„Velikonoce 2023 s sebou přinášejí nový začátek. Chceme navázat na zavedenou tradici hledáním nových možností, jak náš festival učinit ještě výjimečnějším.“

„V centru našeho hledání bude letos postava Tannhäusera. Hrdiny ztraceného a svedeného, ale také poctivě hledajícího sebe sama.“

„Svět Richarda Wagnera, nejradikálnějšího hudebního inovátora v dějinách, pro nás bude novou startovní čarou i laboratoří zároveň, a to v opeře, na koncertech, v tanečních projektech i v elektronické hudbě.“

Chceme navázat na zavedenou tradici hledáním nových možností, jak náš festival učinit ještě výjimečnějším... Tolik ukázka z uvítacího textu programu salcburského Velikonočního festivalu 2023, který se uskutečnil od 1. do 10. dubna. Autorem těchto slov je festivalový intendant Nikolaus Bachler. Výroky o „novém začátku“ jsou skutečně namístě. Co však překvapí, je skutečnost, že se pan ředitel prakticky neobtěžuje s vysvětlením, proč vlastně k jakési nové éře festivalu vůbec dochází. Řekněme si to tedy ve stručnosti alespoň my.

„Českou filharmonii podle Byčkova v Japonsku milovali snad ještě dříve, než vznikla.“

„Smetanovy dvousté narozeniny oslaví orchestr za rok v březnu vydáním nové nahrávky Mé vlasti pod vedením Semjona Byčkova.“

„Byčkov se vedle českého repertoáru bude věnovat také pokračování mahlerovského projektu – uvádění a natáčení všech jeho symfonií.“

Příští sezonu zasvětí Česká filharmonie výrazněji než jindy české hudbě. Už letos na podzim nabídne sérii koncertů s nejznámějšími díly Antonína Dvořáka, další zvýrazněné programy budou následovat na jaře roku 2024, ve kterém uplyne 200 let od narození Bedřicha Smetany. Tvorbu tuzemských klasiků chce těleso prezentovat v Roce české hudby 2024 i mimo Prahu a v zahraničí. Vedle toho bude orchestr pokračovat v pozornosti věnované Mahlerovým symfoniím a přivítá řadu renomovaných uměleckých hostů. Premiéry současných děl, která soustavně objednává u žijících skladatelů, jsou však plánovány až na další sezóny.

Jakub Hrůša, šéfdirigent Bamberských symfoniků a hlavní hostující dirigent České filharmonie, se v září 2025 stane hudebním ředitelem Královské opery v Londýně. Převezme funkci od Antonia Pappana, který odchází v roce 2024, kdy završí v čele Royal Opera House Covent Garden dvaadvacet let. Hrůša je v těchto týdnech v Česku. Ve čtvrtek diriguje Filharmonii Bohuslava Martinů ve Zlíně a na 2. listopadu připravuje pro festival Janáček Brno inscenaci tvořenou operou Z mrtvého domu a Glagolskou mší.  

„Nahrávka Houslového koncertu D dur Ermanna Wolf-Ferrariho vzbudila v mezinárodním odborném tisku mimořádný ohlas.“

„Nominace na cenu Opus Klassik jsou rozvrženy do 27 kategorií, v některých je až několik desítek titulů. S Beikircherem jsou ve stejné kategorii také Kahánek a Šporcl.“

„S Jakubem Hrůšou, úspěšným s nahrávkou tří verzí Brucknerovy Romantické, jsou mezi nominovanými v kategorii Dirigent roku například Gardiner, Barenboim, Petrenko, Pappano, Rattle nebo Thielemann.“

Plzeňská filharmonie se objevila v nominacích na prestižní německou hudební cenu Opus Klassik. V Německu vydané CD s díly italského skladatele Ermanna Wolf-Ferrariho, jehož sólistou je houslista Alban Beikircher a dirigentem Chuhei Iwasaki, je zařazeno ve dvou kategoriích postihujících instrumentální sólistické výkony a koncertní snímky. Jde o stejné ceny za významné nahrávací počiny v oblasti klasické hudby, na které jsou nominováni také dirigent Jakub Hrůša, pianista Ivo Kahánek a houslista Pavel Šporcl.

