1

Pátá sezóna pražských Břevnovských hudebních setkání byla letos na jaře v souvislosti s opatřeními vlády přerušena. Nyní na ni však pořadatelé navazují a tento podzim uskuteční zbývající čtyři koncerty z jara a dva, které už budou tvořit začátek sezóny šesté. Slavnostní zahajovací koncert v úterý 29. září od 19 hodin v Tereziánském sále bude recitálem dvou mladých operních pěvců, sopranistky Kristýny Vylíčilové a barytonisty Romana Hozy, které na klavír doprovodí Zdeněk Klauda. Na programu koncertu nazvaného Ona a on v opeře budou árie a duety z oper Gaetana Donizettiho, Wolfganga Amadea Mozarta, Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Když hraji Janáčka, tak se nemusím do ničeho ‚vžívat‘, stačí pár not a jsem takříkajíc teleportován do jiného světa.“

„Svým programem chci ukázat diverzitu Beethovenova díla a také lehce vyvrátit zažitá klišé.“

„Jsem přesvědčen, že to nejlepší z díla Vítězslava Nováka patří ke klenotům české hudby.“

Jan Bartoš patří k našim klavíristům světového renomé. Jeho diskografie není nijak bohatá, ale co nahrávka, to mimořádný úspěch, jak u kritiky, tak u posluchačů. Je to dáno jeho přístupem k natáčení, na které se léta připravuje a se skladatelem doslova žije. Skutečným svátkem pro milovníky klavírní tvorby je pokaždé i jeho koncert. Ten nejbližší bude 20. září 2020 v Biberově kapli v České Lípě na festivalu Lípa Musica.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

„Nikoli náhodou bývá Beethovenovo Trio D dur označováno za „trio duchů“ a mystická nálada volné věty, vytvořená interprety Smetanova tria, to dokonale vystihla.“

„Je zcela zbytečné psát a mluvit i v případě Wihanova kvarteta s Ivanem Klánským o naprosté profesionalitě a precizních výkonech.“

„Schumannova skladba se stala pomyslnou třešničkou, jejíž propracovanost nenechá nikoho na pochybách, proč je třeba se věnovat ušlechtilým komorním dílům.“

Nedílnou součástí Pardubického hudebního jara je série komorních koncertů. Zdá se, že je definitivně pryč doba, kdy tento žánr ve stotisícovém městě živořil na okraji zájmu a úbytek posluchačů vedl svého času i ke zrušení zdejšího Kruhu přátel hudby. Organizátoři festivalu vsadili i letos na opravdu špičkové sólisty či komorní soubory – a ejhle, kapacita auditoria bývá zaplněna takřka do posledního místa a nevadí ani povinné roušky… Jinou věcí je připravenost a kvalita dnes vlastně jediného sálu vhodného pro provozování „komořiny“ v Pardubicích, ale o tom až v závěru.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
PFS-7

„Čtyři barvité a temné příběhy zhudebněné velice působivým způsobem a zazpívané opravdu famózně.“

„Janáčkův sbor Potulný šílenec je hraniční záležitost.“

„Mužská část sboru se prezentovala na koncertě jako lepší – zvukově kompaktnější, tvárnější.“

Pražský filharmonický sbor čeká řada krásných úkolů ve spolupráci s orchestry, ale hned na začátku sezóny umožnil publiku dokonalý zážitek svým ryze vokálním, samostatným a capellovým koncertem. Sestava děl českých klasiků dala vyniknout napřed ženské a pak mužské části tělesa a nakonec i celému smíšenému sboru. Uvedení Foersterovy hudby bylo víc než záslužné, Janáček zapůsobil neopakovatelně přímočaře a Vítězslav Novák vyzněl mimořádně dramaticky.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2060

Pražský filharmonický sbor otevře v úterý 8. září v kostele sv. Šimona a Judy svou další koncertní sezónu. Na programu ryze vokálního večera jsou díla Josefa Bohuslava Foerstera, Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka. V příštích měsících čekají těleso koncerty na festivalech doma i v cizině, spolupráce s orchestry, včetně Berlínských filharmoniků, i další samostatné a capellové koncerty. Uměleckým partnerem hlavního sbormistra Lukáše Vasilka se od této sezóny stává jako druhý sbormistr Lukáš Kozubík, který nastuduje část tuzemských i zahraničních koncertů.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

