0001

„Přestože nikdo nemohl tušit, že se od rybníku Vajgar jednou natrvalo přesune k ústí řeky Hudson, o jeho směřování k hudbě bylo jasno poměrně brzy.“

„V MET byl na roztrhání. Korepetoval, zkoušel s orchestrem, vedl smíšený pěvecký sbor a tu a tam dirigoval.“

„Přirozeně, že nebyl jediný, kdo od nás touto zámořskou ‚Mekkou opery‘ prošel; nikdo se ale nemůže pochlubit tím, že tam setrval neskutečné tři dekády.“

Druhá část seriálu Až na konec světa se věnuje Kurtu Adlerovi, který se jako sbormistr, dirigent i hudební publicista prosadil za hranicemi rodného státu: v Berlíně, Kyjevě, Stalingradu a nakonec na neskutečných třicet let v Metropolitní opeře v New Yorku. Jeho rodným krajem přitom byly jižní Čechy a do Spojených států zavčas unikl jen díky dobrému odhadu situace, což mu jako synovi židovských rodičů patrně zachránilo život.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
775

„Na 6. října je ohlášena premiéra opery Švanda dudák od Jaromíra Weinbergera, která měla světovou premiéru v pražském Národním divadle v roce 1927.“

„Po třiceti letech objeví na jeviti Národního divadla Dvořákova poslední opera Armida.“

„První baletní premiérou sezony Tramvaj do stanice Touha v choreografii Johna Neumeiera, využívající hudbu Sergeje Prokofjeva a Alfreda Schnittkeho.“

Pro 140. sezonu začínající v září letošního roku připravuje pražské Národní divadlo téměř dvě desítky premiér. Operní soubory jich z toho na třech scénách připraví sedm. Vedle oper Růžový kavalír, Švanda dudák, Figarova svatba, Armida, Šaty dělají člověka a dvou společně uváděných aktovek Sedlák kavalír a Komedianti to bude také opereta Ples v hotelu Savoy. Baletní soubor připravuje tři nové premiéry, činoherní šest a Laterna magika jednu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

777 V sobotu od 14 hodin se bude v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha v Praze konat zádušní mše za skladatele Juraje Filase. Sloužit ji bude kardinál Dominik Duka a před samotným obřadem i během bohoslužby vystoupí renomovaní tuzemští umělci. Pražský katedrální sbor zazpívá pod vedením Josefa Kšici, za varhanního doprovodu Přemysla Kšici. Ze sólistů se objeví pěvci Ester Pavlů, Michal Lehotský, Filip Bandžak, Eva Urbanová a Roman Janál, dále pak flétnistka Magdaléna Hegerová, houslisté Ivan Ženatý a Miroslav Ambroš a trumpetista Otto Sauter. Žalmy přednese Kristina Kotyza. Znít bude hudba Juraje Filase, Antonína Dvořáka, Josefa Suka, ale i skladby starých mistrů. O Juraji Filasovi, jehož život se uzavřel na samém konci roku 2021 ve věku 66 let, čtěte ZDE, o jeho kantátě Záhořovo lože ZDE a o nedávné košické premiéře jeho Houslového koncertu ZDE.

Zveřejněno v AktuálněPlus
605

„Hrát v opeře, to je mnohem delikátnější a jemnější způsob než v symfonických orchestrech.“

„Je potřeba vybalancovat symfonický a kulatý zvuk vůči měkkému a empatickému doprovodu pěvců.“

„Jako student jsem v Národním divadle trávil snad všechen čas.“

Dirigent Robert Jindra bude od příští sezóny hudebním ředitelem Opery Národního divadla v Praze. V těchto dnech připravuje v Norské opeře v Oslo pro březnovou premiéru Janáčkovu Její pastorkyňu a má za sebou sérii představení Weinbergerovy opery Švanda dudák ve Štýrském Hradci. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje oba aktuální projekty s českými díly, ale také dává nahlédnout do plánů týkajících se svého pražského působení. A jen na okraj připomíná, že je od loňského podzimu současně šéfdirigentem košické Státní filharmonie a že na podzim začíná jeho angažmá jako hlavního hostujícího dirigenta Symfonického orchestru Českého rozhlasu.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
sobota, 29 leden 2022 10:10

