1

„Sílu výrazu navodil dirigent již v úvodu, ve vstupní hudbě skladby, až sugestivně silně vyznělo Dies irae a úderně, dramaticky naléhavě vyzněl Sanctus.“

„Radek Baborák si přizval ke spolupráci Pěvecký sbor Čerchovan (sbormistr Marek Vorlíček), jenž se tolik osvědčil při realizaci Dvořákova Stabat Mater v loňském roce.“

„Kvartet sólistů ve svém zvukovém celku – což je zde u Mozarta v koncepci zásadní – zněl vyrovnaně, čehož nebývám tak častým svědkem u těchto hudebních forem.“

Na Velký pátek 15. dubna byl nádherný sál Casina v Mariánských Lázních svědkem nadmíru zajímavého koncertu, na němž zaznělo Mozartovo skvělé finální životní dílo Requiem, posvěcené prožitkem skladatelova velikého utrpení v posledním roce života. K realizaci přizval šéfdirigent Západočeského symfonického orchestru v Mariánských Lázních – Radek Baborák – osvědčený Pěvecký sbor Čerchovan se sbormistrem Markem Vorlíčkem a kvartet sólistů z Opery Národního divadla v Praze, který vytvořili Barbora Perná, Karla Bytnarová, Josef Moravec a Zdeněk Plech. Velkoryse dramaturgicky pojatý koncertní večer byl doplněn skladbami Antona Brucknera a Wolfganga Amadea Mozarta, ač samo veledílo světové hudby – Mozartovo Requiem – by dokázalo naplnit smysluplný večer. O to více byl však koncert na počátku oslav tradičních Velikonoc dramaturgicky bohatý.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
006

„Jiřímu Vodičkovi jistě pomáhá v úspěchu u publika krom zřejmé technické jistoty také jeho přirozené, sympatické chování na pódiu, s pocitem nadhledu a nonšalantní elegancí.“

„Druhá věta – světoznámé Largo – vyzněla kompaktně a ve výrazu přesvědčivě jak v choulostivém nástupu žesťů, tak v preciznosti frázování sóla v tématu anglického rohu.“

„Za výstavbu skladby a výrazový náboj náleží zvolání bravo panu Altrichterovi a celému orchestru, který hrál skladbu se zřetelnou chutí.“

Loňský ročník příbramského festivalu zakončila v říjnu 2021 Moravská filharmonie. Letošní, už třiapadesátý Hudební festival Antonína Dvořáka v Příbrami zahájila 12. dubna 2022 Česká filharmonie s dirigentem Petrem Altrichterem atraktivním programem, který vytvořila populární, posluchačsky velmi vstřícná díla Petra Iljiče Čajkovského a Antonína Dvořáka. V Čajkovského proslulém Koncertu D dur pro housle a orchestr se představil houslista Jiří Vodička. Ve druhé polovině vstupního večeru zazněla Dvořákova Devátá symfonie e moll „Z nového světa“. Program přenesla Česká filharmonie do Příbrami z jarního koncertu v Rudolfinu v Praze, kde ho prezentovala 9. dubna.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
14

„Poschnerův cit pro kompaktnost hry, pro plasticitu frází, diferencovanost dynamiky, pro výstavbu vrcholů dílčích a hlavních je naprosto zřetelný.“

„Bravo, takový kompaktní výkon orchestru v operním divadle je vzácný.“

„Aktualizací vytváří pan režisér Suschke jakýsi obecněji pojatý soumrak diktátora se scénickou výpůjčkou z Obersalzbergu v závěru díla.“

