Hudební festival Horn Fest Praha se bude letos konat podruhé, a to především v online prostoru. Vzhledem ke stále platným omezením kulturních akcí museli pořadatelé původní plány oslav 340. výročí lesního rohu v Čechách značně zredukovat. Přesto si budou moci posluchači vychutnat tři programově pestré koncerty vedené dirigentem a hornistou Radkem Baborákem. Současně s přípravou hudebních vystoupení je pro mladé talentované umělce naplánována i výuka Akademie Horn Fest Praha. Vedle Baboráka povedou lekce přední čeští hornisté Kateřina Javůrková a Petr Hernych. Festival začne zítra a potrvá do neděle 9. května.
„Reminiscence slavných árií z Favoritky hrála, jakoby si operu sama poslechla. Už v úvodní tenorové ‚Spirto gentil‘ klenula fráze podobné zpěvu.“
„Jakub velmi krásně rozehrál začátek, na který navázal David a společně rozpoutali, na tak mladé umělce, vyzrálý hudební dialog.“
„Jeho ‚stínování‘ v pianissimech, údernost, smysl podtrhnout tklivost, rozehrávat opakující se tóny a umění načasovat ‚počkáta‘ jsou atributy, které dokázaly, že se na pódiu odehrálo něco neobyčejného.“
Nejlepší studenti Gymnázia a Hudební školy hl. m. Prahy 8. dubna natočili ve Smetanově síni Obecního domu koncert k poctě houslisty Josefa Suka. Doprovodil je Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, který dirigoval Radek Baborák. V sobotu 1. května zpřístupnili pořadatelé záznam, v němž jako sólisté vystoupili žáci, kteří zvítězili v celoškolském konkurzu ve školním roce 2019/2020. Byli to klavíristé Pavol Praženica a Matěj Pinkas, hobojistka Jana Slavíková, klarinetistka Julie Rimarčíková, houslisté Johana Kubánková a David Hernych a violoncellista Jakub William Gráf. V průběhu večera zazněly skladby Antonia Vivaldiho, Antonia Pasculliho, Ludwiga van Beethovena, Johannesa Brahmse, Ondřeje Kukala a Edvarda Griega.
Nejlepší studenti Gymnázia a Hudební školy hl. m. Prahy, přes velké komplikace, které způsobila pandemie koronaviru, natočili ve Smetanově síni Obecního domu 8. dubna koncert k poctě houslistovi Josefu Sukovi, a to s domovským Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK, který dirigoval Radek Baborák. Na této stránce bude zítra, v sobotu 1. května, od 19:45 hodin přístupný záznam, ve kterém coby sólisté, kteří zvítězili v celoškolském konkurzu ve školním roce 2019/2020, vystoupí klavíristé Pavol Praženica a Matěj Pinkas, hobojistka Jana Slavíková, klarinetistka Julie Rimarčíková, houslisté Johana Kubánková a David Hernych a violoncellista Jakub William Gráf. V průběhu večera zaznějí skladby Antonia Vivaldiho, Antonia Pasculliho, Ludwiga van Beethovena, Johannesa Brahmse, Ondřeje Kukala a Edvarda Griega. Zakoupením online vstupného mohou zájemci podpořit uměleckou činnost studentů v následujících letech a možnost uskutečnění dalších finančně náročných projektů školy. Níže přinášíme postřehy posledního z účinkujících, klavíristy Matěje Pinkase, který přednesl sólový part druhé a třetí věty slavného Griegova Klavírního koncertu.
Stipendijní Akademie mentoringu uměleckého vzdělávání MenART, jejímž cílem je nejen vyhledávání a rozvoj mladých talentů, ale i podpora a inspirování jejich pedagogů, přizvala ke spolupráci osobnosti, jakými jsou například Kateřina Kněžíková, Radka Fišarová, Ivo Kahánek, Petr Váša, Lela Geislerová a řada dalších. Ti se zapojili do projektu Roční program, který s nimi absolvují žáci či studenti a jejich pedagogové společně. Pro nadcházející školní rok 2021/2022 je možné podávat přihlášky jen do konce dubna, a to do oborů operní a muzikálový zpěv, hra na klavír, housle, saxofon, příčná flétna nebo skladba a dále divadlo, malba či komiks. Účast v programu, který zahrnuje několik intenzivních pracovních setkání v průběhu školního roku, pokrývá udělené stipendium. Detailní informace k přihláškám jsou pro zájemce připraveny na www.menart.cz.
