„Nevidím jediný důvod k uzavírání se vůči zahraničním vlivům.“

„Za mých studií se na škole konaly dva mistrovské kurzy. To je objektivně velmi málo a vždy jsem to cítil jako slabinu naší školy.“

„Přítomnost zahraničních studentů je známkou skutečného života v akademickém prostředí a pro domácí studenty i kantory permanentní připomínkou, že nemusí být těmi nejlepšími pod sluncem.“

Dnešní díl rozhovorů s kandidáty do Akademického senátu Hudební a taneční fakulty AMU je věnován tématu Mezinárodního rozměru školy. České země vždy umělecky těžily z polohy na křižovatce Evropy, kde se potkávaly a často spolu zápolily vlivy Východu i Západu. Zároveň si i v konkurenci velkých kultur dokázaly zachovat vlastní autentickou tvář a originalitu. Vynikajícím příkladem je třeba Česká filharmonie, která je v současnosti pravidelným hostem prestižních světových pódií a zároveň zřejmě jediným národnostně homogenním tělesem mezi světovými orchestry. O tom, kde leží ideální kombinace mezinárodní otevřenosti a budování české národní školy, jsem si povídal s pianistou a pedagogem Katedry klávesových nástrojů MgA. Janem Bartošem Ph.D., studentkou téže katedry Kateřinou Blažkovou, skladatelem a pedagogem Katedry skladby doc. MgA. Mgr. Michalem Ratajem Ph.D. a houslistou a vedoucím Katedry strunných nástrojů prof. MgA. Leošem Čepickým.

1.Měla by být HAMU školou s převahou českých studentů, nebo je třeba snažit se přilákat i studenty ze zahraničí?

Jan Bartoš

Zahraniční studenti školu bezesporu obohacují a v dnešním propojeném světě nedává smysl se jakkoliv izolovat. Na Akademii budou vždy studovat převážně čeští studenti, a je to tak v pořádku, ale škola by měla být natolik atraktivní, že bude přitahovat zájem studentů i z jiných zemí.

Kateřina Blažková

Nevidím jediný důvod k uzavírání se vůči zahraničním vlivům. Škola by vůči globalizaci a mezinárodní spolupráci měla být vstřícná a zahraničním studentům by se měla snažit poskytnout co nejlepší podmínky. Jejich působení u nás by mohlo výrazně rozproudit dění a přinést nové, inspirativní pohledy.

Michal Rataj

AMU jako taková je samozřejmě veřejnoprávní institucí České republiky, takže je primárně určená pro studium domácích studentů. Žádné studium dnes ale nemůže obstát bez širokého mezinárodního oborového diskursu. Samotná hudba – na rozdíl od divadla a částečně i filmu – má genetické předpoklady pro volný pohyb napříč hranicemi všeho druhu. HAMU musí existovat v širokém mezinárodním kontextu, jinak uschne: jako strom, který přestaneme zalévat. Týká se to jak stáží typu Erasmus, tak studia v anglických programech, které jsou pro HAMU doposud spíše na okraji zájmu – důkazem budiž například i stávající podoba anglického webu fakulty.

Leoš Čepický

Fungování HAMU je zatím nastaveno tak, že je zde převaha českých studentů. Do budoucna si myslím, že větší propagace školy v zahraničí by určitě nebyla na škodu. Rádi zde přivítáme talentované studenty z jiných zemí.

2.Koná se podle Vás na HAMU ve vašem oboru dostatek kvalitních mistrovských kurzů s renomovanými zahraničními umělci, nebo byste chtěli tento aspekt studia zintenzivnit?

Jan Bartoš

Jako pedagog na škole působím teprve od prosince minulého roku, takže si netroufám hodnotit současnou situaci. Ale HAMU je má alma mater, studoval jsem na ní celkem jedenáct let včetně doktorandského studia, a tak zhruba vím, co se na ní děje. Mistrovské kurzy a workshopy se zahraničnímu lektory a renomovanými umělci by měly být součástí standardního studia všude na světě a HAMU by neměla být výjimkou. Za mých studií se na škole konaly dva mistrovské kurzy. To je objektivně velmi málo a vždy jsem to cítil jako slabinu naší školy.

Kateřina Blažková

Bohužel v tomto ohledu se studentům nedostává moc příležitostí a je to velká škoda. Samozřejmě v době koronavirové, která zabírá už téměř polovinu mého studia, se tento aspekt hodnotit nedá, ale z předchozích dojmů si dovolím tvrdit, že situace v tomto směru není dána pouze pandemií. Jsem si jistá, že o mistrovské kurzy by byl obrovský zájem. Takové zkušenosti člověka nesmírně obohatí a mohou pro něj být velkou motivací do dalšího studia.

