Už ve čtvrtek zahájí Filharmonie Brno svoji 68. koncertní sezonu. Slavnostní večer tradičně povede šéfdirigent Dennis Russell Davies, který tím začne svůj šestý rok v čele orchestru. Na úvod sezony zazní monumentální celovečerní dílo, Symfonie č. 2 „Vzkříšení“ Gustava Mahlera. Filharmonici ho provedli i před měsícem na koncertě v německém Rheingau ve spolupráci s Českým filharmonickým sborem Brno a sólistkami Pavlou Vykopalovou a Janou Hrochovou.

„Program v úterý můžete zahájit Houslovým koncertem Antonína Dvořáka v osobitém pojetí slavné houslistky Anne-Sophie Mutter.“

„Čtvrtek zahájí Ďáblův trylek za doprovodu Vídeňských filharmoniků. V 9:22 provede Daniel Barenboim Beethovenovu Apassionatu.“

„Vzácným hostem víkendové Návštěvy bude violoncellista, pedagog a dlouholetý člen Guarneri tria Marek Jerie. Bude vzpomínat na svá studentská léta – byl spolužák a životní přítel Jiřího Bělohlávka, který také studoval violoncello.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 4. do 10. září?

„Ve 21:29 Elgarův Violoncellový koncert s Alisou Weilerstein a Danielem Barenboimem, který tento koncert proslavil v nahrávce se svou první manželkou Jacqueline du Pré.“

„V pátek v 8:21 poslouchejte Bachovy Goldbergovské variace s legendárním interpretem Glennem Gouldem, který tuto dnes slavnou kompozici několikrát nahrál.“

„Tradiční nedělní operní odpoledne v 16:00 bude patřit komické opeře o třech dějstvích Floriana Leopolda Gassmanna Die junge Gräfin. Gassmann se narodil v roce 1729 v severočeském Mostě, studoval u jezuitů v Chomutově, ale hlavní hudební vzdělání získal v Itálii a vrchol kariéry zažil ve Vídni.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 17. do 23. července?

Na začátku Francouzská noc, na konci Orffova kantáta Carmina Burana, mezi nimi dalších šestnáct koncertů hlavního programu na dvanácti výjimečných místech a k tomu menší koncerty a také doprovodné programy ve Festivalové zóně v Klášterní zahradě, takový je od 14. července do 5. srpna 2023 jihočeský Festival Krumlov. Dvaatřicátý ročník nabízí komorní, symfonická a sborová díla, operní árie a balet, programy jako Bernstein Meets Gershwin nebo Viva España!, ale i film Il Boemo a tvorbu Josefa Myslivečka a v novodobé premiéře scénickou skladbu Pavla Vranického; spojuje hudbu s tancem, herectvím, pantomimou či originální scénografií. Ředitelka Festivalu Krumlov Gabriela Rachidi v podcastu portálu KlasikaPlus.cz připomíná, že další ročník se odehraje v Roce české hudby 2024. Uplyne v něm dvě stě let od narození Bedřicha Smetany. Určitě se však festival bude věnovat i obdobně jubilujícímu Antonu Brucknerovi, patřícímu k nedalekému rakouskému městu Linci.

„Po poledni je připravena série koncertních árií Wolfganga Amadea Mozarta s legendární koloraturní sopranistkou Editou Gruberovou. A pak nová nahrávka Brahmsova klavírního koncertu č. 1 d moll s Andrásem Schiffem a Orchestrem osvícenského věku, tedy orchestrem dobových nástrojů.“

„Středa večer bude patřit Liboru Peškovi, který by 22. června slavil devadesátiny.“

„Víkendová návštěva je ve znamení 50. výročí úmrtí Karla Ančerla. Bude to přehlídka jeho oblíbených autorů a vrcholných nahrávek.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 26. 6. do 2. 7. 2023?

Třetí ročník hudebních slavností Klasika u Wericha, které se odehrávají na zahradě a v podkroví Werichovy vily na pražské Kampě, letos programově míří do Ameriky a Velké Británie. V úterý 27. června je hudebně odstartuje sopranistka Bree Nichols a „finger-style“ sólový kytarista Martin Homola. Za klavír zasedne mladý dirigent a klavírista Jan Mára.

