„výtěžek ze vstupného a dokonce i z tržeb na baru, půjde Ukrajinské iniciativě Jižní Morava. Jak konstatovala paní Willi, jedná se o typicky svébytnou moravskou formu pomoci. Čím víc vína vypijete, tím víc pomáháte …….“

„flétnista Menelaos-Dimitris Kountouras. Rodák ze Soluně se věnuje starým flétnovým nástrojům a dokonce nechal zrestaurovat nejstarší flétnu světa. Při své prezentaci předváděl sólista sopránové i altové flétny a dokonce i dvě dvojhlasé flétny, které jsou zkonstruovány tak dobře, že dvojhlasy zní velmi čistě.“

„představili jako Viléma Andreje Cupáka. Jeho otec je Čech, matka Ukrajinka, chlapec vystudoval konzervatoř a nyní studuje prvním rokem pěveckou JAMU. Společně s flétnou a cembalem zazpíval duchovní píseň z Ukrajiny, pocházející z 2. poloviny 17. století.“

Původně to měl být jeden večer z řady abonentních koncertů Cyklu staré hudby, který připravila Barbara Maria Willi pro své posluchače na rok 2022. Ti, kteří ve středu 9. března přišli do Konventu Milosrdných bratří v Brně, ale už tušili, že budou svědky nějakého překvapení. A nebyli zklamáni.

Už u vchodu na pokladně hlásal nápis, že dnešní koncert se hraje pro Ukrajinu, že výtěžek ze vstupného, a dokonce i z tržeb na baru půjde Ukrajinské iniciativě Jižní Morava. Jak konstatovala paní Willi, jedná se o typicky svébytnou moravskou formu pomoci. Čím víc vína vypijete, tím víc pomáháte… Přidali se i Milosrdní bratři, jejichž zástupce, bratr převor Martin Macek sdělil, že věnovali do sbírky peníze z pronájmu sálu.

Překvapení pokračovalo i v sále, kdy na začátku koncertu představila paní Willi vzácného hosta, ukrajinskou honorární konzulku Annu Proscho, a předsedkyni Ukrajinské iniciativy Jižní Moravy Ilnaru Dudash, která se postarala o překlad konzulčiných slov. Drobná žena ostýchavě děkovala za podporu, které se jí v Brně dostává, a za svoje vystoupení se dočkala spontánních ovací ve stoje. Byla to silná chvíle, která propojila publikum i účinkující v jedno společenství.

Program koncertu byl koncipován na míru řeckému hostu, kterým byl flétnista Menelaos-Dimitris Kountouras. Rodák ze Soluně se věnuje starým flétnovým nástrojům, a dokonce nechal zrestaurovat nejstarší flétnu světa. „Je to příčná flétna z Koily, jejíž stáří se odhaduje na 2500 let. Byla nalezena v hrobě antické flétnistky, v Athénách na Akropoli, a jejím restaurováním vznikla unikátní faksimile, na kterou se dá hrát. Jsem přesvědčen, že její zvuk je zcela autentický. Dnes měla u vás v Brně dokonce svoji premiéru!“ svěřil se po koncertě umělec, který svoji sbírku fléten hrdě předváděl zvědavému publiku.

První polovina koncertu patřila jen sólové flétně, a i proto měl koncert název Monologos. „Monology, to je způsob, jak jedinec komunikuje o samotě, přesto s okolním světem, prostorem, se kterým souzní, a s posluchači, kteří ho vnímají. Řecká filozofie pojímala tento způsob jako prostředek vedoucí ke katarzi, k transformaci vědomí,“ vysvětloval umělec. Nejprve zazněl Hymnus ke Slunci krétského umělce Mesomeda, který žil ve 2. století před naším letopočtem. Zněl nejprve ve foyeru a postupně hudebník procházel za zvuků flétny sálem až na pódium. Následovalo dalších sedm skladeb umělců, kteří žili v průběhu času od 11. do 14. století. Nechyběl ani legendární Guillaume de Machaut, kterého znal i pražský dvůr Václava IV., a blok zakončil tradiční tanec z Thrákie zvaný Zonaradikos. Při své prezentaci předváděl sólista sopránové i altové flétny, a dokonce i dvě dvojhlasé flétny, které jsou zkonstruovány tak dobře, že dvojhlasy znějí velmi čistě. Během hry nechyběly melodické pasáže, melancholické části ani vznášející se třepotavé trylky.

Další část koncertu byla uvedena překvapením. Oproti ohlášenému programu přišel na pódium menší podsaditý pohledný mladý muž, kterého představili jako Viléma Andreje Cupáka. Jeho otec je Čech, matka Ukrajinka, chlapec vystudoval konzervatoř a nyní studuje prvním rokem zpěv na JAMU. Společně s flétnou a cembalem zazpíval duchovní píseň z Ukrajiny, pocházející z druhé poloviny 17. století. Protože k ní neexistují noty, doprovod pro cembalo a flétnu zrekonstruovala Barbara Maria Willi. Zpěvák ji přednesl jasným, vysoko posazeným tenorem, s duchovním nábojem a introvertním ponořením. Překvapení, které publikum přijalo vděčně a s nadšením.

Druhá polovina koncertu patřila už spolupráci cembala a flétny a věnovala se barokní hudbě. Nejprve to byly anglické a irské melodie a masky a poté anglický legendární skladatel Henry Purcell a jeho skladba Two Grounds. Následovala Sonáta C dur HWV 365 Georga Friedricha Händela pro cembalo a flétnu. V pětivěté sonátě se střídaly taneční rytmy a altová zobcová flétna zněla hutně, melancholicky a zpěvně a spolu s cembalem vytvářely pohodovou atmosféru. Pro sólové cembalo byla zařazena skladba Louise Couperina Prélude a na závěr zaznělo opět duo cembalo a flétna ve skladbě Michela Blaveta, autora 18. století, složené z šesti variací na dané téma. Variace měly stále svěžejší charakter, až v poslední části spělo accelerando do euforického víru. Obecenstvo ocenilo výkony nadšeným potleskem, a proto přišel i přídavek, krátká svěží francouzská skladba Michela Blaveta, Le sabotier.

Po koncertě nešel nikdo domů, diskutovalo se s umělci i se zástupci Ukrajiny a po moravsku se zvyšovala pomalu podpora ve formě dobrého moravského vína. A pilo se, jak jinak, na zdraví Ukrajiny a jejích odhodlaných obránců i na pomoc běženců utíkajících před válkou.

*******

Foto: Jiří Sláma