První slovenský orchestr přichystal čtyři velikonoční koncerty. V neděli 2. dubna v katedrále sv. Martina vystoupí od třetí hodiny odpolední Slovenský komorní orchestr s uměleckým vedoucím Ewaldem Danelem, aby přednesl orchestrální verzi Sedmi slov Vykupitelových Josepha Haydna. Od šestnácti hodin pak v bratislavské Redutě zazní Ebenův starozákonní varhanní cyklus Job v interpretaci Davida di Fioreho s recitací herce a zpěváka Kamila Mikulčíka. V úterý 4. dubna rozezní od 19 hodin Malý sál SF soubor Solamente naturali s uměleckým vedoucím Milošem Valentem.

„Nejhorší je, když dirigent lpí na své představě navzdory tomu, ač vidí, že nefunguje.“

„Myslím, že zpívání je pro člověka niternější než hra na nástroj. Když člověk zpívá na pódiu, více se otevírá.“

„V osobě sbormistra se asi vždy snoubily role dirigenta, produkčního i personalisty.“

Dirigenta Jakuba Piklu mám to štěstí znát od počátků studia na HAMU. Vždy jsem přitom obdivovala, jak pečlivě a s rozvahou k hudbě přistupoval. A jelikož byl jeho hluboký zájem o obor vždy naprosto zřejmý, nepřekvapilo mě, že se již brzy po studiích stal sbormistrem prestižního Kühnova smíšeného sboru. Zároveň byla jeho nová pozice dobrou příležitostí k rozhovoru, v němž prozrazuje více o tom, jak se se sborem sžívá nebo jak vnímá svoji roli sbormistra, ale i o studiu dirigování a pohledech na různé podoby interpretačního umění.

Kühnův smíšený sbor vyhlašuje konkurz do všech hlasových skupin, který se bude konat 25. a 26. ledna od 18 hodin ve zkušebně tělesa v budově ČVUT na Karlově náměstí v Praze. Uchazeči si mají připravit dvě písně různých stylových období podle vlastního výběru. Uzávěrka přihlášek je v pátek 20. ledna.

„Generace dirigentů, kteří jsou dnes na vrcholu, vystudovala na AMU. Jakub Hrůša, Tomáš Hanus, Jakub Klecker a ještě i já, všichni pocházíme z moravské metropole a šli jsme do Prahy za možnostmi, které AMU poskytovala.“

„Především vím, že nikdy nesmím orchestr podceňovat. Hráči poznají hned, jak je dirigent připraven a taky jak slyší. Poznám, kdy mne zkouší a kdy si dělají legraci, nebo naopak mlží.“

„Mám rád nová prostředí a kolektivy a rád poznávám jejich specifika, která jsou dána jednak krajem, kde orchestr působí, a samozřejmě hlavně lidmi, kteří tu hrají.“

Robert Kružík je dirigent, který vzešel z brněnského hudebního prostředí a přes své mládí se už stačil etablovat u několika divadel a orchestrů. Všude překvapuje svým nadhledem, precizností a spolehlivými uměleckými výkony.

„Mě hlavně baví ta cesta. Baví mě pracovat na sobě tak, abych se posouvala neustále dál, abych svoje povolání mohla dělat co nejlépe.“

„V současné době je na nás dirigentky upřena záře reflektorů, a až tahle vlna zájmu přejde, věřím, že se to srovná a nebudeme mluvit o pozitivní diskriminaci žen.“

„Nechci, aby mé dirigování vypadalo nacvičeně. Takže se snažím co nejvíce sladit všechny složky dirigování tak, abych to byla já, a ne cvičená opice.“

Dirigentka Alena Jelínková má sympatický životní cíl – dělat svou práci co nejlépe, tak, aby to bavilo ji i posluchače. Její hudební dráha začala ve Valašském Meziříčí, odkud pochází, vedla na Pražskou konzervatoř a Hudební a taneční fakultu Akademie múzických umění a zdaleka nekončí u proslulého pedagoga Johannese Schlaefliho v Curychu, k němuž nastoupila letos v září. Muzikalitou, pracovitostí, smyslem pro humor i nadhledem okouzluje spolupracovníky i návštěvníky koncertních sálů a opavské opery. Upozornila na sebe na letní Ševčíkově akademii v Horažďovicích, spolupracuje s Janáčkovou filharmonií Ostrava a s Pražským filharmonickým sborem... a květnu 2023 ji čeká koncert nazvaný Debut Pražského jara. 

