„Laube představil skladbu plnou registračních změn a ukázal tak posluchači škálu barevnosti nástroje.“

„Podle mého velmi zdařilou transkripci podtrhl Laube i svojí brilantní technikou a ukázal smysl pro výstavbu celé skladby.“

„Ve fuze ukázal svoji brilantní manuálovou i pedálovou techniku, která vyvrcholila celé dílo.“

Koncertem, který se konal ve čtvrtek 16. září v katedrále svatého Václava, byl zakončen letošní ročník Mezinárodního varhanního festivalu Olomouc. Vystoupil zde mezinárodně uznávaný interpret Nathan J. Laube.

V úvodu koncertu zazněla v podání Nathana Laubeho Parafráze na „Te Deum“ od Marcela Duprého, od jehož úmrtí letos uplynulo padesát let. Tento oslavný hymnus je vyhrazen pro největší slavnosti církevního roku. Laube představil skladbu plnou registračních změn a ukázal tak posluchači škálu barevnosti nástroje. Technicky hrál velmi jistě, tempo bylo zvoleno přiměřeně, aby dalo vyznít celé skladbě.

Ze sbírky 12 chorálních preludií na gregoriánská témata od skladatelky Jeanne Demessieux zazněly dva kusy – Rorate caeli a Attende Domine. Interpret zde ukázal svůj smysl pro kantilénu, kdy velmi pěkně vykreslil tyto dvě drobné skladby. V první části měli posluchači možnost slyšet chorál na jazykový rejstřík doprovázený na druhém manuálu. Registrace manuálů byla zvukově vyvážená a dala tak vyznít všem hlasům. Část Attende Domine byla hrána na hutnější, avšak dynamicky slabší zvuk varhan, který vyzdvihl kantabilitu skladby.

Koncert pokračoval interpretovou úpravou Vážných variací, op. 54 pro varhany od Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Podle mého velmi zdařilou transkripci podtrhl Laube i svojí brilantní technikou a ukázal smysl pro výstavbu celé skladby. V rámci sedmnácti variací představil paletu barev nástroje, která dala více vyznít celkové atmosféře díla.

Druhá ze tří fantazií od Camilla Saint-Saënse přináší celou řadu výrazových i registračních možností, kterou Laube plně využil. Celou skladbou se prolínal jeho smysl pro zpěvnost a celistvost skladby.

Koncert uzavírala Varhanní sonáta c moll na 94. žalm od Julia Reubkeho. Jediná Reubkeho varhanní skladba, který zemřel v pouhých dvaceti čtyřech letech, trvá bezmála dvacet pět minut. Autorovou inspirací zde byla tvorba Franze Liszta a také operní tvorba Richarda Wagnera. Skladba je dělena do tří částí, avšak ty na sebe navazují attacca a celá skladba vrcholí bouřlivou fugou. Nathan Laube vystavěl celou skladbu srozumitelně, ukázal množství barev, které místní varhany nabízejí, a kantilénové části prozpíval. Ve fuze ukázal svoji brilantní manuálovou i pedálovou techniku, která vyvrcholila celé dílo.

Posluchači si tak odnášeli jedinečný zážitek kombinace výborné hráčské techniky, smyslu pro výstavbu skladby, práce se zvukovými možnostmi nástroje a v neposlední řadě hudebnosti, kterou interpret představil.

Foto: Luděk Peřina