14

Celkem pět koncertů nabídne 11. ročník mezinárodního festivalu Hudební léto Kuks. Bude se konat ve Dvoře Králové nad Labem a v Kuksu od 20. června do 15. srpna. Hlavními protagonisty jsou letos čeští interpreti - pěvkyně Martina Janková a Štěpánka Pučálková, hobojista Vilém Veverka, harfistka Kateřina Englichová, soubor Musica Florea a další. Festival nabídne tradiční novodobou premiéru skladby z kukského archivu a představí i světovou premiéru skladby Jiřího Gemrota.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
4

Festivaly Concentus Moraviae, Lípa Musica a Svatováclavský hudební festival zareagovaly na situaci spojenou s pandemií vytvořením společné koncertní řady. Iniciativa s názvem „Spojeni hudbou“ má podpořit českou kulturu a tuzemské umělce. Řada, která se prolne mezi všemi festivaly, představí letos na podzim například pěvkyně Martinu Jankovou, Markétu Cukrovou a Hanu Blažíkovou, klavíristku, skladatelku a zpěvačku Beatu Hlavenkovou nebo soubory Collegium 1704 Václava Lukse, Musica Florea Marka Štryncla, Cappella Mariana Vojtěcha Semeráda a další.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
222

Na podzim a s tuzemskými interprety se bude konat Mezinárodní hudební festival Český Krumlov. Nový termín je 18. 9. – 3. 10. 2020, tedy o více než dva měsíce později proti původnímu. Program nabídne hlavně tuzemské interprety a tělesa. Účast zatím přislíbili třeba tenorista Pavel Černoch, houslista Pavel Šporcl, klavírista Ivo Kahánek, violoncellista Jiří Bárta nebo kytarista Štěpán Rak. Z orchestrů přijala pozvání Česká filharmonie a její šéfdirigent Semjon Byčkov, PKF - Prague Philharmonia, Jihočeská filharmonie, Severočeská filharmonie Teplice nebo Filharmonie Bohuslava Martinů. Z komorních souborů pak přijedou například Bennewitzovo kvarteto nebo Musica Florea. Z českých dirigentů se postupně představí Leoš Svárovský, Jaroslav Kyzlink, Jan Kučera, Marek Štryncl nebo Vojtěch Spurný.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Dostává do světového povědomí české autory a do tuzemského koncertního dění naopak hudbu, kterou nikdo ze staré gardy kdysi slavných pěvců nikdy nezpíval.“

„Nahrávka Bachových árií vznikala z vlastní potřeby a s radostí, do šuplíku.“

„V interpretaci mladé pěvkyně mají árie, a to dodnes, téměř ideální rovnováhu pěvecké techniky a oduševnělosti.“

Magdalena Kožená si letos může připomenout už celé čtvrtstoletí přítomnosti na koncertních a operních pódiích. Na začátku světové dráhy stojí její CD s áriemi z kantát a oratorií Johanna Sebastiana Bacha. Desku natočila s Musicou floreou a Markem Štrynclem. Nahrávka se dostala do katalogu firmy Deutsche Grammophon a mladá česká mezzosopranistka pak pod mezinárodně renomovanou etiketou Archiv Produktion vstoupila plně do světa velkého umění a také na světový trh. Dnešní Bachovy narozeniny jsou dobrou příležitostí legendární CD představit.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
0

Čtyři ze sedmi koncertů Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Olomouc věnují pořadatelé odkazu Antonína Dvořáka. Kromě písňové, komorní a symfonické tvorby představí festival Dvořákovo dílo i v dobově poučené interpretaci. Na programu je také černobílá americká groteska s živou orchestrální hudbou, crossoverový projekt spojující hudbu napříč žánry i jazzový koncert v doprovodu Moravské filharmonie Olomouc. Festival se koná od čtvrtka 14. do pátku 22. května v Olomouci.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

Večer složený z děl romantické skladatelky a klavíristky Clary Schumannové připravil jako novinku do svého repertoáru soubor Musica Florea pod vedením Marka Štryncla. Kompoziční experiment Preludia a fugy zazní v podání smyčců souboru. V Triu g moll a Romanci vystoupí klavíristka Petra Matějová, absolventka pražské HAMU, která se zabývá hrou na moderní nástroje i na jejich historické podoby. Tentokrát zahraje na originální klavír z poloviny 19. století. Premiérově zazní program v úterý 11. února od šesti hodin v rámci Třebíčských nokturen v aule Katolického gymnázia Třebíč. Ve středu 12. února se pak zopakuje v pražském Pálffyho paláci od půl osmé.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

