1020

„Koncerty letní noci jsou pro diváky zdarma; v normálních letech mohou hudbu poslouchat vstoje, vsedě, zatančit si při ní, či dokonce uspořádat piknik.“

„Vystoupení Vídeňských filharmoniků s datem 18. června 2021 se odehraje pod taktovkou britského dirigenta Daniela Hardinga, v jedné ze skladeb rozezní křídlo stále uznávanější klavírista Igor Levit.“

„Loni svůj Schönbrunn přesunuli Vídeňští filharmonici na druhou polovinu září, kdy smělo být přítomno jen kolem dvoustovky diváků; letos jich mají být tři tisícovky.“

Za týden zazní už tradiční Koncert letní noci ve vídeňském Schönbrunnu v podání Vídeňských filharmoniků. Večer, jehož dramaturgie posluchače provede vzdálenými končinami, bude řídit Daniel Harding. Koncertu smí být přítomny pouze tři tisíce diváků – ostatní mohou sledovat přímý televizní přenos.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
110

„První polovina nabídla dva klavírní cykly Antonína Dvořáka, po přestávce přišla na řadu čtyři Scherza Fryderyka Chopina.“

„Co jsme viděli a hlavně slyšeli během Kahánkova recitálu, jen potvrzuje nezbytnost vybudování nového koncertního sálu v Ostravě.“

„Ovace publika přiměly Kahánka ke třem přídavkům, chybět nemohl ani Janáček; při něm z nejedněch očí stékaly slzy do roušky.“

Nic na světě, jak známo, nepluje ve vzduchoprázdnu. Vše má svůj zrod, vývoj, souvislosti. Platilo to i o třetím z patnácti koncertů letošního ročníku festivalu Leoše Janáčka v Ostravě. Na cestě k jeho uskutečnění bylo několik milníků, které určily jeho náplň a průběh. Původně měl mít večer 31. 5. podobu orchestrálního koncertu, v němž sólistu Iva Kahánka doprovodí v Čajkovského klavírním koncertu b-moll Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK. Koncert se uskuteční bez diváků, na stream. Pražské těleso ale vystoupení před řadou týdnů, možná předčasně, odřeklo. Jak to vyřešit?

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1003

„Roku 1972 byla založena Nadace pro udělování Hudební ceny Ernsta von Siemense s cílem pravidelně oceňovat špičkové osobnosti světové klasické hudby.“

„Druhá z cen se postupně vyprofilovala jako speciální podpora významným skladatelům soudobé hudby.“

„Slavnostní večer se letos uskuteční 15. června v mnichovském Divadle prince regenta, poprvé skoro za padesát let bez diváků v sále.“

Průmyslový gigant Siemens, jehož centrála sídlí v Mnichově, zaměstnává po celém světě kolem tří set tisíc lidí. Plná desetina z nich se věnuje výzkumu a vývoji. Před pandemií se roční obrat šplhal k osmdesáti miliardám eur, čistý zisk činil 5,6 miliard v téže měně. Ne, nespletl jsem se, pro které médium tento článek píši… Řeč je totiž o firmě, která od roku 1974 stojí za každoročním udělováním ceny v klasice, která je – díky své finanční odměně i společenské prestiži – přezdívána „Nobelova cena v hudbě“. Kromě hlavního ocenění, věnovaného významné osobnosti, se ovšem udělují ještě další. V roce 2020 se tak mezi vítěze rozdělilo 5,6 miliónů eur. Neboli pro nás, přivyklým domácím poměrům v hudební kultuře, nepředstavitelná částka 140 miliónů korun. A to vše díky jednomu jedinému muži, který se kdysi zároveň nudil i styděl.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
7001

Česká filharmonie zakončí i svou 125. sezonu tradičním Open Air koncertem. Konat se bude jako loni na Státním zámku Sychrov, a to ve středu 23. června od 20:15 hodin. Koncert bude živě přenášet Česká televize na programu ČT art a na sociálních sítích. Večerem provede Jiří Vejvoda. Program složený ze slavných operních árií a melodií budou řídit Petr Altrichter a Robert Kružík. Jako sólisté vystoupí mladý pianista Tomáš Kačo, sopranistka Slávka Zámečníková, tenorista Petr Nekoranec a basbarytonista Boris Prýgl. Součástí večera bude také v pořadí už třetí slavností udělení Ceny Jiřího Bělohlávka pro umělce do třiceti let. Během přímého přenosu budou moci diváci přispět do veřejné sbírky založené Nadací pro výzkum rakoviny ČR na podporu výzkumu rakoviny plic.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
110

