pondělí, 13 duben 2020 08:43

Křížová cesta podle Lukáše Hurníka

Autor:

„Téma zpracovává postmoderně, bez prvoplánového přiznání niterné účasti, jako sled výjevů, obrazů i zamyšlení.“

„V katarzi zůstávají stíny, možná i otazníky nebo pochyby o vlastním postoji k biblické události.“

„V závěru skladby se zpívá o ženě, která šla ke hrobu a uviděla odvalený kámen a vzkříšeného.“

 

Kov-4

 

Křížová cesta kopíruje okamžiky, které se podle tradice, zčásti i podle Bible, odehrály během cesty Ježíše Krista od Piláta na Golgotu, tedy od soudu na jeruzalémské popraviště. V katolických kostelech jde nejčastěji o obrazy nebo reliéfní plastiky podléhající liturgické normě. Lukáš Hurník napsal Křížovou cestu jako pašijové oratorium. Mělo premiéru v roce 2011 v Hradci Králové. Tamní filharmonie pak účinkovala i při povedení díla na benefičním koncertě pro stavbu svatovítských varhan, který se uskutečnil na Pražském hradě 25. března 2018. Záznam je teď k vidění zde na Mall.TV a – podle autora – „bude tam viset, dokud neskončí karanténa“.

Křížová cesta, to je cyklus výtvarných děl, která popisují a zároveň upomínají, kolik těžkých věcí Ježíš prožil a musel vydržet poté, co byl vydán k ukřižování. Lukáš Hurník zpracoval pašijové téma, tedy konec Ježíšova života, s lehkým odstupem, jako sled obrazů. Hodinová hudební kompozice, kterou Filharmonie Hradec Králové objednala a s ohlasem uvedla, zachycuje obvyklých čtrnáct zastavení křížové cesty, u nichž znějí modlitby, meditace, zpěv.

 

Kov-2

 

Pane, veliký a mocný ve slově i v činu, chceme si v tuto chvíli připomenout velikost tvé oběti života a učit se přijímat kříž, zní v úvodu Křížové cesty Lukáše Hurníka, díla pro sólisty, sbory, recitátory a orchestr. Téma nicméně zpracovává autor postmoderně, bez prvoplánového přiznání niterné účasti, jako sled výjevů, obrazů i zamyšlení. Církevní skladba to není. Prolíná se v ní mluvené slovo, sólový a sborový zpěv a part orchestru, spíše epický a baladický, často drsný a dramatický až drásavý. Poloze meditace se skladba víc blíží až ke konci, celkově však převažuje pocit naléhavé dějovosti, tedy skutečného oratoria, jehož závěr však není přes melodické pročištění lacině a stoprocentně jednoznačný: v katarzi zůstávají stíny, možná i otazníky nebo pochyby o vlastním postoji k biblické události.

Hurníkova hudba přitom není výlučným experimentem, ale je to naopak hudba posluchačsky docela vstřícná, v dobrém slova smyslu eklektická, i když ne podbízivá. Autor našel prostředky k vytvoření přehledné formy a výrazové přesvědčivosti. Při častém uplatnění metody střihu se vyhnul romantickému patosu a dosáhl až lapidární sdělnosti. Charakteristickým prvkem jsou příznačné hudební motivy přiřazené některým klíčovým prvkům a pak nadpisy jednotlivých částí, přednášené hlasem z dětského sboru.

 

Kov-3

 

Křížová cesta vznikla ve středověku jako projev lidové zbožnosti. Ne všechna její zastavení jsou popsána v Bibli. Jednu věc však Bible říká jednoznačně, totiž že byl Ježíš třetího dne vzkříšen. A tak se i v závěru skladby zpívá o ženě, která šla ke hrobu, viděla odvalený kámen a uviděla vzkříšeného. – Aleluja.

Na provedení se v roce 2018 podíleli pěvci Michaela Gemrotová a Roman Hoza, herci Otakar Brousek a Miroslav Táborský, Kühnův smíšený sbor, chlapecký sbor Bonifantes, Filharmonie Hradec Králové a dirigent István Dénes, tentýž jako při premiéře.

 

Kov-1

 

Foto: Mall.TV

 

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Více z této rubriky: « Být spolu