Hudební oslava výročí vzniku Československa v roce 1918, vzpomínka na pětasedmdesát let ve společném státě a připomínka již plných tří desetiletí samostatnosti obou republik po klidném rozdělení – to byl páteční koncert Slovenské filharmonie v Obecním domě v Praze. Právě tam byl samostatný společný stát Čechů a Slováků před 105 lety vyhlášen. Šéfdirigent Daniel Raiskin prezentoval skladby z našeho společného prostoru, od Hummela a Mozarta přes Dvořáka, Smetanu a Martinů k Moyzesovi, Lehárovi a Gejzovi Dusíkovi.
Hlavní město Praha, Velvyslanectví Slovenské republiky v České republice a Slovenský institut v Praze společně organizují a zvou na koncert u příležitosti 30. výročí vzniku České a Slovenské republiky a 105. výročí vzniku Československa. Slavnostní koncert Slovenské filharmonie a jejích hostů se uskuteční 27. října v Praze ve Smetanově síni Obecního domu. Koncert je věnován významným historickým mezníkům dějin Slovenska a Česka a nedožitým jubileím nejvýznamnějších hudebních osobností obou zemí.
Jubilejní 75. koncertní sezóna Slovenské filharmonie (SF) potrvá do června 2024, přičemž dvojice zahajovacích symfonických koncertů zazní ve čtvrtek a pátek 19. a 20. října. Dále diváky čekají vystoupení mladých sólistů, komorní večer či klavírní recitál. Říjnovou nabídku uzavírá koncert symfonického orchestru se sólisty Simonou Šaturovou a Jiřím Bártou.
„Ve Středočeském kraji se zpřístupnila další koncertní síň, dobře sloužící komorním ansámblům různého složení.“
„Mahler dává hráčům celého souboru mnoho možností uplatnit kvalitu tónu, pohrát si s barvami, tempy, změnami nálad, ale i se svérázným skladatelovým humorem.“
„Velmi dobře navštívený koncert, odehrávající se v místě, které mnozí čtenáři možná budou muset hledat na mapě, mne osobně naplnil velkou radostí nad vynikající úrovní našich hráčů na dechové nástroje. Jejich počínání si zaslouží upřímnou gratulaci.“
V sobotu 6. května pokračoval Hudební festival Antonína Dvořáka koncertem okteta, složeného z nejvýraznějších zástupců tzv. české dechové školy. Dvořákovský festival si tímto koncertem odbyl i jistou premiéru, a to zcela kuriózním místem konání. Poprvé zazněla hudba v nově zrestaurované Huti Barbora, jedné z našich významných technických památek, nacházející se v podbrdském městečku Jince, rodišti fenomenálního houslisty Josefa Slavíka.
„Anna Štrbová, mladá slovenská hobojistka, sa uviedla ako interpretka so suverénnym hráčskym prejavom.“
„Slovenská hobojová škola má vďaka mimoriadnym osobnostiam vo svete rešpekt.“
„Spoľahlivo hrajúci orchester predviedol pod Raiskinovou taktovkou Beethovena par excellence.“
V dňoch 27. a 28. apríla 2023 sa v bratislavskej Redute uskutočnila ďalšia koncertná dvojica abonentného cyklu kulminujúcej 74. koncertnej sezóny Slovenskej filharmónie. Za dirigentským pultom orchestra stál Daniel Raiskin, ako sólistka sa obecenstvu predstavila mladá slovenská inštrumentalistka, tentoraz zo sekcie dychových nástrojov - hobojistka Anna Štrbová. Dramaturgickú zostavu koncertu tvorili diela dvoch skladateľských súčasníkov, takrečeno krajanov, ba do určitej miery aj priateľov - Ludwiga van Beethovena a bratislavského rodáka Johanna Nepomuka Hummela, ktoré doplnilo uvedenie pastorálne ladeného Koncertu pre hoboj britského autora Ralpha Vaughana Williamsa (ten po takmer 80 rokoch od svojho vzniku zaznel v slovenskej premiére). Obom inštrumenálnym dielam predchádzala Hummelova Predohra D dur Freudenfest, S.148 z roku 1814 s citátmi z anglickej kráľovskej a rakúskej cisárskej hymny.
Na nejbližší dvojici symfonických koncertů šéfdirigenta Daniela Raiskina, ve čtvrtek a pátek 27. a 28. dubna, se po boku Slovenské filharmonie debutově představí mladá slovenská hobojistka působící ve Švýcarsku Anna Štrbová. Před pátečním koncertem je v plánu setkání se Danielem Raiskinem, které bude vést a moderovat dramaturg SF Juraj Bubnáš.
