Světové premiéry skladeb Olgy Ježkové a Jana Bernátka společně s duchovní tvorbou českých skladatelů dvacátého a jednadvacátého století zaznějí v neděli 28. března od půl osmé večer v Kostele Panny Marie pod řetězem v Praze. Skladby si návštěvníci vyslechnou v podání sopranistky Ireny Troupové, mezzosopranistky Lucie Hilscherové, houslisty Štěpána Ježka a varhanice Lindy Sítkové. Koncert pořádá spolek Lieder Company Prague.
Olomoucký chrám sv. Mořice bude místem Velkého chrámového koncertu. V interpretaci Českého filharmonického sboru Brno připraveném sbormistrem Petrem Fialou, se sopranistkou Pavlínou Švestkovou a barytonistou Jiřím Brücklerem zazní Německé requiem Johannesa Brahmse. V úvodu koncertu zazní skladba Pocta Antonínu Dvořákovi Petra Fialy. Večer Moravské filharmonie Olomouc hudebně povede Christian Knüsel. Koncert se koná v sobotu 27. května od devatenácti hodin.
„Změna místa konání byla ku prospěchu věci.“
„Fialovo úsporné, ale výmluvné gesto naplno rozevřelo pestrou paletu zvukových barev i obdivuhodné dynamické rozpětí sboru.“
„Martinů byl bezesporu jedním z hudebních vrcholů večera.“
Letošní 54. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka v Příbrami hostil Český filharmonický sbor Brno. Jedno z našich nejlepších vokálních těles zavítalo v úterý 23. května 2023 do Březových Hor společně se svým zakladatelem-dirigentem Petrem Fialou, který se v obdivuhodné svěžesti letos dožívá významného životního jubilea. Velmi působivou dramaturgii podpořily i skvělé umělecké výkony.
Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram v období od 23. května do 1. června pokračuje pěticí projektů. Jako první to bude koncert Českého filharmonického sboru Brno v ambitech Svaté Hory, tedy částečně open-air. Následuje představení washingtonského sboru American University Chamber Singers v prostorách Kostela sv. Jakuba. Poté, 28. května, se uskuteční koncert laureátů Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech; tento koncert je již vyprodán. Den s Antonínem Dvořákem 2023 je název akce konané 29. května v Příbrami. Jedná se o open-air pro děti a širokou veřejnost zahrnující na dvacet samostatných koncertů a pořadů. Světoznámý hornista Radek Baborák obstará „slavnostní závěr 54. ročníku festivalu“, avšak v září se koná ještě tzv. „epilog“ ve formě dvou koncertů, o kterých informujeme později.
Mezinárodní hudební festival Hudba tisíců - Mahler Jihlava 2023 vstoupí ve čtvrtek 18. května už do svého dvacátého druhého ročníku. Zahájí ho Ester Pavlů, Karlovarský symfonický orchestr a dirigent Debashish Chaudhuri. Dále přijedou například dva významné rakouské orchestry, dva ansámbly z USA, umělci ze Sarajeva, z našich pak Český chlapecký sbor Boni pueri, Český filharmonický sbor Brno, Sbor Společnosti Bosch nebo Komorní filharmonie Pardubice a nebude chybět ani rezidenční orchestr festivalu Wranitzky Kapelle a jeho dirigent Marek Štilec. Festivalový program potrvá až do 7. července a uzavře ho pak později i tradiční epilog.
