3000 Pražský komorní orchestr pokračuje ve své jubilejní sezóně a čeká ho ještě osm koncertů. V pondělí 24. ledna PKO v kostele sv. Šimona a Judy vystoupí s mladou klavíristkou Klárou Gibišovou. Ta se ujme sólového partu v Mozartově Koncertu pro klavír a orchestr A dur, K 414. Dále zaznějí Stamicův Orchestrální kvartet č. 4 F dur, Myslivečkova Sinfonia č. 3 B dur a Mozartovo Divertimento B dur, K 137. Koncertní sál Pražské konzervatoře bude v úterý 8. února patřit souboru Josef Suk Piano Quartet, který přednese Mahlerův Klavírní kvartet a moll – jednovětý, Sukův Klavírní kvartet a moll, op. 1 a Klavírní kvartet č. 3 c moll, op. 60 Johannesa Brahmse. Nedělní dopolední koncerty ve Velkém sále paláce Žofín v novém roce pokračují vystoupením PKO 20. února, kdy si orchestr přizve ke spolupráci hobojistu Viléma Veverku, a to v hobojových koncertech Mozarta a Strausse. V úterý 15. března po boku PKO ve Dvořákově síni Rudolfina zahraje klavírista Lukáš Vondráček, a sice Mozartův Koncert pro klavír a orchestr č. 23 A dur, K 488 a Beethovenův Koncert pro klavír a orchestr č. 4 G dur. Haydnova Symfonie č. 96 D dur bude mezi jednotlivými klavírními koncerty předělem. Dalším hostem orchestru bude violoncellista Jiří Bárta. Neděle 10. dubna bude na Žofíně patřit Haydnovu Koncertu pro violoncello a orchestr č. 1 C dur. Dále zaznějí skladby Mendelssohna-Bartholdyho, Faurého, Piazzoly a Griega. Violoncellistka Alžběta Vlčková je členkou PKO, avšak na koncertě v úterý 19. dubna v kostele sv. Šimona a Judy zahraje sólově, a to v Haydnově Koncertu D dur. Koncert otevře Myslivečkova Sinfonia Es dur a uzavře ho Serenáda pro smyčce E dur Antonína Dvořáka. Do Koncertního sálu Pražské konzervatoře pozve PKO v úterý 3. května Wihanovo kvarteto s hobojistou Vilémem Veverkou. Společně zahrají Mozartův Kvartet pro hoboj, housle, violu a violoncello, K 370 a Brittenův Phantasy Quartet pro hoboj, housle, violu a violoncello. Vedle toho zaznějí ještě skladby Bedřicha Smetany a Maurice Ravela. Dopolední žofínský koncert v neděli 19. června tuto sezónu PKO završí. Bude znít výhradně Mendelssohnova hudba, a sice jeho předehra Hebridy, Symfonie č. 4 A dur Italská a na závěr slavný Houslový koncert, jehož sólového partu se ujme Pavel Šporcl.

Zveřejněno v AktuálněPlus

Národní divadlo Brno hraje 2. prosince v tomto roce zatím naposledy novou inscenaci Brittenovy opery Peter Grimes. Další tři reprízy plánuje na jaro. Jeho ředitel Martin Glaser v podcastu portálu KlasikaPlus.cz říká, že přichází doba, kdy se některé tituly budou čím dál zřetelněji držet na repertoáru podstatně kratší dobu než pár nejznámějších a nejoblíbenějších oper, schopných lákat diváky opakovaně a stále a uváděných proto po léta. Takové lze spočítat na prstech jedné či dvou rukou a Martin Glaser některé z nich jmenuje. Současně však připouští, že by výjimečná moderní operní díla se silnými příběhy a úžasnou hudbou – jako je právě Brittenův Peter Grimes, nebo jako jsou Řecké pašije od Bohuslava Martinů, které se v Brně také hrají od letošního podzimu – přece jen možná mohla přinést do konzervativních zvyků publika nové podněty, dát hudebnímu divadlu zásadní smysl… a se zaběhnutým repertoárem pak trochu zahýbat. Vedle toho ovšem jsou a zůstanou jako brněnská specialita Janáčkovy opery, které město, kde skladatel žil, uvádí a bude uvádět určitě častěji a pravidelněji než jiné evropské scény.

