1651, když byl ještě chlapec a veřejně vystoupil v Baletu noci. Tehdy ho doprovázel Jean-Baptiste Lully, králův dvorní skladatel a kapelník, který později pro mladého Ludvíka složil další balety a stal se jeho důvěrníkem. Představení na barokní fontáně Zámecké zahrady bude doplněno hudbou dalších Lullyho současníků. V choreografii Heleny Kazárové vystoupí Hartig Ensemble a hosté, taneční sólisté Ida Fišerová a Ital Francesco Scarpato.