Ve velkém sále Musiktheateru v Linci se představilo 12. března 2022 vrcholné dílo Richarda Wagnera Parsifal. Stalo se tak pod taktovkou šéfdirigenta opery a Bruckner Orchestru Linz Markuse Poschnera a v aktualizovaném charakteru režijního pojetí ředitele Musiktheateru Stephana Suschkeho, která navodila vášnivé diskuze o přestávkách. V náročné titulní roli se představil německý hrdinný tenorista Heiko Börner, jenž se již osvědčil v Linci v roli Wagnerova Tristana. Pro uvedení vrcholného, třináctého hudebně dramatického díla Richarda Wagnera je nutný především výborný orchestr. Bruckner Orchestr Linz je pokládán v Rakousku za třetí nejlepší koncertní orchestr v zemi našeho jižního souseda. V roce 2020 obdržel dokonce Cenu „Bestes Orchester des Jahres“ za Wagnerova Tristana. Linec disponuje od roku 2013 novým, velkým moderním divadlem s výbornou akustikou, jehož auditorium pojme přes tisíc posluchačů. Pro uvedení vrcholných děl Wagnerových má velmi dobré podmínky. Z hlediska rozměru hudebního dramatu je začátek představení již v 17 hodin, aby večer s dvěma dlouhými přestávkami, umožňujícími velmi správně společenský efekt, mohl končit ve 22.00. Nejbližší reprízy jsou 27. 3., 9., 16. a 30. 4. 2022.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
900

„Vše je soustředěno jen na vlastní soutěž, kdy je sbor hodnocen netypicky ze záznamu.“

„V kategorii vysokoškolských sborů byla zjevně konkurence vyrovnanější, když do zlatého pásma dosáhly dokonce tři zúčastněné sbory výbornými výkony i zajímavě pojatou dramaturgií.“

„Tento ročník musel stát mnoho úsilí, vůle a přesvědčení, že dobrá věc se musí podařit. Bravo!“

Ve dnech 11. a 12. února se konal devatenáctý ročník festivalu Akademická Banská Bystrica, kterého se zúčastnilo deset pěveckých sborů. Poprvé v historii soutěže se přitom sborové klání uskutečnilo online formou.

 
Zveřejněno v MladíPlus
4003

„V popředí stojí vyspělý výkon Svatopluka Sema v nádherné roli Kaliny, u něhož se snoubí vzácně ve všech polohách hlasově vyrovnaný, kultivovaný projev.“

„Je příjemné vidět, kolik mladých pěvců využilo adekvátně v této milé inscenaci poskytnutou příležitost dirigentem a režisérem.“

„Na glosované repríze dominovaly především zdařilé výkony sólistů, ve spojení pěveckého a jevištního projevu.“

Opera Jihočeského divadla v Českých Budějovicích uvedla dne 5. února 2022 šestou reprízu půvabné inscenace Smetanovy opery Tajemství, v režii Tomáše Studeného a pod taktovkou dirigenta Martina Peschíka, na barevné scéně Davida Janoška. Inscenaci Tomáše Studeného, převzatou scénicky z Ostravy, doslova pronásledovala epidemie koronaviru, až neskutečně. V březnu 2020 první vlna záhadného viru uzavřela nejen Jihočeské divadlo hned po úspěšné premiéře. Poté se titul znovu objevil až na konci září 2020. Tehdy jsem vyslovil naději, že snad epidemie už končí a zdravé ovzduší jižních Čech další vlny viru nepřipustí… Byl to falešný optimismus. Nová vlna zase nešťastně reprízy Tajemství zastavila, ihned po jeho obnovení. A tak po dvou letech jsem byl rád svědkem šesté reprízy, dle vyjádření pana režiséra Studeného. Jako přesvědčený Smetanovec, od dětství dodnes, jsem nemohl chybět, vždyť jsem inscenaci Ostravské opery ihned na Smetanově Litomyšli moc doporučoval využít pro dramaturgii Jihočeského divadla.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
99

„Plné forte Presta také ihned ukázalo záludnost nově upravené akustiky renovovaného koncertního sálu.“

„Bylo znát, že pan dirigent Vaupotić si potrpí na pevný rytmus a přesné rytmické zákryty v ritardandech a accelerandech ve skladbách.“

„Spontánnost a rytmická pregnance podání orchestru pod pevným vedením dirigenta s přesnými avízy v gestu byly pro mne přirozeným vrcholem večera.“