 

 

Zveřejněno v AudioPlus
4001

„Brittenova opera opět po létech slavila úspěch a potvrdila, že i soudobá opera může být zábavná a publiku přístupná.“

„V českém prostředí si vydobyla celkem sedm nastudování, je tedy nejúspěšnější Brittenovou operou u nás.“

„Janě Tajovské Krajčovičové se podařilo vytvořit velmi povedené a veselé představení, plné přirozených situací a veselých gagů, při zachování základního charakteru opery, tedy karikatury.“

V pátek 26. listopadu se derniérou uzavřela série operních představení Komorní opery Janáčkovy akademie múzických umění s inscenací Albert Herring. Studenti obou fakult a hosté operní dílo Benjamina Brittena provedli na své domovské scéně, v Divadle na Orlí, celkem šestkrát, a to počínaje minulou sobotou.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
3000

„Šlo vlastně v tom druhém poválečném roce ještě stále o málem soudobou hudbu.“

„Sedmdesát let je v případě obou děl dost na to, aby bylo jasné, že jejich autoři jsou klasici dvacátého století.“

„Ani sto let nemusí být pro umělecké dílo dostatečnou legitimací k definitivnímu spočinutí v přihrádce s názvem Bezvýhradně přijímáno.“

Sté jubileum Janáčkovy Káti Kabanové, které připadlo na 23. listopad, stejně jako sedmdesát let od prvního uvedení Brittenova Billyho Budda náležející k datu 1. prosince nebo stejné výročí Stravinského opery Život prostopášníka, umístěné v kalendáři k letošnímu 11. září, neupozorňují na nic menšího, než že se řada uměleckých děl, nedávno ještě moderních, ba současných, stává pomalu ale jistě klasikou. To, že se některé událostí neúprosně čím dál víc propadají kamsi do vzdálené minulosti, potvrzuje i káhirská premiéra Verdiho Aidy. Bude se od ní 24. prosince připomínat už sto padesát let.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
1114

Studenti Janáčkovy akademie múzických umění v Brně a její hosté nastudovali v tuzemsku nejuváděnější operu britského skladatele Benjamina Brittena Albert Herring. Premiéry nové inscenace Komorní opera uvede v sobotu 20. a v neděli 21. listopadu, čtyři reprízy odehraje 22., 24., 25. a 26. listopadu. Všechna představení se konají v Divadle na Orlí od 19 hodin.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
515522989673d9bf0d28fk

„Baladická opera ihned vyvolala velkou pozornost. Nejen jako první nová anglická opera, ale jako mezinárodně srozumitelné, nadčasové, mimořádně působivé hudební divadlo.“

„Brittenova opera je sociálním dramatem, ale ne v prvním plánu. Víc je básní. O lidských osudech, o těžkosti žití… a hodně o moři.“

„Sympatické je, že se David Radok noblesně vyhnul možným náznakům, že rybář své učedníky zneužíval.“

Brittenova opera Peter Grimes se hrála v Brně hned dva roky po světové premiéře. Příští rok to bude už pětasedmdesát let. V Praze byla na programu před čtyřiceti lety. Do třetice teď její návrat před české publikum dostal tu nejlepší možnou podobu. Jednu z nejúžasnějších oper dvacátého století, temný příběh z rybářského městečka na anglickém pobřeží, vypravil režijně a scénograficky David Radok a hudebně Marko Ivanović. Exkluzivní inscenace, která měla v sobotu premiéru, se bude hrát jen několikrát; ale tím spíše je to počin, který svou ojedinělostí i vydařeností může vejít do tuzemské divadelní historie.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
veb-Aldeburgh-PB040738

„Britten se narodil u moře, vyrůstal za zvuku moře a žil u moře. Patřilo k jeho stálé inspiraci.“

„V 50. letech stála homosexualita v Británii ještě mimo zákon. Však také Britten s Pearsem asi budili občas pozornost.“

„Většina hudby vznikala v jeho představě, zejména při dlouhých odpoledních procházkách se psem, které pravidelně podnikal v okolí domu nebo po pobřeží.“

