000a

„Doprovod cinku Haně Blažíkové a barvě jejího hlasu vysloveně konvenoval.“

„Ve vzduchu se vznášela zvláštní atmosféra duchovního lyrična a název programu Na dechu andělů dával velký smysl.“

„Hana Blažíková nic nešidila a vydala silový výkon, který ovšem nepostrádal ladnost a upřímný projev.“

Nedělní podvečer byl ve znamení pokračování letošního ročníku festivalu Lípa Musica. Během něj se publikum na zámku v Děčíně mohlo poprvé těšit z projektu letošního uměleckého garanta festivalu, sopranistky Hany Blažíkové. Pro tento večer nazvaný Na dechu andělů si ke spolupráci přizvala mezinárodní seskupení muzikantů pracující pod názvem The Breathtaking Collective, a především avizovanou hvězdu večera a hráče na cink Bruce Dickeyho.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
102

"Už samotná volba struktury programu působila velmi nápaditě."

"S prvními tóny si polský ansámbl pod vedením Aurelia Golińského ihned podmanil publikum."

"Vskutku mysteriózní charisma vyzařovalo z kontratenoristy už po jeho příchodu."

Prázdná srdce bezpochyby nezanechal v posluchačích v podvečer soboty 31. července polský soubor Arte dei Suonatori po dechberoucím výkonu spolu s italským kontratenoristou Filippem Minecciou. Danosti každého z účinkujících se spojily v něco úchvatného. Atmosféru a dokonalost tohoto hudebně-kulturního počínání dokreslovaly křivky nádherného sálu v Klášterním Hradisku v Olomouci. Další koncert v rámci festivalu Olomoucké barokní slavnosti s tematickým názvem Z cest po Polsku nastavil těm nadcházejícím laťku velmi vysoko.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
15

„Zpěv Blažíkové a Cukrové dýchal pokorou a především neobyčejnou vroucností, s níž obě naslouchaly nejen hudbě, ale i sobě navzájem.“

„Jana Semerádová se představila ve vynikající hráčské kondici a poradila si s melodickými ozdobami s nadhledem a obrovskou vitalitou.“

„O málokterém orchestru, který se specializuje na starou hudbu, lze říct, že má svůj osobitý a nezaměnitelný zvuk.“

Svatováclavský hudební festival spěje do finále. Jeden z posledních koncertů se odehrál v Ostravě – Staré Bělé v Kostele sv. Jana Nepomuckého. Hana Blažíková a Markéta Cukrová zde spolu s Janou Semerádovou a orchestrem Collegium Marianum představily perly italského baroka. Největším skvostem programu bylo Stabat Mater Alessandra Scarlattiho, ale nesmírně zajímavé byly také kompozice Antonia Vivaldiho, Giovanniho Battisty Pergolesiho a Pierra-Gabriela Buffardina.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

Tři koncerty jarní řady a tři z podzimní řady souboru Collegium Marianum čekají pražské publikum ve Strahovském klášteře, v kostele sv. Šimona a Judy, v klášteře dominikánů, v kostele Matky Boží před Týnem či v Lobkowiczkém paláci. První hudební podvečer nese název Mezi Prahou a Padovou a je inspirován mezinárodní kariérou jednoho z nejvýznamnějších českých barokních skladatelů, Bohuslava Matěje Černohorského. Na program jsou zařazena díla jeho současníků i žáků, s nimiž se setkal v Praze či během svého působení v Assisi a Padově. Se souborem, který vede Jana Semerádová a koncertní mistryní je Lenka Torgersen, bude účinkovat sopranistka Patricia Janečková, a to ve středu 16. září od 19:30 hodin v letním refektáři Strahovského kláštera.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„NeoBarock je mladé seskupení, které se nesnaží přenést dnešní posluchače zpět do barokní doby, ale naopak barokní hudbu do současnosti.“

„Tento, pro mne až heroický výkon Stanislava Grese byl publikem oceněn nejen dlouhým potleskem, ale i obdivnými slovy chvály a úžasu.“

„Po posledních tónech barokních nástrojů, které se nesly sálem, následoval bouřlivý potlesk.“

