„Pod taktovkou šéfdirigenta Daniela Spawa, který se do čela orchestru postavil v roce 2020 po svém působení v divadle v Hofu a Zemském divadle v Linci, vyzněla Čajkovského hudba sice technicky dokonale, bohužel ale bez napětí, prudších kontrastů, působivější agogiky a hlubšího emocionálního ponoru.“
„Rumunský klavírista Ioan Dragoš Dimitriu prvotřídním výkonem nezůstal nic dlužen své pověsti laureáta početných klavírních soutěží. Představil se jako temperamentní hudebník, nikterak však neomračující efektními gesty. Jeho spolupráce s orchestrem byla příkladná.“
„V Beethovenově symfonii mladý americký dirigent předvedl se svým orchestrem vskutku minuciózní práci, založenou na dokonalé technické souhře a vcelku jemnější dynamické hladině. I když hudba zněla na soudobé nástroje, akustika barokního divadla dirigentovi dovolila, aby se interpretace co nejvíce přiblížila autentickému pojetí, tedy zvukovosti Beethovenovy doby.“
Již potřetí byli na festival Musica Bayreuth pozváni Bad Reichenhallští filharmonici. Orchestr proslulého alpského lázeňského města je jediným symfonickým profesionálním tělesem jihovýchodního Bavorska. Do multižánrové programové skladby letošního hudebního maratonu přispěli vedle Bamberských symfoniků (jejich koncertem se letošní festival 22. června uzavře) klasickou symfonickou tvorbou. Motto jejich koncertu v sobotu 13. května v Markraběcím operním divadle znělo „Láska a světlo“.
„Provedení bylo naprosto přesvědčivé, jistě i díky bohaté dirigentské zkušenosti Leoše Svárovského.“
„Někteří posluchači klasických koncertů mají duchovní kantátu Stabat Mater spojenu pouze s Antonínem Dvořákem.“
„Přestože poslech díla mohl být pro některé posluchače doslova emočně vyčerpávající, nezbývá než smeknout jak před dílem samým, tak před náročností jeho nastudování a provedení.“
Bohatá a žánrově pestrá 45. koncertní sezóna Filharmonie Hradec Králové nabídla kromě šesti abonentních řad i tři mimořádné koncerty. Ten, který se uskutečnil 3. dubna 2023, byl mimořádný. Hradecká filharmonie pod vedením zkušeného Leoše Svárovského uvedla Stabat Mater Petra Fialy (*25. 3. 1943), světově uznávaného brněnského sbormistra, skladatele a pedagoga, zakladatele proslulého Českého filharmonického sboru Brno. Stalo se tak krátce po světové premiéře tohoto díla ve Zlíně (Filharmonie Zlín, Robert Kružík, 22. 3. 23) a následném slavnostním provedení k autorovu jubileu v brněnském Besedním domě, dne 26. března za přítomnosti předsedy vlády Petra Fialy, skladatelova jmenovce. Aktuálnímu vyznění přispělo i vhodné načasování. Dílo je věnováno památce Jiřího Bělohlávka, přičemž na podzim se na jeho provedení chystá i Jakub Hrůša s Bamberskými symfoniky. Kromě obligátního spojení orchestru se smíšeným sborem, svěřil Petr Fiala významnou úlohu i sólové viole, tedy trpící Matce Boží, jejíhož náročného partu se ujala autorova dcera Kristina Fialová, v současné době i ve světovém měřítku špičková interpretka tohoto nástroje.
Světové hudební časopisy a zástupci mezinárodních kulturních institucí vybrali z letošních nahrávek pro nominace v kategorii Symfonická hudba na ceny ICMA i tři, které vznikly ve spolupráci Jakuba Hrůši a Bamberských symfoniků. Nominovány byly dva záznamy, kterými Bamberští symfonikové uzavírají nahrávací cyklus Brahms–Dvořák u společnosti Tudor. Z Deutsche Grammophon je do nominací zařazeno CD obsahující Symfonii č. 1 E dur Hanse Rotta, Mahlerovu skladbu zvanou Blumine a Brucknerovo Symfonické preludium. Vítězové budou oznámeni 18. ledna příštího roku.
Dirigent Jakub Hrůša na Salcburském festivalu, který je spojen s největšími dirigentskými legendami jako Toscanini nebo Karajan, vystoupí poprvé. Premiéra opery Leoše Janáčka Káťa Kabanová se pod jeho vedením bude konat v neděli 7. srpna. Reprízy následují 11., 14., 21., 26. a 29. srpna v sále Felsenreitschule, který pojme až čtrnáct set diváků. Spolu se sopranistkou Corinne Winters, která ztvární titulní roli Káti, se představí Evelyn Herlitzius jako Kabanicha, David Butt Philip jako Boris, Jaroslav Březina jako Tichon, Benjamin Hulett jako Kudrjáš, Jarmila Balážová v roli Varvary a Jens Larsen jako Dikoj.