„Symbolicky se devět veřejnoprávních stanic včetně ČT art spojí do beethovenovského defilé, ve kterém zazní – hodinu po hodině – všech jeho devět symfonií.“

„Pod taktovkou svého amerického dirigenta Stevena Mercura provede Český národní symfonický orchestr úderem páté odpolední Beethovenovu Symfonii č. 5 Osudovou.“

„V devět večer se přihlásí Vídeň, kde bude oblouk přenosů završen zrovna tak jako kdysi skladatelův život. Beethovenova Devátá se rozezní prostranstvím přímo před Hofburgem.“

S ročním odkladem přesně za týden zazní z devíti evropských stanic Pocta Beethovenovi. Devítka evropských orchestrů postupně zahraje celou kolekci Beethovenových symfonií a ještě něco navíc. Česká strana přispěje proslulou „Pátou“, jak jinak než v pět hodin odpoledne, a to v podání Českého národního symfonického orchestru pod taktovkou Američana Stevena Mercuria. Přenos, který čeští diváci mohou s určitým časovým posunem zhlédnout na programu ČT art, doprovodí průvodním slovem Jiří Vejvoda, který nyní celý projekt představuje čtenářům KlasikyPlus.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
MAS8672

„Slavnostním zahajovacím večerem odstartoval 27. května bezmála šestitýdenní maraton patnácti koncertů MHF Leoše Janáčka před publikem.“

„Violistu, ale také houslistu a dirigenta Josého Adolfa Aleja Solise doporučil festivalu jeho končící čestný prezident Ivan Ženatý.“

„Do sálu s kapacitou 800 diváků jich směla přijít polovina; dostavilo se kolem tří stovek oddaných, které neodradila ani povinnost testu a roušek.“

Ve čtvrtek 27. května Filharmonie Brno v čele s Dennisem Russellem Daviesem zahájila ostravský Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka. Koncert se uskutečnil za účasti diváků v Domě kultury města Ostravy a orchestr, ke kterému se připojil mexický violista José Adolfo Alejo Solis, předvedl Berliozovo symfonické dílo Harold v Itálii a Janáčkovu Sinfoniettu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
60000

„Ze zamýšlených šesti koncertů pro živé publikum zbyly čtyři jen formou streamu, zato však dobře dramaturgicky vyprofilované.“

„Úmyslným vybočením – a gestem k mladším divákům, kterých je v univerzitní Olomouci potencionálně velké množství – byl třetí večer pod sloganem Jazz a smyčce.“

„Speciální zmínku si zaslouží minitým zvukařů a kameramanů, kteří zážitky na dálku zprostředkovali uspokojivému počtu diváků, výrazně převyšujícímu kapacitu sálu.“

Mezi 13. a 23. květnem Olomouc hostila tradiční Dvořákův jarní festival. Kvůli problémům způsobeným pandemií byl s číslovkou 19, která měla patřit už loňskému ročníku, a „jen“ online. Náplň však koronavirem neutrpěla ani v nejmenším: internetoví diváci ochutnali prvotřídní dramaturgii v rukou prvotřídních interpretů.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
99

„Od první věty jsem byl téměř elektrizován elasticky pružnou a poddajnou tektonikou, jejímž nejmarkantnějším rysem bylo tvárné, zdánlivě svobodné tempo.“

„Musica Florea však byla na takové provedení skutečně výborně připravena.“

„Souhra instrumentálních skupin i jednotlivé znamenité sólové výkony hráčů se nesly napříč celou Dvořákovou suitou.“

Zahajovací koncert festivalu Dvořákova Olomouc otevřel orchestr Musica Florea s dirigentem Markem Štrynclem. Novodobé uvedení skladeb Antonína Dvořáka na historické nástroje a v poučené intepretaci lákalo na zcela nevšední pojetí děl slavného skladatele. Koncert provázeli slovem Marek Štryncl a Jiří Vejvoda.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
503

