„Hráči v čele s dirigentem Andrésem Orozco-Estradou přivezli na Slovensko přitažlivý koncertní program, a tak ve vyprodané Redutě byla cítit slavnostní nálada a značná očekávání.“

„Finální pochod, ohlášený trubkou, v pevném tempu jen dokreslil atmosféru lesku a publikum dohnal k ovacím. Lepší začátek si nelze představit!“

„V Bratislavě jako by Rachlin zapomněl jít do pověstného detailu, a svoji hráčskou nápaditost dostatečně nevycizeloval. Často zbytečně chvátal a na několika místech se dokonce nepotkal s orchestrem, a to přesto, že mu Orozco-Estrada dával neskutečně prostoru.“

Hostování orchestru Filarmonica della Scala na Bratislavských hudebních slavnostech přineslo obrovský příval hudební energie, a to nejen díky předehře z Rossiniho opery Vilém Tell, ale i Beethovenově Sedmé symfonii a Mozartovu Houslovému koncertu č. 3 v podání houslisty Juliana Rachlina. Italové v čele s podmanivým dirigentem Andrésem Orozco-Estradou vytvořili mimořádný večer, při kterém snad došlo i na pověstnou apoteózu tance.

„Byl to právě Jindra, kdo během večera pevně a zřetelně vedl svůj košický orchestr k lyrice i dramatu – ke dvěma výrazným polohám či snad protipólům, bez kterých by Rusalka nebyla Rusalkou.“

„Kateřina Kněžíková coby představitelka titulní role nadchla košické publikum. Výborně oscilovala mezi dramatikou a lyrikou díky celé řadě hlasových dynamických proměn, akustice a rozvržení sálu navzdory.“

„Slovenská mezzosopranistka Jana Kurucová pojala obě role opravdu expresivně a především jako Cizí kněžna předvedla svůj hravý a průrazný hlas v protikladu k lyrické poloze Kněžíkové.“

Státní filharmonie Košice pod vedením šéfdirigenta Roberta Jindry nabídla svým posluchačům lahůdku v podobě koncertního nastudování Rusalky Antonína Dvořáka. Ve vyprodaném sále košického Domu umění zazněla většina nejznámějších melodií z Dvořákovy nejslavnější opery, a to v podání sólistů více než reprezentativních: Kateřiny Kněžíkové coby Rusalky, Jany Kurucové ve dvojroli Ježibaby a Cizí kněžny, Pavola Bršlíka jako Prince a Petera Kellnera v partu Vodníka.

„Program vyprodaného koncertu vyobrazil tři odlišné hudební světy.“

„Svojí hrou osciluje mezi moderností a neoklasicistní průzračností.“

„A stejně jako u Brahmse i zde je Smetanovo trio schopno všechny tyto emoce a dramatiku zvýraznit a v obdivuhodné souhře a kvalitě hry posluchačům podat všechny náladové kontrasty.“

Smetanovo trio, komorní uskupení ve složení Jitka Čechová – klavír, Jan Talich – housle a Jan Páleníček – violoncello, znovu potvrdilo svoji neochvějnou pozici mezi tuzemskými klavírními trii, když nabídlo posluchačům českokrumlovského hudebního festivalu tři výrazné hudební kusy a tři poctivé interpretační výkony.

„Na počátku července se Soběslav na více než týden stává ‚hudební laboratoří‘.“

„Festival zahájil houslista koncertní mistr České filharmonie Jan Fišer. Uvedl skladby od Johanna Sebastiana Bacha, Bély Bartóka a Fritze Kreislera a oslnil svým výkonem přítomné publikum.“

„Absolventky a absolventi nabídli hutnou porci hudby napříč styly a několik skvělých hráčských výkonů. Celkem letošní interpretační kurty navštěvovalo neuvěřitelných šedesát účastnic a účastníků.“

Patnáctý ročník interpretačních kurzů v jihočeské Soběslavi a s nimi spojený komorní hudební festival nabídl vedle zavedených jmen jako Jan Fišer, Orbis Trio a Jiří Pinkas, Kukal Quartet nebo Radka Fišarová i vynikající výkony mladých absolventů kurzů. Šedesátka účastnic a účastníků podala zprávu o dobrém zdraví českého uměleckého mládí. O mnohých z interpretů určitě ještě uslyšíme, úroda talentů je nepřeberná.