S trochou opoždění uskutečnila Jihočeská filharmonie v Českých Budějovicích 12. ledna svůj novoroční koncert, nastudovaný a řízený novým šéfdirigentem Miranem Vaupotićem. Má to svoji nespornou výhodu, neb v první den roku je pozornost hudebních příznivců upřena k tradičnímu koncertu Vídeňských filharmoniků v přenosech televizí. Následuje ihned Česká filharmonie, takže konkurence je v posleších koncertů – mediálním prostřednictvím – přímo na Nový rok značná. Miran Vaupotić zvolil program širšího stylového záběru, zdaleka ne soustředěný jen na obvyklý vyšší populár skladeb vídeňského střihu, byť se ho zcela nezříkal. Ryze za sebe podobný dramaturgický přístup vítám. Jen je mi trochu líto, že česká hudba i tentokrát zůstala poněkud stranou, připomenuta jen jednou Antonínem Dvořákem, ač takzvaný vyšší populár je právě v české hudební tvorbě neobyčejně bohatý. Ale byla zařazena populární čísla z klasické hudby italské, rakouské, ruské, francouzské, tím byla dramaturgie koncertu pestrá, nehrozila jednotvárností a již vůbec ne nudou. Navíc renovovaný prostor kostela svaté Anny, dříve Jeremiášovy síně, voní stále novotou, byť moje pocity ze zmenšení počtu míst v auditoriu a vnímání poněkud náhalové akustiky pro mne není jednoznačně pozitivní. O tom bude ale v reflexi zmínka.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
IMG20211219161401

„Publika se sešlo mnoho, vůbec nestačil krytý prostor kolonády kolem orchestru, mnoho lidí vyslechlo koncert venku, pod širým nebem, v teplotě kolem nuly.“

„Hra orchestru byla velmi dobrá, jistá, intonačně i rytmicky pevná.“

„Smíšený pěvecký sbor Fontána z Mariánských Lázní zpíval se zřetelnou chutí, radostí z tvoření, publikem byl zjevně pozitivně přijímán.

Provedení populární České mše vánoční Jakuba Jana Ryby Západočeským symfonickým orchestrem udělalo pomyslnou tečku za končícím rokem 2021. Koncert se uskutečnil v neděli 19. prosince na kolonádě v Mariánských Lázních. U dirigentského pultu stanul tentokrát dirigent Martin Peschík, jenž nastudoval Rybovu skladbu se Západočeským symfonickým orchestrem, Smíšeným pěveckým sborem Fontána Mariánské Lázně a kvartetem sólistů – Evou Štruplovou, Sylvou Čmugrovou, Josefem Moravcem a Danielem Klánským. Oproti mnou reflektovanému koncertu v sále Casina, který se uskutečnil o dva dny dříve, se jedná u tohoto kolonádního koncertu více o společenskou událost, ale v roce, kdy orchestr slaví 200 let od svého vzniku, nikoliv nevýznamnou. Tímto koncertem teprve skutečně končí rok oslav kulatého jubilea v historii orchestru.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
DSCF5092-copy

„Telemannův koncert vyzněl koncentrovaně, vynikal svěžestí výrazu a bezvadným propracováním formy.“

„Bylo radostí poslouchat hru, která je technicky plně ‚nad věcí‘, zachovává řád a tím i stylovost, nezaváhá ani v občas dirigentem dosti rychlých, temperamentních tempech.“

„Frenetický potlesk s mnohonásobným voláním bravo, dupotem i následným potleskem vestoje byl dostatečně srozumitelným výrazem dojmů v publiku.“

Šéfdirigent Radek Baborák se Západočeským symfonickým orchestrem uskutečnili 17. prosince vánoční koncert v krásném společenském sále Casina v Mariánských Lázních. Byl to de facto poslední koncert v letošním jubilejním roce dvoustého výročí založení orchestru. Významným způsobem se v rámci programu koncertu uplatnil slovenský houslista Dalibor Karvay. Důležitou roli v koncertu měl přední český varhaník Aleš Bárta, profesor na pardubické konzervatoři, možná pro publikum nenápadný, ale pro realizaci koncertu zásadně podstatný fenomén. Vánoční koncert za řízení šéfdirigenta Radka Baboráka představil náročnou dramaturgii. Dominantní postavení ve volbě programu měli velcí mistři slohu baroka – Georg Philipp Telemann, Antonio Vivaldi i reprezentant syntézy vrcholícího barokního stylu Georg Friedrich Händel. Do této stylové oázy se podivuhodně umístil i český soudobý skladatel Jaroslav Krček, oslavující letos 82 let. Důležitou roli měl ve večeru mladý slovenský houslista Dalibor Karvay, na němž do značné míry ležel úspěch Vivaldiho rozměrné skladby Čtvero ročních období a vstupního Telemannova Koncertu pro housle, tři lesní rohy a smyčcový orchestr. Ostatně, pan Karvay se osvědčil báječně na mnou glosovaném koncertu v září, kde hrál Brahmsův Houslový koncert D dur. Uvnitř programu večera se prezentoval Georg Friedrich Händel výběrem pěti částí Hudby k ohňostroji a zmíněný český soudobý skladatel Jaroslav Krček, se svou Hudbou pro čas Vánoc.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
544