„Mozartovo Requiem zvolila dramaturgie pro tento vzpomínkový večer na paměť koncertu, který se zde konal 14. dubna 1878. Podle informací v programu večera ho tehdy prosadil Leoš Janáček, který celý koncert dirigoval.“
„Mozart a Vranický, dva hudebníci, o jejichž přátelství se toho příliš neví, na rozdíl od smyšleného rivalství mezi Mozartem a Salierim. Dějiny si žádají skandály, ale tady šlo o vzájemnou spolupráci a přátelské porozumění.“
„Sbor zněl vyváženě a precizně, zejména v polyfonních částech, soprány byly zvonivé, přesto měkké, alty a tenoři měli hutný zvuk a basy byly úderné a společně s orchestrem vytvářeli zvukově strukturovaný a kompaktní zvuk.“
Oslavy 150 let otevření Besedního domu v Brně pokračovaly pátým abonentním koncertem v řadě s názvem Filharmonie doma. Ve čtvrtek 11. května zaznělo v sále Besedního domu Requiem Wolfganga Amadea Mozarta, Filharmonii Brno vedl dirigent Robert Kružík. Repríza je naplánována na pátek 12. května. Zpívali sólisté Romana Kružíková, Monika Jägerová, Ondřej Koplík a Martin Gurbaľ a Český filharmonický sbor Brno, vedený sbormistrem Petrem Fialou. Před tím ještě zazněla Symfonie D dur Pavla Vranického.
„Plné obsazení filharmonie doplnili zpěváci Českého filharmonického sboru Brno, pod vedením sbormistra Petra Fialy. Vedle orchestru se ještě postavili čtyři hudebníci Horňácké muziky Petra Mičky.“
„Spolupráce filharmonie a Horňácké muziky byla postavena na kontrastech. Byly vytipovány části skladby, proti kterým Horňáci zahráli vždy svoji skladbu, která se tematicky (slovy či hudebně) nějak k té Janáčkově vázala.“
„Už se nám stalo, že jsme hráli jiné žánry, dělali jsme v projektu, který se jmenoval „Hrubá hudba” a bylo to spojení s jazzem a s elektronickou hudbou. S brněnskou filharmonií vystupujeme poprvé a je to pro nás obrovská čest i závazek,” svěřil se první houslista Petr Mička.“
Oslavy 150 let vzniku Besedního domu v Brně se nemohly obejít bez připomenutí folkloristické činnosti Leoše Janáčka. Ve čtvrtek 4. května se uskutečnil v Besedním domě večer, který připomenul Janáčkův vztah k lidové písni. Filharmonie Brno spolu s Českým filharmonickým sborem Brno provedli koncertně balet Rákos Rákoczy pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Ke spolupráci si přizvali Horňáckou muziku Petra Mičky, stejně jako to provedl Leoš Janáček 20. listopadu 1892 na Koncertu moravské lidové hudby. Akce se opakovala ještě v pátek 5. května, kdy byla přenášena Českou televizí, a o přestávce koncertu byl na ČT Artu promítán dokument Já Besední dům, který u příležitosti výročí natočil režisér Tomáš Kratochvíl.
„Zejména sborové pasáže hýří dynamickými kontrasty i vstupy a cappella, stejně jako polyfonními postupy.“
„Orchestr Filharmonie Brno podal poctivý profesionální výkon pod vedením dirigenta Jaroslava Kyzlinka, který ho vedl jasnými, přesnými gesty.“
„Sladké sopránové Sanctus se neslo prostorem v podání Alžběty Poláčkové, jejíž kulatý a sladký soprán hladil v procítěném výrazu, podpořeném flétnou a anglickým rohem.“
Čtrnáctidenní maraton duchovní hudby provázel letošní Velikonoce. Pod názvem Přetváření zněly od 2. dubna koncerty, které přinesly duchovní hudbu jak historickou, tak i autentické premiéry. Šest koncertů, troje Temné hodinky, dvě světové premiéry, druhá dokonce na objednávku festivalu, to je letošní souhrn toho nejlepšího, co bylo možné na festivalu slyšet. V pěti brněnských chrámech vítali posluchače, kteří se rádi ponořili do krásné duchovní hudby. Poslední koncert se odehrál v minoritském kostele sv. Janů v neděli 16. dubna a zcela zaplněný prostor pomohl k dobré akustice. Orchestr Filharmonie Brno řídil Jaroslav Kyzlink, Český filharmonický sbor Brno připravil sbormistr Petr Fiala a obsazení sólových partů bylo rovněž velmi atraktivní. Dvě sopranistky, Američanka Becca Conviser, která zpívala první skladbu a Alžběta Poláčková pro skladbu druhou, mezzosoprán zastala islandská pěvkyně Arnheiður Eiríksdóttir, tenoristou byl Jaroslav Březina a basový part zpíval Peter Mikuláš.