V nominacích na německé ceny Opus Klassik 2022 se objevila dvě česká jména. Jakub Hrůša jako Dirigent roku a klavírista Ivo Kahánek v kategorii Sólová instrumentální nahrávka. Hrůša zaujal nahrávkou Brucknerovy Čtvrté symfonie, pořízenou s Bamberskými symfoniky. Jejich unikátní CD se všemi třemi autorskými verzemi díla už letos získalo cenu International Classical Music Award v kategorii Symfonická hudba. Kahánek je nominován za čtyřdiskové album mapující kompletní klavírní dílo Antonína Dvořáka. Titul figuroval na sklonku roku 2021 mezi počiny nominovanými na International Classical Music Award v kategorii sólových nástrojů a v tuzemsku letos obdržel Cenu Anděl v kategorii Klasická hudba… Ceny Opus Klassik budou vítězům předány v Berlíně ve dnech 7. až 9. října. Jsou udělovány v 27 kategoriích. Odborná porota složená z recenzentů, zástupců nahrávacího průmyslu a uměleckých osobností vybírá z nahrávek na německém trhu, které zaznamenaly výrazné ohlasy a obdržely nejlepší hodnocení v odborných periodikách. V každé kategorii je několik desítek nominací... Ivo Kahánek a Jakub Hrůša s Bamberskými symfoniky už také jedno ocenění převzali společně, a to domácí Cenu Anděl za rok 2019 v kategorii klasické hudby za album s klavírními koncerty Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů.
Jakub Hrůša právě s úspěchem uzavírá svoji první sezónu v pozici hlavního hostujícího dirigenta legendárního italského orchestru Santa Cecilia v Římě. Pro závěrečnou trojici koncertů vybral Dvořákovu Novosvětskou symfonii a Janáčkovu Glagolskou mši s českými a slovenskými sólisty. Včerejší koncert odměnili diváci nadšeným a dlouhým potleskem. Stejný program zazní ještě dnes a v sobotu.
Nahrávka Brucknerovy Romantické symfonie, kterou pořídil s Bamberskými symfoniky jejich šéfdirigent Jakub Hrůša, získala v kategorii Symfonická hudba prestižní ocenění International Classical Music Awards. Jedinečné album obsahuje všechny tři existující autorské verze 4. symfonie a navíc i bonusové čtvrté CD s fragmenty přechodných verzí díla a s odloženým původním finále. Členy poroty ICMA jsou šéfredaktoři prestižních hudebních časopisů a zástupci významných kulturních institucí z Německa, Turecka, Belgie, Maďarska, Chorvatska, Velké Británie, Itálie, Švýcarska, Ruska, Lucemburska, Polska, Finska, Rakouska a Španělska. Ceny se udělují v šestnácti kategoriích, a to od roku 2011. Nahradily ocenění MIDEM. „Geneze nahrávky byla taková, že jsem se rozhodoval, kterou verzi zahrát na koncertě, a vybral třetí,“ vzpomíná Jakub Hrůša. „Pak mi bylo líto pominout i ty ostatní a navrhl jsem, abychom vše nahráli. Chceme, aby pokud možno každá naše nahrávka standardního repertoáru měla dramaturgicky nějakou přidanou hodnotu. Po kompletu čtyř symfonií Johannesa Brahmse konfrontovaných bezprostředně se čtyřmi posledními symfoniemi Antonína Dvořáka je tohle další počin takového typu." Konkurenty byli tentokrát ve finále Orchestr Bavorské státní opery řízený Kirilem Petrenkem s Mahlerovou Sedmou symfonií a Berlin Barock Solisten s Reinhardem Goebelem a Mozartovou hudbou. Do finále ICMA se Hrůša s Bamberskými probojoval i o rok dříve, tehdy s nahrávkou Smetanovy Mé vlasti. Ceremoniál s předáním cen se uskuteční 21. dubna v sále Philharmonie v Lucemburku. Dirigentem koncertu tam bude Ádám Fischer, který získal ocenění ICMA za celoživotní přínos.
