Rodinný festival Struny dětem chystá program na víkend 24. – 26. března do centra Prahy. Dějištěm bude divadlo Minor, Novoměstská radnice a Vodičkova ulice. Nabídne hudbu nejrůznějších žánrů, divadlo i tanec. Z oboru klasické hudby pro děti a rodiče vystoupí třeba houslista Jiří Vodička, klavírista Martin Kasík nebo dirigent a klavírista Jan Kučera. Vodičkova ulice mezi Minorem a Novoměstskou radnicí bude po celý víkend patřit dětem, hudbě i divadlu a pro auta bude neprůjezdná.
„Českou filharmonii podle Byčkova v Japonsku milovali snad ještě dříve, než vznikla.“
„Smetanovy dvousté narozeniny oslaví orchestr za rok v březnu vydáním nové nahrávky Mé vlasti pod vedením Semjona Byčkova.“
„Byčkov se vedle českého repertoáru bude věnovat také pokračování mahlerovského projektu – uvádění a natáčení všech jeho symfonií.“
Příští sezonu zasvětí Česká filharmonie výrazněji než jindy české hudbě. Už letos na podzim nabídne sérii koncertů s nejznámějšími díly Antonína Dvořáka, další zvýrazněné programy budou následovat na jaře roku 2024, ve kterém uplyne 200 let od narození Bedřicha Smetany. Tvorbu tuzemských klasiků chce těleso prezentovat v Roce české hudby 2024 i mimo Prahu a v zahraničí. Vedle toho bude orchestr pokračovat v pozornosti věnované Mahlerovým symfoniím a přivítá řadu renomovaných uměleckých hostů. Premiéry současných děl, která soustavně objednává u žijících skladatelů, jsou však plánovány až na další sezóny.
Sedmašedesátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Košické hudební jaro se bude konat od 27. dubna do 25. května. Během této doby budou na koncertech zastoupeny státy jako Japonsko, Čína, Venezuela, Velká Británie, Dánsko, Rakousko, Itálie, Česká republika a Slovensko. Pořadatelé nabídnou komorní hudbu, vystoupí soubory specializované na historicky poučenou interorientaci, ale i pořádající Státní filharmonie Košice. Hudební setkání jsou naplánována do košického Domu umění a do synagogy na Zvonařské ulici.
„Sbor nesezpíváte do určité podoby za rok či za dva, je tu důležitá kontinuita a dlouhodobá, trpělivá, stabilní práce. Člověk musí myslet pozitivně, s vizí do budoucna. Dokud se zpívá, je dobře!“
„Napsal jsem vokálně-instrumentální kompozici pro violu sólo, smíšený sbor a orchestr, Stabat mater, na liturgický text. V rámci mého jubilea ji budou uvádět české symfonické orchestry, samozřejmě s Českým filharmonickým sborem Brno.“
„Běžně jsou skladby na toto téma zpracovány pro pěvecký kvartet, sbor a orchestr. Já jsem eliminoval sólovou pěveckou složku a nahradil ji sólovou violou. Viola je tedy Mater Dolorosa, která dojímá svým nářkem a zpěvem, ale je meditativní, ne koncertantní.“
Český filharmonický sbor Brno založil Petr Fiala před 33 lety a dokázal ho vypracovat na přední české a evropské těleso. Přitom byl schopen si najít čas i na komponování a mnohé skladby vznikly právě pro jeho sbor. Letos 25. března slaví skladatel a sbormistr 80. narozeniny a k jubileu bude 22. a 26. března ve Zlíně a v Brně uvedeno v premiéře jeho nové dílo – Stabat mater. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Petr Fiala hledí dopředu i bilancuje a především podrobněji přibližuje svou novou skladbu s velikonočním textem.
„Nabízí podněty k zamyšlení nad obtížnými cestami k uplatnění, nad tvůrčí svobodou a kompromisy, jež (ne)musíme podstupovat.“
„V této souvislosti stojí za připomenutí, že tento kreativní muž, mimo jiné zdatný pianista, stojí také za pozoruhodným filmem Piano na křižovatce.“
„Mohly by probouzet i smutek, jenže ten se nějak nedostavuje. Z filmu spíš vyzařuje zřetelná, i když nesnadno definovatelná naděje, že pandemické ticho brzy skončí.“
Dva mladí pouliční muzikanti fidlají na kontrabas klasickou melodii; neruší je hluk vídeňského bulváru, nevadí jim ani déšť, před kapkami se schovávají pod igelitovou plachtou. Menší mladík, který má růstovou vadu, obstarává smyčec, velký brnká na struny. Plastic Symphony… Nejen z titulu slovenského filmu, ale také z úvodních scén je zřejmé, že půjde o hudbu. A o tu samozřejmě jde i v českém dokumentu Piano na křižovatce, který je skutečnou poctou klavíru.
