KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Archaion Kallos 2022 v kostce english

„Hlavní kouzlo jeho návštěvník objeví v duchovním potenciálu, který funguje jako živá voda, jako nesmírně důležitá součást duševní hygieny a duchovního rozměru života dnešního člověka.“

„Sbližování s byzantskou hudbou neprobíhá ovšem jen v koncertních sálech a sakrálních prostorech, už 27. srpna se v prostorách HAMU konal festivalový celodenní workshop.“

„V průběhu celého září a října byla v kostele svatého Vavřince pod Petřínem možnost zhlédnout také výstavu tradičních rumunských bohoslužebných oděvů.“

„První a (stále) jediný festival“ pravoslavné hudby Archaion Kallos i letos posluchačům otevřel možnost ponoření se do sebe, jako vždy v příhodném podzimním čase. Interpreti z domácí i zahraniční scény se znovu spojili v myšlence oživit „starobylou krásu“ a v zajímavé dramaturgii propojovali východní hudební tradici se západní.

Jako obvykle byl festival zahájen celonočním bděním v kostele Narození přesvaté Bohorodice v Malé Chuchli. Hudbu ze svaté hory Athos ke svátku Narození přesvaté Bohorodice přiblížili 7. září Fotios Kalyvas v roli protopsaltise a Sotiris Tsepidis z Řecka. Jedinečnou autentickou duchovní lázeň doprovodil mužský sbor chrámu Narození přesvaté Bohorodice. Pro posluchače, který se teprve seznamuje s byzantskou hudbou, je taková příležitost ideální šancí ji nasát a poznat. Repetitivní deklamace hlavního psaltise podpořená basovými prodlevami sboru ústí ve vnímání jakési spirály bytí, kde má monotónnost, paradoxně, za následek transcendující zkušenost ve vnitřním prostoru.

22. září se v Chrámu svatých Cyrila a Metoděje představil mužský sbor Nectarie Protopsaltul s uměleckým vedoucím Sabinem Predou, který večer také prováděl slovem. Program sestával z hudby rumunských klášterů, na kterou se sbor zaměřuje, konkrétně na autory z 19. století a současné skladatele, kteří navazují na tradici byzantské hudby. Účinkující se blýskli skvělou intonací a výjimečné místo v Resslově ulici vyplnili hudební výpovědí o svatém a svatých. Kouzlo jednohlasého toku bylo podtrženo nádechem asketismu v pozitivním smyslu čistoty obsahu a směřování pozornosti do nitra. Večer mohl být chápán v jistém smyslu jako příjemný protipól ke koncertu, který se odehrál 19. 10. (a sadu koncertů uzavřel), kdy v centru pozornosti stály ženy skladatelky, sv. Hildegarda z Bingenusv. Kassia z Konstantinopole. „Ženský dotek v duchovní hudbě na Východě a Západě“ byl ojedinělým zážitkem a, troufám si říct, i dotekem léčivým. Tiburtina Ensemble s uměleckou vedoucí Barborou Kabátkovou a řecká zpěvačka Evanthia Vavoulioti přednesly vybrané části z děl Symphonia armonie celestium revelationum, Ordo Virtutum, Troparion Kassianis a dalších.

2. říjen patřil „Klenotům slovanské duchovní hudby“, konkrétně dílům Sergeje Rachmaninova, Petra Iljiče Čajkovského, Nektaria Eginského, Alexandra Archangelského, Dmitrije Bortňanského a dalších. Sbor Notre Dame pod vedením Leony StříteskéJihlavský smíšený pěvecký sbor Melodie, řízený Pavlem Salákem, představily známá i méně známá zhudebnění liturgických textů. Působivost a krása sborové harmonie se v dílech jako například Priidite poklonimsja Sergeje Rachmaninova jeví jako jedna z nejsilnějších svého druhu.

Koncert s podtitulem „Východ a Západ v liturgii pozdního středověku“ přinesl zajímavý program s vynikajícími a zapálenými interprety. Zněla díla Ciconii, Koukouzelise, Landiniho a dalších. Koncert byl opět spojen pomyslnou linkou s koncertem z děl Hildegardy a Kassie. Znovu byl pro současného návštěvníka koncertu vytvořen most mezi byzantskou hudbou a hudbou západní tradice, obecně lze ve středověké hudbě nalézt pojítka ještě poměrně snadno, vzhledem k historickým okolnostem a postavení církví. V hlavní roli se představila sopranistka Anna Petrtylová, tenorista Marek Žihla, Tomáš Hála ve hře na varhanní pozitiv a clavicymbalum a zpěvák Giorgos Dimitriou (Kypr, Rakousko) jako protopsaltis, v doprovodu členů Ensemble Hilaris.

