sobota, 14 prosinec 2019 14:20

Čtyři Hrůšovy berlínské trumfy

Hrusa-BPh-2

„Partituru Kabeláčova Mysteria času obdařili trpělivou službou jejímu poselství.“

„Dvořákův Othello jako mistrovský kus světového romantika.“

„V případě Berliozovy Kleopatry byla dirigentovým trumfem sólistka, Stéphanie d´Oustrac.“

Rok a den, téměř doslova, a Jakub Hrůša je už podruhé dirigentským hostem Berlínských filharmoniků. Poté, co loni dirigoval tři české klasiky, připravil na prosinec 2019 do německé metropole nekonvenčnější a sofistikovanější program. Berlioz a Dvořák, ale od nich nic obvyklého – Kleopatra a Othello. Na závěr Bartókův Podivuhodný mandarín a na úvod Kabeláčovo Mysterium času. Sestava docela odvážná. Ale dobře přijatá.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Kabeláč, kterého v Berlíně na jeho návrh přijali okamžitě, bude zcela určitě objevem.“

„Bartók je jedním z jeho nejoblíbenějších skladatelů dvacátého století, velmi blízko Leoše Janáčka.“

„Pochopitelně jsem skákal radostí a nesmírně si toho vážím, prohlásil poté, co dostal nečekaně rychlé nové pozvání.“

Jakub Hrůša diriguje v tomto týdnu Berlínské filharmoniky. Druhé pozvání přišlo brzy po jeho loňském podzimním debutu u tělesa považovaného mnohými za nejlepší na světě. Do německé metropole veze Hrůša Dvořáka, Berlioze, Bartóka a jako skrytý trumf Mysterium času Miloslava Kabeláče. Osmatřicetiletý český dirigent má za sebou čerstvě koncertní debut s Vídeňskými filharmoniky. Dá se proto asi říci, že už řídil v Evropě, Americe a Japonsku opravdu všechny slavné orchestry.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
alisa-weilerstein--paul-stuart-149053622097o

„Rezidenčním umělcem bude pianista András Schiff.“

„Mezi nejmladšími interprety budou Robert Kružík, Jiří Rožeň, Martin Daněk a Jan Čmejla.“

„Po letech se jednou vrátí na závěr Beethovenova Devátá symfonie.“   

Pětasedmdesátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro bude mít zahajovací koncert neobvykle už 7. května, kdy do české metropole přijedou Berlínští filharmonikové se svým novým šéfdirigentem Kirillem Petrenkem. Zahrají hudbu Gustava Mahlera. Tradiční Má vlast, v roce 2020 s Českou filharmonií a Semjonem Byčkovem, bude potom v úterý 12. května koncertní Poctou Bedřichu Smetanovi. „Stejně jako v roce 1946, kdy také nezazněla při zahájení,“ podotkl ředitel festivalu Roman Bělor na setkání s novináři.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Bykov-Marco-Bprggreve-kTKSXgJA

„Jakub Hrůša samozřejmě nechce být a není v Bamberku jen dirigentem české hudby, ale Mé vlasti se nešlo vyhnout.“

„K tomu, abychom integrovali debut do systému Pražského jara, nás v dobrém slova smyslu přemluvil Jiří Bělohlávek.“

„Při zvaní dirigentů k tuzemským orchestrům jde o to, aby vedení partnerské instituce nepřijalo hosta jen se skřípěním zubů.“

Festival Pražské jaro zahájí v roce 2020 Smetanovou Mou vlastí Česká filharmonie, a to s šéfdirigentem Semjonem Byčkovem. Protože však vůbec poprvé společně uvedou cyklus symfonických básní už letos v říjnu, ve vlastní sezóně, chystají organizátoři festivalu na 12. května zatím blíže nespecifikované ozvláštnění. Navíc ještě předtím, 7. května, bude mimořádný prolog Pražského jara patřit Berlínským filharmonikům.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
Phil181011036

„Komplet českému repertoáru jsem se bránil – nechci být zaškatulkován. Ale dělat osvětu chci. Proto Kabeláčovo Mysterium času a Dvořákův Othello.“

„Na koncertě očekávají nejen jasnost záměru, ale také nápady, o kterých se nemluvilo. Musí to být s adrenalinem.“

„Vídeňští filharmonikové jsou opravdu poslední z těch nejlepších orchestrů na světě, které jsem dosud na koncertě nepoznal.“