Michal Rataj

Na řadě především menších kateder lze ten pohyb zahraničních jmen poměrně registrovat, osobně postrádám absenci dlouhodobé aktivity především v oblasti staré hudby (která má v Česku v posledních letech špičkovou úroveň a HAMU ten stav prozatím moc nereflektuje). Na katedře skladby pořádáme masterclass pravidelně. Z vlastní zkušenosti ale vím, že vypořádat se s administrativním úkolem „zaplatit honorář do zahraničí“ je nadlidský úkon. Možná i to je pro příští akademický senát jedním z úkolů – jak zlepšit školní administrativní existenci napříč hranicemi.

Leoš Čepický

Momentálně se vzhledem k situaci s koronavirem žádné kurzy s renomovanými zahraničními umělci nekonají. Určitě se tomu nebráníme, studenti po zajímavých masterclassech volají. Vím o celé řadě pedagogů KSN, kteří mají kontakty na zajímavé osobnosti v oboru.

3.Přemýšleli jste někdy například o konceptu hostujících profesorů, který se praktikuje na některých vysokých školách v zahraničí?

Jan Bartoš

Přemýšlel… a myslím si, že by to bylo skvělé a přínosné.

Kateřina Blažková

Mít na fakultě hostujícího profesora by jistě pozvedlo úroveň a prestiž školy v tom nejlepším slova smyslu.

Michal Rataj

Každý z nás, kdo to zkusil, narazil na zoufalá administrativní úskalí, s tím bych se opakoval. Ve světě se jedná o praxi zcela běžnou. Osobně se domnívám, že jsou navíc takové snahy spojeny s tradičními českými obavami z toho, že bychom se náhodou dozvěděli něco, co sami nevíme. Katedra skladby má zatím v tomto smyslu zkušenost s několikadenními intenzivními moduly zahraničních pedagogů. Dlouhodobější kontakt pedagoga se studenty však přináší ještě úplně jiné kvality.

Leoš Čepický

Ano, přemýšleli jsme o tom. Je to ale asi pro fakultu finančně náročné a je třeba to skloubit s personálním obsazením katedry.

4. Vnímáte HAMU jako instituci připravenou na výuku v mezinárodním kontextu (Erasmus, anglické studijní programy)? A co byste případně změnili?

Jan Bartoš

HAMU již v mezinárodním kontextu funguje, studenti z evropského programu Erasmus jsou běžným jevem. Podle mého názoru by jich jen mělo být o něco více. Na Akademii působí umělci, kteří jsou významní i v mezinárodním kontextu, a tak si myslím, že i pro zahraniční studenty je přínosné mít možnost se rozvíjet pod jejich vedením. Česká hudební tradice je bohatá a má světu pořád co nabídnout.

Kateřina Blažková

Osobně si nevzpomínám, že bych mluvila s nějakým zahraničním studentem, studujícím u nás v rámci Erasmu, a mohla se tak dozvědět o jeho názorech na jazykovou vybavenost na fakultě a celkové zapojení do dění. Jak jsou na tom naše anglické studijní programy, nevím, mně zůstávají zatím skryté. Proto pořád vnímám HAMU jako školu docela národně zaměřenou a nepochybuji o tom, že by otevřenější náruč v mezinárodním měřítku škole velice prospěla.

Michal Rataj

Ta situace se v poslední době změnila zejména díky skvěle fungujícímu mezinárodnímu oddělení, na které je možné se absolutně spolehnout. Z intenzivního kontaktu se zahraničními studenty však vím, že je pro ně optikou cizího jazyka celkem problematické pochopit fungování školy a že dlouhodobě nenacházejí dostatečnou nabídku předmětů v angličtině. Přitom právě přítomnost zahraničních studentů je známkou skutečného života v akademickém prostředí a pro domácí studenty i kantory permanentní připomínkou, že nemusí být těmi nejlepšími pod sluncem. Schopnost operativně vést bilingvní nebo anglickou přednášku (či cvičení nebo seminář) považuji v tomto smyslu za nutnou samozřejmost.

Leoš Čepický

Z pohledu interpretačních oborů je HAMU připravena na výuku v mezinárodním kontextu.

Foto: AMU, archiv autora, Karel Cudlín, Jan Pohřibný