Místo, kde tvořil a s Peterem Pearsem žil Benjamin Britten, se jmenuje Aldeburgh. Leží na východním pobřeží Anglie. A dějiště Brittenovy opery Peter Grimes, jejíž nová inscenace má v sobotu premiéru v Janáčkově divadle v Brně? Jako by mu z oka vypadlo. Není divu. George Crabbe, autor básnické knihy The Borough, předlohy k tomuto hudebnímu dramatu, tam žil také.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
1000

Národní divadlo Brno zve na premiéru Brittenovy opery Peter Grimes, která se bude konat v Janáčkově divadle v sobotu 9. října, nezvykle už od 18 hodin. Dílo mělo svou československou premiéru právě v Brně, a to v červnu roku 1947. Nyní se vrací po téměř pětasedmdesáti letech, aby se po úspěšné inscenaci Juliette / Lidský hlas stalo dalším projektem týmu dirigenta Marko Ivanoviće, režiséra Davida Radoka, sopranistky Jany Šrejma Kačírkové a švédského tenoristy Joachima Bäckströma v titulní roli. Dále jsou obsazeni Jana Hrochová, Andrea Široká, Tereza Kyzlinková, Svatopluk Sem, Jitka Sapara Fischerová, Jan Šťáva, Jiří Hájek, Vít Nosek, Petr Levíček, David Nykl a další. Opera bude letos na programu ještě 13., 16. a 26. října a pak 2. prosince.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

4457 Ženské komorní sbory, brněnský Auris Brunensis a bratislavský Les Sirènes, zvou na čtyři koncerty v rámci projektu přeshraniční spolupráce. První z nich se bude konat tuto sobotu 9. října v Brně, v bazilice Nanebevzetí Panny Marie od 19:30 hodin. Zaznějí tam skladby Poulenca, Řezníčka, Brittena, klasika renesanční tvorby a další. Hned v neděli od 17 hodin v kostele Jména Panny Marie ve Křtinách vystoupí Auris Brunensis pod vedením své sbormistryně Terezy Toufarové a sbormistra Les Sirènes Lukáše Kunsta. Koncert duchovní hudby v rámci cyklu benefičních koncertů na záchranu historických varhan v Pouzdřanech se bude konat v sobotu 16. října od 19 hodin, a sice v tamním kostele svatých Mikuláše a Václava. Vystoupí tam opět oba sbory a na varhany bude hrát Martin Jakubíček. V neděli pak Auris Brunensis a Les Sirènes zazpívají v Bratislavě, a to v evangelickém kostele na Petržalce od 19 hodin.

Zveřejněno v AktuálněPlus
pondělí, 27 září 2021 07:53

SOČR v pátek slavnostně zahájí sezónu

G-MonteroAnders-BrogaardII

Slavnostní zahajovací koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu přinese první vystoupení rezidenční umělkyně sezóny, venezuelské klavíristky Gabriely Montero. V pátek 1. října se pod taktovkou šéfdirigenta orchestru Alexandera Liebreicha představí v sólovém partu Čajkovského Koncertu b moll. Večer uvede Dvořákova předehra Othello a završí ho ikonická skladba – balet Igora Stravinského Svěcení jara. Touto sezónou spolupráce s Alexanderem Liebreichem v roli šéfdirigenta SOČRu končí. Koncert se bude konat ve Dvořákově síni Rudolfina od 19:30 hodin a bude ho přenášet Český rozhlas na stanici Vltava.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
501

NeoKlasik orchestr pořádá ve čtvrtek 30. září od 19:30 hodin pietní akt v Sále Martinů na Hudební a taneční fakultě AMU v Praze. Koncert bude také streamován online na oficiálním YouTube kanálu a Facebooku tělesa. Hlavní ideou tohoto projektu je upozornit na masakr v rokli Babí Jar nedaleko ukrajinské metropole Kyjeva, na historickou událost související s masovým vyvražďováním Židů, která se odehrála 29. až 30. září roku 1941. Připomínka se uskuteční ve formě důstojného vzpomínkového koncertu přesně osmdesát let od této tragédie. Večer zahrnuje dvě skladby, které představují jakousi modlitbu – pietní akt – k uctění památky obětí tehdejšího masakru. Má tedy nejenom kulturní, ale i celospolečenský přesah.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
100