„Radek Baborák se projevil jako citlivý dirigent, jenž umí moc dobře pracovat také s vokální složkou, sólovou i sborovou.“

„Všechny tři koncerty se vyznačovaly podstatným společným leitmotivem, kterým byl ohromný výrazový tah, dramatický cit dirigenta pro výstavbu celku.“

„Homogenita zvuku, půvab zvětšiny mladých, svěžích a přirozeně tvořených hlasů, plasticita frázování, dynamické schopnosti, k čemuž docházejí jen a pouze sbory kvalifikovaně vedené.“

Ve dnech 28. až 30. října provedl nový šéfdirigent Radek Baborák se Západočeským symfonickým orchestrem, sólisty a smíšeným sborem Čerchovan skvělé duchovní dílo české hudby – Stabat Mater Antonína Dvořáka. V den státního svátku k výročí vzniku Československé republiky 28. 10. zaznělo Stabat Mater v Chebu, poté 29. 10. v Mariánských Lázních a 30. 10. v Domažlicích. Zde oslavil 120. výročí svého založení participující Pěvecký sbor Čerchovan. Zúčastnil jsem se všech koncertů, které se pokusím souhrnným způsobem přiblížit v reflexi. Již sám fakt původně neplánované účasti na všech třech koncertech za sebou, se stejným programem, vypovídá sám o sobě o zajímavé interpretační úrovni realizovaného Dvořákova duchovního díla.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
206

„Nastudování je neobyčejně poctivé, zažité dlouhou dobou od plánované premiéry a realizací poloscénické verze v online projektu.“

„Nevídá se často, aby operní pěvci v náročném konverzačním charakteru díla zvládali výraz naprosto s nadhledem, bez pohledů na dirigenta, s výraznou, vypracovanou mimikou.“

„Paní Veberová zvládla Elinu Makropulos v pěveckém uchopení výborně, v tónu barevně a prostorově nosně.“

Den 16. října 2021 bude zapsán zlatým písmem do historie plzeňského divadla. Ač to je neuvěřitelné, opravdu až v tento den spatřila světlo světa v krásném Velkém divadle J. K. Tyla v Plzni jedna z vrcholných oper Leoše Janáčka, psychologicky a dramaticky soustředěná Věc Makropulos (premiéra v Brně 1926, poté v Praze 1928). V režii ředitele DJKT Martina Otavy, v hudebním nastudování šéfdirigenta operního souboru Norberta Baxy, na scéně Daniela Dvořáka, v kostýmech navržených Danou Haklovou, s osvědčeným světelným designem Antonína Pflegera, s videoprojekcemi Petra Hlouška. Pro titulní roli má plzeňská opera jednu protagonistku – Ivanu Veberovou. Všechny ostatní role jsou alternovány. Je třeba připomenout, že operu bylo možno zhlédnout v poloscénické verzi v rámci online projektu První řada u Vás doma. Ve stejném obsazení, které se etablovalo na první premiéře, k níž směřuje tato reflexe.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1004

„Mile jsem byl překvapen, jak uměřenou režii zvolila mladá režisérka Zuzana Fischer.“

„Pokud to byl pro Patrika Červáka debut na profesionální scéně, jde o zřejmý dirigentský talent.“

„Celkově půvabné představení s poctivým hudebním nastudováním, pěveckými výkony, které umějí zaujmout, uměřené, a tím i vtipně působící svým režijním pojetím.“

