Mezinárodní hudební festival Hudba tisíců - Mahler Jihlava 2023 vstoupí ve čtvrtek 18. května už do svého dvacátého druhého ročníku. Zahájí ho Ester Pavlů, Karlovarský symfonický orchestr a dirigent Debashish Chaudhuri. Dále přijedou například dva významné rakouské orchestry, dva ansámbly z USA, umělci ze Sarajeva, z našich pak Český chlapecký sbor Boni pueri, Český filharmonický sbor Brno, Sbor Společnosti Bosch nebo Komorní filharmonie Pardubice a nebude chybět ani rezidenční orchestr festivalu Wranitzky Kapelle a jeho dirigent Marek Štilec. Festivalový program potrvá až do 7. července a uzavře ho pak později i tradiční epilog.

„Hlavní blok věnovaný interpretům letošního Pražského jara ovšem začíná ve středu od 20:00.“

„Mladší dvojče Beethovenovy „Deváté“ zazní v pondělí v 22:41. Jedná se o Symfonii č. 2 „Chvalozpěv“ Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, která vznikla na zakázku v roce 1840 u příležitosti 400. výročí vynálezu knihtisku Johannem Gutenbergem.“

„Víkendové dopoledne s českými mistry, kteří dosáhli světového věhlasu: Leopold Koželuh, Jan K. Vaňhal, Pavel a Antonín Vraničtí, Jan V. H. Voříšek.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 8. 5. do 14. 5. 2023?

„Koncert byl správně okořeněn drobnějšími skladbami romantického stylu, z díla Franze Schuberta a Antonína Dvořáka, které tvořily i přirozený kontrast v dané dramaturgii večera.“

„Jistě zapůsobila výrazněji také spontánnost hry, jejíž upřímnost publikum vycítilo.“

„V první řadě se mu dařila výrazná, nehledaná a tím i přirozená stylovost, v závěrečné větě zaujala zřetelná spontaneita projevu, která k Mozartovi patří.“

54. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka zahájil 27. dubna 2023 velkolepým způsobem - s Wiener Concert - Verein, komorním orchestrem, který byl v roce 1987 založen členy Vídeňského symfonického orchestru. Dirigentem vstupního koncertu v Divadle A. Dvořáka Příbram byl český umělec Marek Štilec. Pro festival si zvolil program, jenž je pro těleso stylově typický - oblast proslulého vídeňského klasicismu (J. Haydn, W. A. Mozart), doplněný o drobnější díla romantismu (F. Schubert a logicky i A. Dvořák). Festival si vytkl letos do čela téma - Moudro v nás. Podle vyjádření ředitelky festivalu - Albíny Dědičík Houškové - jde o hledání cesty k porozumění, nadhledu, snad i lásce k druhému člověku, i sobě samotnému. V době, kterou prožíváme, je to vlastně téma přirozené, pochopitelné. Ale hlavně - hudba je zvláštním fenoménem, který dokáže sbližovat, nacházet mnoho společného, má vždy blízko k sounáležitosti. Výrazem neobyčejné schopnosti hudby je lidi sbližovat. Vždyť sama osobnost Antonína Dvořáka, reprezentujícího českou kulturní vyspělost ve světě doslova příkladně, je toho praktickým dokladem. Hudební festival, jenž se řadí dnes k našim nejvýznamnějším, nabídne celkově patnáct zajímavě a velmi rozdílně tematicky a stylově koncipovaných večerů.

8. ročník hudebního festivalu, který zakotvil na jihu Moravy, se v letošním roce zaměří na mladé talentované hudebníky do dvaceti pěti let věku z České republiky i zahraničí. Představí úspěšné laureáty hudebních soutěží z tuzemska, Spojených států amerických, Norska a Ukrajiny po boku renomovaných tuzemských hudebníků a souborů. Dějištěm festivalu budou nejen tradiční Valtice, Lednice či Mikulov, ale také několik nových míst. Festival nabídne v šesti týdnech od konce srpna do začátku října dvanáct koncertů a doprovodných programů.

„Bachovu velikost znovu v plné míře rehabilitoval po téměř stoletém „spánku“ Mendelssohn památným uvedením Matoušových pašijí v roce 1829, zatímco význam zapomenutého Jana Dismase Zelenky si začínáme uvědomovat až nyní.“

„Klavír byl Novákovi nástrojem nejbližším, virtuosně jej ovládal, dokázal jím vytvořit osobitý, harmonicky a melodicky bohatý, ale především stylizačně perfektně vytvořený hudební obraz.“

„Na stanici Český rozhlas D dur máme možnost tento týden vyslechnout tři Novákova díla, každé z jiné tvůrčí periody, každé stylově odlišné.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 6. 3. do 12. 3. 2023?

