„Do vskutku mystického zpěvu pocházejícího ze staré Byzance jemně vplynula nejstarší česká píseň, jejíž autorství bývá připisováno sv. biskupu Vojtěchovi, Hospodine pomiluj ny.“
„Úryvky ze svaté liturgie završil hymnus Agni parthene, který na oslavu Panny Marie v 19. století složil jeden z nejuctívanějších řeckých světců Nektarios Eginský.“
„Při těchto zpěvech se v sólu opět představil Marios Christou, ale také Silva Morasten. Je lektorkou zpěvu, muzikoterapeutkou a skladatelkou písní na pomezí různých žánrů. V posledních letech se aktivně zabývá nezápadními hudebními tradicemi.“
Tlumeně osvětlený pražský chrám sv. Kateřiny Alexandrijské, nesčetné plameny svíček, ikony a táhlé melodie. Atmosféra, v níž posluchač snadno ztratil představu o prostoru a času. To byl úvodní koncert 14. ročníku mezinárodního festivalu pravoslavné hudby Archaion Kallos.
Mimořádný vzpomínkový koncert In memoriam Terezín-Osvětim se uskuteční v neděli 10. září od 14 hodin v Jízdárně Terezín. Bude mu předcházet tradiční tryzna Kever Avot, která začne od 11 hodin u krematoria na židovském hřbitově v Terezíně. Na koncertě zazní Ukolébavka pro Terezín od skladatele kyperského původu Mariose Christou a 3. symfonie „Žalostných písní“ polského skladatele Henryka Mikołaje Góreckého v podání NeoKlasik orchestru a německého Neues musikalisches Forum Dresden pod taktovkou dirigenta Václava Dlaska a Alexandera Eberta. Sólisty budou sopranistky Tamara Morozová a Justyna Khil a klarinetista Karel Dohnal. Akce se koná k 80. výročí deportace zářijového transportu do tzv. terezínského rodinného tábora v Auschwitz-Birkenau a současně připomene 90 let od narození Góreckého.
NeoKlasik orchestr uvede Góreckého Třetí symfonii „Žalostných písní“ na mimořádném vzpomínkovém koncertě In memoriam Terezín-Osvětim. Koncert se uskuteční v neděli 10. září od čtrnácti hodin v terezínské Jízdárně. Předchází mu tradiční tryzna Kever Avot, která se udá od jedenácti hodin u krematoria na židovském hřbitově v Terezíně.
Program s názvem Pohledy z Asie nabídne v pátek II. ročník mezinárodního festivalu vokální hudby, který pořádá vokálně-instrumentální soubor Victoria Ensemble pod vedením sopranistky Viktorie Kaplanové. Vystoupí celá řada renomovaných umělců v hudbě různých stylových období. 12. května to bude na zámku v Louňovicích pod Blaníkem altistka a držitelka mnoha prestižních ocenění Bella Adamova a klavírista Ahmad Hedar. Přednesou českou písňovou tvorbu 20. století inspirovanou asijskou poetikou. Součástí koncertů je dramaturgický úvod a průvodní slovo.
NeoKlasik orchestr s dirigentem Václavem Dlaskem pořádá vzpomínkový koncert s doprovodným programem v podobě tematické výstavy, který má připomenout výročí osmdesáti let od tragické události likvidace obce Lidice a jejích obyvatel. Akce se bude konat v neděli 27. listopadu v Kostele svatého Františka z Assisi v prostorách Anežského kláštera v Praze.
Desátý koncert minulého ročníku festivalu Dny soudobé hudby, který pořádá Společnost českých skladatelů, se bude konat zítra od 19 hodin v Kaiserštejnském paláci na Malostranském náměstí v Praze. Zaznějí tam skladby a premiéry našich skladatelů, in memoriam například Karla Husy a Markéty Procházkové, dále díla Milana Báchorka, Jana Fily, Jiřího Smutného a Mariose Christou. Tyto autory budou reprezentovat Tubové kvarteto Síla, klavíristky Elena Kiral, Andrea Mottlová a Barbora K. Sejáková, sopranistka Leontýna Sýkorová, barytonista Roman Janál, klarinetistky Anna Paulová a Eliška Brožková Pospíšilová, trumpetisté Matěj Rada a David Ševčík, hornista Zdeněk Bělohradský, trombonista Matěj Vošický a tubista Adam Křeček. „Koncert s volným vstupem nabízí k poslechu v podání interpretů tří generací skladby soudobých českých autorů taktéž tří generací. Pět skladeb zazní v premiérách světových, českých nebo pražských,“ uzavírá pozvánku Marios Christou. Koncert se měl původně konat na podzim minulého roku, ze známých epidemiologických důvodů byl přeřazen právě na zítřek.