Koncertem nazvaným Dvořák jedinečný začne ve čtvrtek festival Dvořákova Olomouc, který bude letos pouze online. Vystoupí soubor Musica Florea, který bude řídit Marek Štryncl, slovem provede Jiří Vejvoda. Od 19 hodin ho bude možné sledovat na Facebooku, webu a YouTube kanále Moravské filharmonie Olomouc, která je pořadatelem festivalu, nebo na stránkách www.dvorakovaolomouc.cz. Další tři koncerty jsou na programu příští týden. Zahrají Bennewitzovo kvarteto, Lukáš Oravec Quartet, Garrick Ohlsson a samozřejmě Moravská filharmonie Olomouc s Jakubem Kleckerem.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
33

„V květnu 2020 uplynulo pětasedmdesát let od konce války. Evropský koncert měl kvůli tomu loni poprvé překročit hranice světadílu. A zamířit do Tel Avivu. Pandemie to zrušila.“

„Letos 1. května měla Berlínské filharmoniky přivítat Gaudího barcelonská bazilika Sagrada Família; jenže 1. dubna vydali zprávu, která bohužel nebyla aprílem.“

„Ze známých příčin se Evropský koncert 2021 uskuteční znovu v jejich sídle, bohužel opět bez diváků. Jako by se záslužný projekt točil kvůli covidu v začarovaném kruhu.“

Evropský koncert orchestru Berlínských filharmoniků, připomínající na prvního máje jejich založení v roce 1882, bude tento rok v řadě už třicátý. Už podruhé bez publika. A místo konání se letos našlo až napodruhé.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
100

„Zaznívá rozhořčený hlas, že přezdívka Černý Mozart, která bývá ‚prvnímu skladateli afrického původu v dějinách‘ připisována, je nepřijatelně urážlivá.“

„Roku 1778 se v Paříži objevil Wolfgang Amadeus a na ‚mladšího, pohledného houslistu, dirigenta a skladatele nesmírně žárlil‘.“

„Jako bychom se světu, do něhož jsme tak dychtivě vstoupili, nyní vzdalovali – a místo aby naší zkušenosti bylo nasloucháno, jsme Západem peskováni.“

Navzdory tomu, že Saint-Georges není známým skladatelem, přitahuje poslední dobou značnou pozornost jako „první skladatel afrického původu v dějinách“. V dalším díle svého seriálu se na tomto příkladu Jiří Vejvoda zamýšlí nad současným Západem, zabývajícím se tématy typu „dekolonizace osnov výuky hudby“ nebo „spiknutí bílé hegemonie“.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
Foto-Milo-Kolesr-5

„Dvořákova Serenáda d moll je celkově laděná do pohodové atmosféry, kterou dokázalo smyčcové noneto navodit dokonale.“

„Bylo vidět i slyšet, že hudebníci si svůj výstup užívají. Stejně tak musel být potěšený snad každý, kdo internetový koncert sledoval.“

„Smyčce Moravským dvojzpěvům slušely, i když znalým posluchačům se při jejich poslechu jistě vkrádaly na mysl také jejich texty.“

Dvě jedinečná provedení skladeb Antonína Dvořáka si pro své posluchače připravil pardubický smyčcový soubor Barocco sempre giovane v rámci mezinárodního hudebního festivalu Pardubické hudební jaro. K posluchačům se vystoupení dostalo formou vysílání záznamu z hudebního sálu tamní radnice. Pohodová nálada skladeb, které byly na programu, i kvalitní úpravy a jejich výborná interpretace zajisté zlepšily den nejednomu posluchači – ať už stálému, nebo náhodnému internetovému kolemjdoucímu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pátek, 09 duben 2021 12:00

Festival Dvořákova Olomouc bude online

118

Moravská filharmonie Olomouc pořádá další ročník festivalu Dvořákova Olomouc, který se bude konat od 13. do 23. května. Vzhledem k vládním opatřením však letos proběhne bez účasti diváků prostřednictvím online přenosů. Jak filharmonie uvádí, situace s epidemií koronaviru není natolik dobrá, aby se dal festival nabídnout posluchačům v tradiční podobě. Tudíž se uskuteční na webu a YouTube kanále Moravské filharmonie. Pořadatelé jsou přesvědčeni, že kulturní nabídka, život i kultura jako taková, coby stěžejní fenomén života i existence společnosti, se nemůže zcela zastavit a že i tyto aktivity jí pomohou překonat toto nelehké období, než se vše opět vrátí do normálu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Nosticvpalc17