Devadesát minut Janáčka

101

„Básnění, bouři a vábivé hlasy řeky Volhy nechává režisér na dirigentovi.“

„Skvělou pěvecko-hereckou studii vytvořil při premiéře Jaroslav Březina.“

„Je to málo proměnlivé, hodně strohé, ale divadelně přece jen docela působivé. Velká kouzla se tu však nedějí.“

Bez přestávky, jako devadesátiminutové lyrické drama. Tak hraje od pátku pražské Národní divadlo Janáčkovu Káťu Kabanovou. Za novou inscenací stojí dirigent Jaroslav Kyzlink a režisér Calixto Bieito. Oč minimalističtější je scéna, o to bohatší je hudba, oč realističtější je herecká drobnokresba, o to abstraktnější je vizuální podoba příběhu. První dojem z pronikavě nasvíceného jeviště, otevřeného už před začátkem představení, vzbuzuje nedůvěru a předsudky, ale zároveň víru, že Janáčkovu hudbu ani tak slovutně kontroverzní režisér nedokáže snad zničit. Nakonec ale divák jeho výklad musí chtě nechtě přijmout.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 06 leden 2022 15:57

Così fan tutte aneb Nic se nezměnilo

1112

„Mám k dispozici skvělé pěvce, se kterými můžu jít do hloubky, konstatovala režisérka.“

„Musím rozhodovat, jestli podpořím komediální, nebo tragickou stránku díla.“

„Na druhou polovinu června chystá divadlo festival svých nových inscenací, mezinárodní prezentaci toho, co aktuálně dělá.“

Pražské Národní divadlo na sobotu chystá premiéru nové inscenace Mozartovy opery Così fan tutte aneb Takové jsou všechny. Režii má německá umělkyně Tatjana Gürbaca. Stejně jako ona, i režiséři Ole Anders Tandberg a Calixto Bieito, připravující v těchto týdnech lednové premiéry oper Bludný Holanďan a Káťa Kabanová, pracují v České republice vůbec poprvé.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
100

Pražské Národní divadlo přichystalo na první měsíc nového roku tři operní premiéry. V sobotu 8. ledna to bude Mozartova Così fan tutte ve Stavovském divadle, Wagnerův Bludný Holanďan připluje do Státní opery ve čtvrtek 20. a v neděli 23. ledna a nová inscenace Janáčkovy Káti Kabanové se v Národním divadle chystá na pátek 28. a neděli 30. ledna.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
pondělí, 22 listopad 2021 12:56

Jubilant a oslavenec Ivan Kusnjer

O8A9863

„Během hodinového programu zazpíval i dvě ze svých ikonických árií z českých oper. Potvrdil, že je plný pěveckých sil.“

„Z oslavencových nejmladších žáků dostali prostor dva barytonisté s příjemnými a dobře vedenými hlasy – Lukáš Bařák a Daniel Kfelíř.“

„U sedícího ´tatíčka´ se v árii O mio babbino caro z Pucciniho komedie Gianni Schicchi sešly postupně čtyři sopranistky.“

Scény z desítky oper, desítka pěveckých sólistů, s nimi operní sbor a orchestr a k tomu pěkně zaplněné Národní divadlo. Tak vypadal nedělní koncert na počest sedmdesátin barytonisty Ivana Kusnjera, který napřesrok bude sólistou pražského operního souboru už čtyři desetiletí. Je po celou dobu jeho nepřeslechnutelnou oporou a nadále mu to víc než dobře zpívá.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
202

„Je to náš národní poklad. Ale stejně tak se snažím vstřebávat německý repertoár i italské belcanto a francouzské lyrické opery...“