„Velmi šťastný krok byl oslovit sopranistku Alžbětu Poláčkovou, sólistku Národního divadla, jejíž hlas byl ozdobou i magnetem, k němuž byli posluchači neodolatelně přitahováni.“
„Hobojista si pohrával se všemi běhy, trylky a melodiemi, harfistka rozeznívala harfu jako nástroj mnoha rejstříků a hlasů.“
„Výsostné umění všech tří umělců bylo podpořeno něčím velmi důležitým a pro zdařilou spolupráci nepostradatelným. Vzájemným respektem, velkorysostí a radostí z úspěchu svých kolegů.“
Hobojista Vilém Veverka své příznivce chvíli napínal, co přesně přinese jeho nový program Ekstase. Vyšponovaná zvědavost byla nakonec uspokojena v pondělí 13. února na pražské Novoměstské radnici. Spolu s harfistkou Kateřinou Englichovou a sopranistkou Alžbětou Poláčkovou připravili písňový večer, v němž prostor zazářit, dostali všichni tři umělci.
„Vondráček svému domácímu publiku není lhostejný a jsem si jistý, že by mu odpustilo i výpadek závažnějšího rozsahu.“
„Všehovšudy šlo o poutavé provedení, které se vyznačovalo kladným vztahem k dílu a značnou pódiovou zkušeností.“
„Podle mého názoru jí však s narůstajícím množstvím not klesají možnosti charakterizace.“
Dne 12. února v pražském Rudolfinu proběhl v rámci recitálového cyklu Českého spolku pro komorní hudbu koncert ruské klavíristky Olgy Kern. Původně měl místo ní vystoupit Lukáš Vondráček, ale asi před dvěma týdny svou účast z rodinných důvodů odřekl. Navzdory změně programu byl sál plný, vstupenek nebylo vráceno mnoho.
„Lidé velmi pozitivně reagují na pestrost a určitou plasticitu koncertů. Nechceme je šokovat za každou cenu, ale přinést kontrast. Něhu, energii i vášeň.“
„U Viléma je vždycky na prvním místě hudba, zápal a obrovské nasazení. On je někdy na zabití, ale je to člověk, který vás posouvá.“
„Hoboj má s lidským hlasem hodně společného. Ať už je to tvorba tónu, práce s dechem. Propojování a prolínání nás dvou bude něco, na co se moc těším.“
O novém projektu hobojisty Viléma Veverky Ekstase, hovoří harfistka Kateřina Englichová a sopranistka Alžběta Poláčková. Kateřina Englichová je dlouholetou Veverkovou uměleckou partnerkou, pro Alžbětu Poláčkovou to bude vůbec první profesionální setkání s nekompromisním interpretem. Co posluchače v jejich Ekstasi čeká a jaké jsou nejbližší plány obou umělkyň, to se dočtete v následujícím rozhovoru.
Silvestrovské koncerty 30. a 31. prosince a Novoroční koncert 2. ledna Slovenské filharmonie měl původně dirigovat Robert Jindra. Z důvodu nemoci ho zastoupí Rastislav Štúr. Koncerty se shodným programem nabídnou slavnostní náladu v podobě swingu, valčíků, polky, tanga či jazzu, a to ve skladbách Leonarda Bernsteina, George Gershwina a Andrewa Lloyda Webbera. Sólisty budou klavírista Ladislav Fančovič, sopranistka Martina Masaryková a tenorista Ľudovít Ludha.
„Klavírista Éric Le Sage a varhaník Olivier Latry vytvořili netradiční duo klávesových nástrojů.“
„Umělci stejné generace provedli v dokonalé komorní spolupráci a obdivuhodné souhře originální skladby pro toto obsazení a použili také transkripce orchestrálních skladeb.“
„Závěr koncertu tvořilo temperamentní provedení Rapsodie v modrém George Gershwina.“
V cyklu FOK Světová klavírní tvorba vystoupili na společném koncertě dva renomovaní francouzští umělci klavírista Éric Le Sage a varhaník Olivier Latry. Patří ke stejné generaci a oba představují špičku současného francouzského interpretačního umění.