„Spotify nás zařadilo do výběru týdne, takže naše deska byla mezi dalšími světovými novinkami, třeba vedle Hilary Hahn. To nám vystřelilo poslechovost k nějakým deseti tisícům.“

„Když přišla možnost jet studovat ke skvělému kantorovi, tak jsme jeli za Rainerem Schmidtem do Madridu, a nechali jsme tam doslova všechny peníze, co jsme měli.“

„Člověk musí hrát tak, jak učí. To by bylo hrozné, kdyby tam ty ideje nebyly!“

V neděli začalo jubilejní patnácté Setkání s hudbou v Soběslavi, zavedené interpretační kurzy a komorní hudební festival. Bennewitzovo kvarteto je s tímto setkáváním spojeno. Dvakrát v Soběslavi vystoupilo a někteří jeho členové se tam angažují i jako lektoři. Se dvěma z nich, houslistou Štěpánem Ježkem a violistou Jiřím Pinkasem, jsme se neformálně setkali u oběda a nad dobrým jídlem si popovídali nejen o Soběslavi a jejich vztahu ke kurzům, ale obecně o vzdělávání začínajících umělců a umělkyň a nevyhnuli jsme se ani tématu letošního 25. výročí založení Bennewitzova kvarteta. Oba navíc prozradili několik novinek do budoucna. Bude to opravdu mimořádná hudební návštěva!

„Leonskaja potvrdila pověst klasické hráčky, která nenabízí žádnou interpretační senzaci, ale poctivě řemeslo.“

„Souznění mezi sólistkou, dirigentem a orchestrem bylo skvělé a potvrzovalo dlouhodobou úspěšnou spolupráci.“

„Davies pojal Dvořáka bez přílišné líbeznosti. Zdůraznil tím ještě více závažnost kompozice, ale nedosahoval toho využitím masivního zvuku a na úkor rytmické artikulace.“

Smetanova Litomyšl uzavřela druhý festivalový týden navýsost klasickým koncertním programem. Filharmonie Brno v čele s šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem provedla v neděli večer ve Festivalové hale Brahmsův Druhý klavírní koncert a Dvořákovu Sedmou symfonii. Za klavír usedla legendární rusko-rakouská pianistka Elisabeth Leonskaja, která zahrála Brahmse nesmírně sugestivně a technicky bravurně a zařadila se po bok dosavadním vrcholům festivalu.

„Samotná idea spojit sedmačtyřicetiletého Hardinga jako oceňovaného interpreta Mahlerovy hudby s tímto „mahlerovským orchestrem“ z Mnichova zavdala značným očekáváním.“

„Hráčské schopnosti orchestru a jeho hmatatelný zvuk podtrhly Hardingovo vynikající pražské provedení.“

„Slyšeli jsme energické, řezané pojetí, které se ale nikterak neztrácelo v patosu a jehož snahou bylo podat „Sedmou“ co nejvíce srozumitelně.“

Daniel Harding potvrdil pověst mahlerovského specialisty, když ve středu 24. května s velkým úspěchem předložil pražskojarnímu publiku vytříbené provedení Mahlerovy sedmé symfonie „Pražské“, dovedené do úplného detailu.

„Tentokrát si auditorium v drážďanské Semperoper vyslechlo hudbu, která je přece jen zvuku Staatskapelle Dresden bližší.“

„Neznamenalo to však, že by barva orchestru v méně vášnivém provedení ztrácela na lesku, naopak.“

„Hrůša nám představil skladbu nikoliv za pomoci okázalých gest, drzosti a exhibicionismu, ale elegancí, delikátností a promyšleností.“

Dirigent Jakub Hrůša se po necelých dvou letech vrátil k pultu Sächsische Staatskapelle Dresden. V rámci mimořádného koncertu o Bílé sobotě, 8. dubna 2023, vynikajícím způsobem uvedl Straussovu báseň Don Juan a Berliozovu Fantastickou symfonii.

„Hymnus Pexidr zkomponoval okolo roku 2012. Ačkoliv program ani z části nenabídl popis jednotlivých skladeb, což byla opravdu škoda, podle autorových slov je jeho skladatelským záměrem hlavně sdílnost a funkčnost hudby k posluchači.“

„Koncert byl celkově příjemným překvapením a bude nesmírně zajímavé sledovat vývoj tohoto orchestru jak po hudební, tak dramaturgické stránce.“

„NeoKlasik se ale nebojí ani soudobé hudby, ačkoliv, jak ukázal publiku, hudba to byla taktéž v náznacích neo-zvuku.“

Smetanovské dny v Plzni zařadily na program letošního 42. ročníku mladé hudební uskupení NeoKlasik orchestr. To se, jak už sám název napovídá, specializuje především na autory, kteří tvořili nebo tvoří v neoklasicistním stylu. Přesto koncert v úterý 21. března večer nabídl mimo skladby Bohuslava Martinů a Leoše Janáčka také dvě soudobá díla plzeňského skladatele Karla Pexidra.