„Úroveň dříve podceňovaných regionálních orchestrů výrazně stoupla, jejich koncerty mají kvalitu, jezdí do zahraničí, hrají na festivalech, mají své publikum. A je velká škoda, že se v médiích, včetně stanice Český rozhlas D dur, objevují tak málo. Přitom všechny mají své nahrávky, jejichž dramaturgie chytře hledá málo známé a málo hrané skladby.“

„Orchestr se ve svazku s rozhlasem vždy soustřeďoval na nahrávání repertoáru starých, zejména českých mistrů, uváděl také premiéry soudobých skladatelů.“

„Méně známé orchestry, někdy regionální, někdy i z metropolí, známe samozřejmě i ze zahraničí. Jejich úroveň je často špičková a v jejich podání zaznamenáváme mimořádné umělecké nahrávky. Waleský národní orchestr pracuje ve svazku s rozhlasovou stanicí BBC a v letech 1987-1996 stál v jeho čele japonský dirigent Tadaaki Otaka.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 20. 2. do 26. 2. 2023?

„Bylo patrné, že dirigent je s Koželuhovou tvorbou dobře obeznámen, a stejně tak, že muzikanti hráli s chutí.“

„Za pozoruhodným výsledkem musíme vidět kus poctivé práce všech zúčastněných.“

„Marek Štilec nechal po Credu sbor na pódiu usednout a vytvořil prostor pro modlitbu, nebo pro rozjímání, každému dle jeho víry a osobního zaměření.“

Filharmonie Hradec Králové představila v rámci svého Velkého symfonického cyklu tři skladby, které se na našich koncertních pódiích neobjevují často. Nápaditá dramaturgie navázala na dlouholeté úsilí dirigenta Marka Štilce, jenž se zabývá mimo jiné mapováním působení českých tvůrců v klasicistní Vídni. I díky němu se ve větší míře vracejí do programu některých našich orchestrů díla Leopolda Koželuha. Zároveň však bádání v archivech přináší možnost důkladněji se seznámit s jeho dobovými souputníky. Vrcholem večera v sále královéhradecké filharmonie se stalo provedení Mše sv. Aloise od Leopolda Hofmanna.

Filharmonie Hradec Králové opět přivítá hradecký chlapecký sbor Boni pueri. V rámci Bílé abonentní řady, vedle skladeb vídeňského klasicismu, Symfonie g moll Leopolda Koželuha a Pleyelovy Symfonie D dur, společně uvedou Mši svatého Aloise Leopolda Hofmanna. Zazní celkem dvakrát, poprvé už dnes, ve středu 25. ledna v Náchodě a ve čtvrtek 26. ledna pak tradičně v sále Filharmonie Hradec Králové. Diriguje Marek Štilec, od roku 2019 stálý hostující sbormistr Boni pueri.

Filharmonie Hradec Králové přichystala na první měsíc tohoto roku sedm koncertů. Odrazí se od Tříkrálového benefičního koncertu, který bude uskutečněn v pátek 6. ledna ve spolupráci s Oblastní charitou Hradec Králové. Dirigovat budou studenti Zürcher Hochschule der Künste, které vede umělecký garant Christoph-Mathias Mueller. Na programu budou díla Rachmaninova, Beethovena, Liszta a Ravela. Výtěžek bude věnován na projekt výstavby Lůžkového hospice ve Stěžerách. O dalších koncertech informujeme níže.

„Hlavními lákadly mají být Alexander Melnikov, Charles Castronovo nebo Vadim Gluzman.“

„Festival se oproti minulým letů odklání od crossoverových projektů a prvoplánové prezentace největších světových hvězd.“

„Doprovodný program ve Festivalové zóně nabídne zdarma koncerty dalších žánrů a hudební pikniky a výtvarné, pohybové i vzdělávací aktivity.“

Osmnáct koncertů hlavního programu na jedenácti různých místech a rozšíření paralelního doprovodného programu situovaného druhým rokem do Festivalové zóny v Klášterní zahradě, takový má být dvaatřicátý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov v létě roku 2023. Jeho hlavními znaky zůstává prolínání uměleckých žánrů a podpora mladých hudebníků. Pořadatelé chtějí také nabídnout víc příležitostí místnímu publiku a zapojit lokální instituce.