Jakub Hrůša je podruhé pozván k Berlínským filharmonikům. Téměř doslova do roka a do dne od tamního debutu. V polovině letošního prosince bude v sále Filharmonie v německé metropoli dirigovat Kabeláčovo Mysterium času, Dvořákovu symfonickou báseň Othello, Berliozovu lyrickou scénu Kleopatra a suitu z baletu Podivuhodný mandarína od Bély Bartóka. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz prorokuje, že v zahraniční skutečně nastává čas pro objevování hudby Miloslava Kabeláče. Ale hlavně popisuje, jak si jeden z nejlepších orchestrů světa vybírá a zve hosty, jak pro ně koncipoval svůj program a jaké to s nimi je při zkouškách a na koncertě. Pochopitelně jsem skákal radostí a nesmírně si toho vážím, usmívá se, když vzpomíná na nečekaně rychlé nové pozvání.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

„Chtěl jsem přesvědčit svého bývalého profesora, že jsem se někam posunul.“

„Dřív jsem hrával se zavřenýma očima, ale s tím jsem už přestal.“

„Za dva měsíce mi bude třicet a většina soutěží je do třiceti.“

Vítězem oboru hoboj Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro se stal Čech, zkušený a sympatický hudebník Martin Daněk. Atmosféra finále soutěže se celý den nesla ve velmi přátelském duchu, přestože nebylo vůbec zřejmé, jaké výsledky vyhlášení přinese. Martin Daněk na soutěž přiletěl ze Švýcarska, kde v současnosti žije a koncertuje. Od vítězství v soutěži Pražské jaro si ale mimo jiné slibuje, že se bude do České republiky odteď vracet častěji, v roli interpreta. O svoje první dojmy z vítězství se podělil v následujícím rozhovoru.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

„Martin Daněk zvítězil zaslouženě.“

„Jednu věc AMU poskytnout nedokáže - konkurenci.“

„Veverka dostal se svou koncepcí divokou kartu; a byl originální a úspěšný.“

Po 33 letech se dalším českým držitelem 1. ceny v mezinárodní hobojové soutěži Pražského jara stal devětadvacetiletý Martin Daněk. Zvítězil zaslouženě. Celou soutěží prošel suverénním způsobem, jeho hra zaujala vyzrálým přednesem i krásnou barvou tónu. V jeho prospěch rozhodl určitě i fakt, že hrál na rozdíl od ostatních soutěžících spolehlivě a bez chyb.

 
Zveřejněno v MladíPlus
2

„Pokud bych měl tedy první kolo přirovnat ke gurmánskému zážitku, řekl bych, že šlo o velmi chutný první chod…“

„Teprve ve finále přijdou ty nejtěžší chvíle pro porotu, v momentech, v kterých se budeme přibližovat ke konečnému rozhodnutí o vítězi.“

„Když jsem si na začátku soutěže ještě čistě ze zvědavosti procházel seznam soutěžících, napočítal jsem něco přes polovinu jmen, která jsem znal.“

Sólista Berlínských filharmoniků na anglický roh, člen souboru Ensemble Berlin Prag, vyučující na Hochschule für Musik Hanns Eisler v Berlíně, otec šestí dětí a předseda poroty oboru hoboj na letošní soutěži Pražské jaro. Pokud by se přeložilo jeho německé jméno, byl by to Dominik Tkadlec. Ve své profesi ale používá místo tkalcovského stavu spíše svůj hudební nástroj, pomocí kterého neprodukuje textilie, ale hudbu. V originále se jmenuje Dominik Wollenweber. Setkávám se s ním v kavárně HAMU, kde si pochvaluje vydatný oběd se členy poroty a vedením soutěže, který má právě za sebou.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
001

„Takové hudební večery již v Goethe-Institutu probíhaly a podle pořadatelů je nejvyšší čas je obnovit.“

„Spíše uměřený Dominik Wollenweber jako by nechával prostor pro dramatičnost a vzrušenost Veverkovu partu.“

„Brittenových Šest metamorfóz je hudební skvost, ve kterém hobojista může předvést jak všechny barevné odstíny nástroje, tak své umění.“

V předvečer prvního soutěžního dne hobojistů na Mezinárodní hudební soutěži Pražské jaro vystoupili dva z porotců – Vilém Veverka a jeho učitel a kolega Dominik Wollenweber – na komorním koncertě, který uspořádal Goethe-Institut. Společně tam v úterý zahráli Invence pro dva hoboje Isanga Yuna.  Vilém Veverka se poté představil v Šesti metamorfózách podle Ovidia, opusu op. 49 pro hoboj sólo od Benjamina Brittena.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
190227CFRattleKozenaONeillwebres24cPetraHajska

