pondělí, 26 duben 2021 12:40

Pražská konzervatoř slaví: představila špičkové nástroje. A také studenty

Autor:

„Vyučující příslušného nástroje vždy pronesl několik slov o konkrétním nástroji a přiblížil, v čem spočívá jeho jedinečnost. Následovalo studentské vystoupení se sólovou skladbou interpretovanou na představený nástroj.“

„Čerstvou novinkou dostupnou studentům školy je hammerklavier s barvou zvuku spadající někam mezi cembalo a současný klavír.“

„I přesto, že diváci se v tomto případě schovávají za obrazovkami svých počítačů, bylo patrné, že někteří muzikanti si svá vystoupení užívají a jiní mají třeba trochu trému.“

 

PrahaKonzervato-wiki

 

Hned několik kulatých výročí připomněl internetový koncert studentů Pražské konzervatoře. Hlavním důvodem oslavy bylo připomenutí 210 let od zahájení výuky na škole a deseti let od otevření nového koncertního sálu. Sestřih studentských nahrávek a mluveného slova představil zajímavé a jedinečné nástroje ze sbírek školy, a to nevyjímaje ani nový hammerklavier či vzácnou bohatě zdobenou harfu. Přímo na tyto jedinečné nástroje zaznělo několik sólových skladeb širokého stylového spektra.

V sobotu 24. dubna tomu bylo přesně 210 let od prvního dne výuky na Pražské konzervatoři. Zároveň před deseti lety byl nově otevřen tamní koncertní sál. Škola se rozhodla připomenout tato svá výročí malým online koncertem svých studentů. Myšlenkou celého projektu bylo především představení jedinečných a drahých nástrojů, které škola v posledních letech získala do svého inventáře a poskytuje je svým studentům k interpretaci. Škála předvedených nástrojů byla široká stejně jako stylová rozmanitost provedených skladeb. Repertoár byl s ohledem na okolnosti omezený výhradně na sólové kusy.

Jakousi znělkou koncertu se stalo téma ze Smetanovy Triumfální symfonie, Op. 6 v podání pravděpodobně Symfonického orchestru rakouského rozhlasu ORF. Zdali volba takového úvodu měla cosi symbolizovat, či nikoliv, si můžeme pouze domýšlet. Počínaje úvodním slovem statutárního zástupce Ladislava Horáka a ředitele školy Petra Čecha byl však už dramaturgický záměr zřejmý: vyučující příslušného oboru vždy pronesl několik slov o konkrétním nástroji a přiblížil divákům, v čem spočívá jeho jedinečnost. Následovalo vystoupení studenta nebo studentky konzervatoře se sólovou skladbou interpretovanou na představený nástroj.

 

111

 

Jako první přišla na řadu čerstvá novinka dostupná studentům školy. Jedná se o hammerklavier z oberndorfské dílny Roberta Browna (nedaleko Salcburku). Nástrojař vytvořil kopii klasicistního originálu, jehož autorem byl původně Jacob Bertsche. Nástroj barvou zvuku spadající někam mezi cembalo a současný klavír rozezněla ve stylu vídeňských klasiků studentka Veronika Jaklová. Pro posluchače si připravila třetí větu Allegretto grazioso z Mozartovy 13. klavírní sonáty B dur, K.333/315c. Následovalo představení koncertního křídla americké značky Steinway & Sons. Baladu č. 2 F dur, Op. 38, jejímž autorem je polský romantik Fryderyk Chopin, provedl Jan Čmejla.

 

112

 

Pozlacenou a květinovými vzory zdobenou harfu pocházející rovněž ze Spojených států rozezněla Adéla Bilanová. Pro tuto příležitost si připravila skladbu Colorado Trail („Stezka Coloradem“). Zkomponoval ji Američan francouzského původu Marcel Grandjany. Dílko odhalilo vedle hbitých prstů studentky také různé barvy a techniky hry typické pro tento nástroj. Štěpánka Andělová byla další studentkou na scéně. Přinesla s sebou hoboj značky Marigaux, který jí byl pomocníkem v provedení Fantasie barokního autora Georga Philippa Telemanna.

 

113

 

Třetí kulaté výročí, tentokrát nesoucí číslovku sedmdesát, přísluší zahájení výuky hry na akordeon na Pražské konzervatoři. Italského nástroje Scandalli se chopil student Martin Kot, aby provedl Fantasii ve formě variací, jejímž autorem je soudobý akordeonista Franck Angelis. Jako téma si autor vybral melodii Ástora Piazzolly, který je mimochodem dalším jubilantem. 11. března letošního roku by oslavil své sté narozeniny. Poměrně nový akordeon pak vystřídaly staré housle z 18. století, které byly k dispozici Veronice Jugasové pro předvedení virtuozního Recitativu a Scherza Fritze Kreislera. Na samotný závěr koncertu vystoupili Jakub Hřebíček a Ivan Sakharov, aby představili dva melodické bicí nástroje. Na marimbu a vibrafon zahráli skladbu Billa Molenhofa nesoucí název One Notch Higher („O fous výš“).

 

117

 

Studentská vystoupení byla hezká – odpovídající stupni pokročilosti každého z nich. Za všechny by se slušelo vyzdvihnout alespoň dva velmi zdařilé výkony, a to klavíristy Jana Čmejly a akordeonisty Martina Kota. Technicky bezchybné a výrazově procítěné interpretace byly potěšením zajisté pro nejednoho posluchače. Tito dva mladí umělci ostatně svými hráčskými dovednostmi oslnily už nejednu porotu domácích i mezinárodních soutěží.

 

116

 

Často se v současnosti píše o internetových koncertech různých profesionálních hudebníků, méně často je tomu v případě studentů. Pravdou je, že kvalita sestřihu, ačkoliv dostatečná, byla největší slabinou tohoto koncertu (především v rovině obrazové) – školy pravděpodobně nemají dostatečné množství finančních prostředků pro zajištění profesionálních audiovizuálních přenosů či záznamu a postprodukce.

Nicméně všichni zúčastnění – studenti i posluchači – jsou, doufejme, za takové aktivity přesto alespoň trochu vděční. Není pochyb, že mladým hudebníkům chybí skutečná vystoupení, která by je motivovala k uměleckému rozvoji a obecně by je připravovala na vstup do světa profesionálního. I přesto, že diváci se v tomto případě schovávají za obrazovkami svých počítačů, bylo patrné, že někteří muzikanti si svá vystoupení užívají a jiní mají třeba trochu trému. Pokud má škola k dispozici alespoň nějaké vybavení a další prostředky, mají takovéto projekty určitě smysl. Popřejme tedy škole k jejímu výročí jen samé dobré vyhlídky a studentům a jejich pedagogům dostatek trpělivosti, píle a co nejkratší dobu čekání na návrat k živým společným setkáním.

 

118

 

Foto:  Pražská konzervatoř / KlasikaPlus, Wikipedie

Lukáš Červený

Mladý trutnovský hudebník, student houslí na Konzervatoři Pardubice pod vedením houslistky Ivy Svobodové-Kramperové. Jako sólista na klavír i na housle má za sebou řadu koncertů včetně večera s Trutnovským symfonickým orchestrem. Působí především jako pedagog a dirigent orchestru na Základní umělecké škole Trutnov, kde s jejími žáky realizuje různorodé projekty včetně několika autorských. Jako autor hudby spolupracuje mimo jiné s tanečním souborem Moving point. Je členem několika neprofesionálních hudebních těles včetně pražského Symfonického orchestru Uměleckého sdružení ČVUT.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.