Třemi posledními koncerty vyvrcholí od pátku do pondělí letošní dvaatřicátý ročník Dnů soudobé hudby. Festival pořádá Společnost českých skladatelů, jeden ze zakládajících členů Asociace hudebních umělců. Během listopadu přehlídka nabízí skoro sedm desítek skladeb od padesáti pěti autorů, z toho čtyřiačtyřicet premiér, většinou světových. Poslední koncerty se odehrají v Kaiserštejnském paláci na Malostranském náměstí v Praze, vždy od 19:30 hodin.
„Už při vstupu cítíte úplně jinou atmosféru, na kterou si posluchači zvykli, rádi se v ní rok co rok noří a přicházejí se zvláštním respektem a kontemplativní náladou.“
„Pianistka Andrea Mottlová hrála s hlubokým klidem a rozdala jej na všechny strany.“
„Archaion Kallos disponuje příběhy a neváhá použít i nové prostředky k jejich vyprávění, to vše na poli duchovní i lidové hudby.“
Koncert Mezinárodního festivalu pravoslavné hudby Archaion Kallos s podtitulem Hudba (z) ticha, Sacred memories out of silence zakončil další úspěšný ročník. Dalo by se říct, že se stal jistým zadostiučiněním vzhledem k loňské situaci, kdy byl festival v den zahájení nucen zastavit „rozjetý vlak“. Tradiční závěrečné koncerty vycházejí z hesychasmu, pravoslavné mystiky, a nabízejí spojení instrumentální a elektroakustické hudby. V Galerii HAMU za klavír usedla vynikající Andrea Mottlová a interpretovala díla Mariose Christou, Alexandera Knaifela a Valentina Silvestrova. Vyslechli jsme soundscape kompozici Slavomíra Hořínky a zvukové intervence Jana Trojana.
„Písně taneční i lyrické měly spád, byly pestré v rytmech a náladách, a především byly výjimečné precizní instrumentací, uchu lahodící tektonikou, výrazem a citlivým rozložením hlasů.“
„Nelze dále ignorovat fakt, že současný muzikant by měl mít také přiměřený rozhled v hudbě různých národů a brát byzantskou a mimoevropskou modalitu jako součást celosvětové hudební historie.“
„Na závěr bohatého večera vystoupilo s hlavními aktéry několik muzikantů věnujících se modální hudbě oblasti Středozemí a Blízkého východu… Netradiční set byl skvělou a milou tečkou celého programu.“
Festival pravoslavné hudby Archaion Kallos už tradičně nabídl večer s lidovou hudbou inspirovanou pravoslavím. Koncerty s podtitulem „Byzanc jinak!“ jsou obvykle jedním z vrcholů festivalu, neboť hudba jako společný jmenovatel spojuje originálním způsobem folklor a duchovní tematiku oblastí Řecka a Malé Asie. V pátek 15. října v Kampusu Hybernská, téměř na rok přesně od loňského, kvůli vládním opatřením zrušeného koncertu, podali skvělý výkon loutnista a zpěvák Gerasimos Papadopoulos a hráčka na perkuse a zpěvačka Alexandra Papastergiopoulou z Řecka. Ve třetím bloku večera se k nim přidali i muzikanti ze spolku Modalmusic.cz a zahráli společně několik písní.
„Několikahodinové Celonoční bdění dalo pocítit, jaké by bylo octnout se na svaté hoře Athos a zažít autentickou pravoslavnou liturgii.“
„Gerasimos Papadopoulos s Alexandrou Papastergiopoulou nás pomocí online přenosu přenesli až do Atén, kde představili řeckou duchovní lidovou hudbu.“
„Počet účastníků workshopu umění interpretace byzantského chorálu dokazuje, že zájem o byzantskou hudbu rok od roku roste.“
Další ročník festivalu pravoslavné hudby Archaion Kallos za uměleckého vedení Maria Christou je za námi. Festival každoročně představuje v různých koncertních prostorech bohatý svět pravoslavné duchovní, ale také lidové hudby s pestrou dramaturgií. Jeho součástí byl také úspěšný workshop interpretace byzantské hudby, o který projevují zájem nejen profesionální hudebníci a zpěváci. Dále nabídl online přednášku o muži mnoha tváří a byzantologovi Egonu Welleszovi. Podívejme se blíže na to, jak, s kým a kde festival probíhal.