Opera Jihočeského divadla uvedla dne 14. října 2021 v budově historického divadla premiéru Mozartovy rokokové hříčky – opery buffy – Così fan tutte. V hudebním nastudování mladého dirigenta Patrika Červáka, které převzal po Mariovi De Rose. V režii Zuzany Fischer, scénu a kostýmy realizoval osvědčený David Janošek, světelný design Daniel Tesař, v dramaturgii Tomáše Studeného. Sbormistrem představení je Martin Veselý. V technicky obtížných rolích Mozartovy opery se představila řada mladých pěvců, což je vítané a pro menší divadlo typu Jihočeského velice správná volba. Zejména, pokud divadlo objeví zřetelné talenty, před nimiž se tím otevírá slibná kumštýřská perspektiva. To se v premiéře, následující pouhých deset dnů po předchozím Eugenu Oněginovi, zjevně až nad očekávání podařilo.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
101

„Závěrečný koncert festivalu zahájil – jak jinak – Antonín Dvořák, jehož geniálnímu odkazu je věnován.“

„Protagonisty večera se tím stali dva výborní slovenští operní sólisté Lenka Máčiková Kusendová a Ondrej Šaling.“

„Ve večeru se podařilo dramaturgicky až zdánlivě nemožné, totiž vložit premiéru skladby Symfonieta Rudolfa Heidera.“

Dvaapadesátý ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka v Příbrami zakončil operní večer, na kterém se představili sopranistka Lenka Máčiková Kusendová a tenorista Ondrej Šaling, a to za doprovodu Moravské filharmonie s jejím šéfdirigentem Jakubem Kleckerem. Základní půdorys programu byl volen z českých a románských oper, vhodně ale rozšířen o populární instrumentální díla českých klasiků Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka. Zajímavou premiéru si v rámci koncertu prožila Symfonieta skladatele Rudolfa Heidera. Koncert se konal ve velkém sále Divadla A. Dvořáka v Příbrami 12. října před solidně zaplněným auditoriem. Festival si kvůli koronavirové krizi musel počkat od roku 2019, aby mohl letos znovu navázat na úspěšné předešlé ročníky.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
BORIS-Pape-as-title-role159a

„Met volila tentokrát první verzi opery z roku 1869, bez takzvaných polských obrazů i kromské scény v závěru díla.“

„V inscenaci prvního přenosu do kin z Met fascinoval svým komplexním výkonem René Pape.“

„Provedení bylo, celkově vzato, vynikající, ba excelentní, po všech stránkách. Akcentovat musím výběr výtečných sólistů, jejich vynikající výkony.“

Metropolitní opera v New Yorku zahájila sezónu přenosů do kin 9. 10. 2021 velkolepým dílem Modesta Petroviče Musorgského Boris Godunov, podle Puškinova dramatu. V hlavních rolích se představili René Pape, David Butt Philip, Maxim Paster, Alexej Bogdanov, Ain Anger, Ryan Speedo Green a Miles Mykkanen. Představení řídil Sebastian Weigle.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
117

„Csaba Kotlár se pro roli Oněgina hodí svým atraktivním zevnějškem, věkem i hlasovými dispozicemi.“

„Jana Šrejma Kačírková postavila v roli Taťány další ze svých pozoruhodných jevištních kreací.“

„Moc dobrým tahem inscenátorů byl Gremin Josefa Kovačiče. Měkký, kultivovaný bas, s citem pro plynulost frázování, až delikátně kulatého charakteru a krásně znělých hloubek.“

Opera Jihočeského divadla v Českých Budějovicích uvedla ve dvou premiérách – 1. a 2. října 2021 – Čajkovského slavné operní dílo Eugen Oněgin na Puškinův text. Lyrické scény na text podle A. S. Puškina, jak zní přesný název v partituře, nastudoval hudebně dirigent Martin Peschík, režisérem inscenace je Lubor Cukr, scénu a kostýmy realizoval David Janošek. Důležitou choreografii v tomto skvostném díle obstarala Lucie Mertová. Sborové scény nastudoval sbormistr Martin Veselý. Představení proběhla ve dvou rovnocenných, za sebou jdoucích premiérách. Pro reflexi jsem zvolil druhou premiéru dne 2. října 2021.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
405