Oficiální hudební kancelář SoundCzech, která pomáhá české hudbě prosazovat se v zahraničí, je od svého vzniku v roce 2017 součástí Institutu umění – Divadelního ústavu a je financovaná Ministerstvem kultury ČR. Nyní rozšiřuje tým SoundCzechu hornista a dirigent Radek Baborák, díky němuž se teď projekt výrazněji zaměří také na oblast klasické hudby.
„Za jakých podmínek a kdy lze očekávat uvolnění restrikcí, které ochromily činnost hudebníků.“
„Jakou má ministerstvo kultury pro nadcházející období vizi či jaký připravuje plán pro obnovení koncertní činnosti.“
„Věříme, že ministerstvo na takových modelech již pracuje a že co nejdříve budeme mít šanci dozvědět se, co nás čeká – všechny eventuality, podmínky a pravidla.“
Jakou má ministerstvo kultury pro nadcházející nejbližší období vizi? Jaký připravuje plán pro obnovení koncertní činnosti? To jsou základní otázky, které v otevřeném dopise kladou Lubomíru Zaorálkovi producent a pořadatel Radek Hrabě a harfistka a pedagožka Kateřina Englichová a s nimi jako signatáři více než desítka dalších osobností tuzemského hudebního života. Výzva navazuje na schůzku zástupců Sdružení umělců klasiky s ministrem v minulých dnech a mezi řádky se vymezuje vůči dopisu, který předtím poslal české vládě houslista Pavel Šporcl a označil v něm stav české kultury za katastrofální.
„Musel přijít rok 1989, aby byl 1. květen 1882 oprášen a využit v nových souvislostech a okolnostech.“
„Pár stovek metrů od sídla orchestru padla Berlínská zeď; kromě jiného se tím zjednodušila možnost vyjíždět volně na koncerty do všech koutů Evropy.“
„Pro nás je poctou, že se Evropský koncert konal už třikrát v Praze.“
Psal se rok 1882. V Praze byla 5. listopadu poprvé vcelku provedena Smetanova Má vlast; Karlo-Ferdinandova univerzita se rozdělila na českou a německou část; Německé městské divadlo v Brně rozzářily – jako první v Evropě – Edisonovy žárovky. A v metropoli nedávno vzniklého Německa (1871) byl 1. května založen orchestr Berlínských filharmoniků. Jeho vznik dodnes vzbuzuje úsměv.
Pořadatelé jubilejního patnáctého ročníku Klášterních hudebních slavností dokončují přípravy festivalu. V tuto chvíli se počítá s uvedením patnácti koncertů v období od 27. června do 13. září. Novinkou letošního ročníku je jmenování rezidenčního souboru festivalu, jímž se stane Musica Florea. Na zahajovacím koncertu uvede festivalovou premiéru děl Antonína Reichenauera a jeho současníků. Závěrečný koncert pak soubor věnuje konfrontaci Oratoria Václava Horálka s Requiem Wolfganga Amadea Mozarta.
„Mí profesoři vždy rychle poznali, o co jde, to, že mám ráda skladby, v nichž se mohu vyřádit.“
„Ráda hraji nepoznané, neobjevené, či rovnou nově napsané kusy.“
„My klavíristi jsme většinou odsouzeni ke cvičení v izolaci, být součástí tělesa je tedy příjemná změna.“
Když mluví klavíristka Andrea Mottlová o svých aktivitách, nestíháte žasnout, co všechno už stihla tato mladá talentovaná interpretka ve svém uměleckém životě zažít. Jak o sobě sama říká, miluje výzvy: vedle hraní sólového, které považuje za svou doménu, má zkušenosti jako hráčka komorní či orchestrální, cizí jí není ani film nebo prostředí big bandu. Plný výzev je i její repertoár, v němž vedle monumentálních děl romantismu a 20. století koketuje s hudbou soudobou. Nejbližším ambiciózním projektem Andrey Mottlové je participace na koncertu s využitím virtuální reality, který se uskuteční 26. února – i o něm jsme si povídaly v našem nedávném rozhovoru.
Dnešním dnem otevírá přihlášky do čtvrtého ročníku Akademie MenART 2021/22 pro podporu talentů. Jako mentoři v sekci klasické hudby pokračují pěvkyně Kateřina Kněžíková, klavírista Ivo Kahánek, houslista Jan Fišer a flétnista Jan Ostrý. Uzávěrka přihlášek je 30. dubna. Přihlášky a více informací najdete na www.menart.cz.