V rámci řady koncertů věnovaných současné tvorbě provedla pianistka Radka Hanáková několik děl inspirovaných pravoslavnou spiritualitou, včetně jedné světové premiéry, Preludia k žalmu 141 Hanuše Bartoně. Svou interpretací děl Mokranjace, Tavenera, MoodyhoPärta Hanáková 12. října v Galerii HAMU uvedla posluchače do neobyčejného meditativního stavu a svou upřímnou klavírní zpovědí bez zbytečného individualismu oblažila publikum.

Sbližování s byzantskou hudbou neprobíhá ovšem jen v koncertních sálech a sakrálních prostorech, už 27. srpna se v prostorách HAMU konal festivalový celodenní workshop s názvem „Umění interpretace a seznámení s Mozartem byzantské hudby Petrem Peloponnesiem“ Lektor Petros Papaemmanouil se zaměřil především na poučenou interpretaci melismatických ozdob a na tvorbu zmíněného skladatele 18. století. Náročně znějící náplň workshopu se však velmi citlivě snažila překročit obavy zejména českého zpěváka/muzikanta z toho, zda jsou pro něj neobvyklé techniky uchopitelné a proveditelné.

V průběhu celého září a října byla v kostele svatého Vavřince pod Petřínem možnost zhlédnout také výstavu tradičních rumunských bohoslužebných oděvů. Jejich zajímavostí je silný vliv folkloru a bohaté zdobení lidovými motivy.

Letošní přednáška na Husitské teologické fakultě UK se 19. září zaměřila na osobnost svaté Kassie Konstantinopolské a byzantskou hymnografii. Ujal se jí doc. ThLic. Pavel Milko, Ph.D.

Letošní „edice“ pravoslavného festivalu byla opět obohacující zkušeností pro posluchače i pro ty, kteří si přišli byzantskou hudbu vyzkoušet na vlastní kůži (a hlas). Hlavní kouzlo jeho návštěvník objeví v duchovním potenciálu, který funguje jako živá voda, jako nesmírně důležitá součást duševní hygieny a duchovního rozměru života dnešního člověka. Žízeň je po zmíněném, troufám si tvrdit, velká. V neposlední řadě festival rozbíjí myšlenku, že by byla byzantská hudba českému posluchači příliš vzdálená. Asi nebudu mluvit jen za sebe, když se podělím o pocit, že je dnes náš svět sice vnímán jako velmi propojený, v některých ohledech však intenzita interakce mezi Východem a Západem není dostatečná. Inu, pozice sedu za monitorem a v prostoru sociálních sítí nemůže slíbit porozumění jako důsledek objevování jiných kultur. A to jsme stále „jen“ v oblasti historické Byzantské říše, která je prvním skutečným krokem do jiných dálav. Dále bych řekla, že události typu Archaion Kallos by mohly rozšiřovat obzory mladým hudebníkům. Stále jich na koncertech AK vídám málo a nevidím příliš jejich zájem, což je škoda. Mohli by načerpat velkou inspiraci, ať už se to týká skladatelů, či instrumentalistů. Jsou to především mladí lidé, kteří mají za úkol propojovat, stavět a chápat události v nových kontextech a tím také šířit pochopení…

Příštímu ročníku festivalu budu přát něžný dotek múz, hojnou návštěvnost a mnoho dalších úspěchů uměleckému řediteli Mariovi Christouspolku Philokallia.

Foto: Martin Pilpach, Fb festivalu

Kristýna Farag

Kristýna Farag

Publicistka, flétnistka, pedagožka

Absolventka hudebního Gymnázia Jana Nerudy a JAMU v Brně. Sspolupracovala například s PKF-Prague Philharmonia, Talichovým komorním orchestrem, orchestrem Berg či Baborák Ensemblem. Vyučuje soukromě hru na flétnu a o hudbě také píše. Zároveň je členkou souboru Cabaret Calembour (autorské trio Šotek-Orozovič-Suchý), působícího v Divadle pod Palmovkou, jako flétnistka a zpěvačka kapely Ziriab se také věnuje arabské hudbě. Získala 1.cenu v mezinárodní soutěži v německém Uelzenu v kategorii flétnové trio (2012), 2.cenu v soutěži konzervatoří v Ostravě (2006) a čestného uznání v národní rozhlasové soutěži Concertino Praga (2008). Má ráda vše krásné a chutné, současně pracuje i pro českou pražírnu výběrové kávy Doubleshot, píše poezii, zabývá se astrologií a pozorováním souvislostí mezi nebem a zemí.



Příspěvky od Kristýna Farag



Více z této rubriky