„Vyrovnaný ve svém unisonu, s velkým rozpětím dynamickým a vynikající v intonaci za suverénního řízení svého sbormistra přispěl Kühnův smíšený sbor k mohutnému účinku díla.“

„Jako trombonista se představil Tomáš Trnka. Zaujal krásně znělým nosným tónem a neselhávající technikou.“

„Irena Chřibková provedla obtížnou a technicky velmi náročnou skladbu se suverénním nadhledem.“

Na první zářijový večer připadl na Mezinárodním varhanním festivalu u svatého Jakuba koncert Ireny Chřibkové. Varhanice si k sobě přizvala mužskou část Kühnova smíšeného sboru se sbormistrem Jaroslavem Brychem a trombonistu Tomáše Trnku. Společně posluchačům připravili program „Světlo v temnotách“.

Bazilika svatého Jakuba na Starém Městě pravidelně ve čtvrtky od 19 hodin opět ožije Mezinárodním varhanním festivalem. Irena Chřibková, titulární varhanice baziliky a dramaturgyně a ředitelka této přehlídky, věnuje letošní ročník poctě Jiřího Ropka, který právě u svatého Jakuba působil pětačtyřicet let jako varhaník a skladatel. Od jeho narození uplynulo 1. července rovných sto let. Během festivalu zazní hudba řady autorů, zejména českých a francouzských, ale také Bacha nebo Regera. Poctu Jiřímu Ropkovi chystá na 11. srpna Jaroslav Tůma. Ropkovu tvorbu připomene i Jan Kalfus, a to 15. září.

Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK pozval do svého cyklu varhanních recitálů Aleše Bártu. Zítřejší hudební dopoledne tak zahájí sérii velikonočně laděných programů z produkce FOK. Bárta pro svůj recitál zvolil díla Bacha, Regera, Francka a Messiaena. Koncert se bude konat ve Smetanově síni Obecního domu v 11:00 hodin. Dále se pořadatelé zaměří na oratorium Stabat mater, které uvedou hned ve dvou různých pojetích. Dílo od skladatele Jakuba Jana Ryby zazní v komornějším prostředí kostela svatých Šimona a Judy v úterý 12. dubna v 19:30 hodin a o den později se ve Smetanově síni Obecního domu ve stejný čas rozezní slavná verze Antonína Dvořáka.

Kühnův smíšený sbor pořádá další ze série svých koncertů, a to dnes od 19:30 hodin ve Velkém sále Novoměstské radnice na Praze 2. Na programu budou dvě světové premiéry autorů Miloše Orsona Štědroně a Tomáše Illeho a také skladby norského skladatele Oly Gjeila a našeho Bohuslava Martinů. Po boku sboru, který povede šéfsbormistr Jaroslav Brych, vystoupí Zemlinského kvarteto, klavíristka a zástupkyně Jaroslava Brycha Lenka Navrátilová, sólových partů se ujmou sopranistka Eva Esterková, tenorista Ondřej Holub a hráč na bicí nástroje Jan Švamberg.

Kühnův smíšený sbor vyhlašuje unikátní soutěž zaměřenou na vznik nových sborových skladeb. Projekt nazvaný Platform for Singing zaštiťuje přední soudobý norský skladatel, emeritní profesor Norské hudební akademie Lasse Thoresen. Soutěž začne během října, uzávěrkou pro odevzdání skladby bude poslední dubnový den roku 2022. Vítězné skladby budou slavnostně vyhlášeny během podzimu příštího roku na koncertě Kühnova smíšeného sboru na Novoměstské radnici v Praze. Tam se díla dočkají svého prvního provedení i záznamu, budou však žít i dál. Kühnův smíšený sbor je zařadí na svůj repertoár a noty budou vydány i v tištěné podobě. V rámci projektu Platform for Singing pak sbor uskuteční čtyři koncerty a řadu workshopů po České republice.

