čtvrtek, 24 březen 2022 09:28

Svátky hudby oslavily radost z hudby

Autor:

„Tato sonáta je také první sonátou, v níž Beethoven důsledně uplatňuje rovnost obou nástrojů.“

„Nokturna všeobecně mívají patetický výraz, u Nocturna c moll to ovšem zvlášť vyniká. To se podařilo Janu Simonovi bezezbytku vyjádřit.“

„Nejinak tomu bylo i 22. 3., kdy si Jan Simon pozval ke svému vystoupení velmi mladý, věkem i trváním, Kukal Quartet.“

 

101

 

Svátky hudby si zakládají na zajímavé dramaturgii, která se občas vymyká běžným představám o koncertech. To se ovšem nestalo při koncertu, který měl název, pod který se dalo schovat všelicos. Hudba je radost. Ano, to všichni milovníci hudby mohou podepsat bez uzardění. I když každý pod tímto názvem může mít svou vlastní představu. Nakonec se z úterního koncertu v sále Pražské konzervatoře vyklubal příjemný večer u klavíru, samozřejmě s Václavem Hudečkem, ale také velmi mladým kvartetem a hlavním sólistou večera – Janem Simonem.

Jana Simona si pamatujeme roky jako úspěšného kulturního manažera. Málem bychom zapomněli, že je také velmi dobrý pianista. Nekoncertuje jistě tolik, jak by si přál, jeho manažerské funkce mu to nedovolují, o to více se můžeme těšit, když zasedne ke klavíru. Václav Hudeček a Jan Simon jsou dlouholetými přáteli, Maestro Hudeček se znal dobře už s Janovým tatínkem, skladatelem, klavíristou a dirigentem Ladislavem Simonem, a přátelství s Janem z mládí vytrvalo až do dnešních dnů. Jen na společné vystoupení jaksi málokdy došlo. Napravil to úterní koncert, kdy si oba umělci udělali radost a společně zahráli Sonátu pro klavír a housle č. 5 F dur „Jarní“ Ludwiga van Beethovena.

 

100

 

My máme zafixovaného Beethovena hlavně jako skladatele. Nesmíme ale zapomínat, že Beethoven byl i výkonný umělec, který vystupoval jako klavírista na řadě veřejných koncertů i na uzavřených koncertech pro své mecenáše. Mimochodem to byla značná část jeho celkových příjmů. Právě pro podobné příležitosti složil Beethoven i řadu deseti sonát pro klavír a housle, se kterými potom vystupoval na koncertech. Tato sonáta byla konkrétně určena pro jeho mecenáše hraběte Moritze von Friese. Sonátu č. 5 známe dnes pod názvem Jarní, i když Beethoven nic podobného do partitury nenapsal. Název se ujal až po Beethovenově smrti pro jásavou formu díla. Tato sonáta je také první sonátou, v níž Beethoven důsledně uplatňuje rovnost obou nástrojů. V provedení Václava Hudečka a Jana Simona šlo o interpretaci věru mistrovskou. Václav Hudeček sonátu prožíval každou částečkou své bytosti, Jan Simon mu velmi dobře sekundoval. Dramatické Adagio molto espressivo bylo podáno skutečně mimořádně expresivně, až běhal mráz po zádech. Kratičké, miloučké Scherzo dalo zase zapomenout na každodenní starosti. Pak přišlo finální Rondo. Brilantní. Oba interpreti jsou na té nejvyšší technické úrovni, takže se mohou soustředit na melodiku, dynamiku, rytmus a souhru. Že z takového soustředění vyjde mimořádné provedení, které bude ještě dlouho znít v hlavách posluchačů, je nabíledni.

Poté Jan Simon zasedl ke klavíru, aby zahrál dvě skladby Fryderyka Chopina. Jako první bylo Nocturno c moll č.1. Nocturno složil Chopin během svého pobytu v Nohantu, což byly jeho nejplodnější roky. Chopin byl šťastný, žil s George Sandovou a zatím nic nekalilo jejich vzájemnou vášeň, měl bohatý společenský život, takže skládal s chutí. Právě v tomto období napsal svá nejkrásnější díla. Necelé desetiletí předtím irský skladatel John Field zpopularizoval i formu nokturna. Chopin se jeho tvorbou inspiroval, sám ale tuto formu dovedl k dokonalosti a rozšířil ji na evropské koncertní sály a salóny. Nokturna všeobecně mívají patetický výraz, u Nocturna c moll to ovšem zvlášť vyniká. To se podařilo Janu Simonovi bezezbytku vyjádřit. Jeho klavírní úhoz hýřil barevným spektrem od ocelově tvrdých až po sametově jemné tóny.

