KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Filharmonie Brno koronaviru navzdory! english

„Byla to vlastně hypermoderní varianta uměleckého vyjádření klasické hudby.“

„Filharmonie Brno podala Obrázky z výstavy podařeně: zvukově značně komplexně a technicky zdařile.“

„Je to sladká hudební budoucnost?“

Když nemůže posluchač za hudbou, přišla hudba za ním! Tedy alespoň formou živého streamingu z Besedního domu, kde Filharmonie Brno odehrála část programu abonentního koncertu, který měla tento týden odehrát v Janáčkově divadle. Musorgského Obrázky z výstavy a Fresky Piera della Francesca Bohuslava Martinů doplnila vizualizací Coriho O´Lana ve světové premiéře.

Široká opatření proti probíhající pandemii koronaviru ovlivňují chod společnosti, kulturu nevyjímaje. A tak do toku negativních informací přispěly i zprávy o zastavení připravovaných koncertů vážné hudby. Plošné rušení společenských akcí pravděpodobně těžce dopadne na koncertní plány a finanční rozpočty místních orchestrů, souborů nebo divadel. Přesto se našel jeden orchestr, který koncert odehrál, a to dokonce dvakrát. Nebylo to v zaplněném sále, přesto měl koncert šmrnc a energii. Podle pořadatelů dokonce první (čtvrteční) večer sledovalo online osm tisíc lidí z celého světa. Filharmonie Brno využila streamovací platformu a přenesla na web a Facebook Obrázky z výstavy Modesta Petroviče Musorgského a Fresky Piera della Francesca Bohuslava Martinů. Online přenos samozřejmě nenahradí živé vnímání hudby v sále, přesto netradiční pohled na vizualizaci – obraz vysílání byl rozdělen na dvě části: v levé byla neustále promítána vizualizace, na druhé záběry na hráčky a hráče – měnil perspektivu vnímání hudby.

Byla to vlastně hypermoderní varianta uměleckého vyjádření klasické hudby. Nejen v tom, že se orchestr spojil s vizuálním umělcem, který pracuje se specifickým vyjádřením umění formou počítačové technologie, ale i tím, že provedl celý koncert online. Potvrdilo se tak, jak je brněnský orchestr progresivní. Na jedné straně klasická hudba odehraná zcela tradičně, na straně druhé umělecká vizualizace, nesnažící se primárně reprodukovat zvuková data do dat vizuálních, ale přímo vytvářet vizualizaci jako živou a organickou entitu, která na hudební skladbu svébytně reaguje. Celý tento koncept byl navíc v Brně převeden do online prostoru a existoval tak pouze virtuálně formou internetového videopřenosu. Člověk mohl hudbu vidět! Forma této vizualizace, která je výsledkem dlouhodobé spolupráce Dennise Russella DavieseCorim O´Lanem, se odvíjí od akustického materiálu v reálném čase: z kvality hudebního vyjádření toho, kdo hudbu interpretuje. Zvuk je zachycován do mikrofonů a přímo převáděn počítačem do tisíců datových bodů. Ty pak vytvářejí samotné vizualizace.

Výsledek mohl každý sledovat. Rudě zabarvená plocha první Promenády připomínala rudé slunce. V části Starý hrad tisíce bodů vytvářely sloupořadí, než to s trochou představivosti obrůstalo zelení. Nebo Balet nevylíhnutých kuřátek, který opravdu připomínal tanec tří vizuálních objektů, stejně jako v části Baba Jaga. V oslavném finále Velká brána Kyjevská pak jakoby z hmoty vyrostlo torzo chrámu připomínající snad Vydubycký monastýr v Kyjevě. Filharmonie Brno podala Obrázky z výstavy podařeně: zvukově značně komplexně a technicky zdařile, jak ukázal audiozáznam. Zvuk byl poměrně hutný, zejména co se žesťové sekce týče, a to hlavně v částech Bydlo nebo Velká brána Kyjevská. I přes všudypřítomné negativní společenské klima to byla energická hra směřující vpřed.

Technickou zdařilost hry bylo možné dobře vnímat především ve druhé skladbě, v kompozici Martinů Fresky Piera della Francesca. Hráčky a hráči ji podali v pevném tempu, přesto lyricky a procítěně. I vizualizace měla jinou strukturu. Cori O´Lan využil existující fresky malíře Piera della Francesca, které nalezneme v bazilice di San Francesco v italském městě Arezzo. V první části převládaly jednotlivé výjevy, v druhé větě pak vstupovala vizualizace do přímého kontrastu s neoklasicistním řádem hudby Martinů tím, že až surrealisticky přetvářela a do sebe protínala fresku Konstantinův sen. Vizualizace ve třetí části drakonicky využívala detaily z fresky Bitva mezi Herakleiem a Husraem.

Na rozhodnutí koncert uskutečnit mohla mít možná vliv skutečnost, že vizualizace Coriho O´Lana k hudbě Musorgského a Martinů měla mít v Brně světovou premiéru. Přesto mohl management filharmonie koncert zrušit a celou premiéru přesunout na lepší časy. Naštěstí se tak nestalo a varianta hudbu streamovat paradoxně povýšila zážitek na zcela jinou úroveň vnímání. Ač v žádném případě nechci současnou situaci okolo koronaviru zlehčovat, z podobných zkušeností mohou vznikat nové vzrušující možnosti, jak svět vnímat a zpracovávat. Koncert Filharmonie Brno a její propojování hudebních a vizuálních dat ve virtuálním prostoru internetu mohou být jednou z těchto vzrušujících možností, jak posunout naše vnímání dál. Je to sladká hudební budoucnost?

Foto: Filharmonie Brno, Vojtěch Kába

Jan Průša

Jan Průša

Hudební publicista

Jan Průša (*1990) pravidelně přispívá svými recenzemi a dalšími texty o klasické hudbě a opeře. Mimo KlasikuPlus spolupracuje také s Českou televizí nebo Deníkem N. Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy v Praze a religionistiku v Brně. Na festivalu Smetanova Litomyšl a v týmu České filharmonie se zabývá fundraisingem. V roli hudebního publicisty se zaměřuje na období pozdního romantismu, expresionismu nebo autory Nové hudby. Jednou by rád interpretoval na klavír Cageovu slavnou kompozici 4’33.



Příspěvky od Jan Průša



Více z této rubriky