Další nahrávací úspěch si připisuje dirigent Jakub Hrůša. Šéfredaktoři světových hudebních časopisů a zástupci mezinárodních kulturních institucí vybrali pro finálové kolo nominací na ceny ICMA jeho nahrávku Brucknerovy 4. symfonie, kterou pořídil s Bamberskými symfoniky u společnosti Accentus Music. Dostal se tak mezi tři nejlepší interprety v kategorii Symfonická hudba. Výsledky budou známy 18. ledna 2022.
Nahrávka Mahlerovy Čtvrté symfonie, kterou loni pořídili Bamberští symfonikové se svým šéfdirigentem Jakubem Hrůšou a s pěvkyní Annou Lucií Richter, obdržela Cenu německé hudební kritiky. Když v lednu 2020 vyjeli s touto skladbou na turné, netušili, že na dlouho dobu půjde o poslední symfonické dílo, které mohli zahrát posluchačům naživo. „O to víc jsem rád, že se nám během léta 2020 povedlo tuto a CD natočit. V rámci zdravotních restrikcí samozřejmě, s rouškami a s patřičnými rozestupy…,“ vzpomíná Hrůša. Schallplatenkrittik Preis, Cena německé hudební kritiky, je ocenění udělované asociací 160 hudebních kritiků, a to napříč německy mluvícími zeměmi – Německem, Rakouskem a Švýcarskem. V nominaci byla stovka nahrávek z oblasti všech hudebních žánrů, vydaných v tomto prostoru za posledních osmnáct měsíců. Jakub Hrůša, o kterém se hovoří jako o nejvytíženějším českém dirigentovi současnosti, otvírá 7. října sezonu italského orchestru Accademia Nazionale di Santa Cecilia také Mahlerovou hudbou, jeho Symfonií č. 2 „Vzkříšení“. V Římě tak zahájí své působení v pozici hlavního hostujícího dirigenta, paralelní k aktivitám v Bamberku a v Praze. Během této sezony se představí mimo jiné také u Berlínských filharmoniků, Newyorské filharmonie a v Královské opeře Covent Garden v Londýně a vedle toho na mnoha koncertech i turné s Bamberskými symfoniky a opakovaně rovněž s Českou filharmonií, včetně koncertu k výročí 17. listopadu 1989.
„Houslový koncert se vcelku nevýbojně drží ducha pozdního romantismu, ale není třeba hned mluvit o eklekticismu. Je svůj, je Korngoldův.“
„Jan Mráček už není žádný ´mladý příslib´, ale vůdčí osobnost své generace.“
„Posluchači se ´chytli´ i tentokrát, ale nevadilo. Interpretace celého setu Slovanských tanců si tento předčasný aplaus zasloužila.“
Druhý koncert Bamberských symfoniků na festivalu Dvořákova Praha se nesl v lehčím duchu než ten nedělní s Mahlerovou, Straussovou a Foersterovou hudbou. Tentokrát zněla díla Vítězslava Nováka, Ericha Wolfganga Korngolda a Antonína Dvořáka. Šéfdirigent tělesa Jakub Hrůša potvrdil, že spolu mají vzácné detailní porozumění. Bavorskému orchestru to umožňuje i přímo v Praze – v „jámě lvové“ – zahrát i tak speciální záležitost světového repertoáru, jakou jsou Slovanské tance. S výsledkem, za který by se nemusel stydět žádný český orchestr.
„V orchestru panovalo bezvýhradné soustředění, z pódia se linula jemná, čistá krása, tresť hudební lyriky.“
„Kateřině Kněžíkové se podařilo velmi přesně a působivě vyjádřit usmířenou, zklidněnou náladu textů.“
„Jakub Hrůša se za Foersterovu symfonii postavil vášnivě zaujatým způsobem.“
Promyšleně sestavený program, orchestr hrající jako hodinky, dirigent v ideálním průsečíku kultivovanosti, energie a muzikality, sólistka vyzařující odzbrojující čistotu emocí. Takový byl první ze dvou koncertů Bamberských symfoniků na festivalu Dvořákova Praha. V neděli večer zněla v Rudolfinu v jejich podání Mahlerova, Straussova a Foersterova hudba. Dirigoval Jakub Hrůša, zpívala Kateřina Kněžíková.