„Nejvíc museli posluchači ocenit to, že každý jednotlivec hrál sám za sebe s maximální koncentrací a projevem sólového umělce.“

„Hudba plná energie, emocí a citu.“

„Radost z hudby a tvoření jako by se svou nakažlivou bezstarostností zmocnila nálady všech přítomných.“

Musica Florea zavítala po roce opět do Brna. Renomovaný soubor se věnuje historicky poučené interpretaci. Někdy ani světový věhlas nebo velké množství vydaných desek nemusí nutně znamenat, že se na živém koncertě dočkáte kvalitního uměleckého provedení nebo alespoň hudebního povznesení. Musica Florea však nabízí nejen záruku kvalitního a pečlivého nastudování, navíc s hlubokým vhledem do stylové interpretace a zájmem o historický kontext skladeb, ale také zážitek, který otevírá mysl i srdce. Po vyslechnutí Dvořákovy předehry Othello a jeho Páté symfonie odcházeli posluchači s jistým úžasem, jaká může Dvořákova hudba být.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5

„Snížená intenzita osvětlení pomohla navodit rozjímavou atmosféru.“

„K nejhezčím pasážím patřily výstupy v duetech, ve kterých vyzněla vzájemná souhra.“

„Slavnostní atmosféra mše zakončila koncert, který v sobě spojil profesionalitu a nadšení.“

Soubory Musica Florea a Victoria Ensemble spojily své síly, aby návštěvníkům nedělního koncertu v klášteře dominikánů v Praze představily pozapomenuté dílo českého barokního skladatele Antonína Reichenauera. V zajímavé dramaturgii nabídly skladby pro hlasy vokální i instrumentální, skladby sólové i pro komorní sbor. Řada umělců dostala příležitost blýsknout se v sólových pasážích, čehož zdárně využila a připravila posluchačům nevšední kulturní zážitek.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
000

Dva soubory spojí síly a ve světové premiéře představí díla českého barokního skladatele Antonína Reichenauera. Zazní například jeho mariánská offertoria, Litanie k nejsvětějšímu jménu Ježíšově nebo Rekviem. Přednese je dvanáct pěvců souboru Victoria Ensemble pod vedením sopranistky Viktorie Dugranpere a barokní orchestr Musica Florea, který vede Marek Štryncl. Koncert se koná 13. října od 20 hodin v barokním refektáři Dominikánského kláštera u sv. Jiljí v Praze.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

Improvizace nejen v tvorbě Claudia Monteverdiho, to je podtitul pátečního koncertu souboru Musica Florea pod vedením Marka Štryncla. Nabídne díla raně barokních skladatelů. Program také připomene dobové improvizační techniky a to, jakým způsobem a na jakých principech skladby vznikaly. Premiérově zazní 11. října v Atriu Žižkov. První reprízu pak soubor naplánoval do Kutné Hory na 1. listopadu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
8

“V opeře Terpischora se projevuje vliv italský, navíc neusiluje o divadelní drama, kterým ani být nechce.”

“Efektní scéna zároveň ukázala možnosti unikátního barokního divadla.”

“Takové pěvecké výkony přesvědčí o správnosti poučené interpretace, protože jasně nesou své klady oproti pěveckému univerzalismu.”

Méně tradiční formát, operu – balet, uvedl ve čtvrtek Mezinárodní hudební festival Český Krumlov. V exkluzivním prostředí vzácného Barokního divadla zazněla Terpsichora Georga Friedricha Händela. Nastudoval ji soubor Musica Florea pod vedením dirigenta Marka Štryncla ve spolupráci s tanečním souborem Hartig Ensemble. Umělecky ho vede Helena Kozárová, která se tentokrát představila i v roli režisérky. V sólových rolích vystoupily sopranistka Irena Troupová a mezzosopranistka Dagmar Šašková.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
13-Praga-nascente-finale

„Eduardo Garcia Salas a Marek Štryncl udělali čistě vivaldiovskou verzi opery Praga nascente. Na celkovém velmi vysokém dojmu z představení má velkou zásluhu orchestr.“