„Byl to vlastně takový malý hudební svátek. Nestává se totiž často, aby zavedené dílo tak významného autora jako Gustav Mahler, bylo někde v Evropě premiérováno po tak dlouhé době od jeho vzniku.“

„Orchestru se podařilo vytvořit pět samostatných světů, pečlivě odstíněných a vycizelovaných, které se díky poctivému provedení podařilo zasadit do jednoho funkčního celku, jednoho mnohovrstevnatého světa.“

„Je potřeba vyzdvihnout poctivou práci jednotlivých orchestrálních sekcí, ať to byly suverénní žestě a dřeva, přesné perkuse nebo barvité smyčce.“

Filharmonie Bohuslava Martinů v čele s šéfdirigentem Robertem Kružíkem připravila zlínskou premiéru Symfonie č. 7. e moll Gustava Mahlera. Dílo, jenž bylo uvedeno v roce 1908 v Praze, zaznělo v Baťově městě takřka po sto patnácti letech.

„Program vedle sebe postavil skladby, které v díle svých autorů nepatří k nejprotežovanějším.“

„Rychlé běhy jsme mohli obdivovat v závěrečné větě, která získávala i díky vřelému zvuku orchestru až slavnostní náladu.“

„Chungova zvukově odstínovaná verze měla místy až impresionistický nádech, jako by zapomněl, že nediriguje hudbu Oliviera Messiaena, které je tak velkým znalcem a zastáncem.“

Mnichovští filharmonikové v čele s jihokorejským dirigentem Myung-Whunem Chungem se v rámci letošní Dvořákovy Prahy představili hned dvakrát. Nejprve na zahajovacím koncertu a pak především o den později, v pátek 9. září, kdy uvedli hudbu Roberta Schumanna a Antona Brucknera. Nutno dodat, že v proporcích takřka ideálních.

„Dvořákovo trio patří mezi nejvýraznější na domácí hudební scéně.“

„Dramaturgie vystavěla koncert na jednoduché ukázce vývoje klavírního tria jako žánru od hudby pro pobavení po významnou formu v období vrcholného romantismu.“

„Vrchol večera se nacházel v druhé skladbě, Triu c moll, op. 2 Josefa Suka.“

Mezinárodní hudební festival v Českém Krumlově spěje pomalu do svého závěru. Jedním z interpretů, kteří před závěrem festivalu představili svoje hráčské kvality, bylo Dvořákovo trio. V parném středečním večeru představilo v zámeckém Maškarním sále hudbu Wolfganga Amadea Mozarta, Josefa Suka a Antonína Dvořáka.

Čtrnáctý ročník festivalu komorní hudby v jihočeské Soběslavi, který je součástí oblíbených interpretačních kurzů pro mladé hudebnice a hudebníky, začíná dnes, v sobotu 2. července, a potrvá do úterý 12. července. Nabídne celkem jedenáct koncertů a Soběslav navštíví například Collegium Marianum, mezzosopranistka Karolína Berková, houslista Leoš Čepický nebo třeba zpěvák Dan Bárta.

„Aktuální pražské hostování tohoto předního amerického poválečného dirigenta bylo malou premiérou. Koncert ale působil, jako by se Thomas s naším prvním orchestrem znal až dávno.“

„Thomasovi byla v nedávné době diagnostikována agresivní rakovina mozku. Ačkoliv oznámil, že je nucen omezit svoji uměleckou kariéru, do Prahy dorazil, což byla opravdu radostná zpráva.“

„Přesto jsem měl pocit jako by zde Thomas nezaujal tak jednoznačné interpretační stanovisko a ve výsledku zazněla Velká spíše jako vojenský pochod než delikátní, sladce romantická a poetická skladba.“

Česká filharmonie přivítala v závěru 126. koncertní sezóny legendárního amerického dirigenta Michaela Tilsona Thomase. Společně provedli suitu z baletu Apalačské jaro Aarona Coplanda a „Velkou“ symfonii C dur Franze Schuberta.

„Ve Velkém koncertním studiu, jak zde nazývají hlavní koncertní prostor s mohutnými varhanami stojícími jako monolit nad jevištěm, mimochodem největšími na Slovensku, zazněl výběr tří sofistikovaných skladeb.“

„Jordana Palovičová, mladá slovenská pianistka a pedagožka na Katedře klávesových nástrojů a církevní hudby VŠMU v Bratislavě, zvládla tuto roli bezpochyby perfektně.“

„Orchestr společně s dirigentem Adamem Sedlickým vytvořil skvěle fungující organismus a s potřebným nasazením provedl tuto interpretačně náročnou skladbu.“

Program 9. abonentního koncertu bratislavských rozhlasových symfoniků nabídl v pátek 20. května celkem tři výrazná díla. Zazněla Suita sv. Pavla od Gustava Holsta, Rapsodická suita pro klavír a orchestr Eugena Suchoně a „Skotská“ symfonie Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Dirigent Adam Sedlický přizval slovenskou pianistku Jordanu Palovičovou, která provedla Suchoňovu sugestivní skladbu s nesmírným nasazením.