„Ve Foersterově symfonii jde o velmi osobní prožitek duchovních hodnot, spíše o spiritualitu než náboženskost.“
„Zahrál jsem si taky po mnoha letech veřejně na klavír!“
„Prožitek a vědomí, že přivádíte na svět něco, co tu ještě nebylo, je v určité rovině ještě řádově cennější, než připomínání hodnot minulosti.“
Na Dvořákově Praze dnes večer zahrají Bamberští symfonikové s šéfdirigentem Jakubem Hrůšou a se sopranistkou Kateřinou Kněžíkovou. Otevřou Mahlerovou, Straussovou a Foersterovou hudbou svou rezidenci na festivalu, společnou s Českou filharmonií. Představí se při ní ještě v úterý, a to s Janem Mráčkem, sólistou Korngoldova Houslového koncertu. Jakub Hrůša v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje Foersterovu Symfonii „Veliká noc“, zamýšlí se nad soudobou hudbou, prozrazuje, co všechno ho čeká po pražských koncertech, ale také vzpomíná na svá letní účinkování u Berlínských filharmoniků, na festivalu v Lucernu… a na Ševčíkově akademii v Horažďovicích.
„Projekt Dvořák Collection bude letos věnován komorní hudbě, která je podle Jana Simona výstavní síní české hudební scény.“
„V úterý 14. září se uskuteční koncert Mladých filharmoniků Dvořákovy Prahy s dirigentem Tomášem Netopilem.“
„Festival dá prostor představení rozměrného nahrávacího projektu – čtyř CD s Dvořákovým kompletním klavírním dílem v interpretaci Ivo Kahánka.“
Festival Dvořákova Praha byl loni kvůli omezením mezinárodních kontaktů přehlídkou české interpretační špičky. Letošní program, s odkazem na příznivější epidemickou situaci, prezentují pořadatelé jako návrat ke kombinaci tuzemského a mezinárodního obsazení. Během téměř tří týdnů se v české metropoli představí Vídeňští filharmonikové se čtyřiadevadesátiletým dirigentem Herbertem Blomstedtem, Bamberští symfonikové s šéfdirigentem Jakubem Hrůšou a mezi sólisty mimo jiné klavíristé András Schiff a Boris Giltburg nebo houslista Joshua Bell, který má přijet s londýnským orchestrem Academy of St Martin in the Fields.
„Jsme poškozeni především v ekonomické oblasti.“
„Těšíme se. Spolupracujeme s Jakubem Hrůšou často a budeme z toho mít radost.“
„Čeká nás množství koncertů u nás i v zahraničí. Doufejme, že budou…“
Český filharmonický sbor Brno má za sebou třicáté jubileum. Uplynulé měsíce, po které sice mohl zkoušet, ale nikoli koncertovat, ho ekonomicky poškodily. Teď se už snad zase otvírá budoucnost, těleso směřuje v létě do Německa a Rakouska, má před sebou Janáčkovu Glagolskou mši ve Štrasburku a Verdiho Requiem ve Vídni, podzimní koncerty na Svatováclavském festivalu v Ostravě, brněnské abonentní koncerty… Sbormistr a ředitel tělesa Petr Fiala zmiňuje svou skladbu, která zazní v podání jeho tělesa na festivalu Smetanova Litomyšl, a novinku, kterou nastuduje Jakub Hrůša s Bamberskými symfoniky. A hovoří o tom, že snad posluchači budou zase chodit a všechno se vrátí do původních kolejí…
„Jiřímu Bělohlávkovi jsem nesmírně zavázán! Jeho cena je obrovský závazek nepřestávat pracovat dál, neusínat na vavřínech“
„Všichni, kdo se na pozici koncertního mistra střídáme, jsme velcí kamarádi a nepanuje v naší ladírně žádná rivalita. To mi přijde více než raritní a jsem za to šťastný.“
„Během covidu jsem patřil mezi ty šťastné, i tuto otřesnou dobu jsem prožil s houslemi v rukách.“
Jan Mráček se právě stal třetím laureátem Ceny Jiřího Bělohlávka. Houslista a koncertní mistr České filharmonie převzal ve svých třiceti, které oslaví za pár dní, pomyslnou štafetu po dirigentu Robertu Kružíkovi a předtím po hornistce Kateřině Javůrkové. Cenu mu předala manželka Jiřího Bělohlávka Anna Fejérová v průběhu open air koncertu na zámku Sychrov, kterým orchestr v přímém přenosu ČT art uzavřel svou 125. sezonu.