Ačkoli pořadatelé letošního festivalu Hudba tisíců Mahler Jihlava 2020 uspořádali během léta již několik hudebních setkání, opravdové zahájení je až nyní v září. Před slavnostním úvodem však dojde ještě ke dvěma koncertům, a to příští čtvrtek 10. září a ve středu 16. září. Wranitzky Kapelle se sólistou, kterým bude hobojista Vilém Veverka, vystoupí na prvním z nich od 18 hodin v Klášteře Nová Říše. Zazní předehra k opeře Le trame deluse Domenica Cimarosy, Hobojový koncert G dur Pavla Vranického a Symfonie č. 49 f moll „La passione“ Josepha Haydna. Taktovky se ujme Marek Štilec.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

Během prvních dvou podzimních měsíců provede přední české sborové těleso hned pět koncertů, z toho čtyři v Praze a jeden v Brně. Posluchače na koncertech potěší nejen samotný Pražský filharmonický sbor v čele se sbormistrem Lukášem Vasilkem, ale i řada skvělých sólistů z řad zpěváků a instrumentalistů, Česká filharmonie s Petrem Altrichterem nebo Mladá filharmonie Dvořákovy Prahy a Tomáš Netopil.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
čtvrtek, 02 červenec 2020 11:58

Zdeněk Košler a Novákova Bouře na moři

1

„Některá díla v době svého vzniku i v následujících letech slavila velké úspěchy a uznání a postupem let začala mizet z koncertních pódií.“

„Praha prožívala v Rudolfinu opět mimořádné okamžiky a Supraphon pohotově natočil studiově toto dílo přesně v tom obsazení jako na koncertě.“

„Český repertoár sice v něm měl vždycky skvělého tlumočníka, avšak například Národní divadlo se ho coby operního šéfa dočkalo až v poslední fázi jeho života.“

Nahrávkou rozměrné dramatické kantáty Bouře s textem Svatopluka Čecha ve zhudebnění Vítězslava Nováka připomínáme dirigentský odkaz Zdeňka Košlera. Pamatujeme ho jako operního šéfa v pražském Národním divadle v době znovuotevření po několikaleté rekonstrukci v roce 1983 s památným přenosem Libuše. Vzpomínáme na něj jako na spolutvůrce tehdejšího kompletního nastudování oper Bedřicha Smetany i jako na dirigenta koncertů České filharmonie. Vracel se hodně do Bratislavy a do Japonska. Je podepsán pod nahrávkou Prodané nevěsty s Gabrielou Beňačkovou a Petrem Dvorským a Dalibora s Evou Urbanovou a Leo Marianem Vodičkou. Jeho život se uzavřel právě před 25 lety, 2. července 1995.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
pondělí, 15 červen 2020 15:45

Marek Štilec: My to máme v rodině ideální

2

„Nahrávání je vždycky současně i badatelská činnost. Objevujeme kvalitní prameny a materiály.“

„Kompaktních disků, které jsem již natočil, je dnes kolem třiceti, ale koncertní činnost nezanedbávám.“

„Přijal jsem v této sezóně nabídku Českého chlapeckého sboru Boni Pueri a stal jsem se jeho hlavním hostujícím sbormistrem.“

Velké projekty, krásná hudba. Dirigent Marek Štilec má rád rozsáhlé náročné projekty. Nejlépe takové, které na hudební scéně představí objevné dílo. Vokálně instrumentální skladbu pozapomenutého autora, novodobou premiéru po dvou staletích, cyklus hudebních nosičů s dosud nenahranými opusy. Vymyslí, připraví, s kvalitními ansámbly nastuduje. K aktuálním projektům patří i dvě nová CD. Symfonie č. 3 Zdeňka Fibicha v podání Janáčkovy filharmonie Ostrava doplněná předehrami k operám Šárka a Bouře a pochodem z Nevěsty messinské právě vyšla. Nedávno se na pultech objevilo i další CD, na němž je Marek Štilec podepsán: Symfonie Leopolda Koželuha s Komorní filharmonií Pardubice. Obě alba jsou součástí rozsáhlých cyklů: Fibichova symfonie patří ke kompletu nahrávek symfonického díla Zdeňka Fibicha, Koželuhovo dílo vyšlo v řadě Češi ve Vídni.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
SORLiebreichPetrHornik01