„Brexit? Jako kdyby si obyvatelé Pompejí odhlasovali výbuch Vesuvu v domnění, že je dobrý nápad zjistit, co se bude dít.“

„Když mu bylo devět, pořídil si svou úplně první gramofonovou desku. A na ní byl Dvořákův Zlatý kolovrat s Českou filharmonií.“

„Píseň o zemi a Zlatý kolovrat si nejsou zas až tak vzdáleny. Není rozmar, že jsem program takto sestavil.“

Když byl minulý týden v Praze Sir Simon Rattle, pojal svůj pobyt spojený s dirigentským debutem u České filharmonie také hodně soukromě. Mimo jiné prý byl s dětmi v zoologické zahradě. Volného času tedy zbylo ještě méně než jindy, poskytl proto českým médiím jediný rozhovor. Byl to ten, který vysílala stanice Vltava. Zaujal v něm vedle úvah o Mahlerově hudbě také jednoznačně kritický postoj k Brexitu.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
středa, 30 leden 2019 07:25

FOK pozval mistra hoboje Albrechta Mayera

AlbrechtMayercKlausWeddig

„Nemělo by se plýtvat tituly, ale Albrecht Mayer je král hoboje.“

„O hoboji se říká, že je svým tónem nejblíž zvuku lidskému hlasu.“

„Pozvání Albrechta Mayera navazuje na pravidelnou spolupráci s Berlínskými filharmoniky.“

První hobojista Berlínských filharmoniků, uznávaný sólista i vyhledávaný komorní hráč ALBRECHT MAYER vystoupí ve středu a ve čtvrtek v pražském Obecním domě spolu se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK a pod taktovkou Tomáše Braunera, který zaskočí za nemocného šéfdirigenta Pietari Inkinena. Pražskému publiku zahraje 30. a 31. ledna napřed hobojový koncert Ralpha Vaughana Williamse a také skladbu Náhrobek Couperinův Maurice Ravela. Dílo bylo upraveno Joachimem Schmeisserem právě pro Albrechta Mayera a smyčcový orchestr a v této verzi zazní v Česku vůbec poprvé. Třetím bodem v programu pak bude Pastorální symfonie Ludwiga van Beethovena.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
tchaikovsky-4-low

„Rozumíme hudebně i lidsky.“

„Vždy znovu mne překvapí, jak tvořivě a přitom profesionálně dokonale orchestry pod Jakubem hrají.“

„Naplňuje mne hrdostí, že česká hudba není ve světě vnímána jen jako cosi exotického na zpestření zaběhnuté dramaturgie.“

Dva špičkoví čeští hudebníci, klavírista Ivo Kahánek a dirigent Jakub Hrůša pomalu dokončují společný projekt. V pátek a v sobotu, 18. a 19. ledna přednesou Koncert pro klavír a orchestr č. 4 „Inkantace“ Bohuslava Martinů. Současně tak završí nahrávání dvou významných českých koncertních děl, zmíněného Martinů a Koncertu pro klavír a orchestr g moll Antonína Dvořáka. Koncerty se konají v domovském sále Bamberger Symphoniker, které Jakub Hrůša už třetím rokem vede. CD vydá Supraphon letos na podzim.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
čtvrtek, 10 leden 2019 11:40

FOK v Japonsku

DSC00057

„Akustika ve všech japonských sálech, ve kterých hrajeme, je na neuvěřitelně vysoké úrovni.“

„Daishin Kashimoto si jako malý vybral housle, protože mu přišly jako dvě hračky najednou, měl i luk.“

„Strýc Kanon Matsudy, astrolog, jí předpověděl, že bude výborná klavíristka.“

Na velkém turné v Japonsku je od 3. ledna Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK se svým šéfdirigentem Pietari Inkinenem. Právě v těchto chvílích našeho času koncertuje v Sapporu. Na programu turné je Čajkovského Pátá symfonie a jeho První klavírní koncert v podání Kanon Matsudy, z českého repertoáru pak Dvořákova Novosvětská nebo Slovanské tance, Smetanova Má vlast a také Houslový koncert Johannesa Brahmse s Daishinem Kashimotem, který s FOKem vystoupil i před Vánoci v pražském Obecním domě.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
pondělí, 31 prosinec 2018 08:00

