„Přátelské prostředí je pro nastupující generaci hudebníků bezesporu inspirující.“

„Tomáš Netopil energicky koučoval mladé kvarteto.“

„Koncert svých studentek uváděla s nezaměnitelným humorem maminka Kateřina Kněžíková.“

„Děvčat vystoupilo hned sedm a nebylo by fér kteroukoliv z nich opomenout.“

„Dobrá nálada, ochota se zlepšovat, mladistvý entusiasmus a nadějné výkony.“

Stranou velkých aglomerací, v překrásném prostředí historického města, zahájila letos prvním ročníkem svou existenci ambiciózní hudebně-vzdělávací platforma s názvem Letní hudební akademie Kroměříž. Přestože jde o autonomní projekt, díky osobnosti svého uměleckého ředitele Tomáše Netopila má Akademie přímou vazbu na již tradiční kroměřížský festival Hudba v zahradách a zámku.

V Kroměříži jsem strávil jeden den. Tvůrčí atmosféra akademie i tamní přátelské prostředí jsou pro nastupující generaci mladých hudebníků bezesporu inspirující. Záhy po příjezdu jsem narazil na manažerku akademie Janu Kubáčovou, která mě zavedla do jedné ze tříd, kde probíhala výuka komorní hry. Hodinu vedl Tomáš Netopil a energicky při ní koučoval mladé kvarteto v sestavě klavír, dvoje housle a viola.

„Myšlenku na Akademii jsem v hlavě nosil dlouho, intenzivně jsme ji však připravovali v posledním roce,“ říká se spokojeným výrazem ve tváři v přestávce mezi výukou. To, že Akademie má ambice přinášet kromě praktické výuky mladých interpretů i obsahovou přidanou hodnotu, dokazuje zařazení opravdové hudební lahůdky – na středeční odpoledne organizátoři pozvali extravagantní cembalistku Barbaru Marii Willi, která připravila přednášku na téma Kroměřížský hudební archiv. Akce se konala v Muzeu města Kroměříže, kam mě, “neznalého Brňáka“, opět úspěšně nasměrovala Jana Kubáčová.

Samotná přednáška byla vedena uvolněným způsobem, kdy nám zúčastněným Barbara poskytla informace, které jistě budou zajímat i čtenáře. Prudký kulturní i ekonomický rozvoj města Kroměříže nastartoval v průběhu 17. století olomoucký arcibiskup Karl von Liechtenstein-Kastelkorn. Přestože byl poměrně racionální osobností, potrpěl si také na odpovídající prezentaci svého úřadu. Šlo hlavně o realizaci impozantních architektonických projektů  – zahájil výstavbu kroměřížského zámku, zahrad i jiných nádherných barokních staveb ve městě. Kromě architektury měl arcibiskup blízko i k hudebnímu umění a dal impulz ke zformování tzv. kroměřížské kapely. A kde je kapela, tam musí být i hudební archiv… Pro vytvoření jádra archivu byla podstatná činnost arcibiskupova komorníka Johanna Kuniberta von Wentzelsberg a dvou hudebníků ze skupiny zakládajících členů kapely, konkrétně Heinricha Bibera a Pavla Josefa Vejvanovského, kteří pilně využívali svůj rozhled i kontakty ke shánění notových materiálů i hudebních nástrojů; zpočátku šlo o objednávky u legendárního houslaře Jacoba Steinera. Do dnešních dnů se dochovalo v katalogu archívu více než 1200 opusů, z toho takřka devadesát procent vokálně-instrumentální duchovní hudby. Zbylých zhruba deset procent tvoří skladby instrumentální, a to buď artificiální, či určené pro zábavu, tehdejší populární hudba.

Kromě poutavých ukázek pouštěných z reproduktorů nám Barbara na cembalu demonstrovala rozdíl v tehdejším intonačním vnímání, od temperovaného ladění značně odlišného, i praktické ukázky vedení hlasů s použitím fragmentů z díla Georga Muffata a Alessandra Pogliettiho, jejichž kompozice i teoretické práce jsou dodnes v archivu uschovány. Obdržel jsem milý dárek, publikaci Jitky Kocůrkové „Hudební sbírka v arcibiskupském zámku Kroměříž“, která kromě textu o vzniku sbírek obsahuje také kompletní jmenný index autorů, jejichž díla jsou v Kroměříži archivována.