„Tento klavírní virtuos a skladatel, v dětství žák samotného Mozarta, později přítel Beethovenův a Schubertův, není zdaleka pouze autor klavírních skladeb, jak je často vnímán.“
„Komorní filharmonie Pardubice opět ukázala, že patří v oboru komorních orchestrů k naší absolutní špičce.“
„To jsem ovšem netušil, že jednou budu psát tuto recenzi, ani to, že do tohoto orchestru usedne moje dcera.“
Osmý abonentní koncert Komorní filharmonie Pardubice nabídl 24. a 26. dubna v její domovské Sukově síni Domu hudby kromě svého osvědčeného repertoárového pilíře, tedy skladeb období klasicismu, i hudbu Eugena Suchoně, vše za řízení Daniela Raiskina, současného šéfdirigenta Slovenské filharmonie, zároveň hudebního ředitele Winnipeg Symphony Orchestra a hostujícího dirigenta Bělehradské filharmonie. Jedním z očekávaných vrcholů večera pak bylo vystoupení mladé korejské hobojistky Yehyun Kim, nastupující mezinárodní hvězdy tohoto oboru.
Komorní filharmonie Pardubice nabídne v pondělí a ve středu 24. a 26. dubna díla vídeňských klasiků, Beethovena a Mozarta, a skladby dvou autorů s vazbami na Slovensko. Jde o tamního národního skladatele Eugena Suchoně a klasika Johanna Nepomuka Hummela, který strávil část života v Bratislavě. Jako sólistka v jeho variacích pro hoboj a orchestr vystoupí korejská hobojistka Yehyun Kim. Oba večery povede Daniel Raiskin, jinak šéfdirigent Slovenské filharmonie. Koncerty se konají v Sukově síni Domu hudby vždy od 19 hodin.
Ve čtvrtek 23. února vystoupí Státní filharmonie Košice v Domě umění. Pod taktovkou šéfdirigenta Roberta Jindry zazní od sedmi hodin večer Mozartův Koncert pro flétnu, harfu a orchestr C dur, ve kterém se představí flétnista orchestru pražského Národního divadla a člen PKF – Prague Philharmonia Oto Reipich, spolu s Katarínou Turnerovou, sólo harfistkou Slovenské filharmonie. Na programu bude také Hummelova předehra k opeře Mathilde von Guise a vrcholem koncertu bude Symfonie č. 3 c moll Sergeje Prokofjeva. Ta vychází ze zpracování hudby k autorově opeře Ohnivý anděl. S ní má symfonie společné prvky v podobě pochmurné, démonické atmosféry a expresionistického stylu. Níže přinášíme rozhovor s oběma sólisty koncertu.
Orchestr Musica Florea a klavíristka Petra Matějová společně připravili speciální koncertní program, v němž hlavní roli hraje kombinace kladívkového klavíru a smyčců a skladby autorů českého klasicismu. Před diváky se představí ve středu 23. listopadu v GASKu v Kutné Hoře, den nato, 24. listopadu, v Praze v Pálffyho paláci. Pod vedením dirigenta Marka Štryncla půjde tradičně o dobově podmíněnou interpretaci.
„Při kůru valtického kostela svatého Augustina vznikl pěvecký sbor, do něhož byl mladičký Sperger přijat, což mu kromě zpívání umožnilo proniknout do tajů hudební teorie a hry na varhany.“
„Jeho druhý vídeňský pobyt se odvíjel ve znamení nekonečného rozesílání skladeb pro sólový kontrabas a orchestr, které dedikoval, komu mohl. Marně.“
„Když byl úplně na dně, přišel dopis z Ludwigslustu. Místní hrabě mu poskytl pěkný plat a nechal vyrobit kvalitní nástroj ve Vídni.“
Při všech výhradách k tomu, jak s klasickou hudbou zachází naše doba, jejímž heslem je legendární Postmanovo „ubavit se k smrti“, se většině umělců z této oblasti daří, inu, alespoň přiměřeně. Jak známo, v minulosti na tom byli i ti dobově nejlepší často bídně. Bývalo zvykem plodit víc dětí než dnes a sociální zabezpečení v nemoci nebo ve stáří neexistovalo. Za jeden z mnoha příkladů slouží potulný život vynikajícího kontrabasisty a pilného skladatele, jakým byl valtický rodák Johannes Matthias Sperger.
„Už tak velmi nápaditý program dokázali obohatit o pestrou paletu nejrůznějších barev a jejich odstínů. V tom jim napomáhala také sólistka na krásný nástroj, jakým je kladívkový klavír, Petra Matějová.“
„Romantický náboj skladbě dodávala nejen progresivní harmonie, ale také samotné četné pasáže v klavírním partu. Naopak klasicistní se mohla zdát uhlazená hra ansámblu, čehož pravděpodobně docílili sehranou artikulací.“
„Dali jasně najevo, že hra v rychlém tempu, ale se zachovaným jasným frázováním, artikulací a ostatními hudebně-vyjadřovacími náležitostmi jim nečiní sebemenší potíže.“
S pozoruhodným programem na rozhraní klasicismu a raného romantismu se představila v sobotu 27. srpna v rámci festivalu Olomoucké barokní slavnosti Musica Florea se sólistkou na kladívkový klavír Petrou Matějovou. Ta se přítomným neostýchala předvést jak svoji brilantní hru, tak i smysl pro vytváření barevných ploch. Spojovacím článkem mezi ní a celým ansámblem se stal Marek Štryncl, umělecký vedoucí souboru, který se nebál vložit do hudby maximum ze své energie a nadšení pro hudbu. Návštěvníkům k tomu všemu opět učarovaly prostory překrásného zrenovovaného freskového sálu ZŠ Komenium.