„Dvacet let je dlouhá doba, a právě tolik času už uběhlo od prvního koncertu hudebního festivalu v České Lípě.“

„Sbormistr Lukáš Vasilek se nebál ze sboru ‚vydolovat‘ emoce, které při interpretaci Palestrinova díla často chybějí.“

„Nesnadného úkolu premiérovat soudobou skladbu se obě zúčastněná tělesa zhostila se ctí. Ohlas publika na provedení byl velice příznivý, což má hodnotu samo o sobě.“

Předskokanem před oficiálním zahajovacím koncertem dvacátého ročníku festivalu Lípa Musica se 4. září stal také Narozeninový galakoncert. Na něm v bazilice Všech svatých v České Lípě vystoupil sbor Martinů Voices pod vedením Lukáše Vasilka v doprovodu Pavel Haas Quartetu. Koncert, dramaturgicky vystavěný od zástupců renesanční vokální polyfonie přes Brahmse až k Brittenovi, vyvrcholil uvedením skladby zkomponované speciálně pro tuto příležitost.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
106

Vyhlašujeme výherce vstupenek na první z koncertů souboru Pavel Haas Quartet na MHF Lípa Musica.

Večer nese podtitul Domov. Koná se v sobotu 4. září od 19 hodin v České Lípě, v Klášterní bazilice Všech svatých. Zazní na něm skladby Giovanni Pierluigiho da Palestriny, Johannesa Brahmse, Benjamina Brittena a světová premiéra z pera Ľubici Čekovské, která vznikla na objednávku festivalu a dala jméno celému večeru. Po boku kvarteta vystoupí také Martinů Voices pod vedením Lukáše Vasilka. RozhovorPlus s Pavel Haas Quartet si můžete připomenout ZDE.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
106

Vyhlašujeme soutěž o vstupenky na první z koncertů souboru Pavel Haas Quartet na MHF Lípa Musica.

Večer nese podtitul Domov. Koná se v sobotu 4. září od 19 hodin v České Lípě, v Klášterní bazilice Všech svatých. Zazní na něm skladby Giovanni Pierluigiho da Palestriny, Johannesa Brahmse, Benjamina Brittena a světová premiéra z pera Ľubici Čekovské, která vznikla na objednávku festivalu a dala jméno celému večeru. Po boku kvarteta vystoupí také Martinů Voices pod vedením Lukáše Vasilka. RozhovorPlus s Pavel Haas Quartet si můžete připomenout ZDE.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
100

Open air koncertem slavnostně zahájí 1. září svoji další sezónu Národní divadlo Brno. Nabídne v ní pět operních premiér, tři baletní a k nim festival Dance Brno 2021, Mezinárodní baletní soutěž Brno, Choreografický ateliér, oslavy Mezinárodního dne tance, Open Air představení na Biskupském dvoře, zájezdy a koncerty. Festival Janáček Brno nabídne dovětek roku 2020 a představí ročník 2022 a hudebním svátkem budou i dva mimořádné koncerty věnované oslavě životního jubilea Richarda Nováka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2020

„Opery se rozmrazují naštěstí mnohem snadněji než ´zmražené´ činohry.“

„Věřím, že festivalové publikum přijímá představení s jakousi nepsanou dohodou, že zkrátka nemůže vidět komplexní tvar, který vznikl v divadle. Snad genius loci a volná obloha nad našimi hlavami tu ztrátu alespoň trochu vynahradí.“

„Naše plány jsou docela ambiciózní a zároveň věřím, že i divácky velmi atraktivní.“

Brněnská Janáčkova opera jede na Národní festival Smetanova Litomyšl se dvěma novými inscenacemi, Pucciniho Bohémou a Čajkovského Evženem Oněginem. První hraje na zámeckém nádvoří v sobotu, druhou v neděli. Ředitel Národního divadla Brno v té souvislosti v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz a pro Noviny Smetanovy Litomyšle uvažuje nad přizpůsobováním inscenací pro uvádění na open air letních scénách, vyjadřuje naději, že nás politici konečně přestanou sužovat restrikcemi, které podle něj postrádají elementární logiku, přibližuje práci v době protipandemických omezení, prozrazuje, co se chystá na příští sezónu… a zdůrazňuje, jak důležití jsou diváci. Věří, že se publikum co nejdříve vrátí…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
111