Dvacáté narozeniny a nový umělecký garant, kterým se stává Pavel Haas Quartet, to je rok 2021 pro Mezinárodní hudební festival Lípa Musica. Těleso, které patří mezi nejvýraznější světové komorní soubory současnosti, vystřídá v roli uměleckého garanta houslistu a koncertního mistra České filharmonie Josefa Špačka. Před ním působil v této úloze hornista a dirigent Radek Baborák. Pavel Haas Quartet se v rámci jubilejního ročníku festivalu představí v několika koncertních projektech.
„Nikdy nezapomenu na chvíli, kdy jsem 10. března 2020 vyslechl informaci o rozhodnutí vlády, že společenské akce nesmí navštěvovat víc než sto diváků; to je konec koncertů, projelo mi hlavou.“
„Jen ztuha se prosazovalo poznání, že hudba nejsou jen ti, co si užívají ‚volnočasových aktivit‛.“
„Závěr roku proběhl ve znamení streamů, zajisté lepších než nic, ale přímý divácký zážitek nenahrazujících.“
Mnozí komentátoři se shodují v tom, že 20. století netrvalo rovných sto let. Jak připomíná publicista Jaroslav Veis, to zásadní, co ovlivnilo lidstvo, se vešlo do sedmi dekád a dvou roků. Dvě světové války, fašismus, komunismus. Též rozpad kolonií či nárůst populace v zemích třetího světa, dodávám k tomu. Ať tak či onak, mezníky jsou dány. Rok 1917 a výstřel na Auroře, rok 1989 a pád Berlínské zdi. Donedávna bylo možné se domnívat, že také 21. století začalo s mírným zpožděním. Zřícením newyorských dvojčat 11. září 2001. Nyní se ale zdá, že čas začal odtikávat až v březnu 2020. Když se světa zmocnila panika, že dosud neznámý vir způsobí pandemii. Trápila nás po celý zbytek roku a její konec je v nedohlednu, jakkoli má být světlem na konci tunelu očkování. Hrstka lidí bohatne, většina chudne. Včetně těch, kteří si za svou misi, nyní překlápěnou v misii, vybrali kulturu, hudbu.
„Rok 2020, magický ´twenty twenty´, přinesl všechno jiné, než kýžený krok kupředu.“
„Zmar symbolizuje osud plně nastudované inscenace Řeckých pašijí Bohuslava Martinů Národního divadla Brno…“
„Právem se asi můžeme obávat, že cesta k normálu bude pomalejší, než bychom si přáli.“
Kdo všechno doplatil na pandemii? Beethoven se svým výročím pokaženým všemi omezeními určitě; celosvětově, tak jak i koronavirus působil globálně. Nevyužitých hudebních jubileí zůstalo samozřejmě víc – v našich zeměpisných šířkách například Rejchovo. Na opatření přijímaná proti nemoci jsme ale doplatili všichni. Když zůstaneme jen u hudby, tak ti, co nemohli hrát a zpívat, i ti, co je nemohli poslouchat. Zmařených záměrů je za námi tolik, že ani nemá smysl je počítat. Můžeme si je, dnes už jen s kyselým pokrčením ramen, asi připomenout. A hlavně doufat, že k nim budou letos přibývat další a další už jen po několik měsíců, ne až někam do Vánoc, ne natrvalo.
I přes koronavirovou nepřízeň tohoto roku se organizátorům festivalu Struny podzimu podařilo koncerty uskutečnit a na závěr letošního programu přidávají ještě jedno online hudební setkání. Do Divadla X10 pozvali k natáčení ansámbl Orquestrina pod vedením hornisty Radka Baboráka, aby v syrovém prostředí podzemního divadla společně natočili koncert předjímající sté výročí narození největší osobnosti argentinského nového tanga Ástora Piazzolly. Koncert festival odvysílá zítra ve 20 hodin na svém webu, facebookovém profilu a také na webových stránkách www.ctart.cz.
Úspěšný hornista a dirigent Radek Baborák byl prvním, kdo na jaře letošního roku zareagoval na covidové omezení českého kulturního života a na těžkosti, které náhlý výpadek příjmů způsobil hudebníkům na volné noze, tedy těm, kdo nepobírají žádné stálé platy a jsou finančně závislí na konkrétních pracovních úkolech. Sbírka, kterou Baborák uspořádal ve spolupráci s agenturou MenART prostřednictvím dárcovského portálu Donio.cz, podpořila na sto čtyřicet hudebníků, včetně samoživitelů s dětmi – dávno předtím, než si na potřebu podpořit osoby s výpadkem veškerých příjmů vzpomněl stát. Obnovená sbírka, rozšířená tentokrát i na výkonné umělce nehudební, především herce a tanečníky, je otevřena zde.