„Za jakých podmínek a kdy lze očekávat uvolnění restrikcí, které ochromily činnost hudebníků.“

„Jakou má ministerstvo kultury pro nadcházející období vizi či jaký připravuje plán pro obnovení koncertní činnosti.“

„Věříme, že ministerstvo na takových modelech již pracuje a že co nejdříve budeme mít šanci dozvědět se, co nás čeká – všechny eventuality, podmínky a pravidla.“

Jakou má ministerstvo kultury pro nadcházející nejbližší období vizi? Jaký připravuje plán pro obnovení koncertní činnosti? To jsou základní otázky, které v otevřeném dopise kladou Lubomíru Zaorálkovi producent a pořadatel Radek Hrabě a harfistka a pedagožka Kateřina Englichová a s nimi jako signatáři více než desítka dalších osobností tuzemského hudebního života. Výzva navazuje na schůzku zástupců Sdružení umělců klasiky s ministrem v minulých dnech a mezi řádky se vymezuje vůči dopisu, který předtím poslal české vládě houslista Pavel Šporcl a označil v něm stav české kultury za katastrofální.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
119

„Snad právě dnes, 1. dubna, lze věcnost publicistiky vystřídat příhodami, které by mohly covidový smutek prohřát humorem.“

„Úsměvného přehmatu se může dopustit i profesionál každým coulem. Plácido Domingo nasadí úsměv, kterým zřejmě omámil nejednu z žen, a povídá…“

„V českokrumlovské zámecké zahradě je divadelní scéna s otáčivým hledištěm. Vynález je to báječný, ale za jistých okolností doslova zákeřný.“

„Humor je nejvyšší stádium smutku,“ řekl prý Charlie Chaplin, muž k tomuto tématu nad jiné povolaný. A Ernest Hemingway – také se znalostí věci – doplnil: „Psaní je osamělé povolání…“ Máme ze sebou všichni poměrně trpký rok. Samoty jsme si užili habaděj. Zvyklí na kontakty s lidmi, na pódia znějící hudbou, nezbylo nám než uzavřít se do čtyř stěn, k nástrojům nebo k počítačům. A připravovat se, studovat, cvičit, promýšlet. Komponovat, psát. Námětů či inspirací se od loňského března kupodivu vynořil bezpočet. Snad ale právě dnes, 1. dubna, lze převažující věcnost publicistiky pro jednou vystřídat příhodami, které by mohly covidový smutek prohřát humorem. Navíc jsou – na rozdíl od těch, jimiž se „na apríla“ běžně častujeme – skutečné. Pravdivé. Až tak, že se opravdu musely stát, protože vymyslet si je nelze. Prožité s klasickou hudbou, u které by to leckdo nečekal. Ostatně, když jsem se před lety odsunul s prací právě tímto směrem, počastoval mě někdejší kolega z pop music poťouchlou poznámkou: „No jo, smoking, dobrý, ale není to mezi těmi frakouny strašlivá nuda?“ Myslím, že občas by se divil a možná i záviděl.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
1123

„Do Semaforu vstoupila jako devětadvacetiletá. A Suchý se Šlitrem rozehráli zpěvaččin talent do několika uměleckých poloh.“

„Inteligentní, jazykově nadaná Hegerová zpívala rovněž v cizích jazycích. Ve francouzštině. V němčině. V jidiš. A samozřejmě v rodné slovenštině.“

„Hana Hegerová obsáhla svými šansony pět dekád. Jsou tu stále jako důkaz, že i zdánlivě lehká hudební múza může být vrcholně klasická.“

„Jen pojďte, Madony, Madony, váš kočár je tady a zvony zvoní zvoní a dva páry černejch koní – koní černejch jako máry – hlavy kloní...“ Verše Jiřího Suchého k jednomu z šansonů Hany Hegerové mi prolétly hlavou v úterý 23. března 2021 odpoledne. Média právě rozšířila zprávu, která se už dlouho dala čekat, ale přesto zabolela. Pět měsíců a tři dny po svých devětaosmdesátinách zemřela žena původním jménem Carmen Mária Štefánia Farkašová. Po rozvodu rodičů s úctou k mamince Čelková. Provdaná Hegerová, která si ovšem úmyslně vybrala civilnější křestní jméno, „aby si lidi nemysleli, že si hraju na bůhvíjakou umělkyni“. Zůstává po ní repertoár čítající na sto šedesát písní, z nichž desítky patří do zlatého fondu české (a slovenské) kultury. A zároveň jako by s jejím odchodem mizel další střípek z mozaiky šedesátých let. Oněch „swinging sixties“, které jak ve světě, tak u nás přinesly explozi nejrůznějších umění, literaturou počínaje a filmem či hudbou konče.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
121667420

