„Irena Chřibková pravidelně vystupuje ve varhanních půlhodinkách a na dalších koncertech a k tomu organizuje Mezinárodní varhanní festival za účasti špičkových interpretů.“

„Jana Sibera zaujala především Mozartovým Laudate Dominum a Alleluja z moteta Exsultate, jubilate, i když zřetelnost koloratur trochu znejasňoval chrámový dozvuk.“

„Ve Viernově Chorálu z II. symfonie se mohl konečně uplatnit mohutný zvuk svatojakubských varhan.“

Pražská bazilika svatého Jakuba je už od doby barokní střediskem duchovní a varhanní hudby. Působil zde Bohuslav Matěj Černohorský a v novější době po přestavbě varhan v roce 1941 při pravidelných varhanních hodinkách Bedřich Antonín Wiedermann a jeho žák, dlouholetý svatojakubský varhaník Jiří Ropek. Na tuto tradici pravidelných varhanních koncertů navazuje víc jak 20 let současná titulární varhanice baziliky Irena Chřibková. Hrála i vpodvečer na Velikonoční neděli.

Irena Chřibková pravidelně vystupuje každou neděli ve varhanních půlhodinkách a mimo ně na dalších mimořádných koncertech o vánočních a velikonočních svátcích. A k tomu organizuje v srpnu a v září každoroční Mezinárodní varhanní festival za účasti špičkových interpretů cizích i domácích. Je obdivuhodné, kolik práce a úsilí Irena Chřibková vynakládá na bezchybný chod všech těchto hudebních akcí a jaký rozsáhlý repertoár varhanních skladeb všech epoch musí mít neustále k dispozici.

K letošnímu Velikonočnímu koncertu 21. dubna přizvala sólistku opery Národního divadla sopranistku Janu Siberu a hobojistu Jana Adamuse. Program byl sestavený z kratších skladeb značně pestrého zaměření, z nichž některé se vázaly k velikonočnímu období. Jana Sibera přednesla árie z Händelova oratoria Jozue a z Bachovy Lovecké kantáty a zaujala především Mozartovým Laudate Dominum a Alleluja z moteta Exsultate, jubilate, i když zřetelnost koloratur trochu znejasňoval chrámový dozvuk. Rossiniho árie „O salutaris hostia“ z Malé slavnostní mše ukázala půvab a znělost Siberové sopránu a Alleluja Johanna Josefa Fuxe, skladatele známého v baroku spíš teoretickými pracemi, prokázalo životnost jeho hudby.

Jan Adamus měl v rámci koncertu ztíženou roli. V áriích leckdy suploval barokní klarinu a útlý zvuk jeho nástroje nebyl rovnocenným partnerem sopranistky a dost silného varhanního doprovodu. Sólově zahrál Corelliho pětivětý Koncert F dur za velmi přesného, ale příliš hutného doprovodu. Lépe se mu dařilo v Mozartově Adagiu, kde vyměnil hoboj za krásně znělý anglický roh.

Irena Chřibková zahrála úvodem Koncert C dur Johanna Sebastiana Bacha, přepis concerta grossa výmarského vévody Johanna Ernsta, a drobnou chorálovou předehru „Heute triumphiert Gottes Sohn“, vhodnou ke svátku Kristova vzkříšení. Ve Viernově Chorálu z II. symfonie se mohl konečně uplatnit mohutný zvuk svatojakubských varhan. Závěrem zazněl Pochod na velikonoční témata od Marka Andrewse, anglického skladatele působícího v USA, dílo z roku 1910. Tato naprosto slabá nekvalitní skladba nijak nepomohla vyznění koncertu. Škoda, že Irena Chřibková nehrála aspoň jednu rozsáhlejší věc. Vzpomínal jsem třeba na „Variace na Victimae Paschali Laudes“ Jiřího Ropka, jejího předchůdce na svatojakubském kůru, které zpracovávají velikonoční sekvenci právě z velikonoční neděle, data koncertu.

Foto: Audite Organum, Petr Veber