Dlouho očekávaná kulturní událost se už za pár dní stane skutečností. Od pátku 11. června do pondělí 14. 6. stane náš dirigent Jakub Hrůša v čele Vídeňských filharmoniků, aby s nimi ve vídeňském Musikvereinu a Konzerthausu čtyřikrát provedl cyklus symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast. První z koncertů pořádá Společnost přátel hudby ve Vídni (Gesellschaft der Musikfreunde in Wien), sobotní a nedělní koncerty jsou určené abonentům Vídeňských filharmoniků a pondělní produkce bude součástí vídeňského Mezinárodního hudebního festivalu (Internationales Musikfest). Jakub Hrůša má svůj debut s Vídeňskými filharmoniky už za sebou, a to když v listopadu roku 2019 společně přednesli Dvořákův Karneval, Čajkovského slavný Klavírní koncert č. 1 b moll se sólistou Denisem Matsuevem a Bartókův Koncert pro orchestr. Smetanovu Mou vlast dirigoval a natočil se svými Bamberskými symfoniky. S nimi také s tímto cyklem symfonických básní zahajoval Pražské jaro v roce 2019. V ten samý rok poskytl Jakub Hrůša svého audiovizuálního průvodce ke zveřejnění portálu KlasikaPlus. Článek a streamy s dirigentovým slovem si můžete připomenout zde.
Další Cenu Anděl v řadě si odnáší dirigent Jakub Hrůša a spolu s ním tentokrát klavírista Jan Bartoš a Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Sošku získali za album se skladbami Vítězslava Nováka – Klavírním koncertem a symfonickou básní Toman a lesní panna. V kategorii Klasika s nimi byli za rok 2020 nominováni ještě klarinetista Karel Dohnal za album Czech Music for Clarinet a flétnistka Jana Semerádová za CD Händel, Leclair: Chaconne pro princeznu. Hrůša už Cenu Anděl získal za rok 2019; s ním ji tehdy převzal Ivo Kahánek a orchestr Bamberští symfonikové, a to za album s Klavírním koncertem Antonína Dvořáka a 4. klavírním koncertem „Inkantace“ od Bohuslava Martinů. Ceny Anděl se letos udělovaly potřicáté, ani jubilejní ročník se ale nekonal pro diváky.
„Cyklus zakotvil v repertoáru jako sváteční dílo novodobé české národní hudby. Je pochopitelné, že se stal vůbec první nahrávkou České filharmonie pořízenou pro gramofonové desky.“
„Provedení pražskými konzervatoristy se stalo nezapomenutelným nejen kvůli své výlučnosti, ale i díky výsledku.“
„Provedení po pětadvaceti letech opět s tělesem dobových nástrojů, poprvé zaštítěné v historicky poučené interpretaci domácími silami.“
Smetanova Má vlast prošla za sto čtyřicet let ve třech různých stoletích několika fázemi. Od premiéry v sále na Žofíně v listopadu 1882 k zahajovacímu koncertu Pražského jara v květnu 2021 se nad nimi klene pevný oblouk. V nepřetržité řadě koncertů a souvisejících nahrávek postupně čím dál přesněji krystalizuje nadčasová hodnota skladby. Dnešní uvedení díla v historicky poučené zvukové podobě, očekávané jako událost, je v den výročí úmrtí skladatele nejen obvyklým ikonickým zahájením mezinárodního hudebního festivalu, ale také velkým krokem v interpretační historii cyklu symfonických básní. Téměř jakoby posvátný tuzemský hudební monument ožije v podání souboru dobových nástrojů nezvykle, očištěně, prožitý a promyšlený nově, z trochu jiného úhlu pohledu.
Česká televize přichystala na pondělí 5. dubna od 20:15 hodin záznam Závěrečného koncertu festivalu Janáček Brno 2020, který se uskutečnil 16. října minulého roku formou live streamu z koncertní síně v Bamberku. Na programu Bamberských symfoniků tehdy zazněla Velká suita z Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky v úpravě dirigenta večera Jakuba Hrůši a Alpská symfonie, op. 64 Richarda Strausse.
„Doufáme pevně, že v září se festival uskuteční v plánované podobě a především s diváky.“
„Uvedení Dvořákova oratoria je součástí celotýdenních oslav 1100. výročí úmrtí svaté Ludmily, které vyvrcholí na Tetíně u Berouna.“
„Pro zahajovací koncerty má přijet orchestr Filarmonica della Scala.“
Kombinaci českých a zahraničních interpretů nabízí zveřejněný program čtrnáctého ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha. Pořadatelé vycházejí z předpokladu, že takovou koncepci letos v září pandemická situaci už dovolí. Loni tou dobou zorganizovali jiný než původně připravený program a svěřili ho do rukou tuzemským umělcům, protože mezistátní kontakty nebyly v potřebné míře možné. Pozornost se letos soustředí na provedení Dvořákova oratoria Svatá Ludmila v katedrále sv. Víta, ale také na hostování několika špičkových zahraničních orchestrů.