„Pan Kusnjer mi s árii Voka pomáhal. Nikdo lepší už mi poradit nemohl…!“

„Přirozenost zvuková i přirozenost emocí, přirozenost frází, muzikalita… přirozená barva hlasu… Jde mu o krásné vedení volného hlasu.“

Pražské Národní divadlo pořádá v neděli večer koncert k letošním sedmdesátinám svého dlouholetého sólisty Ivana Kusnjera. Vedle jubilanta zazpívají Dana Burešová, Alžběta Poláčková, Eva Urbanová, Martin Šrejma, Luděk Vele, František Zahradníček a další pěvci. S nimi vystoupí i dva mladí barytonisté – Lukáš Bařák a Daniel Kfelíř, kteří se počítají mezi Kusnjerovy pěvecké žáky na Hudební a taneční fakultě AMU. Druhý z nich tam ukončil na konci léta magisterské studium a před týdnem získal jako vítěz v kategorii Junior laureátský titul na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz shrnuje svůj pohled na soutěžení a na český repertoár a zamýšlí se nad tím, co všechno mu dalo studium u Ivana Kusnjera.

 
Zveřejněno v MladíPlus
001

Pořadatelé letošního, pětapadesátého ročníku Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech potvrdili termín od 5. do 12. listopadu. Soutěž, zpočátku určená studentům uměleckých škol, se stala během let uznávanou soutěží v celosvětovém měřítku. V posledních letech se jí zúčastňuje osmdesát až sto deset pěvců prakticky z celého světa, a to ve čtyřech kategoriích – Junior, Opera, Píseň a Operní naděje. Termín uzávěrky přihlášek je 3. října, v případě soutěžících ze zemí s vízovou povinností už zítra.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
URbanovaJindraRobertJejiPastorkynaunor2011DivadloAntDvoraka

Národní divadlo moravskoslezské zítra od 20 hodin pořádá galavečer sopranistky Evy Urbanové, která v Ostravě jediným koncertem oslaví své životní jubileum. Orchestr opery NDM bude v Divadle Antonína Dvořáka řídit Robert Jindra, někdejší hudební ředitel souboru, s nímž pěvkyně od roku 2010 v Ostravě pracovala na několika operách i koncertech. Program je sestaven z některých oper, v nichž Eva Urbanová v Ostravě účinkovala. Koncert odvysílá živě TV Noe.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
101

„Aniž by Straka přepínal, lahodně dosáhne naprosto znělým a nosným způsobem k vysoké poloze i silné dynamice, zřetelně vyslovuje, prokazuje velkou empatii.“

„Žánrově výlučná, originální, hudebně neslýchaně intenzivní a interpretačně náročná skladba…“

„Po osm desetiletí se mělo za to, že text v Lidových novinách byl anonymní lidovou tvorbou.“

Písňový cyklus Zápisník zmizelého, založený na příběhu otištěném v novinách a hudebně inspirovaný vidinou konkrétní ženy, je dílem, které se nepodobá ničemu jinému. U Leoše Janáčka ostatně dost častý jev. První veřejné koncertní provedení tohoto komorního dramatu se uskutečnilo v Brně přesně před sto lety, 18. dubna 1921. Jeho gramofonových nahrávek existuje řada. Vybíráme jako vzorovou tu, kterou pořídili v roce 1998 pěvci Peter Straka a Dagmar Pecková a u klavíru Marián Lapšanský.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus

100Sopranistka Eva Urbanová bude v květnu slavit své dubnové narozeniny v Ostravě. Národní divadlo moravskoslezské připravuje koncert věnovaný životnímu jubileu významné české sopranistky, kterou mělo tu čest hostit v letech 2011–2016. Orchestr operního souboru bude dirigovat Robert Jindra, který tam po většinu této doby působil na postu hudebního ředitele. Divadlo připomene významné role, kterými se Eva Urbanová nesmazatelně zapsala do historie ostravského stánku. Jsou to La Wally ve stejnojmenné opeře, Ortruda v Lohengrinovi, Emilia Marty v poloscénickém provedení Věci Makropulos, Maddalena z Coigny v opeře Andrea Chénier a zejména Kostelnička Buryjovka v Její pastorkyni. Program koncertu je složen z významných árií zmíněných oper a v jeho druhé části zazní celé druhé dějství Janáčkovy Její pastorkyně.