„Sdělnou moderní klasiku, v tomto případě hudbu z let 1938 a 1924, nabídla s naprostou samozřejmostí. A bez partitury, zpaměti.“

„Projekt dirigentských debutů není soutěžním vystoupením. V tomto případě nebyl ani nějakým školním koncertem.“

„Zásadní podíl na tom, že Pražští symfonikové hráli tak skvěle, měla evidentně dirigentka: subtilní, přesto schopná inspirovat, vést a vládnout.“

Debut festivalu Pražské jaro byl v pondělí v Rudolfinu skutečným triumfem mladé dirigentky Aleny Hron, ještě nedávno, při zveřejnění programu letošního ročníku, vystupující pod dívčím jménem Jelínková. Loňský rozhovor s ní čtěte pod titulkem U dirigování není důležité, zda jste žena, nebo muž. Nyní řídila v ambiciózním programu Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. Zněla hudba Sergeje Prokofjeva a Ottorina Respighiho a se sólistou Tomášem Jamníkem skladba Jana Nováka. Debutantka naplnila večer takovou energií, že strhla na svou stranu hráče i publikum.

Českobudějovický ženský pěvecký sbor Vox Novus oslaví desáté výročí svého založení slavnostním koncertem. Vstupné je dobrovolné a část z výtěžku poputuje do neziskové organizace Bez trestu. Jedním z hostů bude i tenorista Lukáš Randák, který akci 21. května v budějovickém kostele Československé církve hustiské bude také uvádět. Koncert začíná v 16 hodin.

„Její přítomnost na scéně je vše, jen ne odtažitost.“

„Těleso užívající dobové nástroje přidávalo dravý styl rychlých temp, emotivnost temp pomalých a mimořádně velké, až manýristické bohatství dynamiky.“

„Vypálila takovou pěveckou ekvilibristiku, že nebylo pochyb, že jí to bude skvěle zpívat ještě hodně dlouho.“

Italská diva Cecilia Bartoli přijela do Prahy s barokním programem nazvaným Farinelli a jeho současníci. Doprovodil ji barokní orchestr Les Musiciens du Prince - Monaco. Nedělní koncert ve Smetanově síni, prokomponovaný bez pauzy do jednoho pásma, se i s přídavky protáhl skoro na dvě hodiny. Byl postaven na neokázale samozřejmé virtuozitě, ale ještě víc na ztišeném cituplném výrazu. A vygradoval zábavně, protože komediantku v sobě tato pěvkyně prostě nezapře.

„Máme naplánováno si všímat skladatelů a kompozic dosud spíše opomíjených, přesto však zajímavých. V této souvislosti si i pokládáme otázku, kdo všechno tvoří pojem česká hudba, kdo jsou vlastně čeští skladatelé? Jsou to i ti, kteří se narodili na území dnešní České republiky ale život prožili jinde?“

„V této souvislosti bych ráda vyzdvihla koncert z děl málo uváděných autorů, na kterém zazní Jarní symfonie Jana Nováka spolu s Novým žalmem Antonína Rejchy, který zazní pravděpodobně v premiéře. Zde se v sobě pojí dvě myšlenky, pocta české hudbě a také koncepční péče o méně uváděné, avšak vynikající autory.“

„Rok 2024 by se mohl zapsat do historie brněnské kultury jako počátek nové éry – rok, kdy se začalo stavět Janáčkovo kulturní centrum. Mé velké přání je, aby se tento plán stal skutečností a abychom si užili hudbu z pódia světových parametrů v některé z nejbližších sezón. (Markéta Vaňková, primátorka Města Brna v Katalogu sezóny 2023/24.)“

Marie Kučerová je ředitelkou Filharmonie Brno již deset let. Za tu dobu se jí podařilo dostat brněnskou filharmonii do povědomí evropské i světové veřejnosti a získat větší návštěvnost brněnského publika zajímavou dramaturgií. Pro nadcházející sezónu již filharmonie dramaturgii odtajnila a proto jsem se s ní nad programy koncertů sešla. Současně mne zajímalo, jak vypadá příprava na stavbu nového koncertního sálu.