„Bylo patrné, že jsme byli svědky něčeho skutečně nevšedního a že tento večer má potenciál významně se zapsat do českého hudebního života.“

„Objevují se zde typické dobové pastorální figury, líbezné trylkování bychom však hledali ve skladbě marně, snad s výjimkou několika pasáží určených dřevěným dechovým nástrojům.“

„Před nasazením a výkonem dirigenta Marka Štilce nelze než obdivně smeknout.“

Komorní filharmonie Pardubice připravila na začátku letošního adventu pro své posluchače velké překvapení. Namísto tradiční „Rybovky“, která se v tomto období pravidelně objevovala v jejím předsvátečním programu a měnily se pouze drobnější skladby různých autorů, které ji doplňovaly, tentokrát nastudovala dílo jediné a zcela unikátní – Vánoční kantátu Leopolda Koželuha. Před orchestrem, sborem i sólisty stál nelehký úkol provést skladbu, kterou nemohl nikdo ze zúčastněných znát, neboť se více než dvě stě let nehrála. Obnovená premiéra pod taktovkou Marka Štilce však dopadla velmi uspokojivě, i když posluchačova cesta k plnému prožití skladby nemusí být v tomto případě zcela jednoduchá. Naštěstí byl z večera v pardubické Sukově síni Domu hudby pořízen zvukový záznam, takže bude možné se k jednomu z hudebních objevů roku vracet.

Komorní filharmonie Pardubice s Českým chlapeckým sborem Boni pueri, sopranistkou Michaelou Šrůmovou, tenoristou Petrem Nekorancem a barytonistou Jakubem Hliněnským vystoupí v sobotu 3. prosince od 19 hodin v Sukově síni Domu hudby. Pod taktovkou Marka Štilce tam zazní Vánoční kantáta Leopolda Koželuha, a to po více než dvou stech letech v obnovené světové premiéře.

„Na pódium nastoupilo asi čtyřicet chlapců, všichni v dlouhých žlutých kaftanech, které na nich vlály, a chlapci působili jako z jiného světa.“

„Dirigent Marek Štilec se zabývá objevováním a nahráváním této zapomenuté hudby autorů 18. století, a i proto přinesl s Wranitzky Kapelle Hofmannovo Requiem c moll.“

„Boni pueri je nutné obdivovat zejména pro maximální soustředění a pečlivost nastudování. Jednu výhradu však je potřeba zmínit, hlasům chybí jiskra, která dělá chlapecký sbor zajímavým.“

V Šternberku se konal další koncert Klášterních hudebních slavností. V chrámu Zvěstování Panny Marie zazněly skladby hudebníků z 18. století s vazbami na Čechy: od Jana Zacha Sinfonia in A, od Jana Václava Stamice Sinfonia 4 D dur a od Leopolda Hofmanna Requiem c moll, vše v provedení souboru Wranitzky Kapelle pod vedením dirigenta Marka Štilce a chlapeckého sboru Boni pueri se sbormistrem Pavlem Horákem. Program konvenoval historickému prostředí a byl vděčně přijat nadšeným publikem.

Festival Klášterní hudební slavnosti zve na tento víkend. V sobotu od 19 hodin v chrámu Zvěstování Panny Marie ve Šternberku vystoupí chlapecký sbor Boni pueri a orchestr Wranitzky Kapelle s dirigentem Markem Štilcem. V neděli 18. září v jesenickém Kongresovém sále PLL od 19 hodin zaznějí melodramy v podání herce Petra Mikesky a klavíristy Miroslava Sekery.

Festival Klášterní hudební slavnosti se přehoupl přes svou polovinu. KD Skleník Loučná nad Desnou bude ve středu 24. srpna místem koncertu věnovaného slavnému klavíristovi Alfredu Brendelovi, který se v Loučné před jedenadevadesáti lety narodil. Koncert klavíristy Iva Kahánka je poctou tomuto předchůdci. V programu zazní skladby především pozdního klasicismu a raného romantismu.