„Chuhei Iwasaki přistoupil k nastudování se svou, již tradiční precizností, ale tentokrát i s velkou pokorou.“
„Český filharmonický sbor Brno je schopen vytvořit obrovské napětí v místech, kdy je předepsáno pianissimo a zároveň se s jistotou pouští do velkých forte.“
„Orchestr zněl velmi plasticky, vyzněla zejména místa gradací do velkých dynamik.“
Velmi zdařilým provedením Dvořákova díla Stabat Mater ukončil 6. dubna orchestr Plzeňské filharmonie festival Smetanovské dny, který se konal v Plzni již počtyřiatřicáté. Ke spolupráci byl přizván Český filharmonický sbor Brno. Provedení řídil šéfdirigent orchestru Chuhei Iwasaki.
„Provedení bylo naprosto přesvědčivé, jistě i díky bohaté dirigentské zkušenosti Leoše Svárovského.“
„Někteří posluchači klasických koncertů mají duchovní kantátu Stabat Mater spojenu pouze s Antonínem Dvořákem.“
„Přestože poslech díla mohl být pro některé posluchače doslova emočně vyčerpávající, nezbývá než smeknout jak před dílem samým, tak před náročností jeho nastudování a provedení.“
Bohatá a žánrově pestrá 45. koncertní sezóna Filharmonie Hradec Králové nabídla kromě šesti abonentních řad i tři mimořádné koncerty. Ten, který se uskutečnil 3. dubna 2023, byl mimořádný. Hradecká filharmonie pod vedením zkušeného Leoše Svárovského uvedla Stabat Mater Petra Fialy (*25. 3. 1943), světově uznávaného brněnského sbormistra, skladatele a pedagoga, zakladatele proslulého Českého filharmonického sboru Brno. Stalo se tak krátce po světové premiéře tohoto díla ve Zlíně (Filharmonie Zlín, Robert Kružík, 22. 3. 23) a následném slavnostním provedení k autorovu jubileu v brněnském Besedním domě, dne 26. března za přítomnosti předsedy vlády Petra Fialy, skladatelova jmenovce. Aktuálnímu vyznění přispělo i vhodné načasování. Dílo je věnováno památce Jiřího Bělohlávka, přičemž na podzim se na jeho provedení chystá i Jakub Hrůša s Bamberskými symfoniky. Kromě obligátního spojení orchestru se smíšeným sborem, svěřil Petr Fiala významnou úlohu i sólové viole, tedy trpící Matce Boží, jejíhož náročného partu se ujala autorova dcera Kristina Fialová, v současné době i ve světovém měřítku špičková interpretka tohoto nástroje.
„Akce měla větší lesk i proto, že koncert byl realizován ke skladatelovým 80. narozeninám a snímaly ji mikrofony Českého rozhlasu. Sál Kongresového centra ve Zlíně je navíc reprezentativním místem, kde se mohou odehrávat slavnostní akce a jeho prostředí je velmi inspirující.“
„Prvního uvedení se ujala sólistka Kristina Fialová, dcera skladatele, pro kterou byl part napsán. Viola v kantátě ztělesňuje Matku Boží, je obrazem její trpící duše a v každé části díla má jiný charakter bolestného výkřiku.“
„Dirigent Robert Kružík motivoval orchestr pevnými a přesnými gesty a dokázal vytvářet kompaktní a gradující plochy hudby, které obecenstvo přijímalo s nadšením.“
Filharmonie Bohuslava Martinů, jejímž domovským působištěm je Zlín, je dynamickým tělesem, které o sobě dává vědět progresivními činy. Světové premiéry českých skladatelů uvádí programově, stejně jako dává prostor mladým a energickým dirigentům a sólistům. Ve středu 22. března 2023 uvedla dílo brněnského skladatele Petra Fialy, který je současně i zakladatelem, ředitelem a sbormistrem Českého filharmonického sboru Brno, jenž na akci spolupracoval. Dirigoval šéfdirigent zlínské filharmonie Robert Kružík a sólového partu violy se ujala Kristina Fialová. Spolu s premiérovaným Stabat Mater zazněla ještě Schicksalslied Johannesa Brahmse a Te Deum Antonína Dvořáka, kde se sopránového partu ujala Jana Sibera. Barytonové sólo zpíval Lukáš Bařák.