„Právě tehdy se otevřel prostor pro úvahy, jestli přítomnost v sále s tisícovku míst, ale jen třemi stovkami diváků, je více radostí, nebo ještě stále depresí.“

„Nápad oslovit Václava Lukse, aby připravil jako mezinárodní projekt Mou vlast ve zvuku dobových nástrojů a ve světle tehdejší interpretační praxe, by jinak, nebýt covidu, letos (a možná ještě několik let) nevznikl.“

„Kdo si nedal pozor, propásl nejen Pražské jaro, ale i jaro v Praze.“

Sklenice s padesáti procenty tekutiny je buď poloplná, nebo poloprázdná. Záleží na úhlu pohledu, na postoji pozorovatele, na spíše optimistickém, nebo spíše pesimistickém pohledu. Stejně může dopadnout ohlédnutí za festivalem Pražské jaro. Už druhý ročník se konal-nekonal. Už podruhé byl program pozměněn na variantu umožňující udržet cennou značku za každou cenu a viditelně a slyšitelně naživu a schopnou symbolizovat nezničitelnost znějící hudby. Šestasedmdesátý ročník Pražského jara v tradičním slova smyslu jakoby nebyl, ale v nově nastavených podmínkách, dříve a v normálním světě nemyslitelných, existenci obhájil a životnost prokázal a udržel.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
fuchs-44890011280

Dny slezských varhan ovládnou víkendový program MHF Leoše Janáčka. Konají se už počtvrté a divákům opět představí pozoruhodné královské nástroje slezského regionu. V Ostravě dnes večer zahraje Petr Čech, v sobotu v Kravařích Roman Perucki a v Ludgeřovicích francouzský varhaník Thierry Eschaich. Program Janáčkova festivalu navíc po celý červen zabaví i děti a jejich rodiče.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
17395767354

Tradičně v Obecním domě se dnes večer završí 76. ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Zahraje Česká filharmonie, kterou povede Mark Wigglesworth. Jako sólista v Brittenově písňovém cyklu Les Illuminations na texty francouzského básníka Arthura Rimbauda vystoupí tenorista Petr Nekoranec. Koncert otevře druhá věta z Mahlerovy Třetí symfonie s podtitulem „Co mi vyprávějí květiny na louce“ a večer pak zakončí Beethovenova Symfonie č. 6 „Pastorální“. Koncert se uskuteční  s obecenstvem v sále, zároveň ho v přímém přenosu odvysílá festival na svém webu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1003

„Roku 1972 byla založena Nadace pro udělování Hudební ceny Ernsta von Siemense s cílem pravidelně oceňovat špičkové osobnosti světové klasické hudby.“

„Druhá z cen se postupně vyprofilovala jako speciální podpora významným skladatelům soudobé hudby.“

„Slavnostní večer se letos uskuteční 15. června v mnichovském Divadle prince regenta, poprvé skoro za padesát let bez diváků v sále.“

Průmyslový gigant Siemens, jehož centrála sídlí v Mnichově, zaměstnává po celém světě kolem tří set tisíc lidí. Plná desetina z nich se věnuje výzkumu a vývoji. Před pandemií se roční obrat šplhal k osmdesáti miliardám eur, čistý zisk činil 5,6 miliard v téže měně. Ne, nespletl jsem se, pro které médium tento článek píši… Řeč je totiž o firmě, která od roku 1974 stojí za každoročním udělováním ceny v klasice, která je – díky své finanční odměně i společenské prestiži – přezdívána „Nobelova cena v hudbě“. Kromě hlavního ocenění, věnovaného významné osobnosti, se ovšem udělují ještě další. V roce 2020 se tak mezi vítěze rozdělilo 5,6 miliónů eur. Neboli pro nás, přivyklým domácím poměrům v hudební kultuře, nepředstavitelná částka 140 miliónů korun. A to vše díky jednomu jedinému muži, který se kdysi zároveň nudil i styděl.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
Strana 1 z 4