„První část koncertu zakončila árie Jeníka ze Smetanovy Prodané nevěsty. Je zřejmé, že má pěvec tuto nesnadnou Smetanovu árii dokonale technicky zvládnutou, je vpravdě pokračovatelem slavné české tradice Jeníků v duchu Ivo Žídka, jehož se mi jeví důstojným nástupcem.“

„Za Smetanovu ranou, spontánně zahranou a svěže působící polku – Ze studentského života – jsem byl rád, dlouho jsem již tuto půvabnou, dobře přístupnou a vděčně přijímanou Smetanovu drobnou klavírní skladbu na koncertech neslyšel.“

„Páteř koncertu tvořily ukázky z tvorby Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany a namnoze se jednalo o díla populární, laické hudební veřejnosti známá.“

54. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram uvedl 1. května 2023 benefiční koncert předního českého tenoristy Aleše Brisceina pro vilu Rusalka na Vysoké, letní sídlo skladatele Antonína Dvořáka. Koncert se konal v Galerii Františka Drtikola v Příbrami, kde již několikrát v minulých letech vystoupili na beneficích významní čeští umělci. Součástí prvomájového dne bylo zpřístupnění vily Rusalka veřejnosti na Vysoké za přítomnosti potomků slavného českého skladatele. Aleše Brisceina doprovodil na klavír Tomáš Pindór, jenž zaujal i sólovými vstupy. Hostem koncertu byla Hana Veselá.

V Příbrami a v jejím okolí probíhá již 54. ročník hudebního festivalu věnovaného osobnosti Antonína Dvořáka. Zařadil se mezi naše přední hudební festivaly, je obzvláště zajímavý skutečností, že koncerty přinášejí neobyčejně rozdílné programy svých akcí, v řadě různých míst a sálů. Samozřejmě, ústředním motivem je Dvořákova Vysoká, místo letních pobytů světoznámého skladatele, neobyčejně půvabné svou přírodou. Tam najdeme i Dvořákovu vilu Rusalka. V den koncertu byla výjimečně zpřístupněna veřejnosti v odpoledních hodinách, ve vile probíhá postupná rekonstrukce, k níž finančně přispívá svou „troškou do mlýna“ také benefiční koncert, kdy se účinkující vzdávají honorářů. Uskutečnil se 1. května v Galerii Františka Drtikola, významného fotografa, narozeného v Příbrami. Galerie se nachází v půvabném zámečku Ernestinum, který je blízko hlavnímu náměstí T. G. Masaryka v centru Příbrami. Dlužno podotknout, že se jednalo již o šestý benefiční koncert; minulých akcích tohoto typu se zúčastnili například Ivo Kahánek, Jana Boušková, Ivan Klánský či Václav Hudeček.

Letos byl ústřední tváří večera tenorista Aleš Briscein, jeden z předních českých pěvců současnosti, držitel již dvou Cen Thálie. Páteř koncertu tvořily ukázky z tvorby Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany a namnoze se jednalo o díla populární, laické hudební veřejnosti známá. Těmto skladbám říkáme „vyšší populár“ a patří tam zajisté i vstupní Turecký pochod W. A. Mozarta, kterým klavírista Tomáš Pindór navodil atmosféru koncertu. Aleš Briscein vstoupil do večera Dvořákovou písní Stará matka z cyklu Cigánské melodie, poté zařadil populární píseň Jana Maláta Což neřekl ti zrak můj tisíckrát, že mám tě rád, že mám tě k smrti rád. Píseň, která byla před časem tenoristy volena neobyčejně často, bylo dobré připomenout právě na začátek máje, měsíce lásky. S efektním, plně znějícím vysokým as na vrcholu skladby. První část koncertu zakončila árie Jeníka ze Smetanovy Prodané nevěsty. Je zřejmé, že má pěvec tuto nesnadnou Smetanovu árii dokonale technicky zvládnutou, je vpravdě pokračovatelem slavné české tradice Jeníků v duchu Ivo Žídka, jehož se mi jeví důstojným nástupcem. Pana Brisceina pozoruji nejčastěji právě při interpretaci Smetanových operních rolí, nejen Jeníka, ale prezentuje se zdařile i v dalších lyrických i dramatických rolích Smetanových oper.