Třetí festivalový týden Košického hudebního jara přinese dvě akce a různé žánry – od komorní hudby v podání smyčcového kvarteta, přes hudbu baroka až po symfonický jazz George Gershwina. Komorní koncert na Slovensku debutujícího ansámblu Adelphi Quartet se uskuteční v mystickém prostředí synagogy na Zvonařské ulici v úterý 9. května a symfonický koncert Státní filharmonie Košice s názvem Barok a jazz ve čtvrtek 11. května v košickém Domě umění.

Filharmonie Brno představuje svoji osmašedesátou sezónu s pokračujícími dlouhodobými koncepcemi i novinkami pro abonenty. Má jít o „Rok české hudby“, avšak ne prvoplánově, spíše půjde o systematickou péči o neprávem opomíjené autory. Zaznějí také velké symfonie rakouských a německých skladatelů a připomenuta budou i významná výročí.

Rodinný festival Struny dětem chystá program na víkend 24. – 26. března do centra Prahy. Dějištěm bude divadlo Minor, Novoměstská radnice a Vodičkova ulice. Nabídne hudbu nejrůznějších žánrů, divadlo i tanec. Z oboru klasické hudby pro děti a rodiče vystoupí třeba houslista Jiří Vodička, klavírista Martin Kasík nebo dirigent a klavírista Jan Kučera. Vodičkova ulice mezi Minorem a Novoměstskou radnicí bude po celý víkend patřit dětem, hudbě i divadlu a pro auta bude neprůjezdná.

„Českou filharmonii podle Byčkova v Japonsku milovali snad ještě dříve, než vznikla.“

„Smetanovy dvousté narozeniny oslaví orchestr za rok v březnu vydáním nové nahrávky Mé vlasti pod vedením Semjona Byčkova.“

„Byčkov se vedle českého repertoáru bude věnovat také pokračování mahlerovského projektu – uvádění a natáčení všech jeho symfonií.“

Příští sezonu zasvětí Česká filharmonie výrazněji než jindy české hudbě. Už letos na podzim nabídne sérii koncertů s nejznámějšími díly Antonína Dvořáka, další zvýrazněné programy budou následovat na jaře roku 2024, ve kterém uplyne 200 let od narození Bedřicha Smetany. Tvorbu tuzemských klasiků chce těleso prezentovat v Roce české hudby 2024 i mimo Prahu a v zahraničí. Vedle toho bude orchestr pokračovat v pozornosti věnované Mahlerovým symfoniím a přivítá řadu renomovaných uměleckých hostů. Premiéry současných děl, která soustavně objednává u žijících skladatelů, jsou však plánovány až na další sezóny.

Sedmašedesátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Košické hudební jaro se bude konat od 27. dubna do 25. května. Během této doby budou na koncertech zastoupeny státy jako Japonsko, Čína, Venezuela, Velká Británie, Dánsko, Rakousko, Itálie, Česká republika a Slovensko. Pořadatelé nabídnou komorní hudbu, vystoupí soubory specializované na historicky poučenou interorientaci, ale i pořádající Státní filharmonie Košice. Hudební setkání jsou naplánována do košického Domu umění a do synagogy na Zvonařské ulici.

„Sbor nesezpíváte do určité podoby za rok či za dva, je tu důležitá kontinuita a dlouhodobá, trpělivá, stabilní práce. Člověk musí myslet pozitivně, s vizí do budoucna. Dokud se zpívá, je dobře!“

„Napsal jsem vokálně-instrumentální kompozici pro violu sólo, smíšený sbor a orchestr, Stabat mater, na liturgický text. V rámci mého jubilea ji budou uvádět české symfonické orchestry, samozřejmě s Českým filharmonickým sborem Brno.“

„Běžně jsou skladby na toto téma zpracovány pro pěvecký kvartet, sbor a orchestr. Já jsem eliminoval sólovou pěveckou složku a nahradil ji sólovou violou. Viola je tedy Mater Dolorosa, která dojímá svým nářkem a zpěvem, ale je meditativní, ne koncertantní.“

Český filharmonický sbor Brno založil Petr Fiala před 33 lety a dokázal ho vypracovat na přední české a evropské těleso. Přitom byl schopen si najít čas i na komponování a mnohé skladby vznikly právě pro jeho sbor. Letos 25. března slaví skladatel a sbormistr 80. narozeniny a k jubileu bude 22. a 26. března ve Zlíně a v Brně uvedeno v premiéře jeho nové dílo – Stabat mater. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Petr Fiala hledí dopředu i bilancuje a především podrobněji přibližuje svou novou skladbu s velikonočním textem.

