19PF9645

„Jakmile zazněla první slova prvního moteta, byl posluchač okouzlen čistotou hlasového projevu členů souboru, jejich viditelným vnitřním souzněním a klidem a důstojností, s níž zpěvy přednášeli.“

„Ať už člověk přišel na koncert s jakýmkoliv očekáváním, mohl se jak v textech, tak v důstojně procítěném a umělecky dokonalém přednesu La Grande Chapelle, dotknout nejen výšin uměleckých, ale i hloubek duchovních, metafyzických.“

„Zdálo se, jako by se spolu s proudem hudby klenbou kostela na lidi snášel i proud světla a naděje, pokoje a vnitřního míru.“

Pro někoho možná skončilo slavení uplynulých svátků již na Velikonoční, takzvané „červené“ pondělí, někteří naopak jejich slavnostní charakter prožívají po celých následných padesát dní. V Brně jsou  zvláštním hudebním způsobem oslavovány také Velikonočním festivalem duchovní hudby, který se pne od Květné neděle až po druhou neděli velikonoční, kterou je dovršen velikonoční oktáv, tedy ústřední a nejužší okruh svátků. V úterý 23. dubna zavítal do Brna špičkový vokálně-instrumentální soubor staré hudby La Grande Chapelle, aby posluchačům 21. století přiblížil charakter slavnostního procesí na neděli Vzkříšení, tradičního pro Piazza Navona v Římě v době pozdní renesance.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
m-koncert4lagrandechapellebynoahshaye0

„Zvláštnost slavnosti na Piazza Navona spočívala v tom, že se zároveň jednalo o prezentaci nesmírně bohatého Španělska.“

„Bylo najímáno velké množství hudebníků z mnoha dalších římských kostelů, kteří se pak ještě stihli včas vrátit do svých domovských chrámů.“

„Pojetí La Grande Chapelle představuje pozdně renesanční polyfonii ve výrazně barevné podobě.“

Velikonoční slavnosti v Římě na konci 16. století zpřítomní v úterý na brněnském koncertě komorní sbor a soubor historických nástrojů La Grande Chapelle. Španělé v české premiéře uvedou v kostele sv. Jakuba vlastní rekonstrukci hudebního repertoáru znějícího při procesích organizovaných u mariánského chrámu na Piazza Navona v Římě. Záměr a program koncertu, který publikum přenese do „věčného městě“ do doby sklonku renesance, přibližuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus muzikolog Vladimír Maňas, dramaturg Velikonočního festivalu duchovní hudby pořádaného Filharmonií Brno. Jak říká, taková procesí jsou dávno zapomenutou věcí - hudební provoz na Piazza Navona, stejně jako celého Říma, se od té doby samozřejmě zcela proměnil.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus