„Album je ukázkou skutečných citů, které jsou líčeny něžně, ale také s patřičným leskem a velkoplošnou sazbou.“

„Syntézou různých vlivů dospěl Vičar k autorskému projevu přístupnému a srozumitelnému, bez větších kompromisů k vnějškovému efektu či trivializaci využitých prostředků.“

„Vičar svým poutavým vánočním albem přispěl k obohacení nevýrazné produkce hudby s vánoční symbolikou.“

Komerčního hudebního balastu je během Vánoc kolem nás přehršel. Najít v této hromadě omšelých tónů něco osvěžujícího a inspirativního je někdy svízel, ale jde to. Album Vysoko hvězda skladatele Jana Vičara předkládá tři nové kantáty, které se týkají křesťanské spirituality. Na nahrávce zpívá karvinský sbor Permoník (sbormistryně Martina Juríková a Karina Grimová), Jitřenka České Budějovice (sbormistryně Elvira Gadžijeva) a olomoucká Campanella řízená Janou Synkovou. Hraje Janáčkova filharmonie Ostrava pod taktovkou Stanislava Vavřínka a Moravská filharmonie Olomouc s Jakubem Kleckerem. Vičarovo album nelze vymezit jen pokornou a klidnou reflexí Vánoc. Má dramatickou sílu, vzrušující nepokoj a odvahu otevřít se radosti ze zázraku. 

Olomouckého skladatele, muzikologa a pedagoga Jana Vičara není třeba dlouze představovat. Patří k zásadním představitelům klasické hudby a jeho přínos vysokému školství je nezpochybnitelný. Jako skladatel je Vičar činný od šedesátých let minulého století, přičemž ve své tvorbě vždy uplatňoval široký kulturní rozhled. To jej pochopitelně vedlo nejen k experimentování se skladatelskými technikami, ale také k hudbě populární a jazzové. Syntézou různých vlivů dospěl Vičar k autorskému projevu přístupnému a srozumitelnému, bez větších kompromisů k vnějškovému efektu či trivializaci využitých prostředků.

Nové album Vysoko hvězda předkládá zmíněné tři nové kantáty, které Vičar zkomponoval v letech 2020 a 2021. První z nich Vysoko hvězda sestává z šesti vánočních koled z různých zemí. Kantátu zahajuje anglická Joy to the World, nechybí slovenská Buvaj, dieta krásne, španělská Ríu, ríu, chíu, anglická In the Bleak Midwinter, polská Gore gwiazda Jezusowi a na závěr moravská Kristus Pán se narodil. Všechny koledy mají jednotící princip – motiv melodie písně Tichá noc Franze Xavera Grubera, která se provléká jemně jako tenká sněžná nit všemi koledami kantáty. Někdy ji slyšíme v tlumeně pokorných žestích na počátku, jiné části naopak uzavírá. Pokaždé v mírně jiné instrumentaci, ale vždy s decentní a smířlivou náladou.

Kantátu Radujme se! tvoří pět českých vánočních koled pro sbor a orchestr. Úvodní Nesem vám noviny provází rychlý signální motiv žesťových nástrojů. Zní jako evokace trubačů, kteří zvěstují nové zprávy. V kontrastu k nim nastupuje umírněný dialog sborových hlasů s orchestrem. Podobným způsobem, ale vždy s mírně odlišným a důvtipným řešením, jsou pojednány koledy Půjdem spolu do Betléma, Štědrej večer nastal, Pásli ovce valaši a velebná Narodil se Kristus Pán.

Závěrečná kantáta Terezčiny hvězdy přináší autorskou hudbu Jana Vičara, autorem textů je básník Jiří Žáček. Kantáta je koncipována interaktivně: příběh vede vypravěč (Václav Bahník) a Terezka (Anna Lantová), zapojeno je i publikum. Zvolené prostředky přibližují tuto kantátu na jedné straně melodramu, na straně druhé konvenují dramatickým žánrům. Vičarova neoklasická hudba je projasněná, hravá a čistá. Ponechává prostor i pro dramatickou naraci a dějový spád.

Album Jana Vičara Vysoko hvězda je vkusné a vytříbené. Nahrávka nemá plastový obal, ale je vypravena v krabičkové formě na křídovém papíře. Booklet nabízí spoustu informací o realizačním týmu, kompozicích a jejich autoru. Pěvecké výkony jsou nenásilné a bezprostřední. Mezi řádky cítíme, že děti se zpěvu zhostily s chutí a nenucenou iniciativou. Rovněž oba orchestry, Janáčkova filharmonie Ostrava a Moravská filharmonie Olomouc, pod taktovkou zkušených dirigentů sehrály své role zodpovědně a způsobile. V dobré souhře a svátečně laděné atmosféře.

Hudba Jana Vičara nezasáhne radikalitou kompozičních prostředků, není však ani vyčpělá, fádní a opotřebovaná. Má šmrnc, charisma a dostatek vitality. Někdy využívá zahuštěné souzvuky a vrství tóniny, jinde zase umí pohladit a zjednodušit výrazové prostředky na maximum. Pak ovšem, jako například v části Volání medvědí mámy, hluboce dojímá, aniž by sklouzla k sentimentu. Je příkladem skutečných citů, které jsou líčeny něžně, ale také s patřičným leskem a velkoplošnou sazbou. Vičar svým pěkným a nevypočítavým vánočním albem jednoznačně a rozhodně přispěl k obohacení nevýrazné produkce v oblasti hudby s vánoční symbolikou. Jeho projekt neměl jednouchou cestu k životu. Pandemie a následný odliv sponzorů vážně ohrozil vydání nahrávky, ale pan profesor ukázal, že tam, kde je srdce, nechybí ani odhodlání a vůle dotáhnout věci ke zdárnému konci. Pardon, vlastně počátku.

Foto: ilustrační – karvinský sbor Permoník (Facebook), JfO (Facebook), DPS Jitřenka (Facebook)