„Koncert byl vrchovatě naplněn nádhernou hudbou, ve které rezonoval folklor s jazzem v neustále nových kombinacích.“

„Rád vyzdvihuji instrumentální projev Zuzany Lapčíkové, ve kterém se prezentovala vynikajícím smyslem pro vystižení osobitých rysů kterékoli písně.“

„Dechberoucí byla hra bubeníka Otty Hejnice, jehož excelentní rytmika a bohatá barevnost byly samostatnou kategorií.“

O vánocích se uskutečnilo mnoho koncertů, byť bohužel formou online přenosů a streamů. Jeden takový proběhl i 20. prosince v rámci hudebního festivalu České doteky hudby a jeho náplní bylo výročí úmrtí Jana Amose Komenského. Právě nad důstojnou hudební připomínkou a uctěním památky velkého českého myslitele se sešli přední čeští i slovenští jazzmani v kvintetu cimbalistky, zpěvačky a skladatelky Zuzany Lapčíkové.

Koncert s názvem Písně adventu a Vánoc z Moravy k 350. výročí úmrtí Jana Amose Komenského byl složen z vánočních písní a koled, které se nacházejí v Kancyonálu bratrské Knihy žalmů písní duchovních vydaného Komenským v Amsterodamu roku 1659, a autorské tvorby Zuzany Lapčíkové. V Čechách vyšel tento vzácný tisk až v roce 1952, důvod k zamyšlení, kolik toho ještě slavným předkům dlužíme.

Zuzana Lapčíková Quintet vystoupil v obměněném personálním složení, které bylo reakcí na omezené cestovní možnosti způsobené virovou pandemií. A tak Ondreje Krajňáka u klavíru vystřídal Jakub Tököly. Na saxofon místo Štěpána Flagara zahrál Jan Fečo. Pochopitelně nechyběl vynikající multiinstrumentalista a kapelník kvintetu Josef Fečo na kontrabas a bicí soupravu a perkuse obsluhoval Otto Hejnic. Specialitou koncertu byl vzácný host, jehož totožnost teprve prozradíme, až přijde jeho čas.

Zuzana Lapčíková Quintet zahájil koncert zhudebněnou modlitbou části mešního textu Kyrie Eleison. Následovaly písně Co se této noci stalo, Byla lúčka zelená a další známější i méně hrané jazzové úpravy z barokních kancionálů. Zhruba po půl hodině přišel na pódium vzácný host večera, kterého Zuzana Lapčíková představila jako svůj vzor a „skrytého učitele“. Pianista Emil Viklický si s Lapčíkovou a Fečem zahrál několik písní, které vytvořily ucelený a kontinuální zvukový proud. Jejich společnou hru provázela krásná synergie, souhra a obdivuhodná improvizační invence.

V jedné chvíli se k Lapčíkové připojila také její dcera Magdalena, která si s maminkou zazpívala píseň Už je zima, mráz. Bohužel, jejich duet nevyzněl v příliš dobrém světle. Špatně nastavená hlasitost mikrofonů způsobila, že Magdalenu nebylo téměř vůbec slyšet. Zřejmě se neslyšela ani ona sama, protože intonace v souzvucích byla dosti nevyrovnaná.

Koncert byl vrchovatě naplněn nádhernou hudbou, ve které rezonoval folklor s jazzem v neustále nových kombinacích. Přiznám se, že mne o trochu víc oslovily instrumentální výkony než pěvecké podání Lapčíkové, kterému občas chyběla větší přesvědčivost. Místy svůj hlas napínala do silné dynamiky a výšek, které její intonaci příliš nesvědčily. Naopak rád vyzdvihuji její instrumentální projev, ve kterém se prezentovala vynikajícím smyslem pro vystižení osobitých rysů kterékoli písně. Lapčíková je také moc příjemnou moderátorkou a celý koncert doprovodila stručným a kultivovaným mluveným slovem.

Dechberoucí byla hra bubeníka Otty Hejnice, jehož excelentní rytmika a bohatá barevnost byly samostatnou kategorií. Hejnic však táhnul za všechny, nikoli jen za sebe, a projevil se jako citlivý a pozorný spoluhráč. Chvályhodné bylo rovněž brilantní ztvárnění sólových vyhrávek klavíristy Jakuba Tökölyho a saxofonisty Jana Feča. S neotřesitelnou jistotou a obrovským nadhledem exceloval kontrabasista Josef Fečo, jehož feeling patří k největším jazzovým konstantám široko daleko.

Byl to vydařený koncert s drobnými nedostatky, které eliminovala dobrá akustika, kvalitní audiovizuální záznam a výtečný Emil Viklický, který odehrál neuvěřitelně svěží a úctyhodný set. Komenský si takovou poctu zasloužil a v Kostele sv. Šimona a Judy si zhudebněné texty „svých“ kancionálů jeho velký duch vychutnal. Tedy, samozřejmě pokud byl u toho. Ale to už je otázka pro poněkud jiného „recenzenta“.

Foto: České doteky hudby / KlasikaPlus