Slovenská filharmonie nabídne od neděle 18. do středy 21. prosince, vždy od 19 hodin, čtyři Vánoční koncerty pod taktovkou Rastislava Štúra, za účasti sopranistky Jany Juríčkové a Bratislavského chlapeckého sboru připraveného Magdalénou a Gabrielem Rovňákovými. Na koncertech bude znít hudba Otty Nicolaie, Charlesa Gounoda, Petra Iljiče Čajkovského, Ľubice Čekovské, Zdeňka Macháčka či Franze Xavera Grubera. Pro velký zájem je nedělní generální zkouška od 10 hodin veřejná. Pod taktovkou Roberta Jindry se budou konat i další tři projekty, a to dva Silvestrovské koncerty 30. a 31. prosince od 19 a od 16 hodin a 2. ledna Novoroční koncert od 19 hodin.
V druhém setkání cyklu Orchestr na dotek tentokrát Pražští symfonikové pozvou děti a jejich rodiče na hudební vycházku do ulic. Programem, jehož autorem je Jiří Chalupa, známý z legendárního Studia Kamarád, provedou Marek Němec v roli pana Notičky a Johana Schmidtmajerová jako slečna Jůlie. Hudební dopoledne bude dirigovat už tradičně Jan Kučera. Koncert se bude konat v sobotu 17. prosince od 11 hodin ve Smetanově síni Obecního domu.
V dalším hudebním večeru cyklu Světová klavírní tvorba představí Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK unikátní spojení klavíru a varhan. Dvojice umělců, klavírista Éric Le Sage a varhaník Olivier Latry, přiveze do Dvořákovy síně Rudolfina unikátní společný program složený z kompozic napříč staletími. Koncert se bude konat v sobotu 17. prosince od 19:30 hodin.
Náplň posledních dní starého roku, stejně jako počátku toho nového, bude v Koncertní síni a Malém sále Slovenské filharmonie bohatá. Ve čtvrtek 8. a v pátek 9. prosince se budou konat poslední dva symfonické koncerty pod taktovkou šéfdirigenta Daniela Raiskina. Sólistou bude španělský violoncellista Pablo Ferrández, a to v hebrejské rapsodii Shelomo Ernsta Blocha. Program doplní Danzas fantásticas Španěla Joaquína Turiny a výběr z baletních suit z Romea a Julie Sergeje Prokofjeva. Dále Slovenská filharmonie pořádá Adventní koncert Slovenského komorního orchestru, vánoční a silvestrovské koncerty a jeden novoroční. O nich píšeme níže.
„Hlavními lákadly mají být Alexander Melnikov, Charles Castronovo nebo Vadim Gluzman.“
„Festival se oproti minulým letů odklání od crossoverových projektů a prvoplánové prezentace největších světových hvězd.“
„Doprovodný program ve Festivalové zóně nabídne zdarma koncerty dalších žánrů a hudební pikniky a výtvarné, pohybové i vzdělávací aktivity.“
Osmnáct koncertů hlavního programu na jedenácti různých místech a rozšíření paralelního doprovodného programu situovaného druhým rokem do Festivalové zóny v Klášterní zahradě, takový má být dvaatřicátý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov v létě roku 2023. Jeho hlavními znaky zůstává prolínání uměleckých žánrů a podpora mladých hudebníků. Pořadatelé chtějí také nabídnout víc příležitostí místnímu publiku a zapojit lokální instituce.