Pražský mezinárodní festival pravoslavné hudby Archaion Kallos, který pořádá spolek Philokallia, představuje své nadcházející koncerty, workshop a výstavu. V pondělí 12. října v 19:30 hodin rozezní prostor Galerie na HAMU současná instrumentální hudba inspirovaná pravoslavnou spiritualitou, a to v rámci koncertu Filokalie dneška. Vystoupí tam Sedláčkovo kvarteto, které doplní klavíristka Andrea Mottlová (Vavrušová). Zazní česká premiéra skladby Annunciation Philipa Glasse a světová premiéra skladby Makom, kterou na objednávku festivalu napsal Jan Dřízal. Dojde i na hudbu Arvo Pärta a Ivana Moodyho.
„Byzantská hudba a pravoslavná církev jsou často vnímány jako spojovací články mezi východem a západem.“
„Posluchač si ve své vlastní meditaci mohl klást otázku, zda se zpěváci nenachází také v jakémsi příjemném transu.“
„Bdění se tak mohlo stát nejen symbolicky vnitřním nočním dialogem, nad kterým opět vychází světlo.“
První a vydatný večer letošního vydání festivalu pravoslavné hudby Archaion Kallos přinesl hudbu rovnou ze Svaté hory Athos. Každý si během něj mohl uvědomit něco pro sebe a svůj vnitřní svět. Přes čtyři hodiny trvající Celonoční bdění s autentickou byzantskou hudbou v podání zahraničních hostů (Konstantinos Fotopoulos, Fotios Kalyvas) a členy pražského Philokallia Ensemble bylo časem pro bdění duše a momentem pro odpočinek unavené, namáhané mysli.
Ode dneška za čtrnáct dní začne další ročník pražského mezinárodního festivalu pravoslavné hudby Archaion Kallos, který pořádá spolek Philokallia. Dramaturgie festivalu představí i letos jedinečné koncerty, které odhalují hudební klenoty celosvětového významu byzantské a postbyzantské pravoslavné hudby. Zazní skladby v podání specializovaných souborů a interpretů, slavné duchovní opusy mistrů vyspělého slovanského vícehlasu (Petr Iljič Čajkovskij) až po díla předních současných autorů, jako jsou Philip Glass, Arvo Pärt nebo Ivan Moody. Každoročně jsou součástí festivalu také premiéry skladeb českých autorů, tentokrát zvukové instalace Slavomíra Hořínky, Mikuláše Mrvy a klavírní skladba Jana Dřízala.
Celkem devět koncertů nabídnou po celý listopad jubilejní 30. Dny soudobé hudby, zahajovací už dnes večer od 19:30 v Galerii HAMU na Malostranském náměstí v Praze. Přehlídku pořádá Společnost českých skladatelů, členská organizace Asociace hudebních umělců a vědců. Všechny koncerty začínají vždy od půl osmé večer a konají se většinou v Galerii nebo v sále Martinů na HAMU v Lichtenštejnském paláci nebo v Kostele sv. Klimenta.
„Nepravidelné metrum, zdobení čtvrttóny a jejich zpěv či hra si prostě žádá vyrůstat v jejich domáckém prostředí. Pro nás však má neodolatelné kouzlo.“
„Strohá monodie pravoslavné liturgie dává možnost zahloubání se do sebe, což je snad cílem člověka, který bohoslužbu navštíví. Setkání s Bohem a se sebou.”
„Můžeme se jistě těšit na další ročník festivalu a na to, jaké nové souvislosti a myšlenky přinese.”
Šest koncertů, přednášky, výstavu ikon nebo projekci filmu nabídl opět další ročník mezinárodního festivalu pravoslavné hudby Archaion Kallos, v překladu Starobylá krása. Posluchači byli svědky zvuku tradičního řeckého souboru na Kypru, ruské duchovní hudby v rámci pravoslavné liturgie nebo originálních byzantských hymnů a jejich použití v hudbě 20. století. O šíři záběru a hudební rozmanitosti tohoto festivalu přesvědčil také jeho závěrečný koncert inspirovaný hesychasmem, tedy tichem a vnitřním mlčením, a kouzlem jemné elektroniky Michala Rataje. Hráli klavíristé Jan Pudlák a Kyriakos Kyriakou, zpíval Philokallia Ensemble pod uměleckým vedením Mariose Christou, jenž je páteří festivalu.