Letos se dožívá významného životního jubilea sbormistr a hudební skladatel Petr Fiala. Zakladatel a dlouholetý ředitel Českého filharmonického sboru Brno oslaví osmdesáté narozeniny spolu se svým sborem 26. března v devatenáct hodin v brněnském Besedním domě, a to sedmým abonentním koncertem stávající koncertní sezóny.
„Snažím se detailně promyslet dramaturgii – a přípravu neuspěchat.“
„Pēteris Vasks miluje ticho a napětí v tichu. Pro mne – věčně zrychlenou osobu – největší úkol…“
„My klavíristi, kdybychom hráli jen na klavír, hrajeme v podstatě na bicí nástroj, jak říkával Bartók.“
V pražském koncertním cyklu Hybatelé rezonance vystoupí 3. dubna v Anežském klášteře pianistka Terezie Fialová. Recitál postavila na rozsáhlém cyklu Roční doby současného lotyšského skladatele Pēterise Vaskse, jehož čtyři části kontrastně proloží sonátami Domenica Scarlattiho. Klavíristka, jedna z dcer brněnského skladatele a sbormistra Petra Fialy, je – spolu s houslistou Romanem Patočkou a s violoncellistou Jiřím Bártou, svým životním partnerem – členkou komorního souboru Eben Trio. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz popisuje rozdíly mezi sólovým hraním a spoluprací v komorní hudbě, vzpomíná, co jí do života dalo studium u Ivana Klánského, a přibližuje, co všechno musí obsáhnout hra na klavír, aby nešlo jen o bicí nástroj. Hlavně však popisuje, čím ji oslovila a nadále přitahuje hudba Pēterise Vaskse.
„Sbor nesezpíváte do určité podoby za rok či za dva, je tu důležitá kontinuita a dlouhodobá, trpělivá, stabilní práce. Člověk musí myslet pozitivně, s vizí do budoucna. Dokud se zpívá, je dobře!“
„Napsal jsem vokálně-instrumentální kompozici pro violu sólo, smíšený sbor a orchestr, Stabat mater, na liturgický text. V rámci mého jubilea ji budou uvádět české symfonické orchestry, samozřejmě s Českým filharmonickým sborem Brno.“
„Běžně jsou skladby na toto téma zpracovány pro pěvecký kvartet, sbor a orchestr. Já jsem eliminoval sólovou pěveckou složku a nahradil ji sólovou violou. Viola je tedy Mater Dolorosa, která dojímá svým nářkem a zpěvem, ale je meditativní, ne koncertantní.“
Český filharmonický sbor Brno založil Petr Fiala před 33 lety a dokázal ho vypracovat na přední české a evropské těleso. Přitom byl schopen si najít čas i na komponování a mnohé skladby vznikly právě pro jeho sbor. Letos 25. března slaví skladatel a sbormistr 80. narozeniny a k jubileu bude 22. a 26. března ve Zlíně a v Brně uvedeno v premiéře jeho nové dílo – Stabat mater. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Petr Fiala hledí dopředu i bilancuje a především podrobněji přibližuje svou novou skladbu s velikonočním textem.