„V podvečer dne, kdy ruské vojenské síly bezprecedentně napadly Ukrajinu, zněla v Rudolfinu hudba oslavující tu část hluboké ruské duše, která dala světu Dostojevského, Tolstého, Čajkovského nebo Rachmaninova, tedy ten obraz Ruska, který obdivoval i Janáček v nejednom svém díle.“

„Precizní Pražský filharmonický sbor se sbormistrem Lukášem Vasilkem vystavěl skladbu jako tryznu, modlitbu, která stála na bezprostředním efektu z širokých zvukových ploch, podaných v perfektním frázování.“

„Wang zkrátka podala Rachmaninova v oscilaci mezi svými fascinujícími technickými schopnostmi a promyšlenou interpretační myšlenkou, čímž tuto skladbu posunula na vyšší level.“

Česká filharmonie pod vedením šéfdirigenta Semjona Byčkova nabídla ve čtvrtek 24. února 2022 další z abonentních koncertů, tentokrát za účasti rezidenční umělkyně sezóny, pianistky Yujy Wang. Mimo Rachmaninovův Klavírní koncert č. 1 zazněla Janáčkova Glagolská mše a v podání Pražského filharmonického sboru česká premiéra skladby Martina Smolky Agnus Dei. Večer ve Dvořákově síni, decentně nasvícené do ukrajinských národních barev, měl značně politický rozměr.

„K osobní rovině celého večera přispěl houslista Ivan Ženatý, Filasův blízký přítel, který mimo jiné premiéroval několik jeho skladeb.“

„Kompozičně zajímavá a emocionálně nabitá skladba je vystavěna na tradiční sonátové formě.“

„Státní filharmonie Košice překvapila po všech stránkách a zaslouží si uznání za výkon i zvolený repertoár.“

Státní filharmonie Košice věnovala jeden ze svých abonentních koncertů památce košického rodáka a profesora pražské AMU, nedávno zesnulého skladatele Juraje Filase. Pod vedením dirigenta Leoše Svárovského uvedla ve čtvrtek 17. února ve světové premiéře Filasovo poslední dílo Koncert pro housle a orchestr „Za stratené lásky“ za přítomnosti skladatelova dvorního houslisty Ivana Ženatého. Další skladba v programu, Novákova Slovácká suita, orámovala tento neobyčejný večer.

„Podzimní festival duchovní hudby, který letos vstoupil do osmadvacátého ročníku, dal chvályhodně prostor skladbě, která nepatří zrovna mezi klasicistní evergreeny.“

„Czech Virtuosi ji podali nesmírně líbezně, ale také slavnostně a důstojně.“

„Excelentní výkon podal dobře připravený brněnský Český akademický sbor v čele se sbormistrem Michalem Vajdou.“

Missa Sanctorum Cyrilli et Methodii od Johanna Michaela Haydna zazněla v olomouckém kostele svatého Mořice ve čtvrtek 23. září. Zpívali Lucie Kaňková, Michaela Zajmi, Tomáš Kořínek, Ivo Hrachovec a Český akademický sbor za doprovodu komorního orchestru Czech Virtuosi. Uvedení řídil Marián Lejava.

„Osmnáctiletý hráč je dnes nepřehlédnutelnou postavou mladé generace.“

„Závěr koncertu byl znovu chopinovský a znovu okouzlující.“

„Jan nabídl zajímavý průřez své hry a napověděl, že ho čeká jistě skvělá koncertní budoucnost.“

Českokrumlovský festival nabídl recitál mladého českého pianisty Jana Čmejly. Mimo Jeana-Philippa Rameaua a Ludwiga van Beethovena zazněla i Chopinova Barcarola Fis dur nebo Velká brilantní polonéza. Právě hudba mistra romantického klavíru sedí Janovi jako ulitá.

„Salcburk patří k pravidelným zastávkám na turné Berlínských filharmoniků a letos tomu nebylo jinak.“

„Vinnitskaja zazářila a posluchači ji odměnili dlouhotrvajícím potleskem.“

„Současný šéfdirigent Berlínských filharmoniků chová k hudbě tohoto autora mimořádný obdiv a jednoznačně patří k největším zastáncům Sukovy tvorby na mezinárodní scéně.“

Koncert Berlínských filharmoniků, konaný v předposlední srpnový den na Salcburském festivalu, nepřinesl jen Pohádku léta Josefa Suka, ale také tamní debut pianistky Anny Vinnitské. Ta pod vedením šéfdirigenta proslulého německého orchestru Kirilla Petrenka uhranula posluchače provedením Prokofjevova prvního klavírního koncertu. Na úvod celého večera zazněl ovšem jiný ruský autor: Čajkovskij.