„Jak se dodnes traduje, byli to členové Pražské komorní filharmonie, kteří zpěvačku uprosili, aby Dvořákovu píseň nazpívala pro album v češtině.“

„Její nejoblíbenější rolí na Salcburském festivalu kupodivu nebyla její ikonická Violetta z roku 2005, ale Zuzanka z Figarovy svatby.“

„Zároveň konstatovala, že role ´těchhle dívek – víte jakých´, a rozverně se zavlnila a vyšpulila rty, ´už nejsou nic pro mě´.

KlasikaPlus.cz má dobrý zvyk oslavovat narozeniny slavných hudebních jubilantů články, přibližujícími jejich nahrávky, považované za referenční. Když ovšem slaví kulatiny (a to ne ledajaké!) umělkyně kalibru sopranistky Anny Netrebko, říká si to o text alespoň trochu výjimečný. No ovšem: jestli jsem zrovna já ten pravý autor, který je s to něco takového opravdu vymyslet, nechám samozřejmě na vás, čtenářích. Pokud však dovolíte, nesoustředím se zde jen na jedno konkrétní Annino CD, ale pokusím se podělit se s vámi o několik vzpomínek, které mají se jménem Netrebko a s nahrávkami nějakou spojitost.

V pondělí Česká televize na svém programu ČT art odvysílala Pucciniho operu Manon Lescaut v nastudování londýnské Královské opery Covent Garden z roku 2014 a záznam nyní zpřístupnila ve svém archivu. Příští týden televize divákům nabídne Koncert k pádu Berlínské zdi v podání Daniela Barenboima a Berlínských filharmoniků.

„Pro Vlaštovku neboli La rondine mám velkou slabost od chvíle, kdy jsem ji slyšel z nahrávky na CD.“

„Výběr z prvního a druhého dějství tvoří první polovinu provedení a kompletní třetí akt druhou, provedení by mělo trvat asi osmdesát minut.“

„Mohu-li posoudit, tak ve Ctěnicích by se měli objevit ti nejlepší z nejlepších!“

Manon Lescaut, La Bohème, Tosca, Turandot… Všechny tyto opery spojuje jméno Giacoma Pucciniho, který je jedním z nejpopulárnějších hudebních skladatelů v dějinách. Přesto jsou některé z jeho oper širšímu publiku prakticky neznámé. O jedné z nich, jejíž uvedení se už brzy chystá na severovýchodním okraji Prahy, hovoříme s autorem projektu a jeho hlavním organizátorem Robertem Rytinou. Jde o Pucciniho Vlaštovku, která se tam má v komorní koncertní verzi rozeznít 4. prosince.

„Umělecké vedení Velikonočního festivalu zůstane v rukou dirigenta Christiana Thielemanna až do roku 2022.“

„Od roku 2012, s příchodem Cecilie Bartoli, se začaly uvádět hlavní produkce Svatodušního festivalu i na velkém letním Salcburském festivalu.“

„Koncertní program Salzburger Festspiele zahrnuje 91 vystoupení s důrazem na tvorbu Ludwiga van Beethovena.“

Velikonoční festival v Mozartově rodišti Salcburku je pro letošek zrušen. Salzburger Festspiele, které v létě oslaví sté výročí založení, i Svatodušní festival na přelomu května a června si zatím plánované produkce snaží udržet. Odkládá se však zemská výstava Velké světové divadlo – 100 let Salcburského festivalu.

„Vypadalo to, že minulý koncert Ennia Morriconeho byl v Praze posledním. Nakonec se však jubilant rozhodl přijet ještě jednou.“

„Festival Pražské jaro otevřou 12. května Bamberští symfonikové s Jakubem Hrůšou.“

„V Českém Krumlově se v létě objeví přední interpreti klasické hudby, ale festivalový program hojně zasáhne také do jiných žánrů.“

Lednové oslavy narozenin Wolfganga Amadea Mozarta a Ennia Morriconeho, od jara do podzimu každoroční velké festivaly, operní recitály, vystoupení hvězd pohybujících se na pomezí klasické hudby a popu, připomínky třicátého výročí pádu železné opony, ale v létě také soutěž Operalia. To jsou jen některé z dominant a konstant tuzemského roku 2019 v hudbě.