Zveřejněno v AktuálněPlus
1003

„Umělecká, emocionální i motivační intenzita proroctví je mimořádně silně ztvárněna ve filmu Jiřího Krejčíka a Zdeňka Mahlera s názvem Božská Ema, s hlasem Gabriely Beňačkové.“

„I po roce 1989 zůstává světlá budoucnost nadčasovým, trvalým cílem, ideálem, pro který se Smetanovo dílo vyslovuje bez ztráty aktuálnosti.“

„Prozatím nejsilnějším dojmem z poslední doby bylo nastudování Libuše v Národním divadle Brno režisérem Jiřím Heřmanem a její uvedení v alternativním prostředí haly na Výstavišti.“

Před sto padesáti lety, v roce 1871, komponoval zrovna Bedřich Smetana první dějství své čtvrté opery – Libuše. Premiéru měla však až mnohem později, jako v pořadí sedmá z jeho osmi dokončených oper: v červnu před sto čtyřiceti lety, při prvním otevření Národního divadla. Stejně složitou historii má i pověst o Libuši, předloha pro libreto. Stojí za to si vše připomenout právě dnes, na Smetanovy narozeniny. I když nejsou letos kulaté.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
Foto-1-Zdenko-Hanout

„Plánovat teď něco víc jak týden dopředu, je jako střelba na pohyblivý terč.“

„Dělat veristické drama s dvoumetrovými odstupy, s dvacetičlenným sborem zpívajícím na balkóně a se ´salonním´ obsazením orchestru, je jako sex přes webkameru.“

„Dlouhodobě si nedovedu představit, že by se takto dala kultura nadále prezentovat. Pro umělce není nic horšího, než když hledí do prázdného sálu a po posledním tónu zazní pouze ticho.“

Robert Jindra, milovník a znalec operních nahrávek a zkušený operní dirigent, čím dál víc vítaný i ve světě symfonické hudby, je v paměti svými pražskými, ostravskými, bratislavskými a košickými operními inscenacemi, je také podepsán pod deskami Adama Plachetky, včetně té muzikálové. Čeká ho další rozhlasové natáčení, má se v budoucnu víc vracet do pražského Národního divadla a ke Košické filharmonii… Chystá se letos, pokud to půjde, ještě do Essenu, na Smetanovu Litomyšl, do Ostravy – a to jak k Janáčkově filharmonii na Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, tak ke koncertu do opery… – ale dnes večer diriguje bez publika v přímém přenosu ze studia v Praze na Vinohradech Symfonický orchestr Českého rozhlasu. S portálem KlasikaPlus.cz hovořil o tom všem. V bolestném kontextu současné koronakrize.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
veb-DSC8527

„Nechtěli jsme celý advent zpívat jenom koledy, ale čím víc se budeme blížit k Vánocům, tím víc program začne být vánočnější.“

„Rybova Česká mše vánoční letos na Vánoce…? Nikdo zatím neříkal, že by nějaká měla být…“

„Je s tím hodně práce, produkčně jde o náročnou věc, ale práce je evidentně nesena na společné vlně. Všichni toužíme po tom, dostat se do našeho normálního stavu, kdy hrajeme každý den.“

„Audio. Ready?“ štěkne muž za kamerou. Odkudsi se ozývá české přitakání. „Camera. Ready?“ štěkne ihned, opět anglicky, opět se stejným silným italským přízvukem. Kameraman Marco Chiodi se pohybuje v pražském Národním divadle už delší dobu. Teď je poslední listopadový týden a jeho úkolem je natočit šestadvacet videí, která budou tvořit obsah zpívaného Adventního kalendáře operního souboru. Od 1. do 25. prosince bude každý den na sociálních sítích zveřejněno nějaké nové. Dnes, na první adventní neděli, je předpremiéra, ochutnávka.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
úterý, 17 listopad 2020 18:05