Jubilejní dvacátý ročník festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava zahájili pořadatelé 20. května. Třetím koncertem festivalové řady bude dnes od 18:00 v jihlavském kostele Povýšení svatého Kříže obnovená premiéra Koželuhova oratoria pro soprán, sbor a orchestr La Galathea. Sólového partu se ujme sopranistka Simona Eisinger. Dále vystoupí Kühnův smíšený sbor, který připravil sbormistr Jaroslav Brych, a Wranitzky Kapelle bude řídit Marek Štilec. Článek Jiřího Štilce věnovaný dnešnímu hudebnímu dílu si můžete připomenout zde.

Kühnův smíšený sbor nazpíval online vánoční zdravici v podobě známé koledy Adeste Fideles. Kromě zpěváků na projektu spolupracovali oba sbormistři tělesa – Lenka Navrátilová nahrála varhanní doprovod ve verzi Jiřího Ropka a Jaroslav Brych se postaral o sborovou úpravu skladby. Zpěváci koledu nazpívali ze svých domovů a altistka sboru Eliška Bejčková, coby profesionální zvukařka, dala hudební video dohromady.

„Výkon Ireny Chřibkové ve všech skladbách programu byl naprosto suverénní.“

„Nešla vyšlapanými cestami a seznámila obecenstvo záslužně s málo známým dílem velkého kontrapunktika.“

„Závěr koncertu tvořila kantáta Otče náš, kde se k varhanám připojil Kühnův smíšený sbor s dirigentem Jaroslavem Brychem, harfistkou Lydií Härtelovou a vynikajícím Jaroslavem Březinou.“

Jubilejní 25. ročník Mezinárodního varhanního festivalu v pražské minoritské bazilice sv. Jakuba byl slavnostně zakončen provedením Janáčkovy kantáty Otče náš. Malé ohlédnutí v programovém sešitu ukázalo, kolik významných varhaníků domácích i z ciziny od roku 1996 zde vystoupilo. Jedná se jednoznačně o nejvýznamnější varhanní festival, který si získal nezastupitelné místo v hudebním životě Prahy i celé republiky. Ani letos, přes všechnu nepřízeň koronavirové infekce, se nemusel žádný koncert zrušit, žádný účinkující ani program změnit. I zahraniční účinkující dorazili, což je ve srovnání se současnými provozními potížemi jiných pořadatelů víc než obdivuhodné. Za hladkým chodem festivalu stojí neúnavná práce organizátorky a dramaturgyně, titulární varhanice u sv. Jakuba Ireny Chřibkové, jejíž nasazení je třeba vysoko ocenit.

Bazilika svatého Jakuba v Praze je od 6. srpna do 24. září dějištěm pětadvacátého ročníku Mezinárodního varhanního festivalu Audite Organum. V rámci přehlídky rozezní největší pražské varhany interpreti z Francie, České republiky, Ruska, Polska a Rakouska. Řadu osmi koncertů zahájí francouzský varhaník David Cassan, závěrečný koncert bude patřit ředitelce festivalu Ireně Chřibkové. Ke čtvrtstoletí své existence vydává festival DVD mapující poslední roky festivalových vystoupení.

„Posledná Pucciniho opera a zároveň jedna z najslávnejších opier vôbec je pre diváka príťažlivá azda v každom ohľade.“

„Réžia a scéna boli v rukách Zuzany Gilhuus, ktorá zvolila ponurý dizajn a nepreplnenú scénu.“

„Z trojice hlavných protagonistov najviac presvedčila Alžbeta Poláčková ako Liu.“

Záverečným predstavením festivalu Opera 2020 bola Turandot Giacoma Pucciniho, v len nedávno premiérovanej inscenácii pražského Národního divadla. Temná rozprávka o krutej čínskej princeznej bola pre efektné ukončenie festivalu zvolená celkom logicky: to, že má dielo potenciál bezprostredne ohúriť, bolo aj 2. marca celkom zrejmé.