„Radek Baborák ví, co chce, má jasnou koncepci díla, umí díla secvičit konstruktivně, smysluplně.“

„Hned v první větě zaujal Dalibor Karvay perfektním tónem, ideálně měkce tvořeným i v dlouhých pasážích, s bezvadnou intonací ve všech polohách.“

„Po doznění posledních tónů propuknul frenetický potlesk s dupáním a voláním bravo, standing ovation bylo doslova jako na povel.“

Západočeský symfonický orchestr v Mariánských Lázních se podruhé v nové sezóně, 24. září 2021, představil ve Společenském sále Casina se svým novým šéfdirigentem Radkem Baborákem. O úspěšném vstupním koncertu 10. září jsem na těchto stránkách referoval a osobnost Radka Baboráka v roli nového šéfa orchestru představil. Druhý koncert sezóny se nesl ve znamení tří velkých „B“ německé hudby, jak se vyslovil Brahmsův stoupenec Hans von Bülow: Bach – Beethoven – Brahms. Ba i historická posloupnost byla na koncertu zachována. Beethovenova Čtvrtá symfonie B dur zazněla v první části, zatímco Brahmsův Koncert pro housle a orchestr D dur, op. 77, byl postaven do druhé části večera. Sólistou byl znamenitý slovenský houslista Dalibor Karvay, v současnosti působící jako koncertní mistr Vídeňských symfoniků. Dvě velká díla nejen německé hudby, zásadní pro světový hudební vývoj, doplnil v entrée večera Johann Sebastian Bach Braniborským koncertem číslo 3, G dur, psaném pro smyčcové nástroje.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
204

„Jsem důkazem faktu, jak obrovský vliv má lázeňský orchestr na hudební vnímání lidí!“

„Dirigentsky, to jest především v tektonice, vystižení stylu, ve vyváženosti temp a dynamiky, byl Brahms zřetelným vrcholem zajímavého večera.“

„Radek Baborák disponuje dobře čitelným, exaktním typem gesta, v jeho mimice se zračí výraz hudby, dokáže hudebníky strhnout k výrazné interpretaci.“

Západočeský symfonický orchestr v Mariánských Lázních zahájil novou éru, když se 10. září představil ve Společenském sále Casina s novým šéfdirigentem Radkem Baborákem. Hudební osobností v českých hudebních kruzích dobře známou, ověnčenou řadou výrazných úspěchů v mezinárodním měřítku, především působením v Mnichovské a Berlínské filharmonii v pozici prvního hornisty. Každá změna v šéfovské pozici u symfonického orchestru je významná a obvykle přináší nové impulzy, nová očekávání. U orchestru, který slaví zároveň dvě stě let existence (založen roku 1821, tři roky před narozením našeho skladatele Bedřicha Smetany), je toto očekávání dvojnásobně významné pro město, široký region, ale i v mezinárodních souvislostech. Spolková republika Německo je velmi blízko Mariánským Lázním. Program inauguračního koncertu nového šéfa orchestru byl postaven na závažných dílech Bedřicha Smetany a Johannesa Brahmse, které vhodně doplnily skladby z tvorby Gustava Mahlera a Niccola Paganiniho.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
100

„Severočeská filharmonie s Petrem Vronským představila na finálním festivalovém koncertu tři vynikající Dvořákova díla z oblasti symfonické hudby a jeho výrazných koncertů.“

„Leticia Moreno upoutala pozornost ke kráse svého tónového projevu zejména v rozezpívaném, působivém Adagiu ma non troppo druhé části koncertu.“

„Očekávaným vrcholem večera se však nestal nádherný Houslový koncert a moll, ale Novosvětská symfonie. Díky koncentrované hře orchestru a pevné, promyšlené výstavbě skladby šéfdirigentem Vronským.“