„Musel přijít rok 1989, aby byl 1. květen 1882 oprášen a využit v nových souvislostech a okolnostech.“

„Pár stovek metrů od sídla orchestru padla Berlínská zeď; kromě jiného se tím zjednodušila možnost vyjíždět volně na koncerty do všech koutů Evropy.“

„Pro nás je poctou, že se Evropský koncert konal už třikrát v Praze.“

Psal se rok 1882. V Praze byla 5. listopadu poprvé vcelku provedena Smetanova Má vlast; Karlo-Ferdinandova univerzita se rozdělila na českou a německou část; Německé městské divadlo v Brně rozzářily – jako první v Evropě – Edisonovy žárovky. A v metropoli nedávno vzniklého Německa (1871) byl 1. května založen orchestr Berlínských filharmoniků. Jeho vznik dodnes vzbuzuje úsměv.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
Foto-Milo-Kolesr-10

Jan Talich má pro Dvořákovu hudbu nepochybně velkou slabost.“

„Bylo velmi osvěžující vidět, že v klasické hudbě nepřipomínají všichni sólisté leklé ryby.“

„Kamera, obraz a střih nepůsobily právě profesionálním dojmem.“

Pardubické hudební jaro zahájilo svůj letošní ročník koncertem ke stému osmdesátému výročí narození Antonína Dvořáka. Komorní filharmonie Pardubice hrála pod taktovkou Jana Talicha. Sólového partu se měl původně ujmout Jan Mráček, ovšem z důvodu covidové karantény jej zastoupil jeho kolega Jiří Vodička. Stream koncertu ze Sukovy síně Domu hudby v Pardubicích bylo možné zhlédnout v neděli večer.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Fundacion-Astor-Piazzolla

„Návštěvníci barů, kde zprvu hrával, nejednou napadli Piazzollu na pódiu, došlo i na facky.“

„Půldruhého roku mě Nadia Boulanger mučila v Paříži s teorií, fugou, kontrapunktem a passacagliemi, ale nasměrovala mě tam, kde jsem později uspěl!“

„Byl tím, čím Scott Joplin pro ragtime či George Gershwin pro charleston, protože také vyzdvihl muziku z tančíren do netušených výšin.“

Chybělo málo – a hudbu Ástora Pantaleóna Piazzolly, od jehož narození dnes uplynulo sto let, jsme nikdy nepoznali… Bylo mu čtrnáct, když se 24. června 1935 zřítilo letadlo se zpěvákem tanga Carlosem Gardelem, v němž měl sedět: „Kdyby mi to táta nezatrhl,“ vzpomínal později, „už bych dávno hrál s anděly tam nahoře na harfu, místo abych se tady dole plahočil s bandoneonem.“ A hlavně se svým nuevo tangem, novým tangem, s nímž si – než celosvětově prorazil – užíval doma, v Argentině, nejmíň do konce padesátých let očistec.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
106

„Což o to, ta parta mladých muzikantů by byla nesporně báječná,“ vypálil na mě bez okolků, „ale copak je vhodné, abych se upsal vojákům?“

„Tentam je pochybující, váhavý, opatrný Jiří Bělohlávek z minulých let! Tady se představuje rozhodný, ctižádostivý mistr taktovky.“

„Říkává se, že každý je nahraditelný, někteří jsou ale nezapomenutelní; o Jiřím Bělohlávkovi to platí bezezbytku.“

Ve vzpomínkách na Jiřího Bělohlávka bývá zmiňován protiklad, který vystihoval jeho přístup k životu: „Povahou introvert, povoláním extrovert,“ zněl například 1. června 2017, den po dirigentově úmrtí, titulek na webu ČT 24. Bylo to docela trefné. Nikoli však úplné. Na to, aby tak stručná definice platila, byl Jiří, který by dnes býval oslavil pětasedmdesát, ve skutečnosti mnohem komplikovanější, mnohovrstevnatější osobností.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
Strana 1 z 3