„Nabízí podněty k zamyšlení nad obtížnými cestami k uplatnění, nad tvůrčí svobodou a kompromisy, jež (ne)musíme podstupovat.“

„V této souvislosti stojí za připomenutí, že tento kreativní muž, mimo jiné zdatný pianista, stojí také za pozoruhodným filmem Piano na křižovatce.“

„Mohly by probouzet i smutek, jenže ten se nějak nedostavuje. Z filmu spíš vyzařuje zřetelná, i když nesnadno definovatelná naděje, že pandemické ticho brzy skončí.“

Dva mladí pouliční muzikanti fidlají na kontrabas klasickou melodii; neruší je hluk vídeňského bulváru, nevadí jim ani déšť, před kapkami se schovávají pod igelitovou plachtou. Menší mladík, který má růstovou vadu, obstarává smyčec, velký brnká na struny. Plastic Symphony… Nejen z titulu slovenského filmu, ale také z úvodních scén je zřejmé, že půjde o hudbu. A o tu samozřejmě jde i v českém dokumentu Piano na křižovatce, který je skutečnou poctou klavíru.

„Velmi šťastný krok byl oslovit sopranistku Alžbětu Poláčkovou, sólistku Národního divadla, jejíž hlas byl ozdobou i magnetem, k němuž byli posluchači neodolatelně přitahováni.“

„Hobojista si pohrával se všemi běhy, trylky a melodiemi, harfistka rozeznívala harfu jako nástroj mnoha rejstříků a hlasů.“

„Výsostné umění všech tří umělců bylo podpořeno něčím velmi důležitým a pro zdařilou spolupráci nepostradatelným. Vzájemným respektem, velkorysostí a radostí z úspěchu svých kolegů.“

Hobojista Vilém Veverka své příznivce chvíli napínal, co přesně přinese jeho nový program Ekstase. Vyšponovaná zvědavost byla nakonec uspokojena v pondělí 13. února na pražské Novoměstské radnici. Spolu s harfistkou Kateřinou Englichovou a sopranistkou Alžbětou Poláčkovou připravili písňový večer, v němž prostor zazářit, dostali všichni tři umělci.

„Vondráček svému domácímu publiku není lhostejný a jsem si jistý, že by mu odpustilo i výpadek závažnějšího rozsahu.“

„Všehovšudy šlo o poutavé provedení, které se vyznačovalo kladným vztahem k dílu a značnou pódiovou zkušeností.“

„Podle mého názoru jí však s narůstajícím množstvím not klesají možnosti charakterizace.“

Dne 12. února v pražském Rudolfinu proběhl v rámci recitálového cyklu Českého spolku pro komorní hudbu koncert ruské klavíristky Olgy Kern. Původně měl místo ní vystoupit Lukáš Vondráček, ale asi před dvěma týdny svou účast z rodinných důvodů odřekl. Navzdory změně programu byl sál plný, vstupenek nebylo vráceno mnoho.

„Lidé velmi pozitivně reagují na pestrost a určitou plasticitu koncertů. Nechceme je šokovat za každou cenu, ale přinést kontrast. Něhu, energii i vášeň.“

„U Viléma je vždycky na prvním místě hudba, zápal a obrovské nasazení. On je někdy na zabití, ale je to člověk, který vás posouvá.“

„Hoboj má s lidským hlasem hodně společného. Ať už je to tvorba tónu, práce s dechem. Propojování a prolínání nás dvou bude něco, na co se moc těším.“

O novém projektu hobojisty Viléma Veverky Ekstase, hovoří harfistka Kateřina Englichová a sopranistka Alžběta Poláčková. Kateřina Englichová je dlouholetou Veverkovou uměleckou partnerkou, pro Alžbětu Poláčkovou to bude vůbec první profesionální setkání s nekompromisním interpretem. Co posluchače v jejich Ekstasi čeká a jaké jsou nejbližší plány obou umělkyň, to se dočtete v následujícím rozhovoru.