„S Adamem Plachetkou v říjnu provedou rozhlasoví symfonikové písně z muzikálů.“

„Během sezóny zazní i málo hrané skladby od Korngolda, Brittena, Drejsla, Kabeláče, Zemlinského nebo Rachmaninova.“

„Stejně jako šéfdirigent Alexander Liebreich má smlouvu do léta roku 2022 i Marek Šedivý, hlavní hostující dirigent.“ 

Nadcházející sezonu Symfonického orchestru Českého rozhlasu otevře v pražském Rudolfinu 25. září při slavnostním zahájení Beethovenova Devátá symfonie s Ódou na radost. Pořadatelé předpokládají, že hygienická opatření související ještě s jarní pandemií nebudou stát tak velkému projektu už v cestě. Na následující měsíce je pak připraveno ve čtyřech abonentních řadách více než dvacet různých programů, včetně komorních koncertů v Anežském klášteře a “Nových horizontů“ ve Foru Karlín a v sále DOX+. A v listopadu se má uskutečnit zájezd do Japonska.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
6

„Pohled do rozhlasové fonotéky je pro mnohé pastvou pro oči.“

„I další historické nahrávky by si jistě zasloužily prezentaci.“

„V každé nabídce by se měly do určité míry objevovat skladby známé či povědomé, které pomáhají prolomit nedůvěru posluchačů.“

Muzikologa Bohuslava Vítka zná podle hlasu snad každý milovník vážné hudby, který poslouchá rozhlas. Posluchači ho vnímají jako autora a moderátora stanice D dur a dříve i pořadů na stanici Vltava. Působil také jako dramaturg orchestru FOK a Komorní filharmonie Pardubice. Aktuálně stojí za projektem Gold Edition – sérií CD s živými nahrávkami z festivalů Pražské jaro. První deska edice, která obsahuje nahrávky z prvního desetiletí festivalu, nedávno vyšla v Radioservisu. Zeptali jsme se na vznik a další pokračování.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2

Mezinárodní festival komorní hudby EuroArt Praha se po vynucené čtvrtletní pauze opět otevře veřejnosti. V rámci červnové minisérie čtyř koncertů se v pražském Sále Martinů představí laureát soutěže Pražské jaro klavírista Marek Kozák, Stamicovo kvarteto, Zemlinského kvarteto a Klavírní kvarteto Josefa Suka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
4

„Občas se setkávám s mylným názorem, že Liszt není tak kvalitní autor jako Schumann či Chopin.”

„My klavíristé jsme velmi závislí na kvalitě nástroje.“

„Přiznávám, že mám v českém repertoáru velké resty.“

Vlna streamů přinesla v uplynulých týdnech jedinou možnost slyšet živou hudbu. Jedním z těch, kteří si takové koncerty vyzkoušeli, byl i pianista Miroslav Sekera. V rozhovoru s předním českým pianistou jsme si povídali o úskalích, která na hudebníky online koncertů čekají, o uměleckých plánech a především o nových nahrávkách, které pořídil.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
0

Čtyři ze sedmi koncertů Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Olomouc věnují pořadatelé odkazu Antonína Dvořáka. Kromě písňové, komorní a symfonické tvorby představí festival Dvořákovo dílo i v dobově poučené interpretaci. Na programu je také černobílá americká groteska s živou orchestrální hudbou, crossoverový projekt spojující hudbu napříč žánry i jazzový koncert v doprovodu Moravské filharmonie Olomouc. Festival se koná od čtvrtka 14. do pátku 22. května v Olomouci.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
11

„Hlavním magnetem této koncepce je Božidara Turzonová, kterou pamětníci znají z filmu Božská Ema.“

„Ve skladbách Vítězslava Nováka jsem rád ocenil pevnou intonaci, výbornou hlasovou vyrovnanost a zvukovou kulturu včetně jemných dynamických odstínů.“

„Janáčkova Ave Maria nesla pečeť zvukové atraktivnosti v barevně homogenním zvuku s dobře plynoucími frázemi.“

V lednu 1930 zemřela v Českých Budějovicích světoznámá sopranistka Ema Destinnová, prožívající epilog života ve svém zámečku v jihočeské Stráži nad Nežárkou, s nímž byla spjata již od roku 1914. Místo leží na trase mezi Třeboní a Jindřichovým Hradcem, poskytuje nejucelenější muzejní expozici, která podrobně přibližuje život a dílo významné osobnosti české hudby. Hudebně-literární pořad Zahrada srdce, nazvaný dle stejnojmenné sbírky písní na slova Adolfa Weniga, byl na programu v divadelním sálu Metropol 28. února. Protagonistkou večera byla slovenská herečka Božidara Turzonovová, hudební složku zajistil komorní mužský ansámbl Danubius Octet Singers se sbormistrem Danielem Simandlem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
3