Celoroční cyklus Klasika Viva v Šumperku a v Jeseníku v příštím roce nabídne vystoupení populárních violoncellistů Prague Cello Quartet či kytaristy Lubomíra Brabce. Z letoška se už potřetí přesune společný projekt dětského sboru Motýli Šumperk se souborem Musica Bohemica. Stejně tak pořadatelé hledají nový termín pro vokální sexteto Skety. Letní hudební festival Klášterní hudební slavnosti nesleví ani v koronavirové době ze svých kvalit a chystá novinky, například svou působnost rozšíří do dalšího z pozoruhodných míst Jeseníků – do kláštera v Bílé Vodě. Tam se představí hornista Radek Baborák. Zážitkem bude také spojení patronky festivalu, harfistky Jany Bouškové, s houslistou Josefem Špačkem. Společně vystoupí v unikátním dřevěném kostelíku v Maršíkově. Hudebně-vizuálním projektem bude videomapping s Clarinet Factory na nádvoří zámku Velké Losiny. V Jeseníku se připravuje uvedení barokní opery, magické místo kláštera Hora Matky Boží v Hedeči rozezní varhanní koncert Waclawa Golonky a do Šternberka přijede houslista Pavel Šporcl.
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK chystá mimo svých dalších aktivit na adventní období sérii tří komorních koncertů. Ty navíc pomohou sbírce s názvem Podpořme společně muzikanty na volné noze, jejímž hybatelem je hornista a dirigent Radek Baborák. Úterní koncerty bude FOK živě streamovat z kostela sv. Šimona a Judy. Hudební setkání se souborem Cappella Mariana a varhaníkem Jaroslavem Tůmou, které se mělo uskutečnit v listopadu v rámci cyklu Stará hudba, bude k vidění online 8. prosince. Následující úterý 15. prosince dojde na koncert souboru PhilHarmonia Octet Prague s klavíristou Martinem Kasíkem a třetí koncert, na němž nebudou chybět vánoční melodie, se uskuteční 22. prosince s Baborák Ensemble. Příspěvky na sbírku bude možné zasílat pomocí platformy Donio. Všechny přenosy budou ke zhlédnutí zdarma na YouTube kanálu Pražští symfonikové FOK.
Ředitel a zakladatel festivalu Hudební setkání, klavírista Michal Mašek, se již pět měsíců zabývá mapováním zámků severních Čech. Projekt nese název e-hudební setkání a jde vlastně o online videa, ve kterých kasteláni a kastelánky zámků Jezeří, Duchcov, Horní Jiřetín, Krásný Dvůr, Ploskovice, Lemberk, Stekník a zámku a hradu Frýdlant provádějí návštěvníky u svých počítačů památkami a zároveň každé video obsahuje koncert z místa natáčení. Jednotlivé díly uvádí herec Josef Somr.
Struny dětem v Minoru, festival pro zvídavé děti a hravé rodiče, nabízí od roku 2010 uměnímilovným rodinám každoročně nejen koncerty či divadelní přestavení, ale i celou řadu workshopů s profesionálními umělci. Původně plánované setkání se letos z důvodů pandemie dvakrát překládalo a nakonec se v tradiční podobě nemohlo uskutečnit. Proto se pořadatelé rozhodli zpestřit nejen svým fanouškům předvánoční čas alespoň v online prostoru, a to adventním kalendářem festivalu Struny dětem.
„Teď jsme zažili skvělou vlnu, kdy k nám přicházeli velmi výjimeční studenti, obrovské talenty.“
„Musím počítat s tím, že teď energii vložím hlavně do děkanské činnosti.“
„Určitě počítám s tím, že budu vystupovat v konventu Milosrdných bratří na své koncertní řadě ‚Barbara Maria Willi uvádí…‛, kde máme skvělou mezinárodní dramaturgii.“
V době distanční výuky na vysokých školách a akademiích jsme se s paní profesorkou Barbarou Marií Willi spojily přes počítačové obrazovky k virtuálnímu rozhovoru. Kromě toho, že se jedná o významnou a pozoruhodnou osobnost v oblasti staré hudby, na niž je odbornicí, Barbara Maria Willi je také člověkem s obdivuhodnou energií, kterou je ochotna investovat nejen do koncertní, dramaturgické a pedagogické činnosti, ale i do jejich rozvoje. I v akademické sféře proto setrvává ve vedoucích pozicích a náš rozhovor vychází v den její inaugurace do úřadu děkanky Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.