Festival Olomoucké barokní slavnosti nabídne poslední dva letošní koncerty. Freskový sál olomoucké ZŠ Komenium bude v sobotu 27. srpna od 19:30 hodin místem koncertu s názvem Klavír & Musica Florea. Pod kladívky klavíru ožijí díla skladatelů Karla Kohauta, Jana Ladislava Dusíka a Johanna Nepomuka Hummela v podání souboru Musica Florea a klavíristky Petry Matějové. Koncert nazvaný Mekka mladých varhaníků pak v sobotu 3. září festival uzavře, a to v olomouckém kostele Panny Marie Sněžné od 19:30 hodin. Varhany tam rozezní talentovaní varhaníci pod vedením Jaroslava Tůmy.
„Nadaní mladí interpreti potřebují prostor na větších festivalech.“
„Doposud všichni účinkující předvedli skvělé výkony a dokazují, že stále ještě je kam hudbu z interpretačního hlediska posouvat.“
„Skladatelům z dob klasicismu a romantismu uškodili jednak hudební historici, neboť spoustu z nich označili za hudební skladatele druhé kategorie, a jednak i interpreti.“
Olomoucké barokní slavnosti jsou festivalem plným prožitků, skvělých interpretů a špičkových umělců. Jedinečný program zahrnuje od 21. července do 3. září pestrou škálu symfonických, duchovních a komorních koncertů a operní představení. O letošním jubilejním, desátém ročníku jsme si povídali s hlavním manažerem festivalu Karlem Valentou.
Olomoucké barokní slavnosti v historických kulisách hanácké metropole začínají ve čtvrtek 21. července a potrvají až do 3. září. Program nabízí celkem jedenáct projektů, které rozeznějí prostory po celé Olomouci – Dům u parku, katedrálu svatého Václava, kostel Panny Marie Sněžné, Slavnostní sál Klášterního Hradiska, Slavnostní dvoranu Arcibiskupského paláce, nově Rotundu Cyrilometodějské teologické fakulty UPOL a jiné. Mimo Olomouc zavedou pořadatelé návštěvníky do poutního kostela v Dubu nad Moravou. Na festivalu i v letošním roce vystoupí rezidenční soubor slavností Volantes Orchestra, Musica Figuralis, Societas Incognitorum, Musica Florea, Arte dei Suonatori a další.
Šestasedmdesátou koncertní sezónu odstartuje Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín zahajovacím večerem devatenáctého ročníku festivalu Harmonia Moraviae. Ten bude zároveň inauguračním koncertem nového šéfdirigenta orchestru, Roberta Kružíka. Ve čtvrtek toho bude od 19:30 hodin svědkem zlínské Kongresové centrum. Zazní tam Beethovenův Koncert pro klavír a orchestr č. 3 c moll, op. 37, v němž se sólového partu ujme rusko-německá klavíristka Olga Scheps. V druhé půli pak Symfonie E dur, op. 14 Josefa Suka.
Hudební festival Antonína Dvořáka má první čtveřici koncertů 52. ročníku za sebou. Kvůli covidu bude pokračovat netradičně podzimní částí, která bude zahájena 28. srpna koncertem souboru Barocco sempre giovane a Pavla Svobody v bazilice na Svaté Hoře. Následovat bude řada koncertů, která vyvrcholí 12. října. Ve slavnostním závěru festivalu vystoupí slovenští pěvci, sopranistka Lenka Máčiková Kusendová a tenorista Ondrej Šaling, v doprovodu Moravské filharmonie Olomouc pod taktovkou Jakuba Kleckera. Tento koncert, plánovaný původně jako zahajovací, udělá tečku za jednou zrušeným a podruhé přeloženým ročníkem.
„Moje kulturní DNA je ruská, ale stejně tak se po celý život cítím být Evropanem.“
„Být umělcem, to není volba profese, to není to, co děláme, ale to, co jsme.“
„Slovenská filharmonie se mi jeví být ideální kombinací dvou směrů.“
Daniel Raiskin, nový šéfdirigent Slovenské filharmonie, má dnes večer v Bratislavě inaugurační koncert. Bez publika, v přímém přenosu, ve streamu. Vyrůstal jako syn renomovaného leningradského muzikologa, původně hrál na violu, ale už tři desetiletí žije v západní Evropě. Vedle koncertů s profesionálními tělesy je známý rovněž prací s mládežnickými soubory, a to i v Americe nebo v Jihoafrické republice. Padesátiletý umělec ruského původu vystřídal Brita Jamese Judda, který stál v čele orchestru od roku 2017. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus uvažuje Daniel Raiskin o svých kořenech, o kulturních hodnotách euroamerické civilizace, o současné pandemii i o cílech, které si klade v Bratislavě.