Hudební přelom roku

03

Vídeňská státní opera dává na Silvestra Straussovu operetu Netopýr, brněnské Národní divadlo Smetanovu Prodanou nevěstu. Stejně silnou tradicí je pak v rakouské metropoli Novoroční koncert Vídeňských filharmoniků s oblíbenými tanečními a pochodovými melodiemi dynastie Straussů, zatímco v české metropoli Pražští symfonikové jako obvykle zahrají v první den roku Dvořákovy Slovanské tance. V přehledu koncertů a divadelních představení připravených v tuzemsku a v blízké cizině na přelom roků 2018 a 2019 přinášíme podrobnosti i o programu České filharmonie a Filharmonie Brno nebo Berlínských filharmoniků a připomínáme, že v Mnichově diriguje v těchto dnech Prodanou nevěstu Tomáš Hanus.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
Petrenko-473513311952409954836804798787303429373952o

„Matiné o jedenástej hodine majú veľmi príjemnú atmosféru.“

„Na koncerte nevystúpil sólista, v konečnom dôsledku však bolo sólistov hneď dvadsaťtri.“

„Petrenko symfónii rozumel ako naozaj skôr kontemplatívnej, miestami až meditatívnej kompozícii.“

V poradí tretí abonentný koncert Viedenských filharmonikov sa skladal čisto z diel autorov nemeckého pôvodu: Rudiho Stephana, Richarda Straussa a Johannesa Brahmsa. Taktovku nad orchestrom prebral v dňoch 8. a 9. decembra nastávajúci dirigent Berlínských filharmonikov Kirill Petrenko, ktorý Viedenskú viedol k pochopeným, neokázalým interpretáciám. 

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Phil181011133

"Orchestr je jako samo město, originální v mnohosti, a to Jakubovi Hrůšovi očividně sedí!" 

"Zimmermann neměl s technicky náročnou materií koncertu sebemenší 
problém." 

"Akustika sálu odkryla nečekané momenty, například nezapomenutelnou 
průzračnost hudby." 

Debut Jakuba Hrůši s Berlínskými filharmoniky se neobešel bez české hudby. Stejně jako při hostování v Londýně, i tentokrát zvolil šéfdirigent Bamberských symfoniků čistě český program, kde mohl nejautentičtěji ukázat, v čem tkvějí jeho dirigentské kvality. A to nejen ve Dvořákově Zlatém kolovratu nebo Janáčkově Tarasu Bulbovi, ale především v Martinů Houslovém koncertu č. 1 s Frankem Peterem Zimmermannem. 

 
Zveřejněno v ReflexePlus
IMG8652-1024x685-1

„Nemůžu se zbavit hlubokého napojení na české tradice, po prvních tónech Mé vlasti jsem měl pocit absolutního domova.“

„Hudební prožitek každého člena orchestru je stejně tak důležitý jako můj.“

„Jeden z nejhezčích způsobů, jak se k orchestru dostat, je mít při všech nárocích klíček k humoru a potěšení.“

JAKUB HRŮŠA se ve čtvrtek 11. října poprvé představí za dirigentským pultem Berlínských filharmoniků. Ve třech večerech uvede  s  prestižním tělesem ryze český repertoár. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se Jakub Hrůša zamyslel nejen nad tímto přelomovým debutem v kariéře (chystáme reflexi pátečního koncertu), ale také obecně nad vztahy mezi dirigentem a orchestry, nad hloubkou propojení s  Bamberskými symfoniky, kterým už je třetí sezonu šéfdirigentem, nad prací s Českou filharmonií i nad provozováním hudby v dnešní době.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus

Poprvé se za dirigentským pultem Berlínských filharmoniků objeví v polovině října Jakub Hrůša, v současnosti šéfdirigent Bamberských symfoniků. Debut se kompletně nese ve znamení české hudby. Ve čtvrtek 11. října, s dvojím opakováním v dalších dnech, zazní v Berlíně v sále Philharmonie Dvořákova symfonická báseň Zlatý kolovrat, Janáčkova rapsodie Taras Bulba a 1. koncert pro housle a orchestr Bohuslava Martinů. Německý sólista Frank Peter Zimmermann je v té souvislosti zmiňován jako velký obdivovatel  zřídka uváděného díla. Skladba z roku 1933 zůstala neprovedena a zapomenuta až do roku 1968, kdy se její rukopis našel v jednom hudebním archivu ve Washingtonu. Při světové premiéře před 45 lety v říjnu 1973 v Chicagu hrál sólový part Josef Suk.

Zveřejněno v AktuálněPlus