Barokní sál zámku Troja se v pondělí 7. září stal svědkem neuvěřitelného hudebního zážitku. Jednadvacátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Letní slavnosti staré hudby se s námi rozloučil barokním koncertem, který byl věnovaný královně Kristýně I. Švédské, která byla jednou z nejvzdělanějších žen baroka. Milovala svět tak, že se ve svých osmadvaceti letech vzdala panovnického trůnu. Opustila rodné Švédsko a přes celou Evropu putovala do Říma. Po jejích výrazných múzických stopách jsme se vydali s vynikajícím německým souborem NeoBarock, který nám nabídnul známé mistry jako Alessandra Scarlattiho, Johanna Heinricha Schmelzera nebo Arcangela Corelliho, ale také skladatele neznámé, ovšem pozoruhodné, jakými jsou například Vincenzo Albrici, pochovaný v Praze, který pracoval přímo pro královnu Kristýnu I. Švédskou, nebo Johann Schop z Hamburku, jehož skladby se hrály během oslav Vestfálského míru 1648.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

Koncertní řadu nadcházející sezóny rozšířilo Collegium 1704 na osm večerů. Otevře ji už 19. září ve Dvořákově síni Rudolfina, a to Händelovým oratoriem Mesiáš, o den později opakovaným v drážďanském kostele Annenkirche. Do jara jsou pak v plánu koncerty s Bachovou, Zelenkovou a Telemannovou duchovní tvorbou, s díly italských barokních mistrů a s Mozartovou a Myslivečkovou hudbou. Podzimní část komorního cyklu Collegia Vocale 1704 je dvakrát umístěna do kostela sv. Šimona a Judy, třetím koncertem pak zahájí soubory pravidelné působení v nově zrekonstruovaném Produkčním domě Vzlet ve Vršovicích.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
11

Od úterý 18. do neděle 23. února pořádá soubor Collegium Marianum pro studenty a mladé profesionály mezinárodní interpretační kurzy Akademie Versailles. Kurzy vyvrcholí koncertním provedením francouzské barokní opery Atys Jean-Baptiste Lullyho na Pražské konzervatoři. V úterý 10. března pak soubor zahájí jubilejní dvacátý koncertní cyklus Barokní podvečery, ve kterém připomene výrazné osobnosti italské barokní hudby i dílo houslisty a skladatele Giuseppe Tartiniho.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
středa, 01 leden 2020 17:45

Alternativní Silvestr Václava Lukse

00

„Scarlattiho Vánoční mše evokuje klidnou, ztišenou atmosféru, intimní, kontemplativní, tlumeně okouzlenou, emotivní.“

„Hudba zněla mimořádně diferencovaně, neustále modelována a oživována, zněla poutavě, muzikálně, byla potěchou.“

„Kontakt mezi hudebníky a posluchači se odehrával v hlubině souznění nad příjemnou hudbou.“

Po obloze poletují vyplašení ptáci, nad řekou a nad střechami metropole se začínají objevovat první zkušební záblesky, které postupně přejdou v ohňostroje. Praha je plná lidí. Do půlnoci oddělující roky 2019 a 2020 zbývají tři hodiny a z Rudolfina vychází tisícovka svátečně naladěných posluchačů. Barokní orchestr Collegium 1704 v čele s Václavem Luksem nám i sobě v uplynulých devadesáti minutách připravil italskou hudbou z osmnáctého století krásně „jinou“ oslavu Silvestra.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
0

„Večer tentokrát Monteverdiho madrigalům věnován nebyl. Václav Luks se soustředil na postrenesanční vývoj této hudební formy.“

„Způsob, jakým Václav Luks při hře na cembalo pracuje s časem, by mohl být zaznamenán do učebnic.“

„Za ztížených podmínek ve velkém horku, kdy teklo z posluchačů i ze zpěváků, předvedli obdivuhodný výkon.“

Příznivě uspořádané řady na šířku sálu a uprostřed, kde na návštěvníky shlížejí sochy Olbrama Zoubka, prostor pro cembalo, zpěváky a hráče na theorbu. Takové bylo přivítání v úterý 11. června v kostele sv. Anny – Pražská křižovatka na druhém koncertu nového cyklu souboru Collegium Vocale, v rámci něhož se představí členové tohoto souboru i hráči Collegia 1704. Jak říká vedoucí obou ansámblů Václav Luks, „zastesklo se nám po intimitě komorních koncertů“. Posluchači dostali díky tomuto kroku nedocenitelný dárek.

 
Zveřejněno v ReflexePlus