„Velmi mile překvapila Lucia Knoteková v dvojroli Gustava a Přemyslovy služky Děvíry.“

„Jen Vivaldi by se asi divil, co dělá v jeho barokním orchestru cimbál.“

Svého času bylo docela běžné, že si skladatel nebo impresário opery v okamžiku, kdy chyběly nápady nebo bylo potřeba zaplnit repertoár velmi rychle, vzal árie různých skladatelů, kteří o tom většinou neměli ani ponětí. Napsalo se k tomu libreto a mezi nějaké recitativy a bylo hotovo. V současnosti by z toho ochranné svazy autorské dostaly osypky a v USA by se na tom uživila horda právníků, tenkrát se to tak nebralo. Uchylovali se k tomu i skladatelé zvučných jmen, jako byl Vivaldi, Gluck nebo Händel. Název tato skladatelská praktika dostala podle italských zapékaných těstovin, pasticcio, dnes jídla rozšířeného po celém Středomoří. Tak se ve stověžaté Praze zrodila i barokní opera o Kněžně Libuši, 140 let před tím, než po podobném námětu sáhl Bedřich Smetana.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
197-Mus-Florea

V pátek se uskuteční na letní scéně Hudební a taneční fakulty AMU v Praze představení barokní opery Praga nascente da Libussa e Primislao (O založení Prahy Libuší a Přemyslem) z roku 1734. Autorem libreta je Antonio Denzi, který využil hudbu Antonia Vivaldiho. Hrát se bude v mobilním divadle Florea Theatrum, které před pěti lety založil soubor Musica Florea. Představení začne v 21:00 hodin.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

Pozítří ožijí Valtice dalším, 31. ročníkem Mezinárodní letní školy staré hudby, jejíž součástí je mladý festival Hudební Rendez-vous Valtice a Valtická barokní noc. Letní škola staré hudby i letos zaplní ulice města pěti sty hudebníky, tanečníky, studenty i pedagogy, ale také rodinami s dětmi a dalšími hudebními nadšenci. Letos proběhne od 6. do 14. července. Do Valtic se sjedou profesionálové z celého světa a povedou výuku hudby, tance a zpěvu ve více než třiceti třídách. Uměleckým ředitelem letní školy je Marek Štryncl. 

 
Zveřejněno v VýhledPlus
úterý, 04 červen 2019 11:09

Schumannovo Requiem jako festivalový objev

7

„Štryncl zvolil středně velké obsazení, které oběma skladbám dalo dostatek mohutnosti, ale zachovalo přitom zdání autentického, střídmého zvuku.“

„Technickou a výrazovou uvolněnost a volnost, kterou spojuje s romantickým výrazem, uplatnil v případě rozeznění Schumannovy skladby, ale i u Mozarta.“

„Publikum ocenilo měkkost a ztišenost Requiem, které mělo podobu kontemplace.“

Týnský chrám není častým dějištěm koncertů, ať už jsou důvody jakékoli. Poskytuje obvyklou chrámovou akustiku, vysokou gotickou loď plnou pozdějšího barokního umění a mobiliáře, má zapomenutou husitskou minulost a nejstarší pražské varhany. Většina z toho se konkrétně nijak nevyužije, pořadatelé a publikum, když už se tam výjimečně dostanou, jsou vděčni především za monumentalitu a ztišenou svátečnost sakrálního prostoru, tak odlišnou od turistického mumraje, který panuje venku na Staroměstském náměstí. Víkendový koncert orchestru a sboru Musica florea s Mozartovou a Schumannovou hudbou přilákal předem tolik posluchačů, že náhodní kolemjdoucí už asi vstupenky ani koupit nemohli.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
Luks-44998583101564659879719008040074522075856896o

„Dvořák? A proč ne.“

„Ukázalo se, že velkou pozornost artikulaci lze úspěšně přenést i k novější hudbě a že jí to nemůže ublížit.“

„Soubory, které sice nemají stoprocentně stálé obsazení, ale které přesto stojí na opačném pólu od produkcí ´kdo-má-čas´.“

Specialisté na starou hudbu většinou, dříve či později, začnou pokukovat i po hudbě novější. Nemusí se to nijak vylučovat, nemusí to ani znamenat ztrátu toho původního zájmu. K rozšiřování svého pole působnosti přistoupili Nikolaus Harnoncourt, Christopher Hogwood, Roger Norrington, Paul McCreesh i John Eliot Gardiner, jmenováno jen namátkou. Na výlet do budoucnosti se od barokního repertoáru vydal rovněž Václav Luks.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
DSC4714