Zásoben zajímavými podněty jsem se šel projít do nádherné a prosluněné zámecké zahrady, ve které mohou návštěvníci Kroměříže relaxovat ve stínu starých stromů, jít se podívat na zvířata v maličké zoologické zahradě, či se občerstvit v zahradním bufetu…             

Na meditování však nebylo příliš prostoru, vždyť už od 19 hodin začínal v aule Konzervatoře P. J. Vejvanovského pěvecký koncert účastníků, přesněji řečeno účastnic Letní hudební akademie Kroměříž. Koncert svých studentek uváděla s nezaměnitelným humorem maminka Kateřina Kněžíková, a to i s nemocnou dcerou v náručí! Velice potěšující pak byly samotné výkony mladých pěvkyň, které svým potenciálem dávají naší operní scéně oprávněné naděje na pozitivní budoucnost.

Děvčat vystoupilo hned sedm a nebylo by fér kteroukoliv z nich opomenout. Jako první přišla na pódium Kateřina Zonová, studentka 4. ročníku kroměřížské konzervatoře, která přednesla árii Blaženky ze Smetanovy opery Tajemství. V našich končinách nepříliš známou operu Hugenoti Giacoma Meyerbeera připomněla árií pážete posluchačka bratislavské konzervatoře Paulina Ovádková. Následovala další ukázka z díla Bedřicha Smetany, tentokrát šlo o árii Mařenky z proslulé opery Prodaná nevěsta, kterou zazpívala Miroslava Kozáková, která své vzdělání získala v Bratislavě. Absolventka pražské AMU Eva Kývalová nás přenesla do období vídeňského klasicismu interpretací árie Konstanze z Mozartovy opery Únos ze serailu. Pavla Mlčáková, absolventka kroměřížské konzervatoře a pražské AMU, předvedla ukázku italského belcanta árií Favoritky ze stejnojmenné opery Gaettana Donizettiho. Svůj energický mezzosoprán rozrezonovala v plné parádě Jarmila Balážová v árii Stefana z opery Romeo a Julie Charlese Gounoda. Logickým vyvrcholením příjemného koncertu pak bylo provedení známé šperkové árie z opery Faust a Markétka z dílny stejného autora v podání Michaely Kuštěkové, talentované absolventky bratislavské VŠMU. Nezbývá než dodat, že koncert, který si na nic nehrál a nesl se v příjemné atmosféře, evidentně udělal radost jak organizátorům, tak účastníkům Letní hudební akademie Kroměříž.

Tento text je sice míněn pouze jako malá sonda do jednoho dne na letošní kroměřížské akademii, sluší se však podotknout, že kromě Tomáše Netopila, Barbary Marie Willi a Kateřiny Kněžíkové, které jsem měl možnost vidět v akci, přispívají svým dílem – ať už jako lektoři, přednášející, či interpreti – také  hornista Radek Baborák, houslisté Josef Špaček a Dalibor Karvay či ředitel České filharmonie David Mareček. Charakter vzdělávací platformy, jíž má Letní hudební akademie Kroměříž ambici být, profilují hlavně její účastníci, studenti. Dobrá nálada, ochota se zlepšovat, mladistvý entusiasmus a nadějné výkony – to byly dojmy, které jsem za krátký okamžik stihl postřehnout. Tyto atributy nechť jsou zároveň tou nejlepší pozvánkou na závěrečný koncert Letní hudební akademie Kroměříž (a zároveň festivalu Hudba v zahradách a zámku), na kterém účastníci kurzů vystoupí spolu s Moravskými komorními sólisty a svými lektory ve Sněmovním sále Arcibiskupského zámku Kroměříž v sobotu 25. srpna večer.

Foto: Vítek Šmahel, Petr Veber a autor