Hlavním bodem koncertu Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK bude ve čtvrtek 30. ledna Pivní oratorium pro sóla, vypravěče, mužský sbor a symfonický orchestr Jana Kučery, který také bude celý večer dirigovat. Role vypravěče se zhostí Jiří Lábus, jako sólisté vystoupí sopranistka Barbora Řeřichová a barytonista Boris Prýgl. Spoluúčinkovat bude Pražský filharmonický sbor a Kühnův smíšený sbor pod vedením Jaroslava Brycha.

„Dokonalé provedení Mikeše z hor od Martinů bylo jednoznačně nejdůstojnější vzpomínkou na vznik sboru.“

„Doufejme, že po své světové premiéře se sympatická skladba Terezy Surovíkové dočká dalších provedení.“

„Slušelo by se sboru poděkovat za odvedenou práci, neboť v současné chvíli k němu neexistuje srovnatelná alternativa.“

Významný pražský sbor, který roku 1959 založil Pavel Kühn, letos slaví kulaté výročí. Při té příležitosti už uspořádal jeden koncert na Novoměstské radnici a natočil nové CD. Své jubileum sbor připomněl i podzimním a cappella koncertem v kostele sv. Šimona a Judy, čímž završil letošní oslavy. V průběhu večera představil některé skladby z nově vydané nahrávky. A deska měla křest.

Kühnův smíšený sbor dnes oslaví 60 let od založení dalším koncertem, a to v kostele sv. Šimona a Judy. Zazní skladby Antonína Tučapského, Terezy Surovíkové a Bohuslava Martinů. Koncert povede Jaroslav Brych, jako hosté vystoupí členové Zemlinského kvarteta, tenorista Ondřej Holub a sopranistka Barbara Solazzo. V rámci večera se také uskuteční křest prvního samostatně vydávaného CD „Celebration 60 let Kühnova smíšeného sboru“, který s ním v únoru natočila sbormistryně Lenka Navrátilová.

„Jde sice o historickou legendu, ale aktuální propagandistické poselství jejího námětu bylo a je dostatečně zřejmé.“

„K údernosti Alexandra Něvského patří kompaktní veliký a kultivovaný zvuk. Pražský filharmonický sbor takové kvality má a drží.“

„Jeho stradivárky mají mimořádně pěkný a mimořádně nosný zvuk, pianissima, kdy hrají housle samy, se nesla do sálu skvěle.“

Ruský a finský hudební program úterního koncertu festivalu Pražské jaro, řízeného Alexanderem Vedernikovem, možná zachytil složitost vztahů obou národů ještě podstatněji, než se na první pohled může zdát. Když Jean Sibelius komponoval Houslový koncert, bylo Finsko už celé století ovládáno carským Ruskem a ještě deset let muselo čekat, než dospělo k vyhlášení nezávislosti. Ale necelý rok poté, co Prokofjev zkomponoval hudbu k Ejzenštejnovu filmu Alexandr Něvský - na podzim 1939, po dvou desetiletích samostatnosti - napadla zemi sovětská armáda…

„Na čtvrtou adventní neděli zazněla Rybovka na Kampě i na hlavním nádraží.“

„Letos se po mnoha letech musí u Jezulátka obejít bez Plachetky, který hostuje v Pařížské opeře.“

„Koncertně mimo chrámový prostor zazní Česká mše vánoční 25. prosince v Rudolfinu, kde ji diriguje Vojtěch Jouza.“

Rybova Česká mše vánoční zpívaná už po řadu let nadšenci, amatéry a kolemjdoucími pod otevřeným nebem na pražské Kampě odpoledne na čtvrtou adventní neděli není v pravém slova smyslu koncertem. Spíše je happeningem. Dnes ji tam opět dirigoval Libor Sládek. Obdobným průlomem do civilního prostředí byla téměř současně dnešní „Rybovka na hlaváku“, tedy v hale hlavního nádraží. Klasických bohoslužebných a nebo koncertních uvedení však po nesčetných akcích během předvánočních dnů bude i v nejbližších svátečních dnech na mnoha místech ještě řada. A vedle toho alespoň někde zazní také jiná hudba. Například od Luboše Fišera nebo od benátského barokního mistra Vivaldiho.