 

207

 

Druhým Chopinovým provedeným dílem bylo Scherzo h moll. Jestliže Nocturno vznikalo v těch nejkrásnějších obdobích Chopinova života, Scherzo naopak v těch nejtěžších. Chopin je psal během svého druhé pobytu ve Vídni, kde se mu skutečně nedařilo. O jeho hudbu nebyl zájem, skoro nekoncertoval, pořádal dokonce koncerty zdarma, navíc geopolitické události mu nebyly nakloněny. Chopin opouští Vídeň znechucen a bez peněz. To se nemohlo neodrazit i v jeho tvorbě. Však také Scherzo začíná i končí disonancí, přímo toužíme, aby ve střední části došlo ke zkonejšení. Provedené Scherzo bylo v tom nejlepším slova smyslu klavírní exhibicí. Simon imponoval jemností zvuku i jeho ostrostí, prací s pedálem, expresívním výrazem dovedeným ve finále až k ohromujícímu závěru.

 

103

 

Bývá dobrým zvykem Svátků hudby, že na pódium zve mladé hudebníky, kteří mají kariéru před sebou a vystoupení může být jedním ze stupínků na jejich cestě na světová pódia. Nejinak tomu bylo i 22. 3., kdy si Jan Simon pozval ke svému vystoupení velmi mladý, věkem i trváním, Kukal Quartet. Všichni známe Ondřeje Kukala, houslistu, skladatele a dirigenta. V jeho šlépějích jde i jeho dcera, houslistka Eliška Kukalová. S partou mladých lidí, stipendistů Akademie komorní hudby, se rozhodla založit v roce 2020 kvarteto, nazvané na počest jejího tatínka Kukalovo. Před její iniciativou lze jen smeknout, vždyť každý z členů kvarteta studuje jinde. Nejblíž to měl Šimon Truszka, violista, který studuje na HAMU. Violoncellista Vilém Vlček studuje na Musik-Akademie der Stadt Basel ve Švýcarsku. Dámy si zvolily Rakousko, každá ale jinde. Eliška Kukalová chodí na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni, druhá houslistka Klára Lešková na Mozarteum v Salcburku. Je div, že se jim při tomto rozptylu daří zkoušet. O tom, že se jim to přesto daří dobře, svědčí třetí cena a titul laureáta Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro 2021, o něco více než půl roku po jejich vzniku. I na vystoupení s Janem Simonem se připravovali sami a pak čtyři dny zkoušeli všichni pohromadě i s klavírem Klavírní kvintet č. 2 A dur Antonína Dvořáka. Kvintet pochází z roku 1888 a je důkazem Dvořákova vyzrálého mistrovství. Ještě ten samý rok po pražské premiéře byl uveden v Londýně, Amsterodamu i v řadě německých měst a patří k nejhranějším kvintetům ve světové literatuře. Dílo se vyznačuje neobyčejnou melodickou vitalitou, svižným rytmem, geniálním způsobem zakomponovává lidové prvky, ať už je to ruská dumka, nebo český furiant. Mladí hudebníci se předvedli jako mimořádně talentovaní, přes své mládí technicky zdatní, schopní dynamického i rytmického odstínění. Jan Simon měl šťastnou ruku při jejich výběru a i on musel mít za klavírem radost z provedené hudby. Vždyť tak se vlastně celý koncert jmenoval.

 

105

 

*******

 

201

 

202

 

204

 

102

 

208

 

Foto: Svátky hudby

Aleš Bluma

Novinář, muzikolog, historik. 

Rodák z Brna, studoval historii, češtinu, hudební vědu a další obory. Více než tři desetiletí strávil v zahraničí, kde převážně působil v oblasti řízení mimo humanitní sféru. Po roce 1990 byl i zpět ve vlasti nejprve manažerem a pak později mimo jiné redaktorem časopisu Ekonom a Literárních novin, kde psal o vědě a kultuře. 

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.