Třicátý, jubilejní ročník Mezinárodního festivalu Český Krumlov uzavřel koncert Severočeské filharmonie Teplice s jejím šéfdirigentem Petrem Vronským, dne 18. září 2021, v Zámecké jízdárně českokrumlovského zámku. Závěrečný festivalový koncert byl věnován 180. výročí narození Antonína Dvořáka, předního českého skladatele světového významu, jehož hudba nás dokáže naplňovat zvláštními pocity štěstí a pohody jako u málokterého jiného autora. Večer byl krásně stylově dramaturgicky vystavěn a okořeněn významnou houslovou virtuózkou Leticií Moreno, která zařadila Dvořákův Houslový koncert a moll. Vrcholem se však stala především výrazově silně dirigentem Vronským uchopená a interpretovaná Novosvětská symfonie, jedno z vrcholných symfonických děl české, ale i světové romantické tvorby.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5148816172774becea26ak

„Do galavečera si pozval mladé hosty, které sám zřejmě pokládá za perspektivní operní umělce, což byl dramaturgicky velmi dobrý počin.“

„Adam Plachetka předvedl svůj mozartovský repertoár s nadhledem, lehkostí, plným volumenem hlasu ve všech polohách.“

„Přídavek Adama Plachetky v podobě nejpopulárnější Figarovy árie byl završením příjemného, velmi pěkného operního večera.“

Třicátý ročník vrcholícího Mezinárodního hudebního festivalu pokračoval v pátek 17. září. V Zámecké jízdárně českokrumlovského zámku slavnostním večerem pěvce Adama Plachetky a jeho hostů – sopranistky Terezy Štěpánkové a tenoristy Daniela Matouška, společně s osvědčenou Komorní filharmonií Pardubice a dirigentem Janem Kučerou. Operní galakoncert byl věnován 230. výročí úmrtí Wolfganga Amadea Mozarta, z jehož operního díla zazněla řada ukázek, pěveckých i instrumentálních.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
514298178352f2e2cde10k

„Domingův hlas zní stále plně, v perfektní koncentraci do masky, která by mohla sloužit jako dokonalá ukázka pravé italské školy.“

„Hlas se rozezníval každým vstupem suverénněji, sebemenší stopa únavy se neobjevila ani ve třech přídavcích v závěru večera.“

„Zážitek večera byl pro mne osobně mimořádný. Ostatně standing ovation v závěru bylo naprosto oprávněné a signalizovalo pocity početného publika.“

Třicátý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov zahájil 4. září 2021 galavečerem v Pivovarské zahradě s vynikající a všestrannou světovou hudební osobností – španělským pěvcem i dirigentem – Plácidem Domingem. Partnerkami večera mu byly sopranistka Adriana Kučerová a mezzosopranistka Štěpánka Pučálková. Základním pilířem večera pro doprovody a řadu samostatných vstupních čísel byl zvolen Český národní symfonický orchestr pod taktovkou amerického dirigenta Eugena Kohna. Mezinárodní festival, podobně jako v loňském roce, byl pořadateli přeložen z obvyklých a léty zavedených letních měsíců kvůli koronaviru na měsíc září. Galakoncertem provázel osvědčený moderátor Jiří Vejvoda.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Chmelo-1

„V duetu Vaška a Mařenky ze Smetanovy Prodané nevěsty se uvedli sympatickým projevem tenorista David Cizner a sopranistka Petra Prýmková.“

„Vilém Cupák árií Rudolfa z Pucciniho Bohémy velmi příjemně překvapil.“

„Dagmar Drechslerová má od přírody velký klad – charisma, které si vždy dovede získat srdce posluchačů.“

Letní mezinárodní interpretační kurzy se konají v Českém Krumlově už počtvrté. Od 19. července do 1. srpna jsou dějištěm v několika uměleckých oborech. Pořadatelem je Pražský hudební institut v těsné spolupráci s Městským divadlem Český Krumlov a Základní uměleckou školou v Českém Krumlově. V letošním roce vedou zájemce o Mistrovské pěvecké kurzy slovenský barytonista Vladimír Chmelo a německý basbarytonista Franz Hawlata. Na prvním ze dvou koncertů dne 24. 7. (druhý se koná 31. 7.) předvedli výsledky svého snažení svěřenci Vladimíra Chmela. Výstupy se odehrávaly v kostýmech a v aranžmá quasi jevištního charakteru, které připravil s účinkujícími režisér Jaroslav Brych. Klavírní doprovod zajistil Robert Pechanec, kostýmy navrhla Kateřina Slavíková.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 3