„Účastníci kurzů odjíždějí z Pärnu s úsměvy na tvářích. A to je jeden z důvodů, proč jsou léta v Pärnu pro mě tak důležitá, říká Neeme Järvi.“

„Bedlivé oko Neemeho, Paava ani Kristjana neodpustí žádnému adeptovi dirigování vůbec nic.“

„Tüürův Smyčcový kvartet In memoriam Urmas Kibuspuu je křehká skladba, jejíž počáteční monotónnost střídá zvichřenost a vzrušení končící v katarzním souzvuku.“

Součástí festivalu v Pärnu nejsou jen koncerty, ale i Akademie Neeme Järviho, která se koná od roku 2000. Na základě přihlášek a následného výběru se sem sjíždějí mladí dirigenti z celého světa, letos byli zastoupeni mladí adepti z Lotyšska, Ukrajiny, Polska, Ruska, Velké Británie, Bulharska, Německa, USA, Estonska, Jižní Koreje, Nového Zélandu a Finska. Mezi nimi byly i čtyři mladé ženy. Jen pro zajímavost – Järviho akademie se v minulosti zúčastnili i čeští dirigenti Marek Štilec a Petr Popelka.

„Svůj part přednesl s absolutní jistotou a potvrdil, že je za velkolepého virtuosa označován právem.“

„Lze ocenit zejména dramatický cit druhé věty Haydnovy symfonie.“

„Ostatně i samotný název skladby napovídá, že stěžejním motivem díla Sylvie Bodorové je hudební barevnost.“

V rámci 21. ročníku hudebního festivalu Mahler Jihlava Hudba tisíců zazněl 17. června v Gotické síni jihlavské radnice koncert nabízející dramaturgicky pestrý program. Těžil jak z klasického, tak ze současného repertoáru komorní instrumentální hudby. Hlavním sólistou večera byl maďarský trumpetista Gábor Boldoczki, který vystoupil za doprovodu tělesa Wranitzky Kapelle.

„Tradiční cyklická struktura mešního ordinária byla díky komentáři bratra Štěpána liturgicky dobře srozumitelná i pro zřejmě z velké části ‚nepraktikující‘ festivalové publikum.“

„Celé nastudování bylo zkušeně provedeno v harmonické souvztažnosti dirigenta, orchestru a sboru.“

„Všestrannému dirigentu Marku Štilcovi a sboru Boni Pueri se dlouhodobě daří na vysoké interpretační úrovni uvádět náročná duchovní díla starých mistrů.“

Kanonie premonstrátského kláštera v Nové Říši a místní kulturní spolek jsou tradičními vstřícnými partnery pro pořádání „výjezdních“ koncertů festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců. V přilehlém apoštolském kostele svatých Petra a Pavla zazněla v podvečer 3. června v obnovené světové premiéře adorační Missa Sancti Aloysii klasicistního komponisty Leopolda Hoffmanna. Novodobého uvedení díla se po více jak dvou stoletích ujal špičkový rezidenční komorní orchestr Wranitzky Kapelle a renomovaný Český chlapecký sbor Boni Pueri pod dlouholetým vedením sbormistra Pavla Horáka. Celé nastudování inicioval a zkušeně dirigoval Marek Štilec, který u královéhradeckého chlapeckého sboru už několik let za oboustranného nadšení hostuje. Dirigent s velkým úspěchem uskutečnil s mladými chlapci už řadu dalších unikátních projektů.

„Krásně plynulá gesta, lehce přimhouřené oči a lyricky rezonující tón, to vše Dominika Škrabalová prezentovala naprosto transparentně.“

„Biblické písně v Bandžakově podání byly procítěnou nadpozemskou promluvou. Po celou dobu přenášel na posluchače svůj vnitřní klid dialogického rozhovoru s Bohem.“

„Poklidná atmosféra celého recitálu naplněného osobitými interpretačně bravurními výkony pěvců i klavíristů proplouvala podvečerním sluncem nasvícenou gotickou síní.“

Festival Mahler Jihlava navázal na dlouholetou tradici, kdy  představuje mladé laureáty Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka z Karlových Varů. Pořadatelé do Jihlavy zvou vždy sólisty, kteří mají na repertoáru i písně Gustava Mahlera. V podvečer 30. května tak v gotické síni jihlavské radnice zazpívala loňská laureátka, mladá mezzosopranistka Dominika Škrabalová, a pak také už ostřílený barytonista Filip Bandžak, který se stal v roce 2006 v karlovarské soutěži nejmladším oceněným pěvcem své kategorie.