Posvátné symfonie od Gabrieliho i Ebena
„Technicky brilantní a přitom jemné uchopení sólového partu umocňovaly barevně pestré a promyšlené rejstříkové kombinace hradeckých varhan.“
„Fresky Piera della Francesca pro velký orchestr patří mezi vrcholná díla Bohuslava Martinů.“
„Varhany byly již tehdy Ebenovým životním hudebním nástrojem, ke kterému se celý život vracel, zejména v improvizaci a kompozici.“

Filharmonie Hradec Králové připravila zajímavý koncert z děl autorů od sebe takřka čtyři staletí vzdálených. Program vedl od canzon Giovanniho Gabrieliho přes Fresky Bohuslava Martinů až k varhannímu koncertu Symphonia Gregoriana Petra Ebena, který představoval vrchol večera. Dirigoval takřka rezidenční umělec tamního orchestru Chuhei Iwasaki a na varhany hrála vynikající česká varhanice Eva Bublová.
Posvátné symfonie, to byl podtitul koncertu symfonického cyklu abonentní řady královéhradecké filharmonie. Na úvod zazněly dvě krátké canzony renesančního mistra Giovanni Gabrieliho z jeho stejnojmenného cyklu Sacrae symphoniae, který je považován za první dílo obsahující ryze instrumentální kompozice. Obě skladby byly určené pro osm hráčů rozdělených do dvou čtveřic, v tomto případě se jednalo o sestavy hráčů na žesťové nástroje, a byly vysloveně radostného, slavnostního charakteru. Tzv. benátská škola, kam Gabrieli patří, se vyznačuje specifickým kompozičním stylem – vícesborovostí. V benátském chrámu sv. Marka se hojně uplatňovaly dělené sborové či instrumentální ansámbly, které se navzájem doplňovaly a hudebně „konverzovaly“ mezi sebou. V našem případě mohly asi stát jednotlivé čtveřice dále od sebe, aby efekt dvou subjektů hrajících někdy střídavě, jindy společně, vynikl ještě zřetelněji.

Následující Fresky Piera della Francesca pro velký orchestr patří mezi vrcholná díla Bohuslava Martinů. K jejich vytvoření ho inspiroval vlastní zážitek, kdy měl možnost prohlédnout si fresky od renesančního malíře v chrámu San Francesco v Arezzu. Kompozice je třívětá, jednotlivé části nemají být popisné, ale mají vyjadřovat pocity člověka, který se na ně dívá. Pozoruhodné dílo, dle Martinů impresionistické, obsahuje mnoho zajímavých instrumentačních i kompozičních míst, která nesou pečeť jeho typického stylu; na první poslech tak odhalí svého tvůrce. Například v první větě znělo jedno místo takřka „varhanně“. Třetí věta připomínala bitevní rej.
Vrchol večera představovala Symphonia Gregoriana, čili Varhanní koncert č. 1 významného českého skladatele Petra Ebena. Jedná se o absolventskou skladbu v oboru kompozice na pražské AMU. Název „Varhanní koncert“ nebyl tehdy přípustný, a proto autor dílo přejmenoval na „Symphonia Gregoriana“, což už akceptovatelné bylo… Varhany byly už tehdy Ebenovým životním hudebním nástrojem, ke kterému se pak celý život vracel, zejména v improvizaci a kompozici. Takřka hodinové dílo představuje syntézu symfonické skladby a koncertu s orchestrem, tedy symfonický koncert, jak napovídá název. Eben měl celý život k duchovní hudbě velmi blízko a ve svých kompozicích užíval témata převzatá z gregoriánského chorálu, v tomto případě se jedná o Litanie ke všem svatým na Bílou sobotu, které užil ve druhé větě. Hudba i instrumentace orchestru zní často ještě romanticky, ale stylizace varhanního partu je už ryze „ebenovská“. Kromě klasické varhanní sazby jsme slyšeli ještě důsledné kontrapunktické fugato i trio, tedy tři samostatné hlasy rozdělené mezi pravou ruku, levou ruku a nohy. Autor užil varhany nejen jako nástroj sólový, ale i jako doprovodný – krásně vyzněla četná houslová sóla i sólo violoncella jemně doprovázené královským nástrojem. Varhanice Eva Bublová má s tímto titulem již zkušenosti, hrála jej v roce 2011 za doprovodu Komorní filharmonie Pardubice na Smetanově Litomyšli. Technicky brilantní a přitom jemné uchopení sólového partu umocňovaly barevně pestré a promyšlené rejstříkové kombinace hradeckých varhan. Posluchač měl dojem nalezení dokonalého tvaru. Krásné provedení zřídka hrané kompozice publikum náležitě ocenilo a vynutilo si ještě sólový varhanní přídavek, Bublová zahrála skladbu z jí blízké francouzské provenience.

Foto: archiv Filharmonie Hradec Králové
Příspěvky od Petr Vacek (I.)
- Jiří Habart: Netušil jsem, že hledají šéfdirigenta. Nabídka přišla v pravý čas
- Lukáš Hurtík: Cílem je, aby se Slovácký varhanní festival stal stálicí kulturního života regionu
- Pavel Černý: Vybírat repertoár dle typu varhan je hodně důležité
- Španělské varhany Liudmily Matsyury
- Baptiste-Florian Marle-Ouvrard: I na improvizaci je nutné poctivě pracovat
Více z této rubriky
- Naprosté odevzdání se autorovi. Duo Lorenz/Beinhauer s Terezou Horákovou v Brně
- Stamicovo kvarteto jubilující a exkluzivní
- Silentium! jako za časů staré dobré Anglie
- Zemlinští, Venyš a Františák stylově k výročí Institutu Bohuslava Martinů
- Nejlepší SOČR
- Bytostný melodik Zdenek Merta a Vilém Veverka v jeho službách
- Analýzou ke kráse. Simon Rattle ovládl Rudolfinum
- Bohatství barev i v komornějším posazu. Závěrečný koncert Dní Bohuslava Martinů
- Jak dlouho trvají dvě minuty? Čtvrtstoletí Orchestru Berg s miniaturami
- Na promenádě s Filharmonií Bohuslava Martinů