„Asi nejrozsáhlejší síť edukačních programů pro děti a mládež má Česká filharmonie, která se hudebnímu vzdělávání dětských posluchačů věnuje už po neuvěřitelné jedno celé století.“
„Obdivuhodně dlouhou tradici výchovných koncertů drží také Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK. Ten začal s edukačními koncerty přibližně kolem roku 1947.“
„Nejmladším z těchto tří orchestrů je PKF – Prague Philharmonia. Ani ta nezapomíná na své dětské posluchače a cykly koncertů pro rodiče s dětmi vytváří souvisle už od roku 1999.“
Tradice vzdělávacích koncertů, vedených významnými orchestry, je v naší zemi velice silná a její kořeny sahají až do časů první republiky. Přední české orchestry tuto tradici zachovávají dodnes a patří jim za to veliký dík. Hudba je jedním z nejstarších kulturních dědictví lidstva a přivádět děti k lásce k hudbě je jedním z nejdůležitějších uměleckých poslání. Výchova nové generace posluchačů vážné hudby začíná už od útlého dětství a je prakticky nezbytnou součástí zachování klasické hudby jako „živého umění“. Trojice nejvýznamnějších orchestrů se sídlem v Praze – Česká filharmonie, Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK nebo PKF – Prague Philharmonia mají proto kromě klasických koncertních řad také speciální cykly věnované právě dětem. V rubrice MladíPlus se těmto pražským vzdělávacím koncertním řadám budeme pravidelně blíže věnovat. Můžete se těšit na recenze vybraných koncertů nebo například na rozhovory s tvůrci edukačních programů.
Zajímavostí Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica bude vystoupení francouzské hráčky na bicí nástroje Adélaïde Fèrriere. V České republice se v rámci festivalu představí vůbec poprvé. V úterý 20. září v Památníku šoa v Liberci představí svůj sólový program na marimbu složený z úprav klasických děl pro tento nástroj z dílny Bacha, Debussyho, Paganiniho, Gershwina či Glasse.
„Charismatická a uvolněná Bellova hra, v níž nezaslechnete faleš tónovou ani výrazovou, byla pro mě vrcholem festivalových sólových vystoupení.“
„Pátá symfonie v pojetí Paava Järviho vyznívá monumentálně, opojně, s vírou, že nad osudem lze zvítězit.“
„Čtvrtá část Lemminkäinenův návrat se zřídka slyšenou orchestrální souhrou, jemnými i sytými barvami nástrojů vyústila v umně vygradované ohnivé finále.“
Hudebními vrcholy na festivalu v estonském Pärnu byly koncerty Estonského festivalového orchestru. Pravda, zdobila je zvučná jména sólistů, ale výkony, jaké podal orchestr především v Páté symfonii Petra Iljiče Čajkovského a pár dnů nato v Sibeliově suitě Lemminkäinen, byly jedním slovem strhující. Velký podíl na tom měl dirigent Paavo Järvi.
„Pro estonské obecenstvo je Neeme Järvi ikona, velmi si ho váží a má ho rádo.“
„Festival v Pärnu pro zviditelnění estonské hudby a jejích interpretů dělá více než maximum.“
„Muzikanti se v Pärnu sbližují, uzavírají se tu přátelství, vytvářejí se skupiny na sociálních sítích, které pak fungují i jako prostředek pro další spolupráci.“
Před třemi lety jsem se do Pärnu, přezdívaného letní hlavní město Estonska, vydala poprvé. Zažila jsem vřelou atmosféru, byla jsem svědkem usilovné práce i přátelských setkání respektovaných dirigentů, vážených sólistů, hráčů světových orchestrů i mladých muzikantů na prahu kariéry. Podobně tomu bylo v estonském letovisku mezi 13. a 22. červencem i letos. Dokonce se zdálo, že atmosféra byla ještě vřelejší, koncerty ještě povedenější, mladí muzikanti ještě dychtivější. Možná to způsobila i dvě výročí členů rodiny, bez níž by festival neexistoval – Neeme Järvi slavil pětaosmdesát, jeho syn Kristjan padesátku. A koncem roku bude šedesát Paavovi – máme se tedy napřesrok na co těšit.
Pořadatelé festivalu Klášterní hudební slavnosti připravili na neděli 26. června zajímavý program k poctě skladatele Jiřího Antonína Bendy, od jehož narození uplyne letos tři sta let. Šumperský kostel Zvěstování Panny Marie bude od 20 hodin hostit Komorní filharmonii Pardubice s dirigentem Jiřím Petrdlíkem. V úvodu koncertu přednesou novou skladbu Tomáše Illeho – Ouverturu na téma BEnDA, která od svého vzniku zazní teprve potřetí. Sólového partu v Bendově Koncertu pro cembalo a orchestr F dur se ujme uznávaná hráčka Edita Keglerová a závěr hudebního setkání bude patřit Bendově melodramu Ariadna na Naxu, v němž vystoupí herci Ivana Jirešová, Apolena Veldová a Petr Stach v režii Věry Šustíkové.