Sir Charles a jeho Janáček

1

„Pod jeho taktovkou je to výbušná, syrově stručná, téměř barbarská hudba.“

„Mackerras byl interpretem Mozarta, Händela, anglických skladatelů i Brahmse a Wagnera. Česká tvorba nicméně pro něj byla nepřehlédnutelnou a mimořádně důležitou položkou.“

„Pokud jsem v životě něčeho dosáhl, pak to byla propagace Janáčka, rekapituloval svůj život nedlouho před smrtí.“

Nahrávek skladeb českých autorů, pod nimiž je jako dirigent podepsán Sir Charles Mackerras, je nespočet. Ještě mnohem víc bylo koncertů, které řídil v Praze a Brně, stejně jako koncertů a operních představení, na nichž nastudoval a řídil českou hudbu mimo naše území. Živý snímek Janáčkovy Glagolské mše z festivalu Janáček Brno 2004 připomínáme v den nedožitých 95. narozenin tohoto „přítele české hudby“, Australana narozeného v USA a žijícího v Británii, jehož život se uzavřel v létě před deseti lety.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
neděle, 22 březen 2020 21:48

Rusalky a Vodník Eduarda Hakena

156

„Zpívá a hraje zde neokázale majestátní postavu Vodníka tak, jak vešel v obecnou paměť.“

„Haken byl v tuzemsku pro dvě tři generace přímo ztělesněním této role.“

„Zpívá zněle, s krásnými probarvenými a srozumitelnými hloubkami i s pěkně vyklenutými a rovnoměrně rozvrženými dalšími polohami, vznešeně a velebně.“

Dvořákovu Rusalku posuzujeme většinou podle představitelky titulní role. Dnešní stodesáté výročí narození Eduarda Hakena však může být ojedinělým okamžikem, ve kterém se na jednu ze světově nejhranějších českých oper můžeme podívat z hlediska obsazení úlohy Vodníka. Legendární basista v ní figuruje jak na první tuzemské gramofonové nahrávce díla, tak v jeho prvním televizním zpracování, stejně jako i v první filmové podobě Rusalky přístupné na DVD.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
1

Česká filharmonie odjíždí na začátku března na týdenní turné do Německa. Vystoupí tam pod taktovkou hlavního hostujícího dirigenta Jakuba Hrůši. Violoncellistku Sol Gabettu doprovodí ve vybraných německých městech ve Dvořákově Violoncellovém koncertu h moll. Na konci dubna se pak náš první orchestr po roce vrátí do hamburské Labské filharmonie. Během dvoudenní rezidence zopakuje program ze začátku března a koncertně provede Janáčkovu operu Káťa Kabanová, která předtím zazní třikrát v Praze.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
9

„Galakoncert ke znovuotevření divadla hýří jmény skladatelů a zajímavých interpretů, program připomíná momenty z historie operních souborů, které tu působily.“

„Zahájení patří, stejně jako v roce 1888, Wagnerovým Mistrům pěvcům norimberským.“

„Defilé stylů, řada příslibů, vždyť například právě Fidelio má obnovenou premiéru už tento týden.“

A chraňte ji a inspirujte ji, patří ještě do citátu ze slavnostního znovuotevření pražského operního divadla, aby oslovení múz užité v titulku bylo úplné. Jsou to slova spisovatele Pavla Kohouta, která v posledním z několika vstupů završila jeho veskrze lakonické vystižení uplynulých 132 let historie budovy, kultury v Praze a politického vývoje v zemi. Státní opera, od roku 1888 do druhé světové války scéna pražských Němců, prošla v posledních třech letech zásadní technologickou i památkovou rekonstrukcí. Pavel Kohout svým slovem doprovázel nedělní galakoncert, který vrátil divadlo umělcům z Národního divadla a veřejnosti.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
Strana 1 z 2