„Svatý Václav je plytký film s výtečnou hudbou.“

„Dirigent Jan Kučera má partituru skutečně v krvi.“

„Orchestr FOK hrál skvěle.“

Pražští symfonikové oživili historický velkofilm Svatý Václav z roku 1930, jedno z posledních děl němé éry. V Obecním domě živě doprovodili projekci hudbou, kterou tehdy složili Jaroslav Křička a Oskar Nedbal. Za její rekonstrukcí stojí Jan Kučera, který také stál po dva večery za dirigentským pultem.

Hudba doprovázela film už od jeho prvních krůčků. Pianino a zkušený klavírista v době němého filmu nemohli chybět na žádném promítání. V těch luxusnějších promítacích sálech býval i menší orchestr. Ovšem němý film s doprovodem symfonického orchestru byl zcela neobvyklý počin. 

Odhodlal se k tomu spolek Millenium-Film, který se k velkému svatováclavskému výročí – miléniu mučednické smrti knížete Václava připadajícímu na rok 1929 – rozhodl vytvořit „nejdražší evropský film“. Jeho součástí měla být i originální hudba. Osloven byl Josef Boleslav Foerster, který pro časovou zaneprázdněnost odmítl, stejně jako Rudolf Karel. Nakonec se úkolu ujal Jaroslav Křička ve spolupráci s Oskarem Nedbalem. První měl napsat hudbu lyrickou, druhý dramatickou. Vzhledem k Nedbalovým zahraničním závazkům nakonec rozdělení padlo a na Křičkovi zůstal větší díl práce. Film moc úspěšný nebyl, hudba kvalitou mnohonásobně překračovala jeho uměleckou úroveň.

Pokud bychom chtěli srovnávat s tehdejší běžnou produkcí filmové hudby, pak Křičkova a Nedbalova hudba ční vysoko nad průměr. Je naprosto svébytná a film vlastně ani nepotřebuje.  Měla by úspěch na kterémkoliv koncertním podiu. To neznamená, že by skladatelé film nerespektovali. Právě naopak. Hudební sekvence odpovídá přesně sekvenci filmové. Když se na plátně pořádá hodokvas, hudba jásá, když Češi bojují s princem Gerem v šumavském lese, ponurost z tónů přímo čiší. Hudba je plna nádherných a zpěvných melodií, dokáže si ovšem pohrát I s variacemi na slavný hymnus Hospodine, pomiluj ny! A dokonce si dovolí I jemný špílec – vpašovat pár taktů z Lohengrina.

Přes nesporné hudební kvality film i hudba upadly v zapomnění a teprve objev partitury a orchestrálních partů muzikologem Viktorem Velkem v roce 2009 a mravenčí práce dirigenta a skladatele Jana Kučery při rekonstrukci umožnily opětné uvedení současnému publiku.

Po Symfonickém orchestru Českého rozhlasu a Janáčkově filharmonii se Křičkova a Nedbalova hudba ozvala jako doprovod zrekonstruovaného velkofilmu Svatý Václav také ve Smetanově síni tuto středu a čtvrtek v podání Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK. U dirigentského pultu stál Jan Kučera a bylo slyšet, že má partituru skutečně v krvi. Vedl orchestr jistě, živý doprovod filmu se značně liší od běžného nahrávání filmové hudby – vyžaduje maximální soustředění dirigenta i orchestru. A to bylo přítomno. FOK hrál pod vedením Jana Kučery doslova skvěle.  Od prvních fanfár a úderů tympánů až po výtečný závěr. Výborně se předvedli sóloví hráči, ať už to byla sóla prvních houslí, violoncella, nebo sóla dechových nástrojů. Významnou úlohu při zdůraznění dramatičnosti měly bicí nástroje a zhostily se toho na výbornou. Obecenstvo reagovalo bouřlivým potleskem. Je jen škoda, že Smetanova síň byla při středečním uvedení poloprázdná. Milovníci hudby tak přišli o možnost slyšet díla dvou našich významných skladatelů, která jsou jinak prakticky nedostupná. Uvedení hudby k velkofilmu Svatý Václav bylo po Obchodu na korze druhou spoluprací Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK s Národním filmovým archivem. A dramaturgie slibuje, že v této spolupráci bude pokračovat.