Ojedinělou kombinací instrumentální hudby a live electronics vycházející z pravoslavné spirituality zakončí svůj letošní program festival pravoslavné hudby Archaion Kallos 2019. Koncert s podtitulem Hesychasmus – hudba (z) ticha se koná v neděli 20. října od půl osmé v Galerii HAMU. Hesychasmus, tedy ticho a vnitřní mlčení, dramaturgie nabídne kromě byzantské hudby také v dílech Arvo Pärta, Valentina Silvestrova, Michala Rataje a sv. Jana Koukouzelise. Vystoupí klavíristé Jan Pudlák a Kyriakos Kyriakou, Philokallia Ensemble, který povede Marios Christou. Live electronics představí ve vlastní skladbě ve světové premiéře Michal Rataj.
Také mezinárodní festival pravoslavné hudby Archaion Kallos, který právě probíhá v Praze, neopomněl významné české hudební osobnosti. Na neděli 6. října a na čtvrtek 10. října zařadil dva výjimečné koncerty, které připomenou nedávno zesnulého sbormistra Miroslava Košlera a dvojí kulaté výročí Bohuslava Martinů v této sezóně. Dramaturgie tak chce divákům odhalit vztah pravoslavné hudby k českému hudebnímu dění. Oba koncerty se konají od půl osmé večer v Pravoslavném chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Praze 2 a vystoupí na nich v neděli Pražský smíšený sbor a barytonysta Lukáš Hynek Krämer, Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy, Philokallia Ensemble, který povede Pavel Trojan Jr., a Dětský sbor Cyrilo-Metodějské školy a v neděli soubor Piccolo coro, Marek Valášek a Grigorios Anastasiou.
„Pokud chceme pochopit například gregoriánský chorál, musíme zkoumat byzantskou hudbu.“
„Je obdivuhodné, jak Bohuslav Martinů přijímá vlivy byzantské hudby, ale neztrácí přitom svůj jazyk...“
„Sakrálnost je nedílnou součástí a potřebou každého člověka, ať už je vědomá, či nevědomá. A chce ji uspokojit.“
Název festivalu pravoslavné hudby Archaion Kallos můžeme přeložit jako “starobylá krása”. Pro upřesnění se uvádí, že “v pojmosloví svatých otců východní křesťanské církve znamená archetypální neboli původní krásu, tedy krásu, kterou spatřil člověk v ráji a kterou sám po stvoření měl”. Přičichnout k této kráse můžeme i během letošního, opět pestrého programu. V nabídce jsou od 2. do 10. října koncerty z duchovní hudby v rámci pravoslavné bohoslužby, koncerty demonstrující vlivy byzantské hudby, a to i v díle Bohuslava Martinů, koncert, který připomíná přínos a vztah významného českého sbormistra Miroslava Košlera k pravoslavné hudbě, nebo večer s lidovou hudbou, která i přes svůj světský nádech nezapře inspiraci v hudbě sakrální. Mezi účinkujícími jsou například Philokallia Ensemble, Pražský smíšený sbor nebo sbor Piccolo coro, Pražský mužský komorní sbor, kyperský soubor Santouto, významný protopsaltis Grigorios Anastasiou a další. Nechybí projekce, výstavy a přednášky. Na své si tak mohli a mohou přijít skladatelé, nadšenci pro duchovní (a to nejen) pravoslavnu hudbu, laická veřejnost i odborníci. Umělecký vedoucí festivalu, dirigent a skladatel Marios Christou v rozhovoru pro portál KlasikaPlus vypočítává, jaké jsou stěžejní body letošního ročníku a myšlenky, které může přinést, a hovoří o tom, jak byzantská hudba ovlivňuje nás, obyvatele střední Evropy. Jak říká, je nám bližší, než si často myslíme.
„Trojan jim svými gesty dodával jistotu, povzbuzoval je, nedopustil, aby se tato náročná kompozice rozpadla.“
„Kvality skladby by měly být upozorněním pro orchestrální dramaturgy, aby jí věnovali pozornost ve svých sezonách.“
„Soubor zahrál Václava Trojana s nakažlivou chutí a radostí, po předcházejících těžkých skladbách působil uvolněněji.“
Prague Conservatory Modern, soubor založený v roce 2014, vystoupil v pondělí 24. června na koncertě v sále Pálffyovského paláce. Vedení ansámblu, který od jeho počátků řídil Chuhei Iwasaki, převzal v roce 2016 Pavel Trojan junior. Soubor, v jehož repertoáru jsou například skladby Viktora Kalabise, Jana Rychlíka či Jiřího Gemrota, uvedl na pondělním koncertě kompozice Eduarda Douši, Ysanga Yuna, Mariose Christoua a Václava Trojana. Dramaturgickým záměrem byl dialog různých hudebních světů – západního, východního (asijského) a byzantského.