„Kdo je mým vzorem? Opravdu pravdivá odpověď je, že vedle Jiřího pro sebe dodnes objevují i mnoho dalších českých osobností.“

„Zájem o českou hudbu ve světě je obrovský“

„Pokud interpret má jméno, tak myslím, že je jeho zodpovědností, aby program nezapadal do rutinních kolejí.“

Jakub Hrůša dnes patří mezi přední světové dirigenty. Působil u mnoha světových orchestrů včetně Berlínských a Vídeňských filharmoniků, je šéfdirigentem Bamberských symfoniků, stálým dirigentem České filharmonie a hostem významných operních domů. Zároveň je ale nadšeným a neutuchajícím propagátorem české hudby. A ta je také hlavním tématem druhé části RozhovoruPlus. Tu první si můžete přečíst ZDE.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
3

Hudebně literární pořad Zahrada srdce připomene Emu Destinnovou. Vystoupí v něm slovenská herečka Božidara Turzonovová a mužské pěvecké okteto Danubius Octet Singers Bratislava pod vedením sbormistra Daniela Simandla. V Českých Budějovicích se koncert koná 28. ledna, přesně v den 90. výročí úmrtí světoznámé pěvkyně, v Hrochově Týnci na konci března.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
čtvrtek, 16 leden 2020 18:46

Lutosławski, Novák… a Chopin

0

„Nádherná hudba na pomezí romantismu a impresionismu, předcházející o celé desetiletí Straussovu Alpskou symfonii.“

„Hrál introvertně ponořen do hudby, v očekávaném stylu. Samozřejmá virtuozita.“

„Antoni Wit dirigoval Lutosławkého zpaměti. Přesně, návodně, naléhavě.“

Polský dirigentský nestor Antoni Wit připravil ve středu publiku v metropoli v čele Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK vcelku mimořádný večer. Zcela zásadním posluchačským zážitkem se stal a byl Lutosławského Koncert pro orchestr. S povděkem a potěšením bylo možné vzácně naslouchat hudbě Vítězslava Nováka. A Chopina krásně zahrál Lukáš Vondráček. Ale největší porce uznání patří dirigentovi a orchestru za Witolda Lutosławského.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 13 leden 2020 13:01

Magdalena Kožená v Milánu a v Praze

3

Po dnešním koncertě, který má s orchestrem Filarmonica della Scala, zazpívá Magdalena Kožená 26. ledna v pražském Rudolfinu. V Milánu program s hudbou Dimitrise Mitropoulose a Dmitrije Šostakoviče řídí Constantinos Carydis a česká mezzosopranistka s ním do koncertního večera připravila Písně na Rückertovy texty od Gustava Mahlera. V Praze ji bude doprovázet klavírista Ohad Ben-Ari a jedinečný komorní recitál tvoří pro tuto příležitost sestavené písně od Bohuslava Martinů, Vítězslava Nováka, Erwina Schulhoffa, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bély Bartóka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
13

„Jak obtížné je vybudovat „na zelené louce“ velký profesionální sbor, jsem si uvědomil až později.“

„Pěvecká a hudební úroveň zájemců je velmi slabá, většinou nesplní požadavky ani prvního kola konkurzu.

„Přesto, že se nám umělecky daří a že získáváme řadu koncertních nabídek u nás i v zahraničí, naše ekonomická situace je velmi složitá a náročná.“

Český filharmonický sbor Brno si připomene v příštím roce třicet let umělecké práce. Jeho zakladatel, ředitel a sbormistr Petr Fiala v bilančním rozhovoru pro portál KlasikaPlus odpovídá na otázky týkající se minulosti, současnosti i budoucnosti tělesa a přibližuje, v čem spočívá zahraniční renomé sboru, ale hovoří i o své skladatelské práci a dcerách, které se také věnují profesionálně hudbě. Sám přiznává, že vést profesionální sbor, který si musí polovinu prostředků na provoz vydělat vlastní koncertní činností, je práce vyčerpávající, „na dva úvazky“, jak říká. Ale nelituje…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Strana 1 z 2