„Předsednictvo spolku tvoří publicista Václav Fiala, režisér Michal Lieberzeit a architekt Daniel Špička.“

„Koncert byl koncipován jako hudební akademie - mozaika instrumentálních i vokálních čísel.“

„V programu se vystřídali mladí pěvci Lucie Vagenknechtová, Daniel Klánský a Josef Kovačič.“

Spolek Mozarteum Praga hodlá vytvořit v Praze Mozartovo muzeum a postavit skladateli v metropoli pomník, organizovat mezinárodní interpretační soutěž a pořádat koncerty, tvůrčí dílny, besedy a přednášky i edukativní programy pro školy. Přirozeným centrem pražské mozartovské tradice bývala smíchovská usedlost Bertramka. Dnes je však situace naprosto jiná a jednání majitele Bertramky v posledním desetiletí nedává naději na změnu, zaznělo v neděli při koncertu k zahájení činnosti spolku.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
Marek-tryncl-a-Musica-Florea

„O skvělosti hudby Jana Křtitele Vaňhala jsem se přesvědčil před asi deseti lety, kdy jsem vybral a spartoval několik jeho skladeb s duchovní tematikou."

„"Severočeský" Habermann je pozoruhodný skladatel a hudebník, který jistý čas působil například v Paříži nebo Florencii."

„Koželuh byl jeden z prvních propagátorů kladívkového klavíru"

MUSICA FLOREA dnes představí další znovuobjevená díla klasicismu. Velké množství koncertů českých skladatelů tohoto období čeká na svoji renesanci. Často jde o skladatele, o kterých samotní hudebníci nemají ani tušení. Přesto jejich koncerty byly ve své době často hrány. Dnes to v Českém muzeu hudby budou SINFONIA f moll a jako úplná novinka v premiéře SINFONIA d moll Jana Křtitele Vaňhala, dále zazní Concerto in D pro hammerklavír a orchestr Leopolda Koželuha a Concerto in D pro dva lesní rohy a orchestr Františka Václava Habermanna. Sólo na kladívkový klavír bude hrát Petra Matějová, na přirozené lesní rohy Jana Švadlenková a Jiří Tarantík. Dirigentem a iniciátorem novodobých premiér bude tradičně Marek Štryncl, kterému jsme položili pár dovysvětujících otázek.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
pondělí, 05 listopad 2018 18:47

Musica florea a její tvůrčí dílna

IMG-3087

„Fridrichova hudba je poučena dobovou profesionální produkcí, je to však hudba téměř anonymní.“

„Klášter Želiv na Pelhřimovsku patříval k významným venkovským duchovním centrům.“

„Barokní orchestr Musica florea a sbor Collegium Floreum se vyrovnaly s partiturou poctivě.“

Hrstka posluchačů, ale zajímavý program. Pražská premiéra pašijové skladby Jana Anselma Fridricha se uskutečnila v neděli v Sále Martinů čtyři roky poté, co Musica florea nově objevené barokní dílo uvedla v želivském klášteře, a víc jak půl roku poté, co byl koncert v metropoli ohlášen, ale pro nemoc odložen. 

 
Zveřejněno v ReflexePlus
středa, 31 říjen 2018 10:00

Musica florea zahrála v Brně Dvořáka

IMG-3068

„Bylo to velmi vkusné a působivé zahájení večera.“

„Musica Florea vychází z premisy, že dobový zápis nebyl schopen zachytit vše a že je tedy třeba mnohé domýšlet a měnit.“

„Slyšeli jsme tedy tónově proměnlivější a o něco patetičtější projev, než jsme běžně zvyklí.“

Uplynulé dny byly doslova nabity oslavnými akcemi ke stému výročí vzniku samostatného Československa a jubilejní aktivity ještě zdaleka nekončí. Svým dílem se k nim připojilo i úterní vystoupení souboru Musica Florea v prostorách Červeného kostela v Brně, které posluchačům nabídlo dvě méně často uváděné skladby Antonína Dvořáka – předehru Můj domov a 4. symfonii d moll. Stejný program nabídne soubor i dnes v Praze, v kostele kostel sv. Šimona a Judy.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 2