„V provizorních podmínkách ghetta byl hybatelem a hlavním protagonistou koncertních uvedení Verdiho díla, ale mimo jiné také nastudování Smetanových oper, dirigent Rafael Schächter.“
„V profesionálním prostředí v Praze Verdiho Requiem zaznělo s pouhým klavírním doprovodem nyní poprvé.“
„Sbor ani sólisté se nemohli opřít o masu či barvy orchestrálního zvuku, vztahovat se k nim a trochu se tam i bezpečně skrýt.“
Těžko si představit spojnici mezi katolickou mší za zemřelé a židovskou komunitou. Terezínské ghetto, kam byly za druhé světové války deportovány desetitisíce Židů, však takovým průsečíkem je. Věznění lidé, umělci i nesčetní amatéři, tam nastudovali a uvedli na podzim roku 1943 a pak ještě od ledna 1944 nejméně tucetkrát Verdiho Requiem. Připomínkou a svého druhu i rekonstrukcí těchto neuvěřitelných počinů byl čtvrteční koncert v rámci pražského festivalu Věčná naděje. Messa da Requiem Giuseppe Verdiho zazněla, tak jako v Terezíně, za pouhého klavírního doprovodu.
Šestý ročník festivalu Věčná naděje se bude konat od 23. února do 30. března. Zahajovací koncert představí ve čtvrtek v kostele sv. Šimona a Judy v Praze Rekviem (Messa da Requiem) Giuseppe Verdiho, a to v provedení, které se konalo v terezínském ghettu roku 1943, to znamená se sólisty, sborem a pouhým klavírním doprovodem. Na koncertě vystoupí Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy a sólisté Jana Sibera, Jana Sýkorová, Tomáš Černý a Jozef Benci s klavírním doprovodem Heleny Fialové za řízení dirigenta Tomáše Braunera. Festival pak nabídne také koncerty Iva Kahánka, souborů Krása Quartet a Trio Bohémo, přednášku o hudbě v ghettu Terezín či filmovou projekci dokumentu Defiant Requiem a mnoho dalšího.
„Brittenovo Válečné rekviem je mimořádně silné dílo, které odsuzuje válečná strádání všech lidí, vojáků na obou stranách konfliktů, stejně jako civilistů. Nadčasové memento, v dnešní době bohužel aktuální i pro nás.“
„Mahlerova Třetí symfonie je oslavou přírody, božské krásy, velikosti a dokonalosti.“
„Jedna z nejvýznamnějších kantátových skladeb vzniklých u nás po roce 1945 – List Poggia Braccioliniho Leonardu Brunimu z Arezza o odsouzení Mistra Jeronýma z Prahy, dílo Svatopluka Havelky.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 16. 1. do 22. 1. 2023?
"Dramaturgie vsadila na jistotu a na českou klasiku s tím, že je nutno na začátku nového roku posluchače pohladit po duši a zazněly árie z oper Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka."
"Na závěr zazněly části z opery Petra Fialy Kráska a zvíře, která se na jevišti ještě nikdy neobjevila. “Je to první a zřejmě i poslední provedení”, skepticky pronesl autor."
"Na Novoročním koncertě slyšelo publikum premiéru, která překvapila instrumentální barevností a impresionistickým výrazem, kterému nechyběly silné výrazové prvky. Osvěžující bylo použití kytary v orchestru, která přinášela do proudu hudby francouzský šarm."
Novoroční koncert, uskutečněný v neděli 8. ledna v Besedním domě v Brně, měl na programu části ze známých klasických českých oper Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. Na jeho závěr pak zazněla premiéra částí z jediné opery sbormistra Českého filharmonického sboru Brno Petra Fialy. Spolu se sborem vystoupil soubor Czech Virtuosi s dirigentem Tomášem Hanákem, sólisty byli sopranistka Pavla Vykopalová, altistka Jana Sýkorová, tenorista Tomáš Černý a barytonista Jiří Brückler. Zcela vyprodaný sál přijal vděčně dramaturgii a sólisty zahrnul nadšenými ovacemi.
Janáčkova filharmonie, kterou povede šéfdirigent Vassily Sinaisky, vystoupí ve čtvrtek 5. ledna od 19 hodin v multifunkční aule Gong v Dolních Vítkovicích. První letošní koncert Janáčkovy filharmonie tak bude patřit nejhranější kantátě Carla Orffa Carmina Burana. V té se představí sopranistka Veronika Rovná, tenorista Daniel Matoušek, barytonista Roman Hoza a Český filharmonický sbor Brno, který dílo spolu se sbormistrem Petrem Fialou nastudoval.