V první části koncertu zařadil klavírista Tomáš Pindór vlastní „improvizaci na známé Dvořákovy árie ve stylu A. Dvořáka“. Tolik přesná citace z programu koncertu. Jednalo se o improvizace na témata opery Rusalka (znovu připomeňme reflektovaný májový den), kdy leitmotivem byla právě vila Rusalka. Klavír pod věhlasnou značkou Petrof zněl v první části trochu hluše. S víkem klavírního křídla se během koncertu nikterak nepracovalo, zůstávalo uzavřeno i na sólové skladby, stejně jako na doprovody. Za Smetanovu ranou, spontánně zahranou a svěže působící polku – Ze studentského života – jsem byl rád, dlouho jsem již tuto půvabnou, dobře přístupnou a vděčně přijímanou Smetanovu drobnou klavírní skladbu na koncertech neslyšel. Smetana tuto polku ještě upravil za pobytu v Göteborgu, Iša Krejčí ji svou instrumentací dokonce oděl i v roucho orchestrální.

Ve druhé části koncertu se zvuk klavíru zázračně zlepšil, nebo výběr kompozic nebyl na kvalitu zvuku nástroje již tak citlivý. To prokazoval již Hymnus Francise Poulenca, ale především skladba Etude in F Bohuslava Martinů, která znamenala pro klavíristu velký ohlas u publika, naprosto oprávněný, byl to jeden z přirozených muzikantských vrcholů večera!

Aleš Briscein zaujal bezvadnou interpretací populární árie Prince z Dvořákovy Rusalky – Vidino divná, přesladká, jsi-li ty člověk nebo pohádka – z prvního dějství. Dvořákovo operní dílo završil Briscein poslední mistrovou operou – Armidou. Roli Rinalda nastudoval pro současnou inscenaci opery v Plzni; bylo znát, že ji má precizně technicky i výrazově zvládnutou.

Ponechal bych trochu stranou zařazení zpěvačky Hany Veselé, na festivalový koncert je třeba vybírat osobnosti přibližně podobné profesionální vyspělosti, což se zde zcela nevydařilo. Večer na tom ale jistě nestál, proto bych využil možnosti reflexe, dané výstupy nerozebírat. Možná se hlas mladé zpěvačky zdárně rozvine, ve zpěvu se někdy dějí zázraky v mnoha směrech, ale v tomto bodu vývoje jsem měl pro sebe ještě určité otazníky – v rámci významného českého festivalu, jenž není tou pravou půdou pro experimentování; k tomu přece slouží mnoho jiných typů vhodnějších akcí. Nejlépe vyzněl z hlediska hlasové polohy mladé sopranistce přídavek, v podobě kupletu Esmeraldy a Principála ze 3. dějství Smetanovy Prodané nevěsty. Touto cestou lehkého typu sopránu by zřejmě bylo dobré se per futurum ubírat, mezzosopránovými až altovými polohami písní, jen zdánlivě hlasově pohodlnými, spíše nikoliv. Muselo by se lépe technicky podařit registrové scelení, propojení obou rejstříků.

Večer v komorním prostředí sálu Galerie Františka Drtikola nepochybně přijalo publikum pozitivně; možná jen, v atmosféře prostředí přímo na Vysoké by bylo vše ještě více autentické. Koncert byl solidně navštíven, byť jsem očekával návštěvnost – z hlediska atraktivnosti programu a přitažlivé osobnosti Aleše Brisceina – ještě o trošičku vyšší. Hudební festival v Příbrami má za sebou sedmý benefiční koncert ve své historii, před sebou ovšem většinu festivalových koncertů v Příbrami. Přímo ve Vysoké bude festival prezentovat dne 28. května koncert